Až do moderní doby, kdy se poprvé na trhu objevila zdravotně nezávadná umělá výživa, představovalo mateřské mléko (a tedy kojení) základ pro přežití dítěte. Ještě v 18. století však bylo běžné, že dítě nekrmila jeho vlastní matka, ale nájemná kojná.
Jenom výjimečně kojily své děti šlechtičny. Až do konce 18. století si takřka všechny evropské aristokratky platily nájemnou kojnou, která krmila jejich potomky. Zajištění kojné představovalo nejen jakousi módní záležitost a výraz společenské prestiže, ale také praktickou potřebu. Každá aristokratka totiž měla jisté společenské povinnosti související často s prezentací na veřejnosti či dlouhými cestami, přičemž by je kojení značně obtěžovalo. Tehdejší šaty ani nebyly kojení uzpůsobeny a kojit dítě na veřejnosti bylo navíc považováno za vulgární a nepřípustné. Za jakousi propagátorku kojení vlastních dětí je považována kněžna Pavlína ze Schwarzenbergu, která se rozhodla nesvěřit své děti kojné v roce 1803. A řada dalších urozených maminek se u ní v tomto inspirovala.
Urozené dámy si vybíraly „kvalitní“ kojné, za které se považovaly nejčastěji venkovské ženy, a to mladé a silné. V lékařských příručkách z 19. století se o vhodných kojných psalo, že „vesnické mají přednost před městskými; tiché, jemné, trochu ostýchavé před smělými, čilé a činné před lenivými, obratné před zdlouhavými a nejapnými.“ Dbalo se také na vzhled – kojná musela být čistotná a se zdravými zuby. Až do konce 19. století se věřilo, že žena ovlivní svým mateřským mlékem kojené dítě, a to nejenom jeho zdraví, ale také vlastnosti a charakter. Pokud kojenec onemocněl, hledala se zpravidla nová kojná se „zdravým“ mlékem.
Zejména od 70. let 19. století byly kojné vybírány z porodnic, kde na jejich zdraví dohlížel odborný personál, a mělo tak být zajištěno, že žena bude mít i dobré mléko. Pokud byla kojná svobodná matka, získával od rodiny určitou finanční částku také nalezinec, kde dotyčná žena bydlela. Tento systém v některých městech fungoval až do první světové války.
V našem prostředí byly nájemné kojné po právní stránce zaměstnankyně rodin, dostávaly tedy plat a zpravidla bydlely v domě rodiny, která je zaměstnávala. Jednalo se o praktické přizpůsobení potřebám kojence, který se krmil v pravidelných intervalech. Z našich zemí není doložen žádný případ, že by bylo dítě svěřováno kojné do její domácnosti, toto odloučení matky od dítěte se praktikovalo například v aristokratických vrstvách ve Francii. V dělnických a řemeslnických čtvrtích měst si ještě v 19. století běžně přivydělávaly ženy jaké nájemné kojné, kdy za úplatu svým mateřským mlékem nakrmily děti matek, kterým bylo z nějakých důvodů kojené znemožněno. Sousedka jim kojence jednoduše v případě potřeby přinesla domů a za tuto službu zaplatila. Takovouto známou nájemnou kojnou byla třeba Anastazie Klofáčová, která žila s chudým krejčím a šesti dětmi, z nichž jedno vyrostlo v politika a novináře Václava Klofáče.
Kromě platu dostávala nájemná kojná v domě svého zaměstnavatele také stravu. Na té se pánovi domu nedoporučovalo šetřit, pokud chtěl mít zdravé a silné dítě. Podle dobových příruček měla kojná dostávat „ke snídani žejdlík kávy, dvě housky, dopoledne talíř polévky, sklenice dobrého lehkého piva, v poledne obyčejný oběd, sklenice piva, odpoledne žejdlík kávy, dvě housky, večer polévka, sklenice piva.“ Dnes nás možná překvapí doporučovaná sklenice piva pro kojící ženu. Až do počátku 20. století se ale věřilo, že pivo a víno (v některých případech se dokonce objevuje pálenka) prospívá těhotným i kojícím ženám. Těhotným ženám popíjejícím víno nebo pivo se mělo narodit zdravé dítě, kojícím ženám zase mělo zajistit kvalitní mateřské mléko. V některých krajích byla typickým pokrmem pro šestinedělku polévka uvařená z piva.
Na počátku 20. století začali trendu nájemných kojných odporovat lékaři. Na konci roku 1906 byla vydána brožurka s názvem „Varovný hlas lékařům, aby působili k tomu, aby matky své děti samy kojily“. Profese nájemné kojné byla utlumena v době první světové války, ovšem zcela zanikla až dlouho po skončení tohoto válečného konfliktu.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , kojení, mateřské mléko , nájemné kojné
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 40 minutami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 1 hodinou
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák