Kostel v Petrovicích představuje příběh zániku dvou hradů a zrození jednoho kostela

Petrovice představují zaniklý hrad, na jehož místě stojí kostel svatého Petra a Pavla, ve stejnojmenné obci Petrovice u Sušice v okrese Klatovy. Historie zdejšího osídlení sahá až do přelomu raného a vrcholného středověku. Tehdy zde také došlo k významným politickým a majetkovým změnám.

Za vše může politická kalkulace Přemyslovců v 1. polovině 12. století. Když v roce 1121 provdávali princeznu Svatavu za hraběte z Bogenu, o němž se předpokládalo, že ho čeká hvězdná kariéra, dali své dceři věno v podobě území v okolí Sušice. To bylo následně odtrženo a stalo se součástí německého území.

Tato kalkulace ovšem nevyšla, hrabata z Bogenu se císaři nestala. Bývalý kus českého území v okolí Sušice byl však odtržen a povstala zde nová zemská hranice. Nic na tom nezměnil ani pozdější vývoj, kdy toto území po hrabetech z Bogenu získali Witteslbachové.

Ba naopak. Nastala zde potřeba tuto novou a neklidnou zemskou hranici střežit, a tak zde vznikly dva hrady. Jeden vystavěli Wittelsbachové v Petrovicích, druhý na protějším návrší vystavěl český panovník.

Český strážní hrad není v písemných pramenech nijak doložen. Není tak známo jeho jméno a dnes je nazýván jako Hrad pod Hrnčířem, podle kopce na kterém stojí. Jednalo se nejspíše o hrad jednoduché konstrukce, především dřevěno-hlinité. Nálezy ho dovolují datovat do poloviny 13. století. Kvůli své převážně dřevěné podobě se téměř nedochoval. Dají se registrovat pouze valy, příkopy a pahorek bývalého jádra.

Druhý hrad, který vyrostl v těsném sousedství na protějším návrší v Petrovicích, byl dílem zkušenějšího stavitele. Na popud Wittlesbachů zde vznikl hrad kamenný, jehož datace opět není zcela jasná. První a jediná písemná zmínka o něm pochází až z roku 1319, kdy na něm byl zajat Albert ze Schonšteina. Brzy poté zřejmě zanikl, protože jeho kaple se od roku 1363 uvádí jako farní kostel.

Teorii, že zde oba dva hrady vznikly jako hraniční strážní objekty, podporuje fakt, že oba brzy po připojení Sušicka zpět k českému království, zanikly.  Stalo se tak díky králi Přemyslovi Otakarovi II. v roce 1273. Významnější a konstrukčně vyspělejší hrad v Petrovicích evidentně ještě existoval a sloužil během 1. poloviny 14. století, později jej však potkal neveselý osud, u nás však poměrně ojedinělý.

Zatímco český hrad zcela zanikl a již nebyl využíván, z části wittelsbachovského hradu se později zrodil kostel. Zatímco zbytek hradu byl využit jako zdroj kamene a postupně byl rozebírán, hradní kaple si udržela svůj význam a důležitost. Ke kapli byla přistavěna věž a stal se z ní kostel. Ten byl navíc ve 14. století znovu opevněn.

Ze samotného hradu se dochovalo bohužel jen torzo. Jeho oválný půdorys odpovídal jednodílnému hradu. Areál byl protažený přibližně od severu k jihu. Dnes lze pozorovat část obvodové hradby. Původně zde byla zachována i okrouhlá věž, zřejmě bergfrit, odkrytá v roce 1859. Ta však byla zničena výstavbou vodárny.

Hlavní dochovanou částí je však zmiňovaná krásná a výstavná hradní kaple, dnes tvořící kostel sv. Petra a Pavla. K ní byla přistavěna kostelní věž a část kostelní lodi, která navázala na původní presbytář. Ten je zaklenutý křížovou klenbou, která byla datovaná do doby okolo poloviny 13. století. Dochovaná gotická hradba okolo kostela je mladšího původu a hovoří o jeho fortifikační roli v následujících stoletích. To je dáno mimo jiné tím, že bylo nadále nutné střežit důležitou obchodní stezku, po které se do Čech dopravovala sůl.