O Karlu IV. a jeho synech Václavu IV. a Zikmundovi Lucemburském toho bylo napsáno již mnoho. Znáte však dceru tohoto českého krále a římskoněmeckého císaře? Anna Česká usedla na anglický trůn po boku Richarda II. Plantageneta.
Anna Česká (někdy také uváděna jako Anna Lucemburská) se narodila dne 11. května roku 1366 českému králi a římskoněmeckému císaři Karlu IV. a jeho čtvrté manželce Alžbětě Pomořanské. Karel IV. byl mimo jiné mistrem sňatkové politiky – výhodně vybíral manželky sobě, svým synům a své dceři zase našel dobrého manžela.
Když bylo princezně Anně pět let, její otec Karel IV. ji zaslíbil jako nevěstu Albrechtovi z Wittelsbachu, což byl syn vévody bavorského. Karel IV. tímto krokem zamýšlel připojení území tohoto významného bavorského rodu k Českému království. Ovšem o dva roky později se objevil pro Annu vhodnější ženich – Fridrich, syn míšeňského markraběte a durynského lantkraběte, kterému tehdy byly pouhé tři roky. Měl však zajištěnou slibnou budoucnost, jednalo se totiž o budoucího kurfiřta, který měl právo volit císaře. Svatba měla být realizována v roce 1381, tedy v době, kdy by bylo Anně patnáct let.
K tomu však nakonec nedošlo, protože na scénu přišel další Annin potencionální ženich, a to ten nejvhodnější – Richard Plantagenet, syn samotného anglického krále Eduarda III., vítěze v bitvě u Kresčaku v roce 1346. V této bitvě zemřel Jan Lucemburský, otec Karla IV., a sám Karel IV. zde utrpět vážná zranění. Karel IV. si tehdy uvědomil, že je důležité najít v Anglii svého spojence. A tak nabídl ruku své dcery Anny synovi anglického krále.
Sám Karel IV. se svatby své dcery Anny s Richardem nedožil. Jeho diplomatické plány však naplnil jeho syn Václav IV. Po několika jednáních Václava IV. a Richarda II. Plantageneta bylo jasné, že se Anna stane Richardovou ženou a bude uzavřeno spojenectví mezi Anglií a Českým královstvím. V říjnu roku 1381 již Anna se svým doprovodem cestovala do Anglie.
Cesta nebyla snadná, protože v dané době Anglie válčila s Francií, což s sebou přinášelo značné komplikace i pro princeznu Annu. Ta nakonec díky svému strýci Václavu Lucemburskému dojela v prosinci 1381 v pořádku do Anglie. Svého budoucího manžela však princezna poprvé spatřila až v lednu roku 1382. Tehdy se také za Richarda II. Plantageneta v kapli Westminsterského paláce provdala. Dne 22. ledna 1382 se z Anny Lucemburské oficiálně stala anglická královna.
Anna Česká byla prý velmi krásná a dostalo se jí výborného vzdělání. Uměla hovořit několika jazyky, například německy, latinsky a pochopitelně anglicky. Byla o osm měsíců starší než její manžel Richard II. Plantagenet. Ten bývá popisován jako pohledný, inteligentní a tak trochu zženštilý muž. Někdy se dokonce spekuluje o jeho homosexuální orientaci, a to také z toho důvodu, že manželé neměli za dvanáct let svého společného soužití žádné potomky. Ovšem podle dochovaných zpráv se manželský pár opravdu miloval, královna od svého muže dostávala luxusní dary, vlastnila několik zámků a byla finančně zajištěna.
Manželství také skutečně vedlo k dobrým vztahům mezi Anglií a Českým královstvím. Do Českého království se díky tomu mimo jiné dostalo učení reformátora Johna Wycliffa. Anna prý svému muži také radila ohledně politiky. V Anglii s ní zůstala její družina, což však u královského dvora vzbudilo spíše nelibost. Několik šlechticů prý navíc nedokázalo odolat kráse českých dvorních dam.
Anglická královna Anna Česká zemřela dne 7. června roku 1394. Stala se obětí morové epidemie. Král Richard II. Plantagenet smrt své manželky velmi těžce nesl, zřejmě ji skutečně moc miloval. Richard nechal zámek Sheen, kde jeho milovaná zemřela, srovnat se zemí. Na pohřbu královny měl pak mít potyčku s hrabětem z Arundelu kvůli tomu, že si dovolil dorazit pozdě.
Královna Anna byla pochována ve Westminsterském opatství. Richard svou milovanou ženu přežil o třináct let. I přesto, že se roku 1396 oženil s Isabelou z Valois, přál si být jednou pohřben vedle Anny České. A tak se také roku 1400 stalo. Tomu se říká láska až za hrob…
Související
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
Hřeb z Ježíšova kříže? Zkoumat okolnosti ukrytí relikvie bude dobrodružství, říká historička
Karel IV. , historie , Lucemburkové , Anglie
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Bude to nejlepší. Babiš vysvětlil, proč nechce Pavla na summitu NATO
před 56 minutami
Trump svalil vinu na Izrael. Američané prý o útoku na ropné pole nevěděli
před 2 hodinami
Počasí v příštím týdnu ovlivní změna. Nastane po pondělku
včera
Sbormistr narazil u soudu. Předběžné opatření komplikuje televizní vysílání
včera
Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL
včera
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
včera
Rozhodnuto. Trenér Rulík po sezóně skončí u národního týmu a bude trénovat Kladno
včera
Pravda o útocích na ropná pole. Američané se distancují, ozvali se také Izraelci
včera
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
včera
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
včera
Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření
včera
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
včera
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
včera
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
včera
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
včera
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
včera
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
včera
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
včera
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
včera
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.
Zdroj: Libor Novák