První univerzita střední Evropy ležela v srdci českého království. Pražská Karlova univerzita dostala název od svého zakladatele Karla IV. Její věhlas byl značný a lákal nejen české, ale především zahraniční studenty a učitele. Její význam pro střední Evropu a věhlas v zahraničí však značně ovlivňoval i její chod, náplň, obsazení, směřování atd. ... Změnu měl přinést až tzv. Dekret kutnohorský.
Karlova univerzita byla první univerzitou ve střední Evropě, tedy první na sever od Alp a východně od Francie. Karel se jistě inspiroval ze svých pobytů na francouzském dvoře a též pobytem v Itálii. Vzorem pražské univerzitě se tak stala univerzita v Paříži, po níž se organizačně inspirovala do čtyř fakult – artistické, teologické, právnické a lékařské (dnes má univerzita fakult 17, z toho 3 mimo Prahu). Dalšími vzory byla univerzita v Neapoli, též založená císařem, a univerzita v Bologni. Podle ní byla univerzita v Praze rozdělena na čtyři národy.
Právě poslední vzor je důležitý pro následující vývoj. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“ – českého, bavorského, polského a saského. Tyto „národy“ byly na středověkých univerzitách v podstatě spolky sdružující studenty a učitele podle země jejich původu. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, obyvatele Uher a Sedmihradska. Bavorský zahrnoval Rakušany, Šváby, obyvatele Frank i Porýní. Polský zahrnoval Slezany, Poláky a Rusy. Poslední saský obyvatele Míšeňska, Durynska, Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili dle některých odhadů asi 16–20 % z celkového počtu studentů.
Národnostní a s ním spojené i názorové napětí se na pražské univerzitě začalo projevovat už od počátků vlády Václava IV., přibližně v 80. letech. Tehdy si střídavě arcibiskupovi stěžovala česká i německá strana. K razantní změně poměrů došlo až na počátku 15. století. Tehdy Václav IV. ztratil říšskou korunu. Od roku 1402 se jí tituloval Ruprecht Falcký, přesto Václav IV. neztrácel naděje a nadále usiloval o její znovuzískání.
K událostem na Karlově univerzitě v roce 1409 tak možná překvapivě nevedly jen univerzitní spory, respektive spory čistě v univerzitním prostředí, ale i vysoká politika a vzájemné vlivy. Na jaře roku 1408 se konečně kardinálové dohodli na svolání koncilu do Pisy, kde se mělo vyřešit papežské schizma. K Pise upjal své naděje i Václav IV., který doufal, že se zde vyřeší i problém jeho znovuzískání titulu římského krále. Václav IV. požádal univerzitu, aby se k účasti na koncilu v Pise vyjádřila. Doufal, že podporou vážené instituce posílí svůj hlas během následujících jednání. Problémem se ukázal postoj právě německých mistrů a studentů, kteří se ocitli v těžké situaci. Studovali sice v Praze, ale po ukončení studia měli s největší pravděpodobností směřovat do Německa, kde by se svým vzděláním mohli najít uplatnění. Zde by se ocitli pod pravomocemi Ruprechta Falckého, který jim nyní začal vyhrožovat, že pokud se univerzita postaví na stranu Václava IV., budou muset v budoucnu počítat s následky.
Této situace využila reformní skupina a její zástupci Jeroným Pražský a Jan z Jesenice, kteří se snažili krále získat na svou stranu, což mělo být výhodné i pro něj. Řešením měla být změna hlasovacích poměrů na univerzitě. Jestli myšlenka dekretu měnícího hlasy na univerzitě pocházela od českých mistrů, či od samotného panovníka, zůstává dodnes sporné.
Každopádně výsledkem byl tzv. Dekret kutnohorský, který byl vydán 18. ledna roku 1409. Šlo v podstatě o listinu omezující vliv cizinců na pražské univerzitě. Podle dekretu získal český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. Český národ tak měl nově de facto naprostou volební převahu. Dekret se týkal pouze třífakultního učení, ne právnické univerzity.
Negativním důsledkem hlasovací změny byl odchod značné německé části učitelského sboru a studentů, odhady hovoří o počtu 500-800 osob. Odešli především do nově založených univerzit v okolních zemích, například do Heidelbergu, Kolína nad Rýnem, Krakova a Vídně. Solidárně odešla i řada právníků, přestože se jejich univerzity dekret netýkal. Došlo k počeštění pražské univerzity a okamžitému úbytku členů akademické obce. Kvalita a úroveň tím značně utrpěla, navíc byla v následujících husitských dobách ze zahraničí bojkotována jak z řad učitelů, tak studentů.
Související

Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Kandidátský status pro Ukrajinu je levný politický slib, míní odborník. Vztahy s Kyjevem čeká formalizace a rozsáhlá jednání
Univerzita Karlova , historie , Lucemburkové , Karel IV.
Aktuálně se děje
před 13 minutami

Události Petra Nutila: Prezidentské přílepky, klauni z Moskvy a Vémola na padrť
před 47 minutami

Ruská ropná rafinérie čelila útoku dronů, protivzdušná obrana byla úspěšná
před 1 hodinou

Prigožin varoval Kreml, který se ho údajně snaží umlčet
Aktualizováno před 1 hodinou

Bek vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu, vyzval k práci na míru
před 2 hodinami

Vláda se chystá zvýšit rodičovský příspěvek, potvrdil Jurečka
před 2 hodinami

Lotyši trápili po Švédech i Kanadu, nakonec padli. Německo má první medaili z MS po 70 letech
před 3 hodinami

Turci volí prezidenta. Erdogan se modlí, Kilicdaroglu ještě věří
před 3 hodinami

Hrozba požárů kvůli suchu se rozšiřuje na další území, rozhodli meteorologové
před 3 hodinami

Ruský raketový útok na nemocnici v Dnipru má čtyři potvrzené oběti
před 4 hodinami

V Rusku se mění tón veřejné debaty. Režim chce, aby lidé více přispěli k válečnému úsilí
před 4 hodinami

V Mostě zemřelo předškolní dítě, zřejmě je obětí incidentu mezi dvěma muži
před 5 hodinami

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk
před 5 hodinami

Moskva s těžkostmi počítá. Přesto by po porážce na Ukrajině hrozil rozpad federace, míní norský analytik
před 5 hodinami

Španělé chtějí do vesmíru, chystají se otestovat suborbitální raketu
před 6 hodinami

Putin nařídil posílení ochrany hranic. Do Ruska v týdnu vpadli partyzáni
před 6 hodinami

Kyjev čelil dalšímu ruskému útoku, nejméně jeden člověk zemřel
před 6 hodinami

Tragická noc na Karlovarsku. Při dvou nehodách zemřelo pět lidí
před 7 hodinami

Biden a McCarthy se dohodli na zvýšení dluhového stropu USA
před 8 hodinami

Letní počasí garantováno. Příští víkend budou teploty atakovat třicítku
včera
Influencer zemřel po živém vysílání soutěže v pití čínského alkoholu
Influencer „Sanqiange“ (nebo-li „Brother Three Thousand“ "Bratr tři tisíce") byl nalezen mrtev jen několik hodin poté, co se v živém streamu účastnil soutěže s jiným influencerem, což zahrnovalo pití Baijiu, čínského likéru s normální hladinou alkoholu 30 až 60 procent. Informovala o tom CNN s odvoláním na Shangyou News.
Zdroj: Radek Novotný