Do českých zemí přichází počátkem 13. století prosperita, střídající éru knížat, která byla mnohdy poznamenaná mnohými spory, válkami, intrikami a vraždami. Nastalé období je dobou ustálení politického jeviště, dobou rozvoje kamenné architektury, stavitelství, umění, dobou agrární revoluce představující ekonomický a hospodářský růst a také kolonizaci. Ustaluje se i zemská hranice českého království, kterou bylo třeba pevně zajistit.
Už sám Přemysl Otakar I. si uvědomoval nutnost modernizace sítě královských opor v zemi. V závěru své vlády tak zahájil výstavbu kamenných hradů, které se měly stát demonstrací královské síly a v pohraničí též jakýmsi štítem proti nepřátelům a symbolem svrchovanosti Přemyslovců nad tímto územím.
Na severu se měl stát pilířem královské moci a pomyslným štítem přemyslovských zemí hrad Königstein. Jeho německý název v symbolické řeči krásně odráží jeho roli a význam, do češtiny lze přeložit jako „královský kámen“. Hrad byl vystavěn v severní části českého království v povodí řeky Labe, kudy vedla důležitá komunikace mezi českými a německými zeměmi.
Jeho strategické umístění si jistě uvědomoval už Přemysl Otakar I. a nejspíše právě on zde zahájil první stavení činnosti, které měly vytvořit strážný a mocenský bod v tomto frekventovaném území. Charakter tohoto opevnění není přesně znám a nemusel mít ještě čistě kamenných charakter. Jako prostředek obrany i demonstrace byla využita samotná lokalita místa. Tou byla široká a vysoká stolová hora, tyčící se na levém břehu Labe. Byla přirozenou dominantou v kraji, budící respekt a též umožňovala dobrý rozhled a kontrolu okolí.
K počátku výstavby hradu zde došlo záhy za Přemyslova nástupce Václava I. ve 30. letech 13. století. Ten započal na vrcholu stolové hory se stavbou kamenného opevnění, které tvořilo hlavní obranu hradních budov, které postupně rostly uvnitř opevněného areálu. Sílu hradu dodávaly strmé stěny skal, které se v podstatě čistě vertikálně zvedaly od úrovně okolí a nahoře byly korunovány kamennou hradbou. Jednalo se o skutečnou pevnost, která zde v rámci stavitelských technik mohla využít nedaleké německé tradice, které se mísily s českou hradní architekturou.
První zmínka pochází z roku 1233 a zmiňuje nejspíše purkrabího hradu Königstein, konkrétně ho jmenuje Gebhard vom Stein, čili Gebhard z Kamene. Role německého panstva může být též důkazem o stavebním vlivu ze saské oblasti. Příchod německého obyvatelstva na naše území byl navíc v tomto období přímo podporován a sloužil k další kolonizaci zatím neosídleného českého území především v pohraničních oblastech. První prokazatelná zpráva o hradu Königstein je následně z roku 1241. Hrad je zde zmiňován v souvislosti se stanovením hranic.
Prokazatelně tak ve 40. let 13. století hrad Königstein stál, či byl dokončen a plnil tak plnohodnotně svou roli. Jako reprezentant královské moci nebyl v okolí jediný. Nedaleko se nacházel též hrad Donín, který byl původně hraniční pevností na saské straně a až později se stal součástí pohraničních hradů českého království. Jejich slavné období však netrvalo dlouho.
Síla českého království dosáhla vrcholu za císaře a krále Karla IV. Ten si důležitost těchto pohraničních pevností uvědomoval. Sám na hradě Königstein krátce pobýval. Mohl odsud kontrolovat celou oblast pohraničí až k Ústí. Moc a tedy i důležitost Königsteinu byla dána především tím, že hrad nejen hájil české hranice, ale mohl i kontrolovat dálkovou obchodní stezku z Čech do Saska a též lodní dopravu po Labi. Pro svůj značný význam je tak Königstein uveden i mezi tzv. hrady za žádných okolností nezcizitelné od královské koruny v díle Karla IV. Majestas Carolina.
Ovšem po Karlově smrti během panování jeho syna Václava IV. začala prosperita království upadat. Odrazilo se to i v severní pohraničí oblasti kolem hradu Königstein. Na konci 14. století byl hrad často zastavován. Severní oblast tehdy řídili purkrabí z rodu pánů z Donína. Vliv českého království zde začal klesat, čemuž napomohly různé především zahraniční spory. Vyvrcholením tohoto období úpadku české moci v severním pohraniční pak bylo v roce 1402 dobytí hradu Donín a všech dalších hradů v majetku pánů z Donína, včetně hradu Königstein. Ten se tak stal naopak pohraniční pevností na saské straně.
Mladší historie Königsteinu už byla psána v rámci německé historie. Podoba a po nějakou dobu i funkce starého pohraničního hradu se razantně měnila. V první polovině 16. století zde byl nakrátko vybudován klášter. Obývali ho mniši celestinského řádu. Klášter na Königsteinu však neměl dlouhého trvání kvůli náboženskému vývoji v Sasku, které se stalo evangelickou zemí. Klášter tak byl ve druhé polovině 16. století nahrazen pevností nového typu. Její stavba začala v roce 1589 a proměnila celý vrcholek stolové hory v bastionovou pevnost. V této podobě dělostřelecké pevnosti hrál Königstein dál významnou roli v saských dějinách a jeho novodobá sláva tak zcela zastínila jeho původní středověký význam pro české království.
Související
KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Svatý Václav se projevil jako schopný politik a zachránce národa. Jeho odkaz je aktuální i dnes
Před 1100 lety byla zavražděna svatá Ludmila, první česká světice
Přemyslovci , hrady a zámky , historie , zahraničí
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 50 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 1 hodinou
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 1 hodinou
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 1 hodinou
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 2 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 2 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 3 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 4 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.
Zdroj: Libor Novák