Přemyslovský hvozd? Jedna z nejvýznamnějších českých oblastí, o které se skoro neví

Právě zde, jižně až jihozápadně od pražské kotliny, ležela významná oblast, která se stala pomyslným srdcem přemyslovského království. Jednalo se o kraj, jehož kopcovitou krajinu protínala řeka Berounka, jejíž koryto společně s dalšími přítoky vytvářelo příhodné ostrožny, ideální místa pro stavbu hradišť a následně hradů. Celá krajina byla porostlá hustými lesy, proto také nazývána jako hvozd.

Přemyslovský hvozd, jindy také nazývaný jako Královský hvozd, Přemyslovský lovecký hvozd či Křivoklátský lovecký hvozd, byl, jak už názvy napovídají, výsadním loveckým územím pro přemyslovská knížata a později též krále, které jim poskytovalo příležitost jak k lovu a honitbám, tak i možnosti zábavy a úkrytu před děním na Pražském hradě. Zdejší panská sídla, jako dvorce, hradiště a později hrady, byla ovšem též důležitými místy státnických událostí, odkud se vydávaly důležité listiny, popřípadě se zde konaly důležité státnické události.

Už od počátku zde bylo významné hradiště Tetín, jehož počátky jsou kladeny na přelom 9. a 10. století. Za jeho výstavbou tak nejspíše stojí kníže Spytihněv I., který tím zajistil jižní hranici přemyslovské domény. 

Později si zde přemyslovská knížata začala zakládat další panská sídla především v podobě dvorců. Nejvýznamnější postavení měl dvorec ve Zbečně, který byl i správním centrem celé oblasti a po dlouhou dobu hlavním sídlem přemyslovských knížat v loveckém hvozdě, proto také jinak nazývaném „Zbečenský lovecký hvozd“. Tento dvorec se bohužel dodnes nedochoval. První zmínka o něm pochází z roku 1003, to znamená, že vznikl nejpozději někdy na počátku 11. století. 

Dvorec ve Zbečně později bojoval o výsadní pozici s hradištěm Křivoklát. Kde se toto křivoklátské hradiště nacházelo, není dodnes bezpečně známo. Po roce 1220 však bylo nahrazeno prvním kamenným hradem v oblasti, kterým se stal stejnojmenný hrad. Zakladatelem hradu Křivoklát byl král Přemysl Otakar I., v jehož díle pokračoval jeho syn Václav I. Právě král Václav I. začal s výstavbou sítě královských hradů, které měly pojistit toto výsostné území přemyslovských králů.

Od roku 1230 zde tak vznikají další významné hrady, především charakteru loveckých sídel, než pevností. Mezi nejznámější patří například Týřov, Jivno či malý hrádek nazývaný Jenčov. Ten odkazoval na Václavovu velkou zálibu v lovectví a honech. Je o něm všeobecně známo, že hlavně později trávil v křivoklátských lesích více času než v Praze a oddával se zde loveckým a jiným zálibám. Při jednom z lovů zde dokonce přišel o oko. 

Výjimku představuje hrad Křivoklát, který jistě sloužil i jako lovecký hrádek, ale též jako královské sídlo a správní centrum oblasti. Svým významem a mohutností demonstroval královskou moc okolí, splňoval vyšší dobový standard obrany, bydlení i reprezentace. Jeho důležitost si uvědomoval i Přemysl Otakar II., který v jeho stavbě velkolepě pokračoval a učinil ho hlavním centrem loveckého hvozdu. Podobně velkolepě přestavěl i Týřov. Pokračoval též v budování nových hradů, například Džbánu či Nižboru. Na jeho stavební aktivitu navázal ještě jeho syn Václav II. Celkově si poslední Přemyslovci svůj lovecký hvozd zajistili 9 pevnými kamennými hrady. Jedná se o značnou koncentraci královských hradů, které tak tvořilo jakési království v království. Toto označení není zcela zavádějící, jelikož pojem „království“ v této době označoval právě královský majetek.

Význam přemyslovského loveckého hvozdu však ani po vymření Přemyslovců v roce 1306 neupadl, byť sem počátkem 14. století silněji pronikají hradní stavitelské aktivity šlechty. Významnou roli hrál hvozd i za vlády Lucemburků, především Karla IV. a Václava IV. Samotný císař a král Karel IV. zde vybudovat jeden ze svých nejkrásnějších hradů, Karlštejn. Oblast ale obohatil ještě například o hrad Žebrák, kterému též přidával patřičnou důležitost, stejně jako následně jeho syn Václav IV. Ten si našel opět zalíbení i v hradě Křivoklát, který přestavěl dle dobové módy. Více se však angažoval ve výstavbě hradu Točník, který je jeho největším stavitelským přínosem zdejší oblasti. Hrad Točník nechal vystavět po té, co vyhořel Žebrák.

Následně společně s Lucemburky symbolicky umírá i význam přemyslovského loveckého hvozdu a zdejších královských hradů. Během nastalých husitských bouří se stal místem bojů mezi králem a husity, králem a šlechtou, a následně mezi samotnou šlechtou, která si snažila ukrojit co nejvíce pro sebe z původního království Přemyslovců.