640 let od smrti Karla IV. Jaký život žil velký český král?

Když se před dvěma roky konaly oslavy na počest uplynutí 700 let od narození Otce vlasti, připomínaly se především velkolepé činy a zásluhy velkého krále. Nyní si připomínáme 640 let od doby, kdy na konci listopadu roku 1378 král a císař Karel IV. zemřel. Jaké byly jeho poslední dny? A byl opravdu tak dokonalým králem, nebo i on dělal chyby?

Karel se narodil 14. května 1316 v časných ranních hodinách Elišce Přemyslovně, manželce českého krále Jana Lucemburského. Podle některých teorií se narodil v dnešním domě U Štupartů, jiné hovoří o domě U Kamenného zvonu. Každopádně se tak stalo ve městě Pražském, jelikož Pražský hrad byl v té době ve špatném stavu.

V ten den začala dlouhá cesta budoucího krále a císaře, který se během života musel vypořádat s nejednou obtíží a to nejenom na poli politiky a diplomacie, ale i v rámci osobního života.

Jistě i s odkazem na svou matku, kterou po návratu z nuceného pobytu ve Francii během svého mládí již nezastihl naživu, i na její starobylý rod, ke kterému se hrdě hlásil, započal velkolepou éru. Je mu nutné přičíst opětovné zvelebení a rozvoj českých zemích, kdy navázal na dílo svého otce, popřípadě využil příhodných podmínek a okolností. Jen samotná Praha mu vděčí za mnohé. Ať už je to oprava a přestavba Pražského hradu, založení nových městských částí či založení univerzity a vybudování Karlova mostu. Především se za jeho vlády Praha stala opravdovým srdcem Evropy a hlavním městem Svaté říše římské, ze které vládl jako král a císař. Zde je však nutné dodat, že k oběma titulům mu napomohl otec Jan. 

V rámci českých zemích se Karlovi podařilo konsolidovat politické poměry, opět získal zpět mnoho zastavených královských hradů atd. Úspěšně se angažoval i v evropské diplomacii, kdy zásadně ovlivňoval politiku v Itálii i nastalou krizi církve, kdy se mu například na chvíli podařilo vrátit papeže zpět do Říma. Rozvíjel též oblast umění a architektury. Je ovšem nutné dodat, že v mnohem mu pomohly příznivě okolnosti, ať už to byly ty politické, ve kterých hráli důležitou roli jeho příbuzní, tak například fakt, že české země v této době nikdy příliš silně nezasáhla vlna moru.

Vedle těchto věcí dosáhl i mnohých úspěchů v soukromé oblasti. Prvorozenému Václavovi dokázal zajistit jak českou tak císařskou korunu. Ovšem tyto úspěchy, stejně jako další, byly za velikou cenu. Karel IV. byl přes své nezpochybnitelné dovednosti a um pod silnou vůlí církve a náboženského cítění. Mnohé dohody, které uzavřel, byly sice výhodné, ovšem do budoucna značně křehké. Svým působením též částečně české země zadlužil a pro své následníky připravil sice ohromné dílo, které se však kymácelo na vratké stolici.

To vše si jistě stárnoucí král uvědomoval. Ke konci života byl ještě dosti aktivní. Účastnil se například cesty do Paříže. Byl to už starý, shrbený, šedivý muž, který měl nejen jizvy na duši, ale též na těle. Trpěl záchvaty dny, prožíval tak jistě bolestivé chvíle. Nedlouho před tím prodělal blíže nespecifikovanou operaci očí, takže už nejspíše špatně viděl. Oční choroby byly v jeho rodě časté. Dna potom byla obvyklá pro aristokracii.

Trpěl nejspíš i horší pohyblivostí. Nějakou dobu byl vlivem nemoci či zranění i ochrnutý. Navíc vlastnil mnoho zranění z bitev, turnajů a lovů. Známé je především jeho zranění, kdy měl nadvakrát zlomenou dolní čelist a vážný úraz krčních obratlů. Mnoho odborníků tato zranění připisují turnaji z roku 1350, kdy měl být zasažen během turnaje dřevcem. Zranění však mohou být ze dvou samostatných událostí, kdy například mohl spadnout z koně, nebo se zranit během lovu.

Již od dětství až do posledních dnů si nesl i růstovou vadu, kdy pravou ruku měl vlivem zranění o něco kratší než druhou. Jeho posledním zraněním byla zlomenina krčku na levé stehenní kosti. Zda to ukazuje, že byl do posledních dnů aktivní a spadl například z koně, nebo naopak při omezeném pohybu upadl na schodech, není známo. Jisté je, že se smrtí ještě nepočítal, byť na ni byl připraven. Už dávno vydal testament a nástupnický řád. Ještě v posledních dnech zahájil měnovou reformu. Viděl, že se chýlí další krize, opět nastalo papežské schizma. Starý svět, jako ho znal, se pomalu měnil. To už ale měl být nesnadný úkol pro jeho syna, jelikož velkého krále zastihl zápal plic a pak náhle smrt. Psalo se 29. listopadu 1378.

Během jeho pohřbu se o něm mluvilo především jako o velkém králi, budovateli a pro Čechy se stal milovaným „Otcem vlasti", jak ho nazval jeho přítel Vojtěch Raňkův z Ježova, profesor na francouzské Sorbonně. Ale ne všude byl takto kladně vnímán, například Maxmilián Habsburský jej vzhledem k jeho bohemocentrickému přístupu označoval sice za otce Čech, ale otčíma Říše.

Související

Armáda Indie

Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek

Americký prezident Donald Trump výrazně přehání délku konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Jeho výrok, spolu s čerstvým indickým útokem na pákistánské území, však nabízí příležitost připomenout si skutečnou povahu napětí mezi těmito dvěma státy. Série válek a krizí, které se od vzniku nezávislé Indie a Pákistánu v roce 1947 periodicky opakují, tvoří rámec jednoho z nejnebezpečnějších sporů, jaké dnes na světě probíhají. 
Politici a další si na Vítkově připomněli výročí konce války Komentář

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Více souvisejících

historie Lucemburkové Karel IV.

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: V Česku vznikají pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky

Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač

Výzva k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří na Ukrajině, s níž přišli evropští lídři v Kyjevě, není jen diplomatickou snahou zastavit krveprolití. Je to podle CNN také promyšlený pokus přinutit Vladimira Putina, aby se jasně vyjádřil – buď k míru, nebo k pokračující válce. A především ho tím konfrontovat přímo před očima prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj k válce zůstává proměnlivý a často protichůdný.

před 1 hodinou

MS v hokeji

Rakušané sahali po senzaci, nakonec ale Švédy neporazili. Němci deklasovali Maďary

Odpolední blok sobotních zápasů hokejového světového šampionátu mohl nabídnout první překvapení turnaje. S ostudou mohli odejít ze zápasu s Rakouskem ve Stockholmu domácí Švédové, kteří předvedli naprosto jiný výkon než takový, jaký předvedli v pátek večer proti Slovensku (5:0). Tentokrát se s Rakouskem, které sahalo ve svém prvním zápase po bodu s Finskem, měli daleko těžší práci. Vždyť až do závěru zápasu Rakušani drželi se Švédy krok, ba co víc, dokonce nad nimi vedli 2:1. V 58. minutě ale začal švédský obrat, který se zastavil na výsledku 4:2. V rámci skupiny B si pak Německo pohrálo s nováčkem z Maďarskem, kterému nasázeli šest branek, zatímco outsider se zmohl na jednu.

před 2 hodinami

Dmitrij Medveděv

Příměří si strčte do zadku, vzkázal Západu Medveděv. Peskov jeho vyjádření krotí

Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.

před 3 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Proč má svět prvního amerického papeže? Do konkláve zasáhl i Trump, ale jinak, než by si přál

Volba prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zmítají v polarizaci a Bílý dům obývá prezident Donald Trump. Nový pontifik, chicagský rodák Robert Francis Prevost (69), přijal jméno Lev XIV. a jeho zvolení je vnímáno nejen jako výsledek duchovní volby, ale i jako odpověď na sílící politické napětí uvnitř samotné americké církve.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump zvažuje historický krok: Chce změnit fungování soudů jako za útoku na Pearl Harbor

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje mimořádné opatření – dočasné pozastavení habeas corpus, tedy ústavního práva na přezkum zákonnosti zadržení osob soudem. Tuto informaci potvrdil Trumpův poradce a zástupce personálního šéfa Bílého domu Stephen Miller s odvoláním na ústavní ustanovení, které takový krok umožňuje „v době vzpoury nebo invaze“.

před 5 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Extrémně vyspělá umělá inteligence může ohrozit samotnou existenci lidstva, varuje vědec z MIT

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.

před 6 hodinami

Norové

Kanaďané potvrdili proti Slovinsku roli favorita, Kazachstán se raduje po výhře nad Norskem

Druhým hracím dnem pokračuje v sobotu letošní hokejové mistrovství světa konající se tentokrát v Dánsku a ve Švédsku. A jak je o prvním víkendu v rámci světového šampionátu zvykem, první duely se hrály s úvodním buly už ve 12:20. Ve Stockholmu se tak v poledne utkali jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané se Slovinci a svoji roli favoritů hned v prvním zápase na turnaji potvrdili, když nad svým soupeřem vyhráli jasně 4:0. Souběžně hraný duel skupiny B v dánském Herningu byl o poznání vyrovnanější, jelikož v něm Kazachstán dokázal udolat Nory a připsat si důležité tři body za vítězství 2:1.

před 6 hodinami

sport

Na post šéfa českého fotbalu budou kromě Fouska kandidovat Blažek a Tundra

Až se bude volit 29. května nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), budou se o tento nejvyšší post v tuzemském fotbale ucházet vedle současného šéfa Petra Fouska další dva kandidáti majitel třetiligového Motorletu Praha Rudolf Blažek a prezident fotbalové Mladé Boleslavi David Trunda. Nikdo jiný se tak do voleb nepřihlásil.

před 6 hodinami

MS v hokeji

Finové překvapení z loňska nedopustili, Švédové a Američané si se svými soupeři poradili

Vedle duelu Česka se Švýcarskem se v první hrací den 88. hokejového světového šampionátu konajícího se v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu představilo dalších šest účastníků turnaje. V rámci „české“ skupiny B hrající se v Herningu se večer hrál duel mezi domácím Dánskem a Spojenými státy, což byl vzhledem k aktuální geopolitické situaci docela pikantní zápas. Ze sportovního hlediska se žádné překvapení nekonalo a USA tak vyhrály jasně 5:0. Stejným výsledkem skončil souběžně hraný zápas ve skupině A, v němž si takto poradili Švédové se Slováky. To odpoledne byly vyrovnanější duely. Vedle toho mezi Českem a Švýcarskem byl vyrovnaný také duel mezi Finskem a Rakouskem. Seveřané si v něm chtěli zlepšit chuť po nevydařené brněnské generálce a částečně se jim to podařilo, jelikož vyhráli 2:1. Měli ale namále, aby se neopakovala otočka na 2:3 jako loni.

před 7 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Mimořádná zpráva Příměří bude na Ukrajině od pondělí, shodl se Kyjev s Trumpem a koalicí ochotných. Pokud ne, Rusko za to zaplatí

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

před 7 hodinami

Donald Trump

Mimořádná zpráva Dojednali jsme příměří mezi Indií a Pákistánem, platí okamžitě, oznámil Trump

Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi dlouhodobě soupeřícími o sporné území Kašmíru, se během víkendu ocitly na pokraji širšího konfliktu. Po dramatické noci plné vojenských operací a obvinění však přišel překvapivý zlom. Prezident Spojených států Donald Trump v sobotu oznámil, že obě země souhlasily s „plným a okamžitým příměřím“, jehož zprostředkování se ujaly USA.

před 8 hodinami

Hořící satelit při průchodu atmosférou

Sovětská sonda Kosmos-482 dopadla na Zem. Evropu minula

Dnes dopoledne došlo k nekontrolovanému návratu sestupného satelitu Kosmos-482 do zemské atmosféry. Tento historický okamžik se vztahuje k sovětské přistávací kapsli Venera, která byla vypuštěna před 53 lety. Cílem této mise bylo přistát na Venuši, avšak její nosná raketa nikdy neunikla z dosahu zemské gravitace, a tak plavidlo zůstalo v orbitě Země.

před 9 hodinami

Indie, ilustrační foto

Bojíme se a umíráme. Lidé prozradili, jak vnímají pákistánsko-indický konflikt

Napětí mezi Indií a Pákistánem znovu eskaluje poté, co indická armáda provedla raketové údery na pákistánské území. Ty si vyžádaly více než 30 obětí a byly odvetou za teroristický útok z 22. dubna, při němž v indické části Kašmíru zahynulo 26 civilistů – většina z nich indičtí turisté. Dillí z útoku obvinilo pákistánskou militantní skupinu.

před 10 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merze čekají nestabilní roky. Tajná zrada oslabila jeho pozici hned na startu

Friedrich Merz byl 6. května 2025 oficiálně zvolen německým kancléřem, ovšem za mimořádně dramatických okolností. Jeho potvrzení v úřadu provázela překvapivá porážka v prvním kole tajného hlasování Spolkového sněmu, která poukázala na vnitrokoaliční napětí a signalizuje, že Merz vstupuje do funkce s otřesenou autoritou.

před 11 hodinami

Robert Fico

Když se národ stydí za premiéra. Zakomplexovaný Fico plivl do tváře Západu, bez kterého by si Slovensko neškrtlo

Návštěva Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě je víc než jen diplomatickou nepřesností – je to otevřený odklon od prozápadních hodnot, na nichž stát před třiceti lety vystavěl svou současnou identitu. Fico svým činem napsal nadpis nad novou kapitolou slovenské zahraniční politiky, kterou by však mnozí občané i experti nejraději vyškrtli.

před 12 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Jak bude vládnout papež Lev? Svět pečlivě sleduje jeho první kroky

Jen několik hodin poté, co se nový papež Lev XIV. objevil na balkoně baziliky svatého Petra a poprvé pozdravil tisíce shromážděných věřících, se vrátil do svého dosavadního domova – paláce Sant'Uffizio. Tam ho přivítal nadšený zástup zaměstnanců a bývalých kolegů, kteří mu srdečně gratulovali. Mladá dívka mu předala Bibli, aby ji požehnal a podepsal. „Samozřejmě – i když si budu muset zkusit nový podpis,“ řekl s úsměvem papež. „Ten starý už mi nebude k ničemu.“

před 13 hodinami

Pákistánská armáda

Mimořádná zpráva Pákistánská armáda zahájila vojenskou operaci proti Indii

Napětí mezi dvěma jadernými mocnostmi – Indií a Pákistánem – v sobotu ráno výrazně eskalovalo poté, co pákistánská armáda oznámila zahájení vojenské operace proti Indii. Ta má být podle oficiálního prohlášení odvetou za údajné indické raketové údery na několik pákistánských leteckých základen včetně objektů v blízkosti hlavního města Islámábádu. Oznámení následovalo po varovném prohlášení vlády, v němž Pákistán vyzývá Indii, aby se připravila na odpověď.

před 14 hodinami

Hořící satelit při průchodu atmosférou

Sovětská sonda se po 53 letech řítí na Zemi. Může dopadnout na Česko

Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda, která měla v roce 1972 zamířit k Venuši, by mohla v sobotu 10. května po více než půlstoletí stráveném na oběžné dráze Země nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a dopadnout zpět na povrch planety. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje malé riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.

před 15 hodinami

Víkendové počasí. V Čechách bude tepleji, hrozí přízemní mrazíky

Začíná víkend, který by neměl přinést výraznou změnu počasí v Česku. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ráno hrozí přízemní mrazíky, přes den se oteplí pod hranici dvacítky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy