Přemyslovci

Břetislavova dekreta? Nejstarší český zákoník byl nesmírně krutý

Cesta k moci ve stopách krve. Byli Přemyslovci opravdu takoví, za jaké je máme?

Cest k moci bylo v dějinách lidstva několik. Ať už šlo o sílu či jen propracovaný diplomatický tah. Získat moc mohli dávní vládci vojenskou akcí a dobytím daného území, výhodným sňatkem, ale též pomocí víry nebo loutkových postav. I v českých dějinách existovalo několik cest ke knížecí, později královské moci a nešlo vždy o zcela humánní způsob. Nejlepším příkladem může být doba kolem roku 1000, kdy o moc usilovali hned tři Přemyslovci a další ...

Hrad Týřov alias pevnost královského hvozdu. Kdo ho ale skutečně postavil?

Známý přemyslovský lovecký hvozd v povodí řeky Berounky se těšil po dlouhou dobu velké důležitosti. Poslední Přemyslovci svůj lovecký revír zajistili postupně 9 hrady. Mezi nejangažovanější patřili králové Přemysl Otakar II. a jeho otec Václav I. Právě oni dva se podíleli též na výstavbě královského hradu Týřov, i když v trochu jiné roli, než se dlouho uvádělo ...

Tajemství, o kterém se nemluví. Jak proběhla kolonizace Sudet a proč přišli Němci do Čech?

Dnes už o českých Němcích skoro nevíme, ale ještě za první československé republiky tvořili přibližně třetinu obyvatelstva. Mnoho lidí se domnívá, že se jedná o potomstvo germánských kmenů, které kdysi českou kotlinu obývalo. Odpověď je však složitější, Němci migrovali do Čech napříč historií a především ve středověku.

Sídlo prvního českého krále? Pražský hrad to překvapivě nebyl

Ač se ke stáří a vzniku Vyšehradu váže mnoho legend a pověstí, je faktem, že se jedná o hradiště mnohem mladší než Pražský hrad. Téměř vždy ležel stranou zájmu jak českých panovníků, tak českého lidu, přestože se jedná o velice významné místo. Nikoliv Pražský hrad, ale Vyšehrad byl rezidencí prvního českého krále. K tomuto titulu se však dostal zajímavou cestou, díky „trucování“ Vratislava II.

Hrad Křivoklát byl dílem posledních Přemyslovců a znakem nové éry

V 1. polovině 13. století se svět českého středověku změnil. Již na konci 12. století začal pomalu, ale jistě krachovat systém, který v knížecích Čechách fungoval po několik století. Stará hradská soustava, která kdysi zajišťovala pevnou moc knížete v kraji a vykonávání jeho vůle, se začala bortit. Tomuto faktu musel čelit už první český král Přemysl Otakar I., který vymohl dědičný královský titul pro své potomky. Vedle tohoto diplomatického trumfu v zahraniční politice však musel čelit vnitrostátním problémům nové doby.

První český dědičný král? S titulem Vladislava II. to bylo komplikované

Polovina 12. století přinesla do českých zemí novou vlnu příležitostí. Uplynulo už více než půl století od časů, kdy zemřel první český král Vratislav II., ale moc Říše v české politice neslábla. O moc se navíc čím dál urputněji hlásila řada českých předáků a velmožů, kteří spíše než o silného panovníka stáli o pohodlnou loutku, která by faktickou moc soustředila do jejich rukou. I to byl důvod, proč se na knížecím stolci objevuje Vladislav II., jehož vláda však všechny překvapila…

Přemyslovský hvozd? Jedna z nejvýznamnějších českých oblastí, o které se skoro neví

Od první poloviny 13. století začaly české krajině dominovat stavby „nové éry“, kterou představovaly kamenné hrady. Oproti předcházejícím raně středověkým hradištím nebyly symbolem jen královské svrchovanosti, ale též moci církve a šlechty. Samotné královské hrady zaujaly strategické pozice rovnoměrně po celém území českých zemí a zaplnily jak vnitřní prostor, kde hájily královský majetek, tak pohraničí, kde střežily zemskou hranici. Jejich největší koncentrace ovšem byla v povodí řeky Berounky, v tzv. Přemyslovském loveckém hvozdu.

Konec Přemyslovců v roce 1306? Ani náhodou, ve skutečnosti přežili další stovky let

Ve škole jsme se asi všichni učili, že rod Přemyslovců vymřel po meči v roce 1306, kdy byl v Olomouci zavražděn král Václav III. Ve skutečnosti však tento slavný rod zmizel z dějin až v 16. století – v roce 1521.

Krvavý příběh české ikony? Tajemství hradu Bezděz dodnes budí hrůzu

Hrad Bezděz je zdaleka viditelnou dominantou a strážcem svého kraje. Jeho dobře známa silueta se majestátně vypíná na vyšším ze dvou vrchů v jižní části Máchova kraje. Slavného Karla Hynka Máchu lákal k návštěvám a jistě mu dával i značnou dávku inspirace. Ovšem samotný příběh a osud Bezdězu nebyl natolik romantický.

Válka královen v Čechách: Dvě mocné ženy, které se nemohly vystát

Na počátku 14. století došlo v Českém království k jakési občanské válce. Konflikt začaly dvě mocné ženy – Eliška Přemyslovna a její nevlastní matka Eliška Rejčka. Tzv. „válka královen“ nakonec vedla ke korunovaci Jana Lucemburského na českého krále i posílení vlivu šlechty.

Trapasy, o kterých se nemluví: Proč je historie českých králů plná rozvodů?

Je jich samozřejmě mnohem více než to na první pohled vypadá, a to i přesto, že o královských manželstvích asi nikdo nemá přehnaně idealizovanou představu. Přece jenom manžela vám vyberou rodiče, aniž by se ptali na váš názor, a přitom nehledí na nic kromě politických cílů roli nehrál věk, charakter ani vzájemná sympatie. Není žádný div, že to nakonec častokrát končilo velmi dramaticky

1189: Rok, který navždy změnil českou společnost

Podíváme-li se do období konce raného středověku, že česká krajina je stále ještě ze značné části pokryta lesem. Tu a tam v tomto zeleném koberci nacházíme menší osady a vesnice, většinou na dohled od klášterů a správních hradišť. Celé území pevně ovládá přemyslovský rod v čele s jedním knížetem se sídlem na pražském hradě. Odsud vládnoucí kníže spravoval celé území přemyslovských Čech a Moravy prostřednictvím své družiny a kastelánů na jednotlivých hradištích. Tento po dlouhou dobu fungují scénář se však během 12. století začal měnit.

Königstein: Ztracená pevnost severu, která zachránila Česko

Do českých zemí přichází počátkem 13. století prosperita, střídající éru knížat, která byla mnohdy poznamenaná mnohými spory, válkami, intrikami a vraždami. Nastalé období je dobou ustálení politického jeviště, dobou rozvoje kamenné architektury, stavitelství, umění, dobou agrární revoluce představující ekonomický a hospodářský růst a také kolonizaci. Ustaluje se i zemská hranice českého království, kterou bylo třeba pevně zajistit.

Opomíjené prvenství? Znojmo hrálo v české historii zásadní roli, ovlivnilo vývoj celé země

Válečné i politické události v oblasti Moravy, byly vždy velice důležitými faktory pro vývoj celkového dění v naší zemi. Platilo to v období Velké Moravy i v mladším období na přelomu raného a vrcholného středověku. Po krizi na počátku 11. století se na Moravu osobou knížete Oldřicha vrátila pevná přemyslovská moc. Za Oldřichova syna a nástupce knížete Břetislava I. byla následně zahájena výstavba sítě hradišť, které zde hájily přemyslovskou nadvládu po další staletí. Ta se však začala částečně drobit.

Svržení Přemyslovců? Moc a sláva českých zemí se šířila po Evropě, po koruně zatoužili mocní lidé

Během 13. století dosáhl Přemyslovský rod svého vrcholu. Moc a sláva českých zemí se šířila po celé Evropě společně se jménem Přemysla Otakara II. Na vzestupu byl jak vliv českého panovníka v zahraničí, tak vnější vliv na domácí stavitelství, umění, zakládání hradů a měst. Ovšem takovýto výrazný vzestup a moc vždy budí odpůrce a jejich závist. Nejinak tomu bylo i v dobách Přemysla Otakara II., kdy se jeho největším odpůrcem stal Rudolf Habsburský. Avšak jak už to tak bývá, není velká moc či říše většinou zničena zvenku, ale zevnitř.

Morava Česku nepatřila? Od doby, kdy se nám začala vracet, uplynuly stovky let

Morava byla vždy důležitá pro vývoj dějinných událostí na našem území. Právě zde v raném středověku vzkvétala mocná Velkomoravská říše, která v druhé polovině 9. století vdechla život budoucímu českému státu. Význam a bohatství této oblasti si uvědomovala jak přemyslovská knížata, tak panovníci okolních zemí, přičemž jednomu z nich se ji podařilo získat. Bylo zapotřebí mnoha let, než se podařilo Moravu získat zpět. Snahy o její znovuzískání započaly právě před 1000 lety na přelomu let 1017 a 1018.

Vražda českého panovníka? Prosincový atentát na knížete uvrhl zemi do krize

Na konci 11. století jsou české země v pevném držení rodu Přemyslovců. Moc pražských knížat je již po dvě generace ustálená. Doba rozvoje a prosperity za knížete a následně krále Vratislava II. se pomalu blíží ke svému konci osobou knížete Břetislava II., který začne pohrdat starým řádem a rozpoutá tak další vládní krizi trvající skoro 100 let. Samotný život knížete bude završen neslavným koncem.

Záhada zříceniny Přimda: Jaká je pravda o nejstarším českém hradu?

Po skoro 150 let trvala v Čechách doba, kdy se na knížecím stolci na Pražském hradě střídali panovníci ze dvou hlavních linií Přemyslovců dle poslední vůle knížete Břetislava z roku 1055, který zavedl senoriát a na vládu tak měl nárok nejstarší člen rodu. Změnu a prosazení vlády jen v linii svých potomků zajistil až Přemysl Otakar I., který zavedl primogenituru. Do jeho časů též po více jak 300 let fungoval starý řád, kdy bylo možné vůli a moc panovníka prosazovat pomocí sítě hradišť. Ale už během první poloviny 12. století se na našem území objevily první příznaky, které začaly signalizovat blížící se nutnost změny.

Na Hradě pohřbili ostatky z 10. století, patrně jde o nejstarší Přemyslovce

Praha - V základech kostela Panny Marie na Pražském hradě byly dnes uloženy ostatky muže a ženy žijících v 10. století. Patrně přemyslovského knížete Spytihněva I. a jeho ženy. Ze stejného místa byly před více než 50 lety vyzdviženy pro antropologické zkoumání. Další ostatky jednoho dospělého a dvou dětí byly uloženy do baziliky sv. Jiří.