Tajemství, o kterém se nemluví. Jak proběhla kolonizace Sudet a proč přišli Němci do Čech?

Dnes už o českých Němcích skoro nevíme, ale ještě za první československé republiky tvořili přibližně třetinu obyvatelstva. Mnoho lidí se domnívá, že se jedná o potomstvo germánských kmenů, které kdysi českou kotlinu obývalo. Odpověď je však složitější, Němci migrovali do Čech napříč historií a především ve středověku.

Znalí ekologové ví, že české přírodě tradičně nedominovaly zlatavé lány kvetoucí řepky olejné spravované nejmenovaným zemědělským koncernem, ale kam až oko dohlédlo vidělo takřka neprostupné dubové a bukové lesy. Ještě ve 12. století byla drtivá většina naší malé země skryta pod hustými lesy. Situace se však postupně začala měnit. V dobách vlády posledních Přemyslovců, kteří se již honosili královským titulem, se naplno rozjela tzv. velká středověká kolonizace. Zejména západní Evropa zaznamenala strmý populační růst, což vyvolalo intenzivní migraci obyvatel. Z nejrůznějších německých krajů se objevovali kolonizátoři, se zájmem založit si vesnici v zalesněných částech Čech. Nejdřív bylo potřeba lesy vyklučit, aby se z půdy lesní stala půda zemědělská. Byla to pořádná dřina. Pravděpodobně proto vznikl pobídkový systém pro nově příchozí, spočíval v osvobození od desátků a dalších povinných plateb až na 18 let, což je docela dlouhá doba. Milovníci historických paralel by jistě rádi připomněli podobnost s pobídkami zahraničních investic, kterými zahraniční kapitál začala svého času lákat vláda Miloše Zemana.

Co s sebou Němci donesli

Historici se dodnes domnívají, že příchod Němců měl mnohé výhody. Znamenal hospodářský rozvoj, příliv nových technologických postupů a v důsledku znamenal znatelný kulturní rozvoj. Obzvláště úspěšné bylo přejímání vyspělejších německých právních systémů. Množné číslo je použito schválně, protože německé právo zdaleka nebylo jednotné. Nová migrace z Německa však podle nejnovějších archeologických výzkumů nebyla úplně jednoduchým fenoménem. Nešlo totiž jen o přesuny lidí, kteří v jedné lokalitě přebývali z důvodu populační exploze, ale často se přesouvaly celé vesnice. V českých podmínkách to v praxi mohlo znamenat, že došlo k založení vesnice německou kolonizací, ovšem většina nových obyvatel byli Čechové případně Moravané a Němcem byl pouze lokátor, jeho rodina a několik málo druhů. Vesnice pak mohla velice rychle ztratit výraznější německý charakter.

Historie nebo ideologie?

Obdobně německá kolonizace probíhala i v dalších středoevropských státech, zejména v Polsku a v Uhrách. Jednalo se o přirozený proces své doby, o němž však nevíme vše, podobně jako u většiny středověkých fenoménů. Zde se pak otevírají vrátka spekulacím, kde nedostatek informací nahradí politická ideologie. Na německou kolonizaci v Čechách dopadlo uvedené pravidlo plnou silou. Dějiny česko-německého soužití se táhly od středověku do konce druhé světové války. Kulturní rozdíly mezi dvěma pivo milujícími národy se hledají jen obtížně, ovšem jazyky naopak příliš mnoho podobného nenabízejí a co hůř, ekonomicky silnější vrstvy byly tvořeny především Němci. Středověká kolonizace tak započala rovněž kontinuální svár mezi oběma národnostmi.

Těsně před vypuknutím 2. světové války se dostala problematika středověké německé kolonizace do centra pozornosti. Historikové vezoucí se na křídlech německého nacionalismu s vervou prokazovali, že Němci pohraniční území obývali před kolonizací, jinými slovy tady měli být odjakživa. Tím poskytovali ideologickou výzbroj Hitlerovým snahám o odtržení československého pohraničí k Říši. Pravdu sice neměli, ale na výsledku, že dnes je tisíciletí soužití Čechů a Němců v jednom státě pouze historií s tragickým koncem, se již nic nezmění.

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.
Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

Více souvisejících

historie sudetští němci Německo Přemyslovci II. světová válka

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 2 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.

včera

Francie na MS v hokeji

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu

Poté, co ve čtvrtek večer Maďaři inkasovali od českých hokejistů šest branek, se ani ne dvacet čtyři hodin po tomto zápase utkali s domácím Dánskem. Přestože ani tady rozhodně neplnili roli favorita, minimálně ze začátku to vypadalo, že se chtějí vrátit na vítěznou vlnu, na kterou nasedli překvapivě v zápase s Kazachstánem. K šoku domácích fanoušků totiž právě Maďaři vedli nad Dány po téměř sedmi minutách hry. Jenže další branky už v zápase nepřidali, postupně ztráceli síly a na ledě úřadovali už jenom Dánové, kteří pak do závěrečné sirény nasázeli hned osm branek. Ve skupině A si pak Rakušané poradili 5:2 s Francouzi, kteří tak budou mít honičku v bojích o záchranu.

včera

Donald Trump

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během závěrečného dne své cesty po Perském zálivu prohlásil, že lidé v Pásmu Gazy čelí hladomoru, a slíbil, že Spojené státy „situaci vyřeší“. V Gaze mezitím pokračovalo intenzivní izraelské bombardování, které za posledních 72 hodin znovu vystupňovalo násilí a přineslo stovky dalších obětí.

včera

Donald Trump

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek na konci své cesty po Blízkém východě oznámil, že desítky zemí, které se dosud nedohodly na nových obchodních podmínkách se Spojenými státy, brzy pocítí citelné zvýšení cel. Bílý dům podle něj nemá kapacitu jednat najednou se všemi zájemci, a tak v nejbližších týdnech jednostranně rozhodne, jak vysoké budou cla pro každou zemi.

včera

MS v hokeji

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto

Ve čtvrtek se roztočil již sedmý hrací den hokejového světového šampionátu. Tento hrací den začal dvěma jasnými výhrami, přičemž se o ně ve skupině A Finové, kteří předvedli svůj rozhodně nejlepší dosavadní výkon na tomto turnaji, a Švýcaři. Seveřané totiž výhrou 9:1 deklasovali Slovince s tím, že k tomuto výsledku pomohl vedle šestkrát asistujícího Teräväinena Tolvanen, jenž zaznamenal čtyři branky. Čtyři branky od jednoho hokejisty pak padly i ve druhém souběžně hraném zápase ve skupině B, přičemž jejich autorem byl Andrighetto. I proto nakonec Švýcaři nad Němci vyhráli 5:1.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.

včera

Salman Rushdie

Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení

Americký soud v pátek poslal na 25 let do vězení Hadiho Matara, sedmadvacetiletého muže z New Jersey, který v srpnu 2022 na veřejném pódiu v New Yorku brutálně zaútočil na britského spisovatele s indickými kořeny, Sira Salmana Rushdieho. Útok, který šokoval světovou veřejnost, zanechal slavného autora trvale postiženého – přišel o zrak na jedno oko, má ochrnutou ruku a utrpěl vážné poranění jater, píše BBC.

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.

včera

včera

včera

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří

V pátek se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací od jara 2022. Setkání probíhá za předsednictví tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v prezidentském komplexu Dolmabahce a představuje první krok k možnému obnovení mírového dialogu.

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel podepsal superdávku

Prezident Petr Pavel v pátek 16. května stvrdil podpisem dva klíčové zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému sociální pomoci v České republice. Nově zavedená tzv. „superdávka“ má nahradit několik dosavadních sociálních příspěvků a sjednotit je do jedné dávky. Cílem změn je zvýšit přehlednost systému, zacílit pomoc efektivněji a omezit administrativní zátěž.

včera

Vladimir Putin

Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti

Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.

včera

Vladimír Putin a Donald Trump

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem

V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

včera

včera

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás

Americký prezident Donald Trump se v saúdskoarabském Rijádu nečekaně setkal se syrským přechodným prezidentem Ahmedem al-Šárou jen krátce poté, co přislíbil první kroky ke zmírnění sankcí vůči Damašku. Ačkoliv Bílý dům označil schůzku za pouhou „zdvořilostní návštěvu“, její politický význam je nesporný. Washington tím vysílá silný signál Teheránu, že Spojené státy jsou připraveny jednat s jeho spojenci i bez účasti Íránu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy