Pravé neštovice. Nebezpečné onemocnění, jehož epidemii zastavilo očkování

Mezi nejzávažnější onemocnění v dějinách lidstva patřil mor, cholera, španělská chřipka nebo pravé neštovice. Tato choroba se objevila již v dobách starověku, zabila stovky milionů lidí, včetně významných panovníků – třeba Marii II. Stuartovnu nebo Ludvíka XV. Díky očkování se neštovice podařilo nakonec vymýtit.

Pravé neštovice sužovaly lidstvo již v období starověku. Toto nebezpečné onemocnění se šířilo například ve starém Egyptě, kde mu zřejmě podlehl i faraon Ramesse V. Jeho mumifikované ostatky totiž nesou stopy této nemoci.

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o pravých neštovicích pochází z pera lékaře Árona z Alexandrie, který žil na počátku 7. století našeho letopočtu. Jeho popis onemocnění je však dost nejednoznačný, a proto ho někteří odborníci na dějiny lékařství považují za popis spalniček. Áron zřejmě mezi spalničkami a neštovicemi nespatřoval rozdíl a vnímal je jako jednu chorobu. Rozlišení těchto dvou nemocí můžeme najít v díle perského lékaře Abú Bakra Muhammada ibn Zakaríja ar-Rázího, který v 9. století čerpal mimo jiné také z poznatků zmíněného Árona z Alexandrie. V 10. století se s pravými neštovicemi rozhodli skoncovat lékaři v Číně jakýmsi primitivním očkováním. Zdravým jedincům byly podávány usušené strupy neštovic, jednalo se tedy o první zaznamenaný pokus tzv. variolizace. Tento pojem označuje postup, kdy se oslabená forma onemocnění přenesla na zdravého člověka. Variolizace s sebou nesla poměrně vysoké riziko nákazy nejenom neštovicemi, ale i jinými chorobami.

V roce 1492 došlo nejenom k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, ale také k rozvoji epidemií dvou onemocnění. Šíření nemocí úzce souviselo s nelezením nového kontinentu. Z něj se do Evropy dostala poprvé pohlavní choroba syfilis, Evropané do Ameriky zase dovezli pravé neštovice, které původní indiánské obyvatelstvo zabíjely ve velkém počtu. Podle některých historiků v jistých případech Evropané pomocí nákazy pravými neštovicemi Indiány systematicky likvidovali. Zaznamenána je například situace, kdy bylo záměrně Indiánům rozdáváno infikované ložní prádlo ve snaze mezi nimi onemocnění rozšířit, což se skutečně stalo.

K rozsáhlé epidemii pravých neštovic došlo v 18. století. Z tohoto období pochází nejvíce dochovaných záznamů o tomto onemocnění. Díky nim víme, že se nemoc projevovala zprvu horečkou, bolestmi hlavy a svalů a únavou. Později se objevila typická vyrážka, a to zejména v oblasti obličeje a na končetinách. Kvůli tmavým skvrnám na kůži se onemocnění také označovalo jako černé neštovice. Skvrny způsobovalo vnitřní krvácení, které zasahovalo i vnitřní orgány, v důsledku čehož nemocní umírali. Z dobových zpráv je také možné zaznamenat, že nemoc takřka nezasahovala děti v kojeneckém věku. Na našem území nabylo onemocnění epidemického rázu roku 1794 a poté mezi lety 1799 až 1801. Zaznamenaná úmrtnost dosahovala až 40 procent.

Již v roce 1721 se v Anglii započalo s procesem variolizace, kterou velmi propagovala žena jménem Mary Wortleyová-Montaguová. Ta se se znalostmi z oblasti prevence šíření pravých neštovic vrátila z Cařihradu, kde působil její manžel jako vyslanec.

Protože však způsob variolizace představoval značné zdravotní riziko, v květnu roku 1796 vyzkoušel britský lékař Edward Jenner poprvé vakcinaci, když devítiletému chlapci Jamesi Phippsovi aplikoval kravskou formu neštovic a po následném vyléčení choroby vakcínu pravých neštovic. Ty už chlapec neprodělal, a vakcína tak byla úspěšná. Jenner o svém úspěšném pokusu napsal článek do odborného periodika, což přispělo k rozšíření očkování proti této chorobě. Od britského lékaře si vakcínu roku 1799 vyžádal i švýcarský lékař Jean de Carro působící v Karlových Varech, který následně očkování propagoval v našich zemích.

Vzorem v oblasti očkování byla i Marie Terezie, která všem rodičům doporučovala, aby své děti nechaly proti neštovicím očkovat a sama tak učinila v případě svých potomků. Na počátku 19. století prosazovali očkování také duchovní, a to pomocí šíření speciálních edukačních brožurek. Od poloviny 19. století již byly vedeny jakési očkovací průkazy a očkování bylo k dispozici pro děti zdarma. Ovšem ne všichni rodiče nechávali své děti očkovat. Roku 1853 zavedla povinné očkování proti neštovicím Anglie, u nás k tomu došlo až roku 1919. V 60. letech minulého století se český epidemiolog Karel Raška zasloužil o zlikvidování tohoto onemocnění. Roku 1978 byly pravé neštovice oficiálně označeny za vymýcené onemocnění.

Související

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

Více souvisejících

historie nemoci pravé neštovice očkování

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské jednotky podle ukrajinského velení útočí v okolí Bachmutu a Avdijivky

Rusko se snaží udržet dobytá území na východě a jihu Ukrajinu, ve směru na Bachmut a Avdijivku útočí na ukrajinské síly. Ruské pozemní jednotky v tom podporuje letectvo, uvedl dnes ukrajinský generální štáb v pravidelném ranním hlášení. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) mají ruské síly v okolí Bachmutu územní zisky.

před 1 hodinou

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Důchodci jsou dle ekonoma vítězi inflační krize 2022.

Důchodci jsou vítězi inflační krize 2022, říká ekonom. Překonali i pracující, kteří je platí, jako nikdy v historii

Česko čelí dramatickému propadu životní úrovně, jaký nepamatuje od svého vzniku roku 1993. Přesněji řečeno, pracující Česko. Důchodci nikoli, říká ekonom Lukáš Kovanda. Za první letošní tři čtvrtletí vzrostly výdělky pracujících průměrně meziročně o 5,9 procenta, zatímco ovšem meziroční inflace v téže době činila 14,9 procenta. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Kyrie Irving, autor: Erik Drost

Společnost Nike ukončila spolupráci s basketbalovou hvězdou Irvingem

Společnost Nike definitivně ukončila spolupráci s basketbalovou hvězdou Brooklynu Kyriem Irvingem. Už minulý měsíc americký oděvní gigant v reakci na Irvingovu propagaci filmu obsahujícímu antisemitské názory spolupráci přerušil a zrušil plány na vydání bot z jeho speciální edice.

včera

včera

Martin Kupka

Kupka povolil stavbu posledního úseku dálnice D1

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) potvrdil v reakci na šest rozkladů stavební povolení pro poslední úsek dálnice D1 u Přerova. Uvedl to dnes server Zdopravy.cz. Podle dřívějších informací státního Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by tak stavba 10,1 kilometru dlouhého úseku D1 Přerov - Říkovice mohla začít ještě letos. Potrvá zhruba tři roky a má stát 6,922 miliardy korun. Nejvýhodnější nabídku na stavbu tohoto úseku podalo sdružení firem Strabag, Doprastav a IDS Olomouc.

včera

Cyril Ramaphosa

Za Ramaphosu se postavila vládní strana Africký národní kongres

Jihoafrická vládní strana Africký národní kongres (ANC) dnes vyzvala své poslance, kteří mají v parlamentu většinu, aby hlasovali proti odvolání prezidenta Cyrila Ramaphosy. Ten je podezřelý z nekalého chování a porušení přísahy a ústavy země. Prezident dnes odmítl závěry skupiny tří odborníků jmenovaných parlamentem, která prověřovala jeho možná pochybení, uvedla agentura Reuters.

včera

Kyjev

Ruské rakety mířily i na Kyjev, zástupce OSN musel jednat v krytu

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk se při návštěvě Kyjeva setkal s ochránci lidských práv. Kvůli dnešním ruským vzdušným útokům se schůzka musela odehrát v podzemním krytu, napsala agentura AFP, podle níž je to poprvé od začátku ruské invaze, co vysoký komisař OSN navštívil Ukrajinu. Jeho předchůdkyně Michelle Bacheletová se do východoevropské země nevydala.

včera

Nicolas Sarkozy

Exprezident Sarkozy opět u soudu. Tvrdí, že přišel hájit svou čest

Ve Francii dnes začal odvolací soud s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym v případu údajné korupce a obchodování s vlivem. Loni v březnu soud Sarkozymu uložil tříletý trest, z toho jeden rok nepodmíněně. Exprezident dnes u soudu uvedl, že přišel "hájit svou čest", a odmítl, že by někdy někoho uplácel, píše AFP.

včera

Ilustrační fotografie.

MOL hlásí nedostatek paliv ve svých čerpacích stanicích

Maďarská ropná a plynárenská společnost MOL se o víkendu potýkala s částečným nedostatkem pohonných hmot v téměř celé své síti čerpacích stanic v Maďarsku. Firma sdělila agentuře Reuters, že hlavním důvodem nedostatku paliv je nízký dovoz. Upozornila rovněž, že řada lidí si začala hromadit zásoby pohonných hmot. Zahraniční podniky omezily dodávky paliv do Maďarska poté, co tamní vláda loni zavedla cenový strop pro benzin a naftu, píše Reuters.

Aktualizováno včera

Na letiště Engels dopadl dron

Ruskem otřásají exploze. Na letišti Engels dopadl dron na bombardéry, u Rjazaně vybuchla cisterna

Dvě ruská armádní letiště se dnes stala terčem útoků. Moskva z nich vpodvečer obvinila Ukrajinu, Kyjev se k útokům nepřihlásil. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS tvrdí, že Ukrajina, kterou letos ruská armáda napadla, se pokusila na letištích v Saratovské a Rjazaňské oblasti útočit pomocí dronů. Moskva zároveň uvedla, že bezpilotní letouny sestřelila ruská protivzdušná obrana, ale na jednom z letišť zemřeli tři ruští vojáci a čtyři další utrpěli zranění. 

včera

včera

Apple

Apple zvažuje přesun části výroby iPadů z Číny do Indie

Americká technologická společnost Apple jedná s indickými představiteli o možnosti přesunu části výroby počítačových tabletů iPad z Číny do Indie. Informoval o tom dnes server CNBC s odvoláním na zdroje blízké indické vládě. Apple již v Indii vyrábí některé modely chytrých telefonů iPhone.

včera

Aktualizováno včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině dopadaly ruské bomby a rakety, jedna střela spadla do Moldavska

Rusko dnes kolem poledne znovu podniklo vzdušné útoky na Ukrajinu. V Záporožské oblasti na jihu země údery připravily o život nejméně dva lidi a další zranily, informoval na sociální síti telegram zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Společnost Ukrenerho hlásí výpadky v dodávkách elektrického proudu, které se energetici snaží obnovit. Ukrajinská protivzdušná obrana podle prezidenta Volodymyra Zelenského dnes většinu ruských raket sestřelila, píše agentura Reuters. 

Aktualizováno včera

V Praze sedí socha "skřeta" Putina u plynovodu. Nahradil maršála Koněva

Na náměstí Interbrigády v Praze 6 ode dneška dočasně stojí socha znázorňující ruského prezidenta Vladimira Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout. Na místě, kde stál dříve pomník kontroverzního sovětského maršála Ivana Koněva, bude 30 dnů a následně půjde do dražby. Vydražené peníze poputují na nákup zbraní pro Ukrajinu, která od února čelí ruské invazi. ČTK to sdělil autor sochy, kovář a sochař Dušan Dostál.

Zdroj: ČTK

Další zprávy