Jedna z největších záhad české historie: Kdo skutečně zavraždil Václava III.?

Na přelomu 13. a 14. století moc starobylého rodu Přemyslovců od pádu velkého krále Přemysla Otakara II. opět rostla a državy Koruny české zahrnovaly nejen české země, ale též Polsko a Uhersko. Velké panství však přinášelo velké starosti. Mír byl vratký a poslušnost dočasná. To se týkalo především Polska. V létě roku 1306 se král Václav III. vydal palčivou situaci vyřešit. Při shromažďování vojska v Olomouci byl ale 4. srpna zavražděn a osud mocného rodu byl zpečetěn.

Ve 13. století se v českých zemích způsob vlády změnil, stejně jako rodinné poměry. De facto od 9. do 12. století mezi sebou neustále jednotliví členové rozvětveného rodu bojovali o knížecí stolec. Jedna rodová páka tak střídala druhou a to často za pomocí boje, lsti či vraždy. Po dlouhá léta zde platil tzv. senoriát, tedy právo vlády nejstaršího člena rodu. Kvůli neustálému boji o moc vznikly na Moravě tzv. úděly pro ostatní členy rodu, kteří zde zakládají vlastní rodové linie.

Přítrž tomu učinil až král Přemysl Otakar I. který též zajistil dědičnou královskou korunu. Zavedl tzv. primogenituru, tedy právo vlády nejstaršího syna. Hlavní moc tak soustředil pouze do jedné rodové linie. Vedlejší linie Přemyslovců zvaní Děpolticové, ztrácí na významu a po smrti Děpolta III. de facto mizí z politické scény. Z kdysi rozvětveného rodu tak zbývá pouze linie po králi Přemyslovi Otakarovi I.

Po něm následuje syn Václav I. a po něm Přemysl Otakar II. Přemysl měl dva syny. Prvního, jménem Mikuláš, měl ovšem s milenkou Anežkou z Kuenringu. Ten byl sice papežem uznán jako jeho syn, ovšem netýkaly se ho dědická práva na český trůn. Ty získal jediný syn z legitimního manželství, kterým byl Václav II.

Poslední Přemyslovci tak nebezpečně balancovali, jelikož pokračování rodu zajišťoval pouze jediný syn. Nejinak tomu bylo v případě Václava II., jehož jediný syn nastoupil na trůn jako Václav III. v roce 1305. Neexistovala zde už žádná jiná rodová linie, která by se mohla legitimně ujmout vlády a smrt panovníka bez potomků tak znamenala konec rodu.

Václav III. zdědil po svém otci rozsáhlé území, na hlavě nosil korunu nejen českou, ale též a uherskou a následně polskou. Zdědil ale též křehké politické smlouvy, které byly pro mladého krále mnohdy nad jeho síly. Doboví kronikáři ho označovali za nemravného a hýřivého vládce, ale bližší studium dobových listin ukazuje, že byl schopným vládcem, který navazoval na dílo svého otce. Nedostal však příliš prostoru a příležitostí.

Brzy musel rezignovat na Uhry, namísto nich však získal polskou korunu. Situace v Polsku se ovšem nevyvíjela dobře. Krakovský kníže Vladislav I. Lokýtek řídil odboj v Malopolsku. Na Velkopolsko útočil hlohovský kníže Jindřich III. Zemi též ohrožovaly vpády Litevců. Přívrženců Václava III. postupně ubývalo a mladičký král musel zakročit.

Na jaře roku 1306 vyhlásil v Čechách i na Moravě zemskou hotovost. V červenci se při shromažďování vojska odebral do Olomouce, odkud měl následně vyrazit na tažení do Polska. V Olomouci byl však ve čtvrtek 4. srpna 1306 zavražděn. Bylo mu teprve 16 let a českému trůnu nestihl dát nástupce. Osud rodu Přemyslovců byl zpečetěn.

Kdo byl vrahem posledního přemyslovského krále, se dodnes neví. Už ve své době se vedly nejrůznější teorie. K vraždě došlo pravděpodobně v budově olomouckého kapitulního děkanství. Petr Žitavský ve Zbraslavské kronice uvádí, že byl král zasažen „třemi smrtelnými ranami. Před palácem byl spatřen jakýsi rytíř, řečený Konrád z Botenštejna, rodem Durynk, drže v ruce zkrvavený nůž. Ti, kteří byli venku, ho chytili a jako vraha králova zabili, dříve než mohl promluvit nějaké slova.“

Je otázkou, zda byl skutečně vrahem tento rytíř. Pokud ano, byl nejspíše jen najat. Historici se dodnes neshodli, kdo byl objednavatelem vraždy. Někteří mluví o objednávce odbojné šlechty, ovšem tento akt by se v širším kruhu jen těžko utajil, navíc nebyl čas jej zorganizovat. Často se mluvilo o Albrechtovi Habsburském, který by tak získal nárok na český trůn. Ten měl ovšem v té době jiné starosti a pokud by s vraždou Václava III. počítal, jistě by byl hned připravený na intervenci do Čech, která však nastala až po více jak měsíci. Vladislav I. Lokýtek, proti kterému Václav táhl, by zase musel mít mezi českými šlechtici spojence, aby něco takového mohl zorganizovat a dostat vraha do blízkosti krále. Vražda krále tak mohla být záležitostí jednotlivce z řad šlechty, který si tak chtěl vyřídit účty, ať už šlo o osobní mstu, či se jednalo o bývalé přívržence Záviše z Falkenštejna.

Pravdu se dnes jen těžko dozvíme. Možná ji znal onen rytíř Konrád, který mohl být pouze svědkem vraždy. Ovšem dříve, než stačil říci jméno skutečného pachatale, byl zabit.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie Přemyslovci zajímavosti Václav III.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy