Zámek Mělník v sobě ukrývá jeden z nejstarších kamenných hradů

Zámek Mělník je neodmyslitelným symbolem soutoku Vltavy a Labe. Dnes je známý jako sídlo rodu Lobkoviců, ale významnou kapitolou jeho historie bylo období, kdy sloužil jako věnné sídlo manželek českých knížat a králů, počínaje kněžnou Emmou. Málokdo si přitom uvědomí, že jeho bájné počátky sahají až do dob kněžny Ludmily. Původní hrad, schovaný v jádře zámku, patří mezi nejstarší u nás.

Již v dobách legendami opředených počátků českého státu stávalo na místě na soutoku Labe a Vltavy hradiště Pšov, které bylo střediskem kmene Pšovanů a domovem kněžny Ludmily, manželky knížete Bořivoje a matky sv. Václava. Zprávy o tomto sídlišti, jehož nástupcem by měl být Mělník, přináší především různé církevní legendy. Ty hovoří o zdejším hradišti již v 9. století. Dodnes však nebylo přesně historicky či archeologicky lokalizováno.

Jak ukázaly archeologické nálezy, byla zdejší klimaticky příhodná oblast osídlena již v období pravěku. Počátky raně středověkého hradu Mělník začínají snad již během 10. století. Samotný název Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin. Bezpečné doklady o zdejším knížecím sídlem máme z konce 10. století, tedy z období vlády knížete Boleslava II., kdy se nápis s názvem města objevuje na denárech jeho ženy, kněžny Emmy. Ta nechala po smrti svého muže (zemřel v roce 999) razit stříbrné denáry na svém vdovském sídle v Mělníku, který byl označován jako „civitas Melnic“.

Je možné předpokládat, že starší hradiště z období 9. století skutečně existovalo v místech dnešního města Mělník, ale v době knížete Boleslava II. bylo přebudováno. Rozsah hradiště tehdy odpovídal zhruba historickému centru dnešního města, přičemž akropole zaujímala prostor stávajícího zámku. V místech akropole možná již tehdy stály některé prvky kamenné architektury, ovšem nikoliv převažující.

O významu místa svědčí přítomnost mincovny z počátku 11. století ve spojení s kněžnou Emmou i označení „město“ na dobových mincích. Na kněžnu Emmu každopádně navázala tradice, která z města a zdejšího hradu udělala věnné sídlo manželek českých knížat a králů.

K přestavbě raně středověkého hradu v románský hrad došlo zřejmě až později. Poznání nejstarších dějin zdejšího sídla zůstává dnešní historické a archeologické bádání ještě velmi dlužno. Je ovšem možné připustit, že již během 11. století zde vznikly některé kamenné konstrukce, které byly zjištěny v roce 1972 při opravě vnější strany dnešního zámku. Odhalit se podařilo konkrétně opukové románské zdivo, ale též románská okna, hovořící snad o samostatně stojící obytné budově. Charakter opevnění nelze prozatím bezpečně určit.

Součástí tohoto původního hradu, který obsahoval minimálně kamenný palác, byl též románský kostel sv. Petra, z jehož dvou západních věží se zachovala jižní, včleněná do nynější kostelní stavby v sousedství zámku. V Mělníku tak nejpozději kolem roku 1100 stál jeden z nejstarších hradů u nás, který obsahoval románskou kamennou architekturu.

V době kolem roku 1122 byla na Mělníku ustanovena kolegiátní kapitula, jako jedna z nejstarších v Čechách. Tehdy se hradní kostel stal kostelem kapitulním. Původně jednolodní stavba se proměnila v trojlodní baziliku a byla zasvěcena apoštolům Petrovi a Pavlovi.

Jaký byl další vývoj románského hradu během 12. století, není jisté. O další přestavbě lze hovořit až v dobách krále Václava I., který snad hrad přestavěl ve stylu rané gotiky, a následně za jeho pokračovatelů během 2. poloviny 13. století, kdy zde vzniká celokamenný gotický hrad. Rozsah tehdejšího hradu byl menší, než současného objektu zámku. Hrad se rozprostíral přibližně v místě dnešního západního zámeckého křídla, kde je zachovaná například gotická síň.

Poslední českou královnou, která dle tradice kněžny Emmy, sídlila na zdejším hradě, byla Johanka z Rožmitálu, manželka krále Jiřího z Poděbrad, která zde také v roce 1475 zemřela. Brzy nato byl hrad panovníkem zastaven pánům z Veitmile.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie Přemyslovci architektura Mělník

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 1 hodinou

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám

Muž podezřelý ze spáchání pátečního útoku na vánočních trzích v Magdeburgu je aktivistou s kritickým pohledem na Islám a podporovatelem Alternativy pro Německo. Informují o tom německá média na základě jeho příspěvků na sociálních sítích, upozornila Deutsche Welle. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy