Krvavý příběh české ikony? Tajemství hradu Bezděz dodnes budí hrůzu

Hrad Bezděz je zdaleka viditelnou dominantou a strážcem svého kraje. Jeho dobře známa silueta se majestátně vypíná na vyšším ze dvou vrchů v jižní části Máchova kraje. Slavného Karla Hynka Máchu lákal k návštěvám a jistě mu dával i značnou dávku inspirace. Ovšem samotný příběh a osud Bezdězu nebyl natolik romantický.

Hrad Bezděz založil Přemysl Otakar II., král železný a zlatý. Přesné datum zahájení výstavby není známo, nejspíše se pojí s rokem 1264, kdy vydal listinu, která vypovídala o zakládání města v bezdězských lesích. Přitom ale neuvádí které. V této době měl také vzniknout hrad, který se stal strážním bodem dané oblasti. Král využil příhodného staveniště na vrcholu vyššího ze dvou vrcholů, čímž maximálně zužitkoval přírodní obranu hradu v podobě těžké přístupnosti, ale též dominantní polohu, ze které byl dokonalý rozhled.

Kamenný hrad byl vystavěn nad starším dvorcem, jehož funkci nahradil. Hrad se navíc stal pevností, která střežila obchodní stezku a měla zamezovat rozpínavosti mocných rodů Ronovců a Markvarticů. Navíc hrad vedle bezpečí poskytoval i značné pohodlí. Celkově pět luxusních bytů. Ovšem hrad nebyl určen pro reprezentaci, či pro hoštění významných pánů, proto jeho součástí nebyl žádný velký sál. Jelikož též nesloužil pro dlouhodobé obývání, neobsahoval ani žádné hospodářské budovy. Byl tedy předně pevností a symbolickou dominantou velké královské moci zde na severu.

I přes svou na první pohled strohost, obsahoval četné umělecké skvosty, které se odrazily především v podobě kaple, ale i dalších částí interiérů, což svědčí o tom, že Přemysl Otakar II. i v téměř ryze pevnostním stavení dbal na estetickou stránku.

Již během druhé poloviny 70. let 13. století byl hrad nejspíše dokončen, i když dílčích stavebních aktivit se dočkal i později. Toho už se ale král Přemysl Otakara II. nedočkal, jelikož v roce 1278 padl na Moravském poli. Jeho smrt pohřbila jeho hvězdné ambice, ale také podlomila sílu a ochranu českých zemí. Správy země se ujal braniborský kurfiřt Ota Braniborský, v jehož pomoc doufala i královna vdova Kunhuta.

Ota Braniborský se ale brzy spíše než správce země začal chovat jako její dobyvatel. Chtěl využít příležitosti a chopit se moci. Nejdříve integroval královnu vdovu Kunhutu a jejího syna Václava II. na Pražský hrad, ovšem o pár dní, ještě v lednu 1279 je i za nepřízně zimního počasí nechal převést na hrad Bezděz, který již v roce 1278 obsadila braniborská posádka. Právě zde mohl mít malého Václava II. pod dohledem a svou vůlí. Tak nastalo neslavné období, dobře známe jako „Braniboři v Čechách“.

Mladý kralevic trávil na hradě nedobrovolně téměř rok, než byl odvezen do Žitavy, následně do Berlína a Špandavy. Jeho zajetí ale nelze vidět jako pobyt v žaláři či v těžkých životních podmínkách. Tak to vykreslovali spíše dobové kroniky s cílem pošpinit Otu a povznést osobu Václava. Jednalo se spíše o domácí vězení, kdy byl jeho pohyb omezen, ale co se týče jídla, oblečení či pohodlí, jistě tolik nestrádal. V Braniborsku byl držen až do doby jeho slavného návratu do českých zemí v roce 1283.

Do té doby byl také hrad Bezděz v pevném držení braniborské posádky, ale následně byl i s dalšími navrácen k české koruně.  Král Václav II. zde ještě dokončil poslední stavební práce, které navazovaly na otcovo dílo. Hrad tak byl koncipován téměř čistě v duchu rané gotiky. Tuto tvář a podobu si v téměř neměnné podobě dochoval dodnes a je tak nejlepší ukázkou středověkého hradu doby Přemysla Otakara II. s minimem mladších úprav.

Na počátku 14. století se hrad dostal do šlechtických rukou, ale následně byl opět královským majetkem a oblíbeným hradem krále Karla IV. Osvědčil se i v dobách husitských válek, kdy se stal nedobytnou pevností. O velké důvěře v něj svědčí fakt, že sem byly převezeny z Prahy Zemské desky a značný církevní a světský majetek. Jeho konec přišel za časů třicetileté války, kdy byl poprvé dobyt a vypálen.

To už bylo jeho nejslavnější období dávno pryč. Přesto si navzdory všem věkům uchoval svůj královský majestát a středověkou tvář. Omítka, která je dodnes místy dochovaná na fasádách hradních paláců, je dokonce původní z časů velkého krále Přemysla Otakara II.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky Přemyslovci historie Hrad Bezděz

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 57 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy