Kult sv. Václava je dodnes dobře známý, byť již není vnímaný jen jako osobnost českého nebe, tedy svatý, ale spíše jako patron české země a určitý ideál tehdejšího panovníka. V jaké době ale tento panovník žil a jak ho vnímal prostý lid v jeho dobách? Jak tehdy vypadaly české země a každodenní život našich předků?
Doba, ve které kníže Václav a jeho lid žili, byla klimaticky velmi příznivá. Zatímco v dřívějších staletích raného středověku převažovalo spíše nevlídné klima, už během 9. století začíná stabilní, mírně deštivé a teplé klima, které se udržuje až do počátku vrcholného středověku. Tyto faktory významně ovlivňovaly tehdejší populaci, která rostla. Lidé začali osidlovat další území dál od velkých řek a úrodných údolí, tedy i vyšší mírné vrchoviny a okolní mírně kopcovité oblasti.
Je důležité dodat, že tehdejší krajina byla silně a místy hustě zalesněná, odhaduje se, že až 80 % našeho území pokrývaly lesy. Byly to především listnaté lesy tvořené duby a buky. Tyto chomáče pokrývaly i velké části Středních Čech, kde se rozvíjelo přemyslovské knížectví. Spíše jehličnaté lesy v pohraničních oblastech hor pak tvořily přirozenou hradbu od vnějšího světa po celý středověk.
Klima a populační růst přáli rodícímu se českému státu. Lidé se dožívali v průměru maximálně 45 až 55 let. Osidlování nových území kultivovalo okolní krajinu a rozšiřovalo území tehdejších obyvatel. Osídlení krajiny nebylo celoplošné jako dnes, ale tvořilo do jisté míry izolované územní celky, tzv. enklávy. Mezi nevýznamnější patřila Českobudějovická pánev, okolí dnešní Plzně, Prahy a především oblast Polabí a Poohří.
Společnost byla převážně zemědělská. Převažovali tedy rolníci, méně pak lovci, pastevci, ale rozvíjela se i další třída v podobě řemeslníků, obchodníků, válečníků a později též církevních hodnostářů. Na vrcholu společenské pyramidy stál kníže, v této době tedy kníže Václav. Ten svou moc a vůli v jednotlivých krajích uplatňoval pomocí své vojenské družiny a správců, kteří na daném území vybírali daně a řídili správu regionu. Díky tomu vznikaly v daných částech správní hradiště, přičemž centrálním místem se stalo pražské hradiště, kde kníže sídlil.
Čechy tehdy tvořilo několik samostatných kmenových území, kde vládla daná knížata. Sv. Václav tehdy ovládal pouze menší část Středních Čech, de facto jen širší okolí Prahy, které se táhlo dál na sever do úrodných oblastí Polabí a na jih k Posázaví. Kolem dokola byla další v těch dobách ještě nezávislá knížata, která byla podrobena až v časech vlády Václavova bratra Boleslava I. a jeho nástupců.
Zatímco kníže Václav obýval knížecí dvůr, který ležel v prostorách opevněného hradiště, ostatní lidé žili v jednoduchých dřevěných polozemnicích. Struktura a obsah obydlí se však tolik nelišil. I knížecí palác představovala v těch dobách pouze dřevěná, nejspíše srubová stavba, která mohla mít více místností a byla lépe vybavená nábytkem a kožešinami. Přesto i zde, stejně jako v osadách pod hradištěm, se muselo topit v ohništi či v peci, okna se musela v zimě zabednit, uvnitř tak býval zápach kouře a šero. Je však pravda, že díky dobrému klimatu lidé na venkově využívali domy spíše jako přístřešky v době nepříznivého počasí, jindy běžně spali venku, na slamníku apod.
Hygiena tehdy nebyla na vysoké úrovni, navíc ji potlačovala i samotná věrouka křesťanství, kterou se snažil kníže Václav prosazovat. Křesťanství bylo v těchto dobách zatím jen věcí elity. Prostí lidé byli ještě pohani a knížete Václava tak vnímali během jeho života i po jeho smrti trochu jinak, než pozdější generace a dnes my. Měli zkrátka jiné starosti. Věděli, že existuje nějaké knížectví a kníže, kterému náleží a musí odvádět daň. Tušili, že za kopci je ono velké hradiště Praha, kde sídlí panovník.
Spíše ale vnímali jistého správce, který v daném regionu knížete zastupoval. Lidé žili přítomností, každodenní rutinou toho, co si daný den vyžádal a jejich dění se točilo kolem hospodářství. Nedělní bohoslužby, stejně jako interiéry kostelů, nebyly pro širší lid známou věcí. Lidé se pohybovali jen v blízkém okolí svého domova a polností. Neměli pojem o rozměru knížectví, podobě celého kraje. To, co bylo za kopcem, za lesem, už bylo cizí, nepřátelské. Lesů se lidé báli a dlouhou dobu u nich zůstávali pohanské praktiky. Obraz knížete Václava jako svatého tak vnímali až jejich potomci v dalších generacích.
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Sametové revoluci předcházela jedna z velkých tragédií na české železnici
historie , Přemyslovci , zajímavosti , svatý václav
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 57 minutami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 1 hodinou
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 1 hodinou
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 2 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 2 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 2 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 3 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 3 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 3 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 4 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 4 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 5 hodinami
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
před 5 hodinami
Biden poslal Ukrajině další silnou zbraň. Je zakázaná a vysoce kontroverzní
před 6 hodinami
Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?
před 6 hodinami
Rusko odpálilo mezikontinentální balistickou raketu. Poprvé v historii
před 7 hodinami
Ukrajinská fronta by mohla brzy zkolabovat, varují odborníci
před 8 hodinami
Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?
před 9 hodinami
Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové
včera
Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou
Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.
Zdroj: Jan Hrabě