Jaké byly osudy zapomenutých dětí slavného Karla IV.? Pohřbili celou dynastii

Malý Karel, původně Václav, byl při svém pobytu u francouzského dvora zasnouben už ve věku 7 let. Ženou se mu stala šestiletá Blanka z Valois. Promyšlenost a důležitost tohoto svazku vyšla nejvíce najevo, když vymřela hlavní linie francouzského královského rodu Kapetovců. Tehdy se prostřednictvím Blančina bratra Filipa VI. dostala na trůn vedlejší rodová linie Valois.

Z tohoto manželství pocházely dvě dcery. Prvním dítětem Karla IV. se stala dcera Markéta, narozená v roce 1335. Kvůli sňatku s následníkem uherského trůnu Ludvíkem byla poslána k uherskému dvoru. Svatba se konala, když ji bylo 11 let. Ovšem nedlouho po svatbě zemřela během morové epidemie a jejím skonem ochladly vzájemné vztahy mezi Karlem IV. a Ludvíkem Uherským.

Druhou dcerou byla Kateřina, která se narodila v roce 1342. Též ve svých jedenácti letech byla provdána za pozdějšího rakouského vévodu Rudolfa IV. V roce 1365 ovdověla a necelý rok poté se v Praze konala její druhá svatba, při níž se stala ženou braniborského markraběte, kurfiřta Oty V. Bavorského. Manželství však nebylo šťastné a Ota svůj čas trávil s jinými ženami. V roce 1379, ve věku 37 let, ovdověla bezdětná Kateřina podruhé a zemřela o 16 let později.

Jejich matka Blanka z Valios zemřela ve věku dvaatřiceti let. Sám Karel se následně oženil ještě třikrát. Jeho druhé manželství s Annou Falckou mu přineslo prvního syna. Dostal jméno Václav, později zvaný jako Václav Lucemburský. Narodil se v lednu roku 1350. Jeho narození znamenalo velkou změnu v nástupnictví na českém trůnu. Karel IV. totiž s ohledem na fakt, že do té doby neměl žádného syna, označil již dříve za svého následníka svého mladšího bratra Jana Jindřicha, markraběte moravského. Narození Václava situaci radikálně změnilo a Karel IV. se mu snažil pevně zajistit nástupnictví. Též došlo k vyjednávání o jeho budoucí manželce, kterou byla v té době jedenáctiletá Anna Svídnická. Ovšem malý Václav již v prosinci roku 1351 zemřel. Skutečný budoucí následník se narodil až v roce 1361 v Norimberku. Pojmenován byl též jako Václav, později zvaný jako Václav IV. Jeho matkou a třetí manželskou Karla, byla původně snoubenka malého Václava, Anna Svídnická. Z tohoto manželství vzešla ještě dcera Alžběta, která se provdala za rakouského vévodu Albrechta III., ale již roku 1373 zemřela bezdětná.

Rok po smrti Anny si Karel vzal čtvrtou manželku, kterou byla Alžběta Pomořanská. Z tohoto manželství vzešla dcera Anna, pozdější anglická královna, nebo například Zikmund Lucemburský či nejmladší přeživší syn Jan Zhořelecký. Jan se výrazně zasloužil o vysvobození svého nevlastního bratra Václava IV. v roce 1394, když byl zajat panskou jednotou a vzpurným moravským markrabětem Joštem, který tak usiloval o celkovou moc v českých zemích. Přestože Václava vysvobodil, dostal se následně do jeho nemilosti. Dokonce se nakonec přidal k dřívějšímu královi odpůrci, panské jednotě. Z důvodu odluky od Václava IV. a z důvodů tíživé finanční situace, odešel v roce 1396 do kláštera Neuzelle na hranicích Dolní Lužice a Braniborska. Zde také brzy na to 1. března 1396 za podivných okolností zemřel. Podezření, že byl otráven, ovšem nebylo dokázáno. Bylo mu pouhých 25 let.

Jeho bratři a sestry ho přežili o několik desetiletí. Přesto byli posledními členy rodu Lucemburků. Posledním mužským příslušníkem rodu byl Zikmund Lucemburský. Spolu s ním rod vymřel po meči v roce 1437. Po přeslici rod vymřel se smrtí Elišky Zhořelecké, jediné dcery Jana Zhořeleckého, v roce 1451.