Zcela právem je hrad Zvíkov označován za jeden ze skvostů gotické hradní architektury u nás. Byť se z jeho středověké pýchy dochovala jen část, dodnes skrývá mnohé zajímavosti a krásy, které vypovídají o životě, myšlení a bydlení ve středověkém světě. I přes regotizaci v 19. století, která přinesla kdysi strohému královskému sídlu novou, romantickou tvář, si hrad uchoval příjemnou středověkou atmosféru, která dýchne na každého, kdo sem zavítá.
Jediný vstup na hrad dnes vede směrem od jihu po úzké šíji skalnaté ostrožny, která se kdysi vypínala vysoko nad údolím řek Otavy a Vltavy, které se za opyší ostrohu stékají. Dnes je hluboké údolí zatopeno vodami orlické přehrady a nevyniká tolik strategická a obranná poloha hradu, jako v dobách, kdy zde byl někdy na počátku 13. století založen. Přesto se zbytky jeho monumentality zrcadlí ve vodách přehrady a dovolují člověku opět pocítit kouzlo daného místa, které si i přes romantické úpravy 19. století uchovalo svoje genius loci. Není to jen dlouhá historie a význam daného místa, ale také nejrůznější zajímavosti a záhady.
Na rozdíl od drtivé většiny českých hradů je totiž pravdou, že se dodnes přesně neví, kdy a kým byl hrad založen. Je pravděpodobné, že s jeho výstavbou započal již Přemysl Otakar I., který roku 1226 vyměnil tzv. oujezd Oslovský, patřící do majetku kláštera v Doksanech, za šest jiných vesnic. Získal tak do vlastnictví i skalnatý ostroh, na kterém byl hrad vybudován. Jedná se tak o jeden z nejstarších kamenných hradů u nás.
Plány na výstavbu, či již částečně rozestavěné dílo, převzal po svém otci jeho syn, král Václav I., který v budování pokračoval již prokazatelně ve 30. letech 13. století. V roce 1234 musel být hrad z větší části dostavěn, jelikož se poprvé zmiňuje zdejší purkrabí Konrád z Janovic. V dalších letech je na hradě doložen častý pobyt krále Václava, který si Zvíkov oblíbil. Hrad mu též jako jeden z mála zůstal věrný, když se proti němu vzbouřila odbojná šlechta v čele s jeho synem Přemyslem Otakarem II. Stárnoucí král Václav však neposlušnému synovi ukázal, že vládnout stále umí a jeho odboj zlomil. Právě na Zvíkově následně představitele odbojné šlechty i kralevice zajal a uvěznil.
Když byl později Přemysl Otakar II. propuštěn, s otcem se usmířil a nad Zvíkovem nezanevřel, ba naopak velkoryse pokračoval v jeho budování. Právě z jeho časů se na hradě dodnes dochovalo nejvíce stop, například Písecká brána či dominantní věž Hláska s pověstným břitem, která stojíc v čele, chránila celý areál hradu. Stala se nejspíše inspirací pro obrannou věž na hradě Strakonice. Vše ukazuje již na progresivní způsob obrany, ale též komfort, který se na hradě projevuje z časů Přemysla v podobě čtyř výstavních paláců.
Během staletí hrad prodělal několik změn. Nejdříve rostl a krásněl, později po obléhání v roce 1622 se stal ruinou a chátral, aby se opět stal romantickou kulisou Schwarzenbergů v 19. století. Právě oni hradní zříceniny ze značné části obnovili, například i vnitřní nástěnnou výzdobu z 15. a 16. století, kterou však značně přikrášlil secesní lesk. Spíše než rekonstrukce se tak jednalo o novotvary a novostavby. Některé architektonické prvky byly zachráněny, jiné ztratily původní vazbu, další byly navždy ztraceny. Například hradní palác byl v 19. století téměř celý v ruinách, stály jen dolní arkády a části prvního patra. Během přestavby se arkády s kružbami přemístily z přízemí do prvního patra, kde dodnes z nepůvodního místa zdobí hradní nádvoří.
Během přestaveb a parkových úprav celého areálu také zanikly možné poslední stopy po původním hradě z časů Přemysla Otakara I. a Václava I. Hrad byl v těch dobách nejspíše průchozí, tzn. že měl dvě hlavní vstupní brány, jednu směrem od jihu, druhou od severu, kde na široké opyši vzniklo předhradí s malou osadou i kostelíkem. Dnes o této středověké osadě málo kdo ví, jelikož skončila pod hladinou.
Slavná Hlízová věž, známá též jako Markomanka, byla dlouhou dobu považována za původní a nejstarší část hradu. Tvoří ji bosované kvádry, tzv. hlízy s tajemnými znaky, které dávní badatelé považovali za runové písmo a výstavbu věže spojovali už s dávnými Germány ve 2. století. Ony znaky jsou však značky kameníků, kteří podle odvedené práce dostávali plat, což je typický postup v dobách vrcholného středověku a dál. Novější architektonické analýzy zjistily, že tento styl staveb je u nás typický v dobách Přemysla Otakara II., který se inspiroval u císařského dvora. Věž tedy nebyla součástí původního hradu a vzniká až po roce 1250. I tak se jedná o jednu z nejstarších dochovaných staveb tohoto královského hradu.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , hrady a zámky , Přemyslovci
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková