Tajuplný hrad Zvíkov ukrývá tajemství, které v Česku nemá obdoby

Zcela právem je hrad Zvíkov označován za jeden ze skvostů gotické hradní architektury u nás. Byť se z jeho středověké pýchy dochovala jen část, dodnes skrývá mnohé zajímavosti a krásy, které vypovídají o životě, myšlení a bydlení ve středověkém světě. I přes regotizaci v 19. století, která přinesla kdysi strohému královskému sídlu novou, romantickou tvář, si hrad uchoval příjemnou středověkou atmosféru, která dýchne na každého, kdo sem zavítá.

Jediný vstup na hrad dnes vede směrem od jihu po úzké šíji skalnaté ostrožny, která se kdysi vypínala vysoko nad údolím řek Otavy a Vltavy, které se za opyší ostrohu stékají. Dnes je hluboké údolí zatopeno vodami orlické přehrady a nevyniká tolik strategická a obranná poloha hradu, jako v dobách, kdy zde byl někdy na počátku 13. století založen. Přesto se zbytky jeho monumentality zrcadlí ve vodách přehrady a dovolují člověku opět pocítit kouzlo daného místa, které si i přes romantické úpravy 19. století uchovalo svoje genius loci. Není to jen dlouhá historie a význam daného místa, ale také nejrůznější zajímavosti a záhady.

Na rozdíl od drtivé většiny českých hradů je totiž pravdou, že se dodnes přesně neví, kdy a kým byl hrad založen. Je pravděpodobné, že s jeho výstavbou započal již Přemysl Otakar I., který roku 1226 vyměnil tzv. oujezd Oslovský, patřící do majetku kláštera v Doksanech, za šest jiných vesnic. Získal tak do vlastnictví i skalnatý ostroh, na kterém byl hrad vybudován. Jedná se tak o jeden z nejstarších kamenných hradů u nás.

Plány na výstavbu, či již částečně rozestavěné dílo, převzal po svém otci jeho syn, král Václav I., který v budování pokračoval již prokazatelně ve 30. letech 13. století. V roce 1234 musel být hrad z větší části dostavěn, jelikož se poprvé zmiňuje zdejší purkrabí Konrád z Janovic. V dalších letech je na hradě doložen častý pobyt krále Václava, který si Zvíkov oblíbil. Hrad mu též jako jeden z mála zůstal věrný, když se proti němu vzbouřila odbojná šlechta v čele s jeho synem Přemyslem Otakarem II. Stárnoucí král Václav však neposlušnému synovi ukázal, že vládnout stále umí a jeho odboj zlomil. Právě na Zvíkově následně představitele odbojné šlechty i kralevice zajal a uvěznil.

Když byl později Přemysl Otakar II. propuštěn, s otcem se usmířil a nad Zvíkovem nezanevřel, ba naopak velkoryse pokračoval v jeho budování. Právě z jeho časů se na hradě dodnes dochovalo nejvíce stop, například Písecká brána či dominantní věž Hláska s pověstným břitem, která stojíc v čele, chránila celý areál hradu. Stala se nejspíše inspirací pro obrannou věž na hradě Strakonice. Vše ukazuje již na progresivní způsob obrany, ale též komfort, který se na hradě projevuje z časů Přemysla v podobě čtyř výstavních paláců.

Během staletí hrad prodělal několik změn. Nejdříve rostl a krásněl, později po obléhání v roce 1622 se stal ruinou a chátral, aby se opět stal romantickou kulisou Schwarzenbergů v 19. století. Právě oni hradní zříceniny ze značné části obnovili, například i vnitřní nástěnnou výzdobu z 15. a 16. století, kterou však značně přikrášlil secesní lesk. Spíše než rekonstrukce se tak jednalo o novotvary a novostavby. Některé architektonické prvky byly zachráněny, jiné ztratily původní vazbu, další byly navždy ztraceny. Například hradní palác byl v 19. století téměř celý v ruinách, stály jen dolní arkády a části prvního patra. Během přestavby se arkády s kružbami přemístily z přízemí do prvního patra, kde dodnes z nepůvodního místa zdobí hradní nádvoří.

Během přestaveb a parkových úprav celého areálu také zanikly možné poslední stopy po původním hradě z časů Přemysla Otakara I. a Václava I. Hrad byl v těch dobách nejspíše průchozí, tzn. že měl dvě hlavní vstupní brány, jednu směrem od jihu, druhou od severu, kde na široké opyši vzniklo předhradí s malou osadou i kostelíkem. Dnes o této středověké osadě málo kdo ví, jelikož skončila pod hladinou.

Slavná Hlízová věž, známá též jako Markomanka, byla dlouhou dobu považována za původní a nejstarší část hradu. Tvoří ji bosované kvádry, tzv. hlízy s tajemnými znaky, které dávní badatelé považovali za runové písmo a výstavbu věže spojovali už s dávnými Germány ve 2. století. Ony znaky jsou však značky kameníků, kteří podle odvedené práce dostávali plat, což je typický postup v dobách vrcholného středověku a dál. Novější architektonické analýzy zjistily, že tento styl staveb je u nás typický v dobách Přemysla Otakara II., který se inspiroval u císařského dvora. Věž tedy nebyla součástí původního hradu a vzniká až po roce 1250. I tak se jedná o jednu z nejstarších dochovaných staveb tohoto královského hradu.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie hrady a zámky Přemyslovci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy