Königstein: Ztracená pevnost severu, která zachránila Česko

Do českých zemí přichází počátkem 13. století prosperita, střídající éru knížat, která byla mnohdy poznamenaná mnohými spory, válkami, intrikami a vraždami. Nastalé období je dobou ustálení politického jeviště, dobou rozvoje kamenné architektury, stavitelství, umění, dobou agrární revoluce představující ekonomický a hospodářský růst a také kolonizaci. Ustaluje se i zemská hranice českého království, kterou bylo třeba pevně zajistit.

Už sám Přemysl Otakar I. si uvědomoval nutnost modernizace sítě královských opor v zemi. V závěru své vlády tak zahájil výstavbu  kamenných hradů, které se měly stát demonstrací královské síly a v pohraničí též jakýmsi štítem proti nepřátelům a symbolem svrchovanosti Přemyslovců nad tímto územím.

Na severu se měl stát pilířem královské moci a pomyslným štítem přemyslovských zemí hrad Königstein. Jeho německý název v symbolické řeči krásně odráží jeho roli a význam, do češtiny lze přeložit jako „královský kámen“. Hrad byl vystavěn v severní části českého království v povodí řeky Labe, kudy vedla důležitá komunikace mezi českými a německými zeměmi.

Jeho strategické umístění si jistě uvědomoval už Přemysl Otakar I. a nejspíše právě on zde zahájil první stavení činnosti, které měly vytvořit strážný a mocenský bod v tomto frekventovaném území. Charakter tohoto opevnění není přesně znám a nemusel mít ještě čistě kamenných charakter. Jako prostředek obrany i demonstrace byla využita samotná lokalita místa. Tou byla široká a vysoká stolová hora, tyčící se na levém břehu Labe. Byla přirozenou dominantou v kraji, budící respekt a též umožňovala dobrý rozhled a kontrolu okolí.

K počátku výstavby hradu zde došlo záhy za Přemyslova nástupce Václava I. ve 30. letech 13. století. Ten započal na vrcholu stolové hory se stavbou kamenného opevnění, které tvořilo hlavní obranu hradních budov, které postupně rostly uvnitř opevněného areálu. Sílu hradu dodávaly strmé stěny skal, které se v podstatě čistě vertikálně zvedaly od úrovně okolí a nahoře byly korunovány kamennou hradbou. Jednalo se o skutečnou pevnost, která zde v rámci stavitelských technik mohla využít nedaleké německé tradice, které se mísily s českou hradní architekturou.

První zmínka pochází z roku 1233 a zmiňuje nejspíše purkrabího hradu Königstein, konkrétně ho jmenuje Gebhard vom Stein, čili Gebhard z Kamene. Role německého panstva může být též důkazem o stavebním vlivu ze saské oblasti. Příchod německého obyvatelstva na naše území byl navíc v tomto období přímo podporován a sloužil k další kolonizaci zatím neosídleného českého území především v pohraničních oblastech. První prokazatelná zpráva o hradu Königstein je následně z roku 1241. Hrad je zde zmiňován v souvislosti se stanovením hranic.

Prokazatelně tak ve 40. let 13. století hrad Königstein stál, či byl dokončen a plnil tak plnohodnotně svou roli. Jako reprezentant královské moci nebyl v okolí jediný. Nedaleko se nacházel též hrad Donín, který byl původně hraniční pevností na saské straně a až později se stal součástí pohraničních hradů českého království. Jejich slavné období však netrvalo dlouho.

Síla českého království dosáhla vrcholu za císaře a krále Karla IV. Ten si důležitost těchto pohraničních pevností uvědomoval. Sám na hradě Königstein krátce pobýval. Mohl odsud kontrolovat celou oblast pohraničí až k Ústí. Moc a tedy i důležitost Königsteinu byla dána především tím, že hrad nejen hájil české hranice, ale mohl i kontrolovat dálkovou obchodní stezku z Čech do Saska a též lodní dopravu po Labi. Pro svůj značný význam je tak Königstein uveden i mezi tzv. hrady za žádných okolností nezcizitelné od královské koruny v díle Karla IV. Majestas Carolina.

Ovšem po Karlově smrti během panování jeho syna Václava IV. začala prosperita království upadat. Odrazilo se to i v severní pohraničí oblasti kolem hradu Königstein. Na konci 14. století byl hrad často zastavován. Severní oblast tehdy řídili purkrabí z rodu pánů z Donína. Vliv českého království zde začal klesat, čemuž napomohly různé především zahraniční spory. Vyvrcholením tohoto období úpadku české moci v severním pohraniční pak bylo v roce 1402 dobytí hradu Donín a všech dalších hradů v majetku pánů z Donína, včetně hradu Königstein. Ten se tak stal naopak pohraniční pevností na saské straně.

Mladší historie Königsteinu už byla psána v rámci německé historie. Podoba a po nějakou dobu i funkce starého pohraničního hradu se razantně měnila. V první polovině 16. století zde byl nakrátko vybudován klášter. Obývali ho mniši celestinského řádu. Klášter na Königsteinu však neměl dlouhého trvání kvůli náboženskému vývoji v Sasku, které se stalo evangelickou zemí. Klášter tak byl  ve druhé polovině 16. století nahrazen pevností nového typu. Její stavba začala v roce 1589 a proměnila celý vrcholek stolové hory v bastionovou pevnost. V této podobě dělostřelecké pevnosti hrál Königstein dál významnou roli v saských dějinách a jeho novodobá sláva tak zcela zastínila jeho původní středověký význam pro české království.

Související

Myslbekova jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze. Komentář

KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Svatý Václav se projevil jako schopný politik a zachránce národa. Jeho odkaz je aktuální i dnes

Svatý Václav, jehož výročí si dnes připomínáme jako Den české státnosti, má v našich dějinách mimořádné místo. Jeho význam pro českou společnost je hned dvojí. Jednak se stal hlavním patronem českého národa a do dějin se zapsal i jako člověk, který stál u samých počátků české státnosti. Ačkoli se jedná o významnou osobnost, panovníkův život je obestřený řadou záhad. Do současnosti nejsou úplně objasněné okolnosti jeho zavraždění, za kterým má stát bratr Boleslav. Otazníky také panují nad tím, zda k hrůznému činu ve Staré Boleslavi došlo 28. září v roce 935 anebo už v roce 929. K jeho odkazu, který je po tisících letech aktuální i dnes, se Češi obrací pokaždé, když je jim nejhůře. Svatý Václav se projevil jako velmi schopný politický vůdce, státník a zachránce národa.
Svatá Ludmila odjíždí z Prahy na Tetín

Před 1100 lety byla zavražděna svatá Ludmila, první česká světice

V noci z 15. na 16. září 921, tedy před 1100 lety, zemřela svatá Ludmila. Manželka vůbec prvního písemnými prameny potvrzeného knížete z rodu Přemyslovců a první česká světice byla podle staré legendy zavražděna krutými Vikingy najatými její snachou Drahomírou. Jako vražedná zbraň jim posloužil kněžnin vlastní šátek.

Více souvisejících

Přemyslovci hrady a zámky historie zahraničí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump a Friedrich Merz

Bylo by lepší nechat Ukrajinu a Rusko bojovat, řekl Trump Merzovi

Americký prezident Donald Trump naznačil, že místo snahy o okamžité dosažení míru by možná bylo „lepší nechat Ukrajinu a Rusko chvíli bojovat“. Jeho výrok zazněl během schůzky v Oválné pracovně, kde jej německý kancléř Friedrich Merz vyzval, aby zvýšil tlak na Moskvu.

před 3 hodinami

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Chaos a nesourodost: Trumpova administrativa si sama podráží nohy i vzájemně protiřečí

Chaotický a nesourodý přístup administrativy Donalda Trumpa opakovaně dokládá selhávání na nejvyšší úrovni státní správy. Případy, kdy ministr pro efektivitu vlády Elon Musk „omylem“ zruší program prevence eboly, či ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová obviní nesprávnou osobu z vyhrožování prezidentu Trumpovi, ilustrují chaotickou povahu rozhodování a neschopnost koordinace mezi jednotlivými složkami administrativy.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německý kancléř Merz míří do Trumpova "lvího doupěte"

Když se německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek posadí v Oválné pracovně ke schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, nebude to žádná běžná diplomatická návštěva. Vzhledem k napětí v minulosti, Trumpovu nelibosti vůči Německu a výbušným tématům, jako je AfD, NATO nebo cla na evropská auta, hrozí debata snadno sklouznout do nepříjemných výměn. Přesto však existují náznaky, že by si Merz a Trump – oba bohatí, protiimigrační golfisté – mohli lidsky sednout.

před 4 hodinami

Donald Trump

Musk mě zklamal. Nevím, jestli budeme mít ještě dobré vztahy, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyjádřil hluboké zklamání nad nedávnou kritikou, kterou na jeho legislativní návrh vznesl technologický magnát Elon Musk. V emotivním prohlášení pro novináře Trump uvedl, že Musk znal každý detail zákona, a přesto s ním veřejně vystoupil až poté, co se ukázalo, že balík zasáhne elektromobily a dotace spojené s jejich prodejem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trumpův zákaz cestování do USA: Proč vybral zrovna těchto 12 zemí?

Prezident Spojených států Donald Trump zavedl nový zákaz cestování, který má zasáhnout převážně africké a blízkovýchodní země. Dvanáct států bude čelit úplnému zákazu vstupu do USA, zatímco pro dalších sedm budou platit částečná omezení. Nové opatření vstoupí v platnost v pondělí a prezident ho označil za zásadní krok k zajištění národní bezpečnosti.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko vyhrožuje Ukrajině odvetou za útoky dronů

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou opět eskalovalo poté, co Moskva varovala, že na nedávné ukrajinské útoky bezpilotními letouny odpoví „jak a kdy uzná za vhodné“. Tato slova pronesl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a nepřímo tak potvrdil, že Vladimir Putin tlumočil prezidentu Donaldu Trumpovi své odhodlání k odvetné akci.

před 8 hodinami

virus HIV

Vědci hlásí přelomový objev v boji proti HIV

Významný krok směrem k možnému vyléčení HIV učinili vědci z australského institutu Petera Dohertyho pro infekce a imunitu v Melbourne. Ve výzkumu publikovaném v prestižním vědeckém časopise Nature Communications oznámili, že našli dosud nevídaný způsob, jak přimět virus HIV, aby se „odhalil“ uvnitř lidských bílých krvinek – tedy buněk, v nichž se doposud dokázal skrývat před imunitním systémem i dostupnými léky.

před 8 hodinami

Letecká základna Ivanovo, Ivanovo oblast; 8. 7. 2023

Ukrajinci pouze poškodili naše bombardéry, tvrdí Moskva. Satelitní snímky ukazují opak

Ruské bombardéry byly při ukrajinském útoku poškozeny, nikoli zničeny, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Satelitní snímky však potvrzují vážné škody a devastaci. SBU tvrdí, že zničila 13 bombardérů, anonymní američtí činitelé hovoří o 20 zasažených a 10 zničených strojích. Podle nich byl útok „významný“ a mohl by přimět Moskvu k tvrdšímu postoji v jednáních.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

V Moskvě proběhla vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Rusko v závodě o nadvládu na nebi nad Ukrajinou spoléhá na Čínu

Rusko při výrobě nových dronů spoléhá na čínské dodavatele, kteří mu poskytují technologie a komponenty pro vojenské účely. Ukrajinská rozvědka upozorňuje na využívání skořápkových společností a obcházení sankcí. Zatímco Ukrajina stále dominuje v produkci dronů, Rusko rychle dohání technologický náskok a posiluje své kapacity.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

před 12 hodinami

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

před 13 hodinami

Středeční bouřky naplnily potenciál. Kroupy měly i čtyři centimetry

Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy