Lucemburkové

Hrad Kunžvart: Tichý a záhadný strážce šumavského hvozdu

Lipnice nad Sázavou: Hrad českého krále, který nikdy nedostal korunu

Dnes je velkolepý hrad Lipnice nad Sázavou z části zřícenina, která si však i přes mladší zásahy a borcení uchovala kouzlo středověku. Již od počátku 14. století se hrad nepřehlédnutelně vypíná nad stejnojmenným městem, které ho za ta staletí obklopilo ze všech stran. Byl domovem pánů z Lichtenburka, Trčků z Lípy, později též rodů Palmů či Trauttmansdorffů, ale především též Jindřicha z Lipé, který je někdy označován jako nekorunovaný český král.

640 let od smrti Karla IV. Jaký život žil velký český král?

Když se před dvěma roky konaly oslavy na počest uplynutí 700 let od narození Otce vlasti, připomínaly se především velkolepé činy a zásluhy velkého krále. Nyní si připomínáme 640 let od doby, kdy na konci listopadu roku 1378 král a císař Karel IV. zemřel. Jaké byly jeho poslední dny? A byl opravdu tak dokonalým králem, nebo i on dělal chyby?

Hrdinská smrt Jana Lucemburského? Nad útokem u Kresčaku se vznášejí otazníky

Byl to muž, který v našich zemích pomalu, ale jistě zahájil novou éru. První muž z rodu Lucemburků na našem trůně přišel do neklidné a nesnadné doby, kdy ty tam byla éra posledních velkých Přemyslovců a na panském dvoře se zmáhala chtivost české šlechty, která získávala čím dál větší moc a tím i sebevědomí. Tehdy ještě mladičký král Jan neměl snadný osud, který ho pronásledoval až do konce.

Češka na anglickém trůnu? U dvora způsobila pozdvižení, král ji miloval až za hrob

O Karlu IV. a jeho synech Václavu IV. a Zikmundovi Lucemburském toho bylo napsáno již mnoho. Znáte však dceru tohoto českého krále a římskoněmeckého císaře? Anna Česká usedla na anglický trůn po boku Richarda II. Plantageneta.

Velký středověký skandál? "Ošklivá vévodkyně" Markéta Pyskatá otřásala evropskou politikou

Kdo byla Markéta Tyrolská s nelichotivou přezdívkou Pyskatá? Jak zasáhla do tehdejší evropské politiky? A byla vůbec ošklivá?

Jeho socha v Brně baví Česko. Kdo je ale římský král Jošt Lucemburský?

Již tři roky se v Brně pyšní jezdecká socha, která je památníkem na Jošta Lucemburského. Přesto tato socha, respektive samotná osoba Jošta, zůstává neznámým elementem, který však nejen v českých dějinách způsobil a dokázal mnohé. Kdo tedy Jošt byl a zaslouží si svůj památník?

Proč v Česku studují i cizinci? Odpověď je mnohem starší, než si myslíte

První univerzita střední Evropy ležela v srdci českého království. Pražská Karlova univerzita dostala název od svého zakladatele Karla IV. Její věhlas byl značný a lákal nejen české, ale především zahraniční studenty a učitele. Její význam pro střední Evropu a věhlas v zahraničí však značně ovlivňoval i její chod, náplň, obsazení, směřování atd. ... Změnu měl přinést až tzv. Dekret kutnohorský.

Jaké byly osudy zapomenutých dětí slavného Karla IV.? Pohřbili celou dynastii

Kdo by neznal českého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV. Jeho jméno je s českou historií pevně spjato. Už samotné označení „Otec vlasti“ vypovídá mnohé. Do českých dějin se zapsali i jeho nástupci, ať už v dobrém, či zlém. Řeč může být například o Václavovi IV. a Zikmundovi Lucemburském. Ale co ostatní Karlovi potomci?

Přemyslovský hvozd? Jedna z nejvýznamnějších českých oblastí, o které se skoro neví

Od první poloviny 13. století začaly české krajině dominovat stavby „nové éry“, kterou představovaly kamenné hrady. Oproti předcházejícím raně středověkým hradištím nebyly symbolem jen královské svrchovanosti, ale též moci církve a šlechty. Samotné královské hrady zaujaly strategické pozice rovnoměrně po celém území českých zemí a zaplnily jak vnitřní prostor, kde hájily královský majetek, tak pohraničí, kde střežily zemskou hranici. Jejich největší koncentrace ovšem byla v povodí řeky Berounky, v tzv. Přemyslovském loveckém hvozdu.

"Liška ryšavá"? Jaká ve skutečnosti byl syn Karla IV. Zikmund Lucemburský?

Vlivem romantického dějepisectví 19. století s velkou dávkou národní hrdosti, stejně jako vlivem komunistického dějepisectví i propagandistické kinematografie, se osoba Zikmunda Lucemburského zapsala do českého podvědomí spíše negativně. Hanlivé označení „liška ryšavá“, jak jej dnes mnohdy vnímáme, vzniklo už během husitských bouří v 15. století, ovšem s pravdou má jen málo společného.

Snad žádný panovník byl tak neoblíbený. Byla pověst Zikmunda Lucemburského oprávněná?

Lucemburský rod vládl v českých zemích po téměř 150 let. Právě v této době došlo k opravdovému vstupu českého lva na dějiště Evropy, kdy se Praha na krátkou chvíli stala i srdcem celé Evropy. Ve stínu velkého Karla IV. a jeho odkazu ale následně bylo těžké žít a panovat. To na vlastní kůži pocítili oba jeho synové. Nejdříve Václav IV. a následně Zikmund, jenž se v českých zemích těšil tak malé obliby, jako málokterý jiný panovník. Přesto možná ne zcela zaslouženě.

Nezvyklý boj na české půdě? Novoroční obléhání Nového hradu u Kunratic

Ač jsou středověké vojenské akce typické pro jarní, letní či podzimní období, kdy bylo vhodné počasí pro dobývání a obléhání hradů, vyskytují se v historii výjimky. Takovýmto výjimkám vždy přály výjimečné situace. A těch během 15. století přibývalo. Král Václav IV. byl mrtev a po Čechách se rozvalilo husitství, jeho revoluční ideologie i válečnictví. Mezi prvními zkoušenými v této nově nastávající době byl i hrad zvaný Nový hrad u Kunratic.

Výstavu Magičtí Lucemburkové obohatil nový exponát

Praha – Výstava Magičtí Lucemburkové, o níž jsme informovali dříve, má nový exponát. K příležitosti výročí založení Karlovy univerzity zde byla poprvé vystavena kopie Lombardské koruny. Kmotrou Železné koruny lombardských králů, která váží přes pět set kilogramů, se stala Kateřina Daczická z rodinné linie šlechtice Mikuláše Dačického z Heslova.

OBRAZEM: Na výstavě Magičtí Lucemburkové nahlédnete pod pokličku doby vlády českých králů

Praha - Dobu vlády českých králů a moravských markrabat z rodu Lucemburků představuje výstava Magičtí Lucemburkové. Knihy, repliky hradů či korunovačních klenotů nebo sochy Karla IV., Jana Lucemburského a dalších. Putovní výstava, která dále navštíví Olomouc či Plzeň, je aktuálně umístěná v prostorách Křížové chodby Karolina. Zde bude přístupná návštěvníkům do 29. dubna.