Zámek Mělník v sobě ukrývá jeden z nejstarších kamenných hradů

Již v dobách legendami opředených počátků českého státu stávalo na místě na soutoku Labe a Vltavy hradiště Pšov, které bylo střediskem kmene Pšovanů a domovem kněžny Ludmily, manželky knížete Bořivoje a matky sv. Václava. Zprávy o tomto sídlišti, jehož nástupcem by měl být Mělník, přináší především různé církevní legendy. Ty hovoří o zdejším hradišti již v 9. století. Dodnes však nebylo přesně historicky či archeologicky lokalizováno.

Jak ukázaly archeologické nálezy, byla zdejší klimaticky příhodná oblast osídlena již v období pravěku. Počátky raně středověkého hradu Mělník začínají snad již během 10. století. Samotný název Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin. Bezpečné doklady o zdejším knížecím sídlem máme z konce 10. století, tedy z období vlády knížete Boleslava II., kdy se nápis s názvem města objevuje na denárech jeho ženy, kněžny Emmy. Ta nechala po smrti svého muže (zemřel v roce 999) razit stříbrné denáry na svém vdovském sídle v Mělníku, který byl označován jako „civitas Melnic“.

Je možné předpokládat, že starší hradiště z období 9. století skutečně existovalo v místech dnešního města Mělník, ale v době knížete Boleslava II. bylo přebudováno. Rozsah hradiště tehdy odpovídal zhruba historickému centru dnešního města, přičemž akropole zaujímala prostor stávajícího zámku. V místech akropole možná již tehdy stály některé prvky kamenné architektury, ovšem nikoliv převažující.

O významu místa svědčí přítomnost mincovny z počátku 11. století ve spojení s kněžnou Emmou i označení „město“ na dobových mincích. Na kněžnu Emmu každopádně navázala tradice, která z města a zdejšího hradu udělala věnné sídlo manželek českých knížat a králů.

K přestavbě raně středověkého hradu v románský hrad došlo zřejmě až později. Poznání nejstarších dějin zdejšího sídla zůstává dnešní historické a archeologické bádání ještě velmi dlužno. Je ovšem možné připustit, že již během 11. století zde vznikly některé kamenné konstrukce, které byly zjištěny v roce 1972 při opravě vnější strany dnešního zámku. Odhalit se podařilo konkrétně opukové románské zdivo, ale též románská okna, hovořící snad o samostatně stojící obytné budově. Charakter opevnění nelze prozatím bezpečně určit.

Součástí tohoto původního hradu, který obsahoval minimálně kamenný palác, byl též románský kostel sv. Petra, z jehož dvou západních věží se zachovala jižní, včleněná do nynější kostelní stavby v sousedství zámku. V Mělníku tak nejpozději kolem roku 1100 stál jeden z nejstarších hradů u nás, který obsahoval románskou kamennou architekturu.

V době kolem roku 1122 byla na Mělníku ustanovena kolegiátní kapitula, jako jedna z nejstarších v Čechách. Tehdy se hradní kostel stal kostelem kapitulním. Původně jednolodní stavba se proměnila v trojlodní baziliku a byla zasvěcena apoštolům Petrovi a Pavlovi.

Jaký byl další vývoj románského hradu během 12. století, není jisté. O další přestavbě lze hovořit až v dobách krále Václava I., který snad hrad přestavěl ve stylu rané gotiky, a následně za jeho pokračovatelů během 2. poloviny 13. století, kdy zde vzniká celokamenný gotický hrad. Rozsah tehdejšího hradu byl menší, než současného objektu zámku. Hrad se rozprostíral přibližně v místě dnešního západního zámeckého křídla, kde je zachovaná například gotická síň.

Poslední českou královnou, která dle tradice kněžny Emmy, sídlila na zdejším hradě, byla Johanka z Rožmitálu, manželka krále Jiřího z Poděbrad, která zde také v roce 1475 zemřela. Brzy nato byl hrad panovníkem zastaven pánům z Veitmile.