Nedávný nález schránky s relikvií v Milevsku, částí hřebu považovaného za hřeb z Kristova kříže, slibuje dobrodružství pro historiky. Relikvie měly pomoci lidem ke spáse, kromě Karla IV. vlastnili zajímavý svátostný soubor i Rožmberkové. V rozhovoru s ČTK to řekla Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd ČR.
Archeologové našli schránku s relikvií v dutině v trezorové místnosti milevského kláštera. Zástupci vědy a církve o ní informovali v pondělí.
Předměty spjaté s Ježíšem a Pannou Marií jsou mezi relikviemi nejvýznamnější. Historička upozornila i na zajímavé okolnosti milevského nálezu - jak umístění v tamním klášteře, tak i přibližné datování pozůstatků schránky, kterou tvoří dřevo ze 4. až 5. století. "To vše přináší nové informace, které budou muset být zasazeny do širšího historického a společenského kontextu," konstatovala. "Dešifrování souvislostí uložení relikviáře ve zdi milevského kláštera je pro nás impulzem k dalšímu výzkumu. Pro historika je takový nález skutečným dobrodružstvím, vzbuzujícím touhu pochopit, jak naši předci žili a co je přimělo relikviář ukrýt," řekla odbornice na církevní dějiny.
K chybějícím informacím o cestě relikvie do Milevska uvedla, že se historikům možná zadaří propojit už známé, zdánlivé nesouvisející informace a "záhadu" objasnit. "Zdá se mi pravděpodobné, že (hřeb) zde byl ukryt za husitských válek, respektive před útokem husitů na zdejší klášter roku 1420, při němž byl konvent poničen a vypálen a na krátkou dobu také opuštěn," nastínila Doležalová. Do Milevska ale možná připutoval z jiného kláštera, jehož členové ve válečných letech hledali azyl, nebo ho mohl nechat ukrýt nějaký šlechtic.
Ostatky svatých se podle historičky šířily od pozdní antiky. Doležalová podotkla, že z těch významnějších se na české území patrně dostaly nejdříve relikvie svatého Klimenta v souvislosti s cyrilo-metodějskou misií.
Nejvíce relikvií spjatých s Kristem pak do českých zemí připutovalo za Karla IV. Doležalová ale upozornila na to, že panovník navazoval už na svou matku Elišku Přemyslovnu. "Trn z Kristovy koruny měla ona, další dva získal její syn Karel, jeden další byl už dříve uložen v klášteře Zlatá Koruna. Karel IV. nechal jeden ze svých trnů umístit do vrcholu nově pořízené svatováclavské koruny," řekla historička.
Panovníkovi se podle ní podařilo v Čechách soustředit "obrovské množství" svátostných předmětů. "V (pražské) katedrále byl navíc uložen i říšský poklad, který Karel držel jako římský král od roku 1350. Jeho součástí bylo mimo jiné i takzvané Longinovo kopí či jeden z hřebů Kristova kříže," uvedla historička. "Panovník pro ně nechal papežem ustanovit zvláštní svátek svatého Kopí a Hřebu Páně. Tyto i další relikvie pak byly za života Karla IV. i za vlády Václava IV. vystavovány v Praze na Dobytčím trhu každoročně. Do Prahy za nimi přicházeli poutníci z celé Říše," řekla Doležalová. Další fragment hřebu získal Karel IV. v roce 1355 a stal se součástí svatovítského pokladu.
"Ve stejné době jako Karlův svátostný soubor se dotvářel i ten vlastněný Rožmberky, kteří pravděpodobně ve snaze napodobit pražský dvůr nechávali ukazovat relikvie poutníkům v Českém Krumlově," doplnila Doležalová. Mezi těmito svátostnými předměty je zmiňován také úlomek dřeva z kříže, hřeb ale mezi nimi zřejmě nebyl.
Milevský nález by tak podle Doležalové ukazoval, že cenných relikvií se do českých zemí dostalo za vrcholného středověku více. "Možná i souvisely s dobou panování Karla IV. a s dobovou atmosférou volající po návratu ke křesťanskému ideálu a varující před příchodem Antikrista a počátkem posledního věku," míní historička. Dodala, že relikvie byly sbírány nejen z obdivu ke světcům, vlastníkům měly dopomoci i ke spáse duše.
Historička předpokládá, že relikvie zůstane v milevském klášteře. "Je už napořád s touto institucí spojená. Otázka, jakým způsobem bude zpřístupněna návštěvníkům - poutníkům i jen zájemcům o historii - je ale nyní asi spíš jen v rovině úvah," uzavřela Doležalová.
Související
Velikonoce jsou inspirací pro těžkou dobu. Ježíš přemohl smrt, zkusme vpustit světlo do starostí, říká biskup
Čeští archeologové našli část hřebu možná pocházející z Kristova kříže, jeho hodnotu ani nelze vyčíslit
Ježíš Kristus , Milevský klášter , historie , Karel IV. , Archeologie , život
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě