Hřeb z Ježíšova kříže? Zkoumat okolnosti ukrytí relikvie bude dobrodružství, říká historička

Nedávný nález schránky s relikvií v Milevsku, částí hřebu považovaného za hřeb z Kristova kříže, slibuje dobrodružství pro historiky. Relikvie měly pomoci lidem ke spáse, kromě Karla IV. vlastnili zajímavý svátostný soubor i Rožmberkové. V rozhovoru s ČTK to řekla Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd ČR.

Archeologové našli schránku s relikvií v dutině v trezorové místnosti milevského kláštera. Zástupci vědy a církve o ní informovali v pondělí.

Předměty spjaté s Ježíšem a Pannou Marií jsou mezi relikviemi nejvýznamnější. Historička upozornila i na zajímavé okolnosti milevského nálezu - jak umístění v tamním klášteře, tak i přibližné datování pozůstatků schránky, kterou tvoří dřevo ze 4. až 5. století. "To vše přináší nové informace, které budou muset být zasazeny do širšího historického a společenského kontextu," konstatovala. "Dešifrování souvislostí uložení relikviáře ve zdi milevského kláštera je pro nás impulzem k dalšímu výzkumu. Pro historika je takový nález skutečným dobrodružstvím, vzbuzujícím touhu pochopit, jak naši předci žili a co je přimělo relikviář ukrýt," řekla odbornice na církevní dějiny.

K chybějícím informacím o cestě relikvie do Milevska uvedla, že se historikům možná zadaří propojit už známé, zdánlivé nesouvisející informace a "záhadu" objasnit. "Zdá se mi pravděpodobné, že (hřeb) zde byl ukryt za husitských válek, respektive před útokem husitů na zdejší klášter roku 1420, při němž byl konvent poničen a vypálen a na krátkou dobu také opuštěn," nastínila Doležalová. Do Milevska ale možná připutoval z jiného kláštera, jehož členové ve válečných letech hledali azyl, nebo ho mohl nechat ukrýt nějaký šlechtic.

Ostatky svatých se podle historičky šířily od pozdní antiky. Doležalová podotkla, že z těch významnějších se na české území patrně dostaly nejdříve relikvie svatého Klimenta v souvislosti s cyrilo-metodějskou misií.

Nejvíce relikvií spjatých s Kristem pak do českých zemí připutovalo za Karla IV. Doležalová ale upozornila na to, že panovník navazoval už na svou matku Elišku Přemyslovnu. "Trn z Kristovy koruny měla ona, další dva získal její syn Karel, jeden další byl už dříve uložen v klášteře Zlatá Koruna. Karel IV. nechal jeden ze svých trnů umístit do vrcholu nově pořízené svatováclavské koruny," řekla historička.

Panovníkovi se podle ní podařilo v Čechách soustředit "obrovské množství" svátostných předmětů. "V (pražské) katedrále byl navíc uložen i říšský poklad, který Karel držel jako římský král od roku 1350. Jeho součástí bylo mimo jiné i takzvané Longinovo kopí či jeden z hřebů Kristova kříže," uvedla historička. "Panovník pro ně nechal papežem ustanovit zvláštní svátek svatého Kopí a Hřebu Páně. Tyto i další relikvie pak byly za života Karla IV. i za vlády Václava IV. vystavovány v Praze na Dobytčím trhu každoročně. Do Prahy za nimi přicházeli poutníci z celé Říše," řekla Doležalová. Další fragment hřebu získal Karel IV. v roce 1355 a stal se součástí svatovítského pokladu.

"Ve stejné době jako Karlův svátostný soubor se dotvářel i ten vlastněný Rožmberky, kteří pravděpodobně ve snaze napodobit pražský dvůr nechávali ukazovat relikvie poutníkům v Českém Krumlově," doplnila Doležalová. Mezi těmito svátostnými předměty je zmiňován také úlomek dřeva z kříže, hřeb ale mezi nimi zřejmě nebyl.

Milevský nález by tak podle Doležalové ukazoval, že cenných relikvií se do českých zemí dostalo za vrcholného středověku více. "Možná i souvisely s dobou panování Karla IV. a s dobovou atmosférou volající po návratu ke křesťanskému ideálu a varující před příchodem Antikrista a počátkem posledního věku," míní historička. Dodala, že relikvie byly sbírány nejen z obdivu ke světcům, vlastníkům měly dopomoci i ke spáse duše.

Historička předpokládá, že relikvie zůstane v milevském klášteře. "Je už napořád s touto institucí spojená. Otázka, jakým způsobem bude zpřístupněna návštěvníkům - poutníkům i jen zájemcům o historii - je ale nyní asi spíš jen v rovině úvah," uzavřela Doležalová.

Související

Velikonoce vybízejí, abychom do našich starostí i temnot vpustili světlo a nabrali sílu k jejich zvládání, říká Zdenek Wasserbauer. Rozhovor

Velikonoce jsou inspirací pro těžkou dobu. Ježíš přemohl smrt, zkusme vpustit světlo do starostí, říká biskup

Měly by být pro nás především inspirací, jak se vyrovnat s těžkými časy během koronavirové pandemie. Pomocný biskup pražské arcidiecéze a její generální vikář Zdenek Wasserbauer vnímá, že ve Velikonocích je díky příběhu, který je doprovází, ukryta velká naděje nabízená všem. „Jedná se o svátky Veliké noci, ve které Ježíš Kristus přemohl největšího nepřítele člověka, kterou je smrt, a vstal z mrtvých. Velikonoce rovněž vybízejí, abychom do našich starostí i temnot vpustili světlo a nabrali sílu k jejich zvládání. Velikonoce jsou o velikém světle,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Zdenek Wasserbauer.
Nahoře rentgenový snímek, dole hřeb ve viditelném spektru.  Foto/grafika: mARTin Frouz/Geo-cz

Čeští archeologové našli část hřebu možná pocházející z Kristova kříže, jeho hodnotu ani nelze vyčíslit

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu, který s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Novináře o tom dnes informovali na místě zástupci církve a vědci.

Více souvisejících

Ježíš Kristus Milevský klášter historie Karel IV. Archeologie život

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 26 minutami

Aktualizováno před 35 minutami

Ukrajinci tvrdí, že Rusové vyhodili do povětří Kachovskou přehradu. (6.6.2023) Prohlédněte si galerii

Mimořádná zpráva Rusko vyhodilo do vzduchu Kachovskou přehradu, řekl Kyjev. Začala evakuace

Přehrada Nová Kachovka v Chersonské oblasti je fatálně poškozená. Ukrajinské úřady nyní chystají nutná opatření, bude zasedat bezpečnostní rada. Lidé v ohrožené oblasti se evakuují. Ukrajinská armáda z jejího zničení obvinila Moskvu, ta se brání. EuroZprávy.cz situaci monitorují. Záporožská jaderná elektrárna, která se nachází výše po toku Dněpru, je podle na sobě nezávislých zdrojů zatím v bezpečí.

Aktualizováno před 39 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Petr Pavel

Lidé nejvíce důvěřuji Pavlovi, Babišovi a Okamurovi. Propadla Pekarová Adamová, Černochová i Fiala

Jediným vrcholným českým politikem, kterému lidé více důvěřují než nedůvěřují, je prezident Petr Pavel. Velké důvěry se těší také předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru lidé cítí k předsedkyni Poslanecké sněmovny za TOP 09 Markétě Pekarové Adamové a dobře si nevede ani premiér Petr Fiala (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Na jihozápadě Čech hrozí odpoledne bouřky, platí výstraha

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varoval před bouřlivým počasím v části Čech během úterního odpoledne. Pro některé okresy v Jihočeském a Plzeňském kraji platí od 12 hodin výstraha před bouřkami. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy