Přemyslovci

KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Svatý Václav se projevil jako schopný politik a zachránce národa. Jeho odkaz je aktuální i dnes

Komentář

Před 1100 lety byla zavražděna svatá Ludmila, první česká světice

V noci z 15. na 16. září 921, tedy před 1100 lety, zemřela svatá Ludmila. Manželka vůbec prvního písemnými prameny potvrzeného knížete z rodu Přemyslovců a první česká světice byla podle staré legendy zavražděna krutými Vikingy najatými její snachou Drahomírou. Jako vražedná zbraň jim posloužil kněžnin vlastní šátek.

Pražský hrad: Hlavní sídlo českých knížat, králů a prezidentů. Proč právě zde?

Navzdory změnám režimů a způsobů vlády, navzdory času a proměně společnosti, zůstává dodnes Pražský hrad sídlem hlavy českého státu. Tato tradice sahá až k samým kořenům zrodu českého státu. Kdy a proč si naši předkové zvolili toto místo?

Záhada kolem Pražského hradu: Proč na něm první český král nesídlil?

Nepřehlédnutelná dominanta hlavního města Prahy a odvěký symbol české státnosti, to je Pražský hrad. Svou významnou roli v otázce svrchovanosti nad okolím měl pražský ostroh již od nepaměti. První česká knížata, počínaje Bořivojem, soustředila svou moc právě sem. Přesto zde později první český král nesídlil. Který to byl a proč se tak stalo?

Nejstarší kamenná stavba u nás se nachází na hradišti Budeč

Nikoliv hrad Přimda či bazilika sv. Jiří na Pražském hradě, ale rotunda sv. Petra a Pavla na hradišti Budeč na Kladensku představuje nejstarší dosud stojící kamennou stavbu u nás. Kdy došlo k její výstavbě a jaký měla význam pro české dějiny?

Kostel v Petrovicích představuje příběh zániku dvou hradů a zrození jednoho kostela

V obci Petrovice nedaleko státních hranic s Německem, asi 8 km od Sušice, se nachází poměrně unikátní případ, kdy došlo k zániku dvou hradů a zrození jednoho kostela. Za vše mohla špatná kalkulace Přemyslovců ve 12. století.

Zámek Mělník v sobě ukrývá jeden z nejstarších kamenných hradů

Zámek Mělník je neodmyslitelným symbolem soutoku Vltavy a Labe. Dnes je známý jako sídlo rodu Lobkoviců, ale významnou kapitolou jeho historie bylo období, kdy sloužil jako věnné sídlo manželek českých knížat a králů, počínaje kněžnou Emmou. Málokdo si přitom uvědomí, že jeho bájné počátky sahají až do dob kněžny Ludmily. Původní hrad, schovaný v jádře zámku, patří mezi nejstarší u nás.

Pokus, omyl. Jak se stavěl hrad na příkladu hradu Vrškamýk

Malebné zříceniny hradu Kamýk nad Vltavou, původně Vrškamýk, se nachází na ostrohu nedaleko stejnojmenného městečka. Na základě nedávného archeologického výzkumu je možné demonstrovat nejen stavební historii hradu Vrškamýk, ale obecně výstavbu středověkých hradů. Byť dodnes jejich zříceniny působí promyšleným dojmem s citem pro krajinu, stavěli tehdejší stavitelé do jisté míry stylem pokus, omyl.

Pražská kotlina a kolébka české státnosti

Pátráme-li po počítacích české státnosti, dovedou nás mnohdy osnovy učebnic historie do 9. století, konkrétně do Pražské kotliny a k osobě knížete Bořivoje I. Dodnes však zůstává mnoho teorií, především ve spojení s Velkomoravskou říší, a též otázek ohledně samotného počátečního vývoje a podoby přemyslovské domény.

Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě skrývá unikátní dílo, které dodnes budí otázky

Malebné jihomoravské město Znojmo vzniklo poblíž přemyslovského středověkého hradu, který nahradil staré velkomoravské hradiště. V prostorách nového hradu vznikla románská rotunda, jejíž interiér byl později vyzdoben unikátní výmalbou, kterou lze označit za nejstarší komiks u nás. Dodnes přitom není zcela jasné, o čem její stěny vypráví.

Hořký konec Přemyslovců: Narození budoucího krále Václava

Velký král Přemysl Otakar II. toho musel za svůj život okusit hodně. Sladká vítězství střídaly hořké prohry. Aby naplnil plány svého otce Václava I., musel obětovat mnohé, byť původně ani neměl být králem. Těžkosti ho ale nepronásledovaly jen v oblasti politiky, ale i v osobním životě, v němž po dlouhá léta postrádal legitimního mužského potomka a následníka trůnu. Toho se dočkal až v září roku 1271.

Jedna z největších záhad české historie: Kdo skutečně zavraždil Václava III.?

Na přelomu 13. a 14. století moc starobylého rodu Přemyslovců od pádu velkého krále Přemysla Otakara II. opět rostla a državy Koruny české zahrnovaly nejen české země, ale též Polsko a Uhersko. Velké panství však přinášelo velké starosti. Mír byl vratký a poslušnost dočasná. To se týkalo především Polska. V létě roku 1306 se král Václav III. vydal palčivou situaci vyřešit. Při shromažďování vojska v Olomouci byl ale 4. srpna zavražděn a osud mocného rodu byl zpečetěn.

Krvavé řádění Přemyslovců? Vršovce vraždili třikrát, přežila jen jedna rodina

Počátky českého státu jsou samozřejmě krvavé a Přemyslovci rozhodně nebyli žádní svatouškové, nehledě na to, jak se je někteří kronikáři či pozdějších historici snažili vylepšit. Aby si udrželi moc neváhala sáhnout k těm nejdrastičtějším prostředkům. S málokterým rodem si ale pohráli tak krutě jako s Vršovci.

Tajuplný hrad Zvíkov ukrývá tajemství, které v Česku nemá obdoby

Zcela právem je hrad Zvíkov označován za jeden ze skvostů gotické hradní architektury u nás. Byť se z jeho středověké pýchy dochovala jen část, dodnes skrývá mnohé zajímavosti a krásy, které vypovídají o životě, myšlení a bydlení ve středověkém světě. I přes regotizaci v 19. století, která přinesla kdysi strohému královskému sídlu novou, romantickou tvář, si hrad uchoval příjemnou středověkou atmosféru, která dýchne na každého, kdo sem zavítá.

Hrad Veveří: Tajemství přemyslovského hradu skrytá pod nánosy betonu

Rozsáhlý hradní areál hradu Veveří, ležící nedaleko moravské metropole Brna, si větší zájem a tím i péči získal až v posledních 20 letech. Předtím se stal obětí hlouposti, malichernosti a pokrytectví, které ho v duchu socialismu proměnili zčásti v panelák a zčásti v ruinu. Rány a jizvy z těchto dob se hojí pomalu. Přesto si i přes renesanční přestavby, švédské řádění i komunistickou betonáž uchoval své středověké kouzlo.

Jedna z největších záhad české historie: Kde je hrob bratrovraha Boleslava I.?

V učebnicích dějepisu se v souvislosti s knížetem Boleslavem I. dočteme především o vraždě jeho bratra Václava. Zatímco brzy nato svatořečený Václav se stal patronem národa, Boleslav byl podle soudu historiků skutečným zakladatelem české státní organizace a byl tak nejvýznamnějším z raných přemyslovských knížat. Dosud nerozluštěnou záhadou je, kde skončily jeho ostatky?

Pravda o sv. Václavovi a Boleslavovi: Skutečně se světec stal obětí bratrovraha?

Osobu sv. Václava dnes každý dobře zná. Jeho kult v našich zemích existuje už po staletí. Byť byl po určitou dobu utlačován do pozadí, tvoří sv. Václav společně se sv. Ludmilou základy českého nebe. Každý si též vybaví dobře známou legendu o jeho životě i násilné smrti, kterou měl mít na svědomí jeho bratr Boleslav. Jaký ale doopravdy kníže Václav byl? A skutečně se stal obětí bratrovraha?

Krutý středověk? Jak se žilo v dobách svatého Václava?

Kult sv. Václava je dodnes dobře známý, byť již není vnímaný jen jako osobnost českého nebe, tedy svatý, ale spíše jako patron české země a určitý ideál tehdejšího panovníka. V jaké době ale tento panovník žil a jak ho vnímal prostý lid v jeho dobách? Jak tehdy vypadaly české země a každodenní život našich předků?

Jak vypadala česká královna Judita? Experti zrekonstruovali její tvář

Praha - Odborníci vytvořili vizualizaci tváře české královny Judity Durynské, druhé manželky Přemyslovce Vladislava II., která žila ve 12. století. Podobu zrekonstruoval brazilský 3d designer Cícero André da Costa Moraes na základě lebečních kostí. Využil k tomu trojdimenzionální metodu. Podoba druhé české královny byla dnes představena v Muzeu Karlova mostu.

Vrtochy a fobie evropských králů. Z čeho měl Václav II. hrůzu?

I mocní panovníci byli přeci jenom obyčejní lidé. A tak měli i své vrtochy a fobie. Třeba takový Václav II. trpěl panickým strachem z koček a z bouřek. Fobii měl i anglický král Jindřich III. nebo král Slunce Ludvík XIV.