Jedna z největších záhad české historie: Kde je hrob bratrovraha Boleslava I.?

Hrob svatého Václava byl dobře znám napříč historií a dodnes v den jeho svátku (28. září) je jeho lebka vystavována a konají se k ní procesí, které umožňují zájemcům prohlédnout si, co z něho zbylo. Na první pohled morbidní zvyk je hluboce zakořeněn v křesťanské kultuře. Václav byl svatořečen krátce po své smrti, na čemž se podílel jeho vrah Boleslav. Účel byl pragmatický. Boleslav chtěl etablovat samostatný český stát a k tomu bylo nezbytné mít na svém území vlastní biskupství. Za tímto účelem se hodily ostatky světce, a tak nechal přenést tělo mučednicky zavražděného Václava ze Staré Boleslavi do Prahy.

Smrtí všechno začalo

Přenesení ostatků bylo důvodem ke spontánnímu svatořečení. Nejvýznamnější český světec nikdy nebyl za svatého vyhlášen v Římě papežem, jak je dnes obvyklé, ale stal se jím spontánně bez oficiálního posvěcení církve, což nic nemění na jeho svatosti. Zde, až po jeho smrti, se nastartovala kariéra knížete Václava, patrona Čechů. Za života se jednalo o nevýznamného panovníka a klíčovou roli při vzniku českého státu naopak sehrál jeho bratr a vrah Boleslav, čili je možné říci, že za života byl výraznější postavou Boleslav ovšem nikoliv po smrti. Možná právě proto dnes s jistotou nemůžeme říct, kde je skutečný zakladatel českého státu pohřben, jelikož se o jeho pohřbu nedochovaly přesné písemné záznamy.

Strohé označení K1 pro zakladatele českého státu?

Dokonce není zcela jisté, ani v kterém roce zemřel, přestože se většina historiků shoduje na datu 972, kronikář Kosmas uvádí rok 967, ale první český kronikář byl velký fabulátor, a proto historikové jeho dataci odmítají. S hrobem Boleslava je to však ještě složitější. Nejvýznamnější stopou je hrob pojmenovaný K1 objevený až ve 20. století při dostavbě katedrály sv. Víta. Zkratka K1 znamená, že šlo o knížecí hrob č. 1, jelikož se vedle něj nacházel ještě druhý knížecí hrob (K2).

Tomu, že se jedná o hrob Boleslava a jeho manželky (K2), nahrává interpretace spojená s křesťanskou kulturou a opět s vraždou jeho bratra. Boleslav se měl stát před svou smrtí velkým kajícníkem nad hříchem bratrovraždy, a tak chtěl být pohřben v blízkosti mučedníka. Svatost zavražděného bratra měla dopadnout i na Boleslava. Takovýto přístup odpovídá kultuře křesťanského pohřbívání pod podlahu kostelů, kam měly být umístěny i Boleslavovy ostatky. Tím, že zesnulý nechal věřící chodit po svém hrobě, dával najevo pokoru, jednu z nejvýznamnějších křesťanských ctností.

Měla být bratrovražda určující pro posmrtný život Boleslava I.?

Další možností, kde mohl být Boleslav pohřben je bazilika sv. Jiří na pražském hradě. Nechal ji vystavět jeho otec Vratislav I. a nacházelo se v ní přemyslovské pohřebiště, ovšem přesnější důkaz o tom, že by se v ní nacházel hrob Boleslava I. chybí.

Historici se tak s největší vážnost přiklánějí k možnosti hrobu K1. Zejména kvůli spjatosti s kultem jeho bratra Václava, o jehož propagaci Boleslavem svědčí zejména autorství Kristiánovy legendy, nejdůležitějšího informačního zdroje o smrti Václava, které připadá na Boleslavova syna Strachkvase. Právě oslava Strachkvasových křtin byla důvodem pozvání Václava Boleslavem na hostinu, která vyústila v bratrovraždu. Strachkvasův život tak byl od narození spoután s mučednictvím Václava, čemuž Boleslav přikládal značný význam a dost možná právě proto, i posmrtná Boleslavova pouť měla být pokáním za ohavný hřích.