Tajemství, o kterém se nemluví. Jak proběhla kolonizace Sudet a proč přišli Němci do Čech?

Dnes už o českých Němcích skoro nevíme, ale ještě za první československé republiky tvořili přibližně třetinu obyvatelstva. Mnoho lidí se domnívá, že se jedná o potomstvo germánských kmenů, které kdysi českou kotlinu obývalo. Odpověď je však složitější, Němci migrovali do Čech napříč historií a především ve středověku.

Znalí ekologové ví, že české přírodě tradičně nedominovaly zlatavé lány kvetoucí řepky olejné spravované nejmenovaným zemědělským koncernem, ale kam až oko dohlédlo vidělo takřka neprostupné dubové a bukové lesy. Ještě ve 12. století byla drtivá většina naší malé země skryta pod hustými lesy. Situace se však postupně začala měnit. V dobách vlády posledních Přemyslovců, kteří se již honosili královským titulem, se naplno rozjela tzv. velká středověká kolonizace. Zejména západní Evropa zaznamenala strmý populační růst, což vyvolalo intenzivní migraci obyvatel. Z nejrůznějších německých krajů se objevovali kolonizátoři, se zájmem založit si vesnici v zalesněných částech Čech. Nejdřív bylo potřeba lesy vyklučit, aby se z půdy lesní stala půda zemědělská. Byla to pořádná dřina. Pravděpodobně proto vznikl pobídkový systém pro nově příchozí, spočíval v osvobození od desátků a dalších povinných plateb až na 18 let, což je docela dlouhá doba. Milovníci historických paralel by jistě rádi připomněli podobnost s pobídkami zahraničních investic, kterými zahraniční kapitál začala svého času lákat vláda Miloše Zemana.

Co s sebou Němci donesli

Historici se dodnes domnívají, že příchod Němců měl mnohé výhody. Znamenal hospodářský rozvoj, příliv nových technologických postupů a v důsledku znamenal znatelný kulturní rozvoj. Obzvláště úspěšné bylo přejímání vyspělejších německých právních systémů. Množné číslo je použito schválně, protože německé právo zdaleka nebylo jednotné. Nová migrace z Německa však podle nejnovějších archeologických výzkumů nebyla úplně jednoduchým fenoménem. Nešlo totiž jen o přesuny lidí, kteří v jedné lokalitě přebývali z důvodu populační exploze, ale často se přesouvaly celé vesnice. V českých podmínkách to v praxi mohlo znamenat, že došlo k založení vesnice německou kolonizací, ovšem většina nových obyvatel byli Čechové případně Moravané a Němcem byl pouze lokátor, jeho rodina a několik málo druhů. Vesnice pak mohla velice rychle ztratit výraznější německý charakter.

Historie nebo ideologie?

Obdobně německá kolonizace probíhala i v dalších středoevropských státech, zejména v Polsku a v Uhrách. Jednalo se o přirozený proces své doby, o němž však nevíme vše, podobně jako u většiny středověkých fenoménů. Zde se pak otevírají vrátka spekulacím, kde nedostatek informací nahradí politická ideologie. Na německou kolonizaci v Čechách dopadlo uvedené pravidlo plnou silou. Dějiny česko-německého soužití se táhly od středověku do konce druhé světové války. Kulturní rozdíly mezi dvěma pivo milujícími národy se hledají jen obtížně, ovšem jazyky naopak příliš mnoho podobného nenabízejí a co hůř, ekonomicky silnější vrstvy byly tvořeny především Němci. Středověká kolonizace tak započala rovněž kontinuální svár mezi oběma národnostmi.

Těsně před vypuknutím 2. světové války se dostala problematika středověké německé kolonizace do centra pozornosti. Historikové vezoucí se na křídlech německého nacionalismu s vervou prokazovali, že Němci pohraniční území obývali před kolonizací, jinými slovy tady měli být odjakživa. Tím poskytovali ideologickou výzbroj Hitlerovým snahám o odtržení československého pohraničí k Říši. Pravdu sice neměli, ale na výsledku, že dnes je tisíciletí soužití Čechů a Němců v jednom státě pouze historií s tragickým koncem, se již nic nezmění.

Související

Volby v Německu, ilustrační foto Komentář

Německo se hlásí o pozornost. Proč sledovat parlamentní volby u sousedů?

Německo je zemí s nesmírně bohatou historií, která sahá daleko za hranice 20. století. Ať už jako součást Svaté říše římské, klíčový aktér Severoněmeckého spolku či mocné Německé císařství, vždy hrálo zásadní roli v evropské politice a bezpečnosti. Navzdory historickým zvratům a ponížení si svůj vliv uchovalo i dnes, kdy zůstává jedním z určujících činitelů nejen v Evropě, ale i na celosvětové scéně.
Petr Vok z Rožmberka

Valentýnská svatba Petra Voka z Rožmberka. Mladičkou šlechtičnu si před 445 lety bral skutečně z lásky

Mnoho zamilovaných si dnes projevuje své city o Valentýnu. Dne 14. února roku 1580, tedy před 445 lety, došlo k jedné šlechtické svatbě, a to Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic. A pár se nebral jenom z rozumu, jak tehdy bývalo běžným zvykem, ale také z lásky. Manželství ukončila předčasná smrt šlechtičny, Petr Vok svou ženu miloval do poslední chvíle.

Více souvisejících

historie sudetští němci Německo Přemyslovci II. světová válka

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Robert Fico

Politico: Fico se sbližuje s Trumpem. Tvrdí, že Kyjev válku prodlužuje a USA prokazují Evropě velkou službu

Slovenský premiér Robert Fico v pátek během vystoupení ve Washingtonu na konferenci Conservative Political Action Conference (CPAC) otevřeně podpořil politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho odmítavý postoj k pokračující vojenské pomoci Ukrajině. Před nadšeným publikem prohlásil, že Spojené státy „dělají Evropě velkou službu“ tím, že přehodnocují své závazky vůči NATO a Evropské unii.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Na Ukrajině může odstartovat třetí světová válka

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek během živého vysílání na sociálních sítích varoval, že válka na Ukrajině se může rozšířit za své současné hranice a stát se globálním konfliktem. Podle něj Rusko svou agresí přivedlo Evropu na pokraj světové války.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo čelí možná nejdůležitějším poválečným volbám. Jak Scholz nahnal své voliče do náruče AfD?

Německo stojí před jednou z nejdůležitějších voleb ve své poválečné historii. Po turbulentním období vlády Olafa Scholze se očekává, že křeslo kancléře převezme Friedrich Merz, lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jeho vítězství by znamenalo výrazný politický obrat, který by mohl změnit nejen vnitřní směřování Německa, ale i jeho postavení na mezinárodní scéně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 5 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 6 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy