Jedna z největších záhad české historie: Kde je hrob bratrovraha Boleslava I.?

V učebnicích dějepisu se v souvislosti s knížetem Boleslavem I. dočteme především o vraždě jeho bratra Václava. Zatímco brzy nato svatořečený Václav se stal patronem národa, Boleslav byl podle soudu historiků skutečným zakladatelem české státní organizace a byl tak nejvýznamnějším z raných přemyslovských knížat. Dosud nerozluštěnou záhadou je, kde skončily jeho ostatky?

Hrob svatého Václava byl dobře znám napříč historií a dodnes v den jeho svátku (28. září) je jeho lebka vystavována a konají se k ní procesí, které umožňují zájemcům prohlédnout si, co z něho zbylo. Na první pohled morbidní zvyk je hluboce zakořeněn v křesťanské kultuře. Václav byl svatořečen krátce po své smrti, na čemž se podílel jeho vrah Boleslav. Účel byl pragmatický. Boleslav chtěl etablovat samostatný český stát a k tomu bylo nezbytné mít na svém území vlastní biskupství. Za tímto účelem se hodily ostatky světce, a tak nechal přenést tělo mučednicky zavražděného Václava ze Staré Boleslavi do Prahy.

Smrtí všechno začalo

Přenesení ostatků bylo důvodem ke spontánnímu svatořečení. Nejvýznamnější český světec nikdy nebyl za svatého vyhlášen v Římě papežem, jak je dnes obvyklé, ale stal se jím spontánně bez oficiálního posvěcení církve, což nic nemění na jeho svatosti. Zde, až po jeho smrti, se nastartovala kariéra knížete Václava, patrona Čechů. Za života se jednalo o nevýznamného panovníka a klíčovou roli při vzniku českého státu naopak sehrál jeho bratr a vrah Boleslav, čili je možné říci, že za života byl výraznější postavou Boleslav ovšem nikoliv po smrti. Možná právě proto dnes s jistotou nemůžeme říct, kde je skutečný zakladatel českého státu pohřben, jelikož se o jeho pohřbu nedochovaly přesné písemné záznamy.

Strohé označení K1 pro zakladatele českého státu?

Dokonce není zcela jisté, ani v kterém roce zemřel, přestože se většina historiků shoduje na datu 972, kronikář Kosmas uvádí rok 967, ale první český kronikář byl velký fabulátor, a proto historikové jeho dataci odmítají. S hrobem Boleslava je to však ještě složitější. Nejvýznamnější stopou je hrob pojmenovaný K1 objevený až ve 20. století při dostavbě katedrály sv. Víta. Zkratka K1 znamená, že šlo o knížecí hrob č. 1, jelikož se vedle něj nacházel ještě druhý knížecí hrob (K2).

Tomu, že se jedná o hrob Boleslava a jeho manželky (K2), nahrává interpretace spojená s křesťanskou kulturou a opět s vraždou jeho bratra. Boleslav se měl stát před svou smrtí velkým kajícníkem nad hříchem bratrovraždy, a tak chtěl být pohřben v blízkosti mučedníka. Svatost zavražděného bratra měla dopadnout i na Boleslava. Takovýto přístup odpovídá kultuře křesťanského pohřbívání pod podlahu kostelů, kam měly být umístěny i Boleslavovy ostatky. Tím, že zesnulý nechal věřící chodit po svém hrobě, dával najevo pokoru, jednu z nejvýznamnějších křesťanských ctností.

Měla být bratrovražda určující pro posmrtný život Boleslava I.?

Další možností, kde mohl být Boleslav pohřben je bazilika sv. Jiří na pražském hradě. Nechal ji vystavět jeho otec Vratislav I. a nacházelo se v ní přemyslovské pohřebiště, ovšem přesnější důkaz o tom, že by se v ní nacházel hrob Boleslava I. chybí.

Historici se tak s největší vážnost přiklánějí k možnosti hrobu K1. Zejména kvůli spjatosti s kultem jeho bratra Václava, o jehož propagaci Boleslavem svědčí zejména autorství Kristiánovy legendy, nejdůležitějšího informačního zdroje o smrti Václava, které připadá na Boleslavova syna Strachkvase. Právě oslava Strachkvasových křtin byla důvodem pozvání Václava Boleslavem na hostinu, která vyústila v bratrovraždu. Strachkvasův život tak byl od narození spoután s mučednictvím Václava, čemuž Boleslav přikládal značný význam a dost možná právě proto, i posmrtná Boleslavova pouť měla být pokáním za ohavný hřích.

Související

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.
Armáda Indie

Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek

Americký prezident Donald Trump výrazně přehání délku konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Jeho výrok, spolu s čerstvým indickým útokem na pákistánské území, však nabízí příležitost připomenout si skutečnou povahu napětí mezi těmito dvěma státy. Série válek a krizí, které se od vzniku nezávislé Indie a Pákistánu v roce 1947 periodicky opakují, tvoří rámec jednoho z nejnebezpečnějších sporů, jaké dnes na světě probíhají. 

Více souvisejících

historie svatý václav Přemyslovci Katedrála sv. Víta

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

"Teď jde o všechno." Koalice Spolu zahájila předvolební kampaň, podpořil ji Bolek Polívka

Koalice Spolu zahájila v Praze politickou kampaň, která je podle jejích slov vůbec největší roadshow v historii České republiky. Pod názvem „Teď jde o všechno“ plánují lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL během šesti týdnů navštívit více než dvě stovky měst a obcí po celé republice, kde chtějí diskutovat s voliči o budoucnosti země a přesvědčit je o pokračování v aktuálním vládním kurzu.

před 1 hodinou

Hans Petter Midttun

Jen jeden z nich je čestný a důstojný muž, Zelenskyj nemá důvod Putinovi věřit, říká Midttun pro EZ

V souvislosti s možným setkáním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina v Istanbulu oslovily EuroZprávy.cz norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna. Ten upozornil, že trvalý mír na Ukrajině nebude možný bez přítomnosti západních sil. Zároveň však zdůraznil, že tato přítomnost rozhodně není jistá. „Nikdo neočekává, že Rusko bude dohodu o příměří dlouhodobě dodržovat, a nikdo nechce být chycen v křížové palbě, až začne další útok,“ připustil.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Zatímco svět řeší Ukrajinu, Trump v tichosti přetváří globální strategii USA. Zaměřuje se na pět klíčových uzlů

Prezident Donald Trump přetváří globální strategii Spojených států s důrazem na kontrolu pěti klíčových námořních průlivů, které ovládají světový obchod. Jeho nedávné kroky k zajištění amerického přístupu do Suezského a Panamského průplavu, stejně jako vojenská kampaň proti Húsíjům v Rudém moři, jsou podle něj součástí širší geopolitické vize: zajistit americkou dominanci na klíčových mořských trasách dříve, než je ovládne Čína.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael čelí tvrdému obvinění: Palestince týrá hlady, zadržuje humanitární pomoc

Izrael čelí vážnému obvinění ze strany šéfa Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), Philippa Lazzariniho, který v rozhovoru pro BBC označil zadržování potravinové a humanitární pomoci v Gaze za „válečnou zbraň“. Podle něj je systematické odepírání základních životních potřeb civilnímu obyvatelstvu nejen morálně nepřijatelné, ale může být klasifikováno i jako válečný zločin.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Trumpovy nemístné výhrůžky. Exšéf NATO se ohradil, jde o Grónsko

Bývalý generální tajemník NATO a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném obsazení Grónska Spojenými státy. Jeho výhrůžky označil za hanebné a připomněl, že největší ostrov světa je součástí Severoatlantické aliance.

před 8 hodinami

Donald Trump (21. února 2025).

Mimořádná zpráva Setkání, které vstoupí do historie. Trump možná poletí do Turecka na schůzku Putina se Zelenským

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že uvažuje o cestě do Turecka, kde by se ve čtvrtek 15. května mohlo uskutečnit historické setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, je možné, že tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump: Evropská unie je v mnoha ohledech hnusnější než Čína

Americký prezident Donald Trump označil Evropskou unii za „hnusnější“ než Čínu. Řekl to navzdory nedávné chvále na adresu šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové, kterou dokonce označil za „fantastickou“. Obchodní válka nad Atlantikem se tedy zřejmě teprve blíží. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Zelenskyj o jednání s Putinem nestál. Bojí se ale Trumpa

Požadavek Donalda Trumpa, aby Ukrajina „okamžitě“ zahájila mírová jednání s Ruskem, podle evropských diplomatů ohrozil dlouhodobě připravovaný plán EU přimět USA k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nich neměl na výběr a musel přijmout nabídku Vladimira Putina k jednání, aby Trumpa nerozzlobil.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Výhled počasí až na přelom jara a léta. Ústav nastínil, kam vyšplhají teploty

Až do konce května se neočekává výraznější oteplení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejtepleji bude během sledovaného období na začátku června. Denní maxima vyšplhají v průměru na 23 stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy