Proč v Česku studují i cizinci? Odpověď je mnohem starší, než si myslíte

První univerzita střední Evropy ležela v srdci českého království. Pražská Karlova univerzita dostala název od svého zakladatele Karla IV. Její věhlas byl značný a lákal nejen české, ale především zahraniční studenty a učitele. Její význam pro střední Evropu a věhlas v zahraničí však značně ovlivňoval i její chod, náplň, obsazení, směřování atd. ... Změnu měl přinést až tzv. Dekret kutnohorský.

Karlova univerzita byla první univerzitou ve střední Evropě, tedy první na sever od Alp a východně od Francie. Karel se jistě inspiroval ze svých pobytů na francouzském dvoře a též pobytem v Itálii. Vzorem pražské univerzitě se tak stala univerzita v Paříži, po níž se organizačně inspirovala do čtyř fakult – artistické, teologické, právnické a lékařské (dnes má univerzita fakult 17, z toho 3 mimo Prahu). Dalšími vzory byla univerzita v Neapoli, též založená císařem, a univerzita v Bologni. Podle ní byla univerzita v Praze rozdělena na čtyři národy.

Právě poslední vzor je důležitý pro následující vývoj. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“ – českého, bavorského, polského a saského. Tyto „národy“ byly na středověkých univerzitách v podstatě spolky sdružující studenty a učitele podle země jejich původu. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, obyvatele Uher a Sedmihradska. Bavorský zahrnoval Rakušany, Šváby, obyvatele Frank i Porýní. Polský zahrnoval Slezany, Poláky a Rusy. Poslední saský obyvatele Míšeňska, Durynska, Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili dle některých odhadů asi 16–20 % z celkového počtu studentů.

Národnostní a s ním spojené i názorové napětí se na pražské univerzitě začalo projevovat už od počátků vlády Václava IV., přibližně v 80. letech. Tehdy si střídavě arcibiskupovi stěžovala česká i německá strana. K razantní změně poměrů došlo až na počátku 15. století. Tehdy Václav IV. ztratil říšskou korunu. Od roku 1402 se jí tituloval Ruprecht Falcký, přesto Václav IV. neztrácel naděje a nadále usiloval o její znovuzískání.

K událostem na Karlově univerzitě v roce 1409 tak možná překvapivě nevedly jen univerzitní spory, respektive spory čistě v univerzitním prostředí, ale i vysoká politika a vzájemné vlivy. Na jaře roku 1408 se konečně kardinálové dohodli na svolání koncilu do Pisy, kde se mělo vyřešit papežské schizma. K Pise upjal své naděje i Václav IV., který doufal, že se zde vyřeší i problém jeho znovuzískání titulu římského krále. Václav IV. požádal univerzitu, aby se k účasti na koncilu v Pise vyjádřila. Doufal, že podporou vážené instituce posílí svůj hlas během následujících jednání. Problémem se ukázal postoj právě německých mistrů a studentů, kteří se ocitli v těžké situaci. Studovali sice v Praze, ale po ukončení studia měli s největší pravděpodobností směřovat do Německa, kde by se svým vzděláním mohli najít uplatnění. Zde by se ocitli pod pravomocemi Ruprechta Falckého, který jim nyní začal vyhrožovat, že pokud se univerzita postaví na stranu Václava IV., budou muset v budoucnu počítat s následky.

Této situace využila reformní skupina a její zástupci Jeroným Pražský a Jan z Jesenice, kteří se snažili krále získat na svou stranu, což mělo být výhodné i pro něj. Řešením měla být změna hlasovacích poměrů na univerzitě. Jestli myšlenka dekretu měnícího hlasy na univerzitě pocházela od českých mistrů, či od samotného panovníka, zůstává dodnes sporné.

Každopádně výsledkem byl tzv. Dekret kutnohorský, který byl vydán 18. ledna roku 1409. Šlo v podstatě o listinu omezující vliv cizinců na pražské univerzitě. Podle dekretu získal český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. Český národ tak měl nově de facto naprostou volební převahu. Dekret se týkal pouze třífakultního učení, ne právnické univerzity.

Negativním důsledkem hlasovací změny byl odchod značné německé části učitelského sboru a studentů, odhady hovoří o počtu 500-800 osob. Odešli především do nově založených univerzit v okolních zemích, například do Heidelbergu, Kolína nad Rýnem, Krakova a Vídně. Solidárně odešla i řada právníků, přestože se jejich univerzity dekret netýkal. Došlo k počeštění pražské univerzity a okamžitému úbytku členů akademické obce. Kvalita a úroveň tím značně utrpěla, navíc byla v následujících husitských dobách ze zahraničí bojkotována jak z řad učitelů, tak studentů.

Související

Ilustrační fotografie.

Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Bude pomoc Ukrajině pokračovat i v případě dlouhodobého konfliktu? Také nad tímto tématem debatovali členové Expertní skupiny pro Ukrajinu během konference na FSV Univerzity Karlovy. Podle některých by Česká republika měla pokračovat i v případě opadnutí pomoci ze Západu. V Severní Americe a západní Evropě totiž společnost nevnímá konflikt tak intenzivně jako ve státech středovýchodní Evropy.  
Jan Marian (uprostřed) na konferenci Česko a Ukrajina: od podpory ke strategii.

Kandidátský status pro Ukrajinu je levný politický slib, míní odborník. Vztahy s Kyjevem čeká formalizace a rozsáhlá jednání

Ukrajinu na cestě do Evropské unie čekají mnohá úskalí. Experti předpokládají dlouhá jednání, která v konečném důsledku ani nemusí vést ke vstupu. Stálá zástupkyně ČR v Bruselu vnímá nutnost propojení evropského a ukrajinského vnitřního trhu. Budoucnost ukrajinského přístupu do evropských struktur řešili odborníci na konferenci s názvem Česko a Ukrajina: od podpory ke strategii, která se konala na Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy.  

Více souvisejících

Univerzita Karlova historie Lucemburkové Karel IV.

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Mikuláš Bek

Bek vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu, vyzval k práci na míru

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Dnes to na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek, který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

před 2 hodinami

Marian Jurečka

Vláda se chystá zvýšit rodičovský příspěvek, potvrdil Jurečka

Koaliční strany se shodly na zvýšení rodičovského příspěvku od příštího roku, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Partie na stanici CNN Prima News. Nově by měl být vyšší o 50 tisíc korun a dosáhnout tak celkové částky 300 tisíc korun. 

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Lotyši trápili po Švédech i Kanadu, nakonec padli. Německo má první medaili z MS po 70 letech

O nejcennější medaili se v rámci hokejového MS v neděli večer utkají Kanaďané a Němci. Zatímco prvně jmenovaní jsou očekávanými finalisty, když se do posledního zápasu turnaje dostali přes Lotyše, Německo udolalo ve svém semifinále Spojené státy americké. Ty se tak opět v novodobé historii světových šampionátů nepodívají do finále, pro Němce finálová účast znamená, že si odvezou první medaili z MS po dlouhých 70 letech. 

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdoğan

Turci volí prezidenta. Erdogan se modlí, Kilicdaroglu ještě věří

V Turecku v neděli probíhá druhé kolo prezidentských voleb, v nichž je favoritem Recep Tayyip Erdogan, který obhajuje mandát. Hlavou státu se stále může stát také opoziční politik Kemal Kilicdaroglu. Volební místnosti se uzavřou v 16 hodin, až čtyři hodiny se pak může čekat na první výsledky. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

před 5 hodinami

Putin na každoroční přehlídce ke Dni vítězství 2. světové války na moskevském Rudém náměstí (9. května 2023, Moskva).

Moskva s těžkostmi počítá. Přesto by po porážce na Ukrajině hrozil rozpad federace, míní norský analytik

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co z taktického hlediska útoky takzvaných diverzantů na území Ruské federace znamenají. Kreml podle něj sice s těžkostmi počítal a od roku 2014 posílil vlastní represivní schopnosti, nejistota však může způsobit nedůvěru občanů v úřady a podkopat regionální bezpečnost.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Joe Biden

Biden a McCarthy se dohodli na zvýšení dluhového stropu USA

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států, což americké vládě umožní vyhnout se platební neschopnosti. Po sobotním telefonickém jednání to oba potvrdili v noci na dnešek. Pokud by demokraté a republikáni nenalezli shodu, hrozila by USA platební neschopnost už 5. června, což by mělo vážné dopady na celosvětovou ekonomiku.

před 8 hodinami

včera

Influencer zemřel po živém vysílání soutěže v pití čínského alkoholu

Influencer „Sanqiange“ (nebo-li „Brother Three Thousand“ "Bratr tři tisíce") byl nalezen mrtev jen několik hodin poté, co se v živém streamu účastnil soutěže s jiným influencerem, což zahrnovalo pití Baijiu, čínského likéru s normální hladinou alkoholu 30 až 60 procent. Informovala o tom CNN s odvoláním na Shangyou News.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy