Königstein: Ztracená pevnost severu, která zachránila Česko

Už sám Přemysl Otakar I. si uvědomoval nutnost modernizace sítě královských opor v zemi. V závěru své vlády tak zahájil výstavbu  kamenných hradů, které se měly stát demonstrací královské síly a v pohraničí též jakýmsi štítem proti nepřátelům a symbolem svrchovanosti Přemyslovců nad tímto územím.

Na severu se měl stát pilířem královské moci a pomyslným štítem přemyslovských zemí hrad Königstein. Jeho německý název v symbolické řeči krásně odráží jeho roli a význam, do češtiny lze přeložit jako „královský kámen“. Hrad byl vystavěn v severní části českého království v povodí řeky Labe, kudy vedla důležitá komunikace mezi českými a německými zeměmi.

Jeho strategické umístění si jistě uvědomoval už Přemysl Otakar I. a nejspíše právě on zde zahájil první stavení činnosti, které měly vytvořit strážný a mocenský bod v tomto frekventovaném území. Charakter tohoto opevnění není přesně znám a nemusel mít ještě čistě kamenných charakter. Jako prostředek obrany i demonstrace byla využita samotná lokalita místa. Tou byla široká a vysoká stolová hora, tyčící se na levém břehu Labe. Byla přirozenou dominantou v kraji, budící respekt a též umožňovala dobrý rozhled a kontrolu okolí.

K počátku výstavby hradu zde došlo záhy za Přemyslova nástupce Václava I. ve 30. letech 13. století. Ten započal na vrcholu stolové hory se stavbou kamenného opevnění, které tvořilo hlavní obranu hradních budov, které postupně rostly uvnitř opevněného areálu. Sílu hradu dodávaly strmé stěny skal, které se v podstatě čistě vertikálně zvedaly od úrovně okolí a nahoře byly korunovány kamennou hradbou. Jednalo se o skutečnou pevnost, která zde v rámci stavitelských technik mohla využít nedaleké německé tradice, které se mísily s českou hradní architekturou.

První zmínka pochází z roku 1233 a zmiňuje nejspíše purkrabího hradu Königstein, konkrétně ho jmenuje Gebhard vom Stein, čili Gebhard z Kamene. Role německého panstva může být též důkazem o stavebním vlivu ze saské oblasti. Příchod německého obyvatelstva na naše území byl navíc v tomto období přímo podporován a sloužil k další kolonizaci zatím neosídleného českého území především v pohraničních oblastech. První prokazatelná zpráva o hradu Königstein je následně z roku 1241. Hrad je zde zmiňován v souvislosti se stanovením hranic.

Prokazatelně tak ve 40. let 13. století hrad Königstein stál, či byl dokončen a plnil tak plnohodnotně svou roli. Jako reprezentant královské moci nebyl v okolí jediný. Nedaleko se nacházel též hrad Donín, který byl původně hraniční pevností na saské straně a až později se stal součástí pohraničních hradů českého království. Jejich slavné období však netrvalo dlouho.

Síla českého království dosáhla vrcholu za císaře a krále Karla IV. Ten si důležitost těchto pohraničních pevností uvědomoval. Sám na hradě Königstein krátce pobýval. Mohl odsud kontrolovat celou oblast pohraničí až k Ústí. Moc a tedy i důležitost Königsteinu byla dána především tím, že hrad nejen hájil české hranice, ale mohl i kontrolovat dálkovou obchodní stezku z Čech do Saska a též lodní dopravu po Labi. Pro svůj značný význam je tak Königstein uveden i mezi tzv. hrady za žádných okolností nezcizitelné od královské koruny v díle Karla IV. Majestas Carolina.

Ovšem po Karlově smrti během panování jeho syna Václava IV. začala prosperita království upadat. Odrazilo se to i v severní pohraničí oblasti kolem hradu Königstein. Na konci 14. století byl hrad často zastavován. Severní oblast tehdy řídili purkrabí z rodu pánů z Donína. Vliv českého království zde začal klesat, čemuž napomohly různé především zahraniční spory. Vyvrcholením tohoto období úpadku české moci v severním pohraniční pak bylo v roce 1402 dobytí hradu Donín a všech dalších hradů v majetku pánů z Donína, včetně hradu Königstein. Ten se tak stal naopak pohraniční pevností na saské straně.

Mladší historie Königsteinu už byla psána v rámci německé historie. Podoba a po nějakou dobu i funkce starého pohraničního hradu se razantně měnila. V první polovině 16. století zde byl nakrátko vybudován klášter. Obývali ho mniši celestinského řádu. Klášter na Königsteinu však neměl dlouhého trvání kvůli náboženskému vývoji v Sasku, které se stalo evangelickou zemí. Klášter tak byl  ve druhé polovině 16. století nahrazen pevností nového typu. Její stavba začala v roce 1589 a proměnila celý vrcholek stolové hory v bastionovou pevnost. V této podobě dělostřelecké pevnosti hrál Königstein dál významnou roli v saských dějinách a jeho novodobá sláva tak zcela zastínila jeho původní středověký význam pro české království.