Již tři roky se v Brně pyšní jezdecká socha, která je památníkem na Jošta Lucemburského. Přesto tato socha, respektive samotná osoba Jošta, zůstává neznámým elementem, který však nejen v českých dějinách způsobil a dokázal mnohé. Kdo tedy Jošt byl a zaslouží si svůj památník?
Jošt Lucemburský, zvaný též Moravský, se narodil pravděpodobně v roce 1351 právě v Brně. Byl synem Jana Jindřicha, tedy synovcem Karla IV. a vnukem Jana Lucemburského. Byl prvorozeným synem svého otce markraběte Jana Jindřicha a jeho druhé manželky Markéty Opavské z rodu opavských Přemyslovců.
Své ambice začal Jošt naplňovat již v roce 1375 po smrti svého otce. Nebyl rozhodně jedináčkem, měl tři sestry Alžbětu, Kateřinu a Annu, a tři bratry Prokopa, Jana Soběslava a Jana. Poslední zmiňovaný Jan zvaný Moravský, byl nemanželským dítětem Jana Jindřicha, které měl s neznámou ženou, neznámého stavu a původu. I proto byl nejspíše předurčen pro církevní dráhu. Stal se například litomyšlským a následně olomouckým biskupem.
Ony ambice prvorozeného Jošta však narušovaly další dva bratři. Po smrti svého otce se stal tzv. starším moravským markrabětem, ovšem o správu Moravy se ale musel dělit s bratry Prokopem a Janem Soběslavem, mladšími moravskými markrabaty. To také vedlo ke sporům a nakonec válkám, které mezi bratry vypukly po smrti Jana Soběslava v roce 1380. Různé šarvátky i menší války odehrávající se na území Moravy se nazývají jako Moravské markraběcí války. S určitými přestávkami trvaly až do smrti Prokopa v roce 1405. Za následek měly jak vnitropolitické rozepře, tak místy rozbořené hrady a opuštěné vesnice.
Sám král a císař Karel IV. se snažil zajistit nástupnictví pro svou rodinnou linii, i proto v roce 1376 ustanovil nástupnický řád, který trůn zaručoval jeho přímým potomkům, v první řadě Václavovi. Rozhodl se i vyřešit poměry na Moravě. Potvrdil například dohodu Jošta a Jana Soběslava o rozdělení rodového majetku po jejich otci Janu Jindřichovi. Jošt následně získal do zástavy Kladsko, které držel až do roku 1388, kdy ho směnil s českým králem Václavem IV. za zástavu Lucemburska.
Právě ke svému bratranci později upíral svou pozornost i své ambice. Václava IV. nevnímal jako silného a schopného vládce. Přitom ho právě Václav IV. už v roce 1383 jmenoval generálním říšským vikářem pro Itálii. Jošt se tak stal zástupcem krále v italských říšských državách, což pro něj znamenalo významné povýšení. Obnovil brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil vlastní mince.
Roku 1387 pomohl Jošt společně s Prokopem větší finanční půjčkou svému bratranci Zikmundovi Lucemburskému k získání uherského trůnu. Odměnou jim byla část dnešního západního Slovenska. Roku 1388 jim Zikmund, který potřeboval stále více peněz, dal do zástavy Braniborsko. Později se kvůli Zikmundově neschopnosti splácet stal držitelem jednoho ze sedmi říšských kurfiřtských hlasů. Kromě toho mu Václav IV. dal roku 1388 do zástavy zmiňované Lucembursko a alsaské fojtství.
Jošt tak rychle rozšiřoval svůj majetek i politickou moc, jeho ambice nicméně stále nebyly ukojeny. Právě tehdy, roku 1394, zaštítil Panskou jednotu v odboji proti králi Václavu IV., zatímco markrabě Prokop a králův bratr Jan Zhořelecký zůstali na jeho straně.
Také roku 1402 během dalšího panského odboje proti králi stál Jošt na straně šlechty, tentokrát ve spojení se Zikmundem Lucemburským. Vzápětí se s ním ale rozešel a po smrti svého bratra Prokopa v roce 1405 stál již na straně Václava IV.
Sám Václav IV. již v roce 1400 ztratil říšskou korunu, byť stále věřil v její znovuzískání. V roce 1410 o ni usiloval jak Jošt, tak Zikmund Lucemburský. Kurfiřti nejdříve v září zvolili za římského krále Zikmunda. Protože však nedostal potřebnou většinu hlasů, volbu opakovali ještě v říjnu. Tentokrát své hlasy dali Joštovi. Ten tak dosáhl svých vysněných ambic, ovšem těžko říci, zda by netoužil po dalších. K tomu však neměl příležitost a i z titulu římského krále se neradoval dlouho, jen necelé 4 měsíce do 18. ledna 1411, kdy na brněnském hrdě Špilberku zemřel. Bylo mu zhruba 60 let.
Za svého života se tak dokázal z pozice moravského markraběte, který se ještě o vládu musel dělit se sourozenci, vypracovat až na římského krále. Ovšem jeho ctižádostivost zavinila i různé rodinné a politické rozepře. Sám navíc neměl žádné děti. Zda je jeho pomník v Brně oprávněný, tak záleží na úhlu pohledu a sympatiích každého z nás. Ovšem vědět, kdo Jošt byl, si určitě tato osobnost zaslouží.
Související
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
historie , Lucemburkové , Brno
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek