Nejvýznamnější osobnosti ukrajinské historie. Kdo patří mezi ně?

Jako vůbec nejvýznamnější osobnost svých dějin si Ukrajinci zvolili Jaroslava I. Moudrého, velkoknížete kyjevského v první polovině 11. století. Za jeho panování dosáhl tehdejší státní útvar na území Ukrajiny svého politického i kulturního vrcholu. Pocházel z rodu Rurikovců, kteří vládli až do konce 16. století. Zasloužil se o upevnění mezinárodních vztahů prostřednictvím sňatkové politiky, kdy pro sebe i své potomky vybíral výhodné partnery pro manželství. Jeden z jeho synů si vzal za manželku sestru polského knížete Kazimíra I., jeho dcera se stala ženou norského panovníka Heralda III. Krutého. Jaroslav I. Moudrý také úspěšně bojoval proti kočovnému kmenu Pečeněhů, kteří po dlouhou dobu ohrožovali Kyjevskou Rus. Ve své zemi šířil křesťanství, a tak zároveň posiloval vzdělanost a rozvíjel kulturu. Nechal postavit mnoho kostelů a klášterů, například chrám svaté Žofie v Kyjevě nebo klášter svatého Jiří v Novgorodu. V době jeho panování vešel v platnost nejstarší dochovaný ukrajinský zákoník zvaný Pravda Jaroslavova zaměřený na trestní právo. Forma trestání za nejrůznější prohřešky tehdy byla závislá na etnické příslušnosti delikventa. V porovnání s ostatními právními normami byl Jaroslavův zákoník poměrně mírný.

Co je pro Čechy Karel IV., to je pro Ukrajince Jaroslav I. Moudrý. Proto se o této postavě ukrajinských dějin ještě dlouho po její smrti psaly romány i básně a skládaly opery.

Na druhé příčce nejvýznačnějších Ukrajinců v dějinách se umístil jeden z nejlepších lékařů někdejšího Sovětského svazu Mykola Mychajlovyč Amosov, který je známý především tím, že stál u zrodu plicní a srdeční chirurgie. Za svou záslužnou práci byl oceněn několika vyznamenáními.

Amosov měl blízko k oboru zdravotnictví již od dětství, jeho matka pracovala jako porodní asistentka. Než začal studovat medicínu, byl elektrikářem. Za druhé světové války působil jako chirurg v polní nemocnici, po skončení konfliktu získal místo primáře chirurgie nemocnice v Brjansku. Brzy odešel pracovně do Kyjeva, kde vedl kliniku hrudní chirurgie a pod jeho dohledem bylo provedeno mnoho náročných operací srdce a plic. Sám přišel s jistými inovativními chirurgickými zákroky, byl vůbec prvním sovětským lékařem, který úspěšně realizoval výměnu srdeční chlopně. Operace Amosov osobně prováděl až do svých 79 let! Za svůj život napsal takřka čtyři stovky odborných prací. Již od mládí dbal na zdravý životní styl, snažil se pravidelně sportovat, vyváženě se stravovat a udržovat si optimální hmotnost. Možná právě proto se dožil úctyhodných 89 let.

Třetí místo v anketě obsadila rozporuplná ukrajinská osobnost – Stepan Bandera. Muž, který prosazoval po druhé světové válce samostatnost Ukrajiny, bývá vnímán jako hrdina, ale i válečný zločinec. Ukrajinci ho považují za bojovníka za jejich národní nezávislost, a proto ho zvolili za jednoho z největších Ukrajinců v historii. Protože však Bandera neváhal kvůli dosažení svých cílů zabíjet své protivníky, je také označován za odsouzeníhodnou osobnost dějin. Připisuje se mu mimo atentátů a ozbrojených útoků značný podíl na tzv. volyňském masakru, kterému podlehly desetitisíce nevinných Poláků. Toto masové vyvražďování lze bezpochyby označit za akt genocidy, tedy válečný zločin.

Po druhé světové válce Bandera vedl politický zápas proti Sovětskému svazu, což se mu nakonec stalo osudným. V říjnu roku 1959 byl otráven kyanidem sovětskou tajnou službou státní bezpečnosti. V roce 2010 ukrajinský prezident Banderu posmrtně vyznamenal za jeho boj za nezávislost Ukrajiny, čímž z něj učinil národního hrdinu. O rok později mu však bylo v důsledku kritiky a nesouhlasu ocenění soudně odebráno.

Dalším kontroverzním ukrajinským hrdinou je Bohdan Chmelnický, vůdce řady kozáckých povstání vedených zejména proti polské vládě. Chmelnického akce byly doprovázeny rozsáhlými pogromy, během kterých zahynuly desetitisíce Židů, a to mnohdy velice krutými způsoby. Chmelnický nařizoval své oběti narážet na kůly nebo upalovat na hranicích. Některé židovské rodiny si tehdy zachránily život útěkem do zahraničí, mimo jiné i do českých zemí.

Bohdan Chmelnický je mnohými historiky vnímán spíše negativně, ukrajinský národ ho však považuje za jednoho z národních hrdinů. O tomto postoji svědčí i fakt, že se tato historická postava ocitla na pátém místě v anketě o největší osobnost ukrajinských dějin.

Mezi největší osobnosti svých dějin Ukrajina zařadila také jednu ženu. „Velkou Ukrajinkou“ byla zvolena spisovatelka známá jako Lesja Ukrajinka, vlastním jménem Larysa Petrivna Kosač-Kvitka. Ta přišla na svět do šlechtické rodiny s literárními kořeny. Její matka patřila mezi známé spisovatelky, strýc působil jako novinář. Larysa získala kvalitní vzdělání a již od dětství bylo rozvíjeno její literární nadání. Kromě psaní měla dívka talent i na studium cizích jazyků – za celý život se jich naučila devět! Své jazykové dovednosti využila při své profesi, když se věnovala překladu děl světových literátů. Jako spisovatelka vydala několik souborů básní a divadelních her, sepisovala lidové pohádky i písně.