První univerzita střední Evropy ležela v srdci českého království. Pražská Karlova univerzita dostala název od svého zakladatele Karla IV. Její věhlas byl značný a lákal nejen české, ale především zahraniční studenty a učitele. Její význam pro střední Evropu a věhlas v zahraničí však značně ovlivňoval i její chod, náplň, obsazení, směřování atd. ... Změnu měl přinést až tzv. Dekret kutnohorský.
Karlova univerzita byla první univerzitou ve střední Evropě, tedy první na sever od Alp a východně od Francie. Karel se jistě inspiroval ze svých pobytů na francouzském dvoře a též pobytem v Itálii. Vzorem pražské univerzitě se tak stala univerzita v Paříži, po níž se organizačně inspirovala do čtyř fakult – artistické, teologické, právnické a lékařské (dnes má univerzita fakult 17, z toho 3 mimo Prahu). Dalšími vzory byla univerzita v Neapoli, též založená císařem, a univerzita v Bologni. Podle ní byla univerzita v Praze rozdělena na čtyři národy.
Právě poslední vzor je důležitý pro následující vývoj. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“ – českého, bavorského, polského a saského. Tyto „národy“ byly na středověkých univerzitách v podstatě spolky sdružující studenty a učitele podle země jejich původu. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, obyvatele Uher a Sedmihradska. Bavorský zahrnoval Rakušany, Šváby, obyvatele Frank i Porýní. Polský zahrnoval Slezany, Poláky a Rusy. Poslední saský obyvatele Míšeňska, Durynska, Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili dle některých odhadů asi 16–20 % z celkového počtu studentů.
Národnostní a s ním spojené i názorové napětí se na pražské univerzitě začalo projevovat už od počátků vlády Václava IV., přibližně v 80. letech. Tehdy si střídavě arcibiskupovi stěžovala česká i německá strana. K razantní změně poměrů došlo až na počátku 15. století. Tehdy Václav IV. ztratil říšskou korunu. Od roku 1402 se jí tituloval Ruprecht Falcký, přesto Václav IV. neztrácel naděje a nadále usiloval o její znovuzískání.
K událostem na Karlově univerzitě v roce 1409 tak možná překvapivě nevedly jen univerzitní spory, respektive spory čistě v univerzitním prostředí, ale i vysoká politika a vzájemné vlivy. Na jaře roku 1408 se konečně kardinálové dohodli na svolání koncilu do Pisy, kde se mělo vyřešit papežské schizma. K Pise upjal své naděje i Václav IV., který doufal, že se zde vyřeší i problém jeho znovuzískání titulu římského krále. Václav IV. požádal univerzitu, aby se k účasti na koncilu v Pise vyjádřila. Doufal, že podporou vážené instituce posílí svůj hlas během následujících jednání. Problémem se ukázal postoj právě německých mistrů a studentů, kteří se ocitli v těžké situaci. Studovali sice v Praze, ale po ukončení studia měli s největší pravděpodobností směřovat do Německa, kde by se svým vzděláním mohli najít uplatnění. Zde by se ocitli pod pravomocemi Ruprechta Falckého, který jim nyní začal vyhrožovat, že pokud se univerzita postaví na stranu Václava IV., budou muset v budoucnu počítat s následky.
Této situace využila reformní skupina a její zástupci Jeroným Pražský a Jan z Jesenice, kteří se snažili krále získat na svou stranu, což mělo být výhodné i pro něj. Řešením měla být změna hlasovacích poměrů na univerzitě. Jestli myšlenka dekretu měnícího hlasy na univerzitě pocházela od českých mistrů, či od samotného panovníka, zůstává dodnes sporné.
Každopádně výsledkem byl tzv. Dekret kutnohorský, který byl vydán 18. ledna roku 1409. Šlo v podstatě o listinu omezující vliv cizinců na pražské univerzitě. Podle dekretu získal český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. Český národ tak měl nově de facto naprostou volební převahu. Dekret se týkal pouze třífakultního učení, ne právnické univerzity.
Negativním důsledkem hlasovací změny byl odchod značné německé části učitelského sboru a studentů, odhady hovoří o počtu 500-800 osob. Odešli především do nově založených univerzit v okolních zemích, například do Heidelbergu, Kolína nad Rýnem, Krakova a Vídně. Solidárně odešla i řada právníků, přestože se jejich univerzity dekret netýkal. Došlo k počeštění pražské univerzity a okamžitému úbytku členů akademické obce. Kvalita a úroveň tím značně utrpěla, navíc byla v následujících husitských dobách ze zahraničí bojkotována jak z řad učitelů, tak studentů.
Související
České a slovenské filmy utržené ze řetězu. Připravte se s naším výběrem na studentský festival
Univerzita Karlova podá stížnost proti odložení případu střelby na FF UK
Univerzita Karlova , historie , Lucemburkové , Karel IV.
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 35 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 57 minutami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 1 hodinou
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 2 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.
Zdroj: Jakub Jurek