Pravé neštovice. Nebezpečné onemocnění, jehož epidemii zastavilo očkování

Mezi nejzávažnější onemocnění v dějinách lidstva patřil mor, cholera, španělská chřipka nebo pravé neštovice. Tato choroba se objevila již v dobách starověku, zabila stovky milionů lidí, včetně významných panovníků – třeba Marii II. Stuartovnu nebo Ludvíka XV. Díky očkování se neštovice podařilo nakonec vymýtit.

Pravé neštovice sužovaly lidstvo již v období starověku. Toto nebezpečné onemocnění se šířilo například ve starém Egyptě, kde mu zřejmě podlehl i faraon Ramesse V. Jeho mumifikované ostatky totiž nesou stopy této nemoci.

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o pravých neštovicích pochází z pera lékaře Árona z Alexandrie, který žil na počátku 7. století našeho letopočtu. Jeho popis onemocnění je však dost nejednoznačný, a proto ho někteří odborníci na dějiny lékařství považují za popis spalniček. Áron zřejmě mezi spalničkami a neštovicemi nespatřoval rozdíl a vnímal je jako jednu chorobu. Rozlišení těchto dvou nemocí můžeme najít v díle perského lékaře Abú Bakra Muhammada ibn Zakaríja ar-Rázího, který v 9. století čerpal mimo jiné také z poznatků zmíněného Árona z Alexandrie. V 10. století se s pravými neštovicemi rozhodli skoncovat lékaři v Číně jakýmsi primitivním očkováním. Zdravým jedincům byly podávány usušené strupy neštovic, jednalo se tedy o první zaznamenaný pokus tzv. variolizace. Tento pojem označuje postup, kdy se oslabená forma onemocnění přenesla na zdravého člověka. Variolizace s sebou nesla poměrně vysoké riziko nákazy nejenom neštovicemi, ale i jinými chorobami.

V roce 1492 došlo nejenom k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, ale také k rozvoji epidemií dvou onemocnění. Šíření nemocí úzce souviselo s nelezením nového kontinentu. Z něj se do Evropy dostala poprvé pohlavní choroba syfilis, Evropané do Ameriky zase dovezli pravé neštovice, které původní indiánské obyvatelstvo zabíjely ve velkém počtu. Podle některých historiků v jistých případech Evropané pomocí nákazy pravými neštovicemi Indiány systematicky likvidovali. Zaznamenána je například situace, kdy bylo záměrně Indiánům rozdáváno infikované ložní prádlo ve snaze mezi nimi onemocnění rozšířit, což se skutečně stalo.

K rozsáhlé epidemii pravých neštovic došlo v 18. století. Z tohoto období pochází nejvíce dochovaných záznamů o tomto onemocnění. Díky nim víme, že se nemoc projevovala zprvu horečkou, bolestmi hlavy a svalů a únavou. Později se objevila typická vyrážka, a to zejména v oblasti obličeje a na končetinách. Kvůli tmavým skvrnám na kůži se onemocnění také označovalo jako černé neštovice. Skvrny způsobovalo vnitřní krvácení, které zasahovalo i vnitřní orgány, v důsledku čehož nemocní umírali. Z dobových zpráv je také možné zaznamenat, že nemoc takřka nezasahovala děti v kojeneckém věku. Na našem území nabylo onemocnění epidemického rázu roku 1794 a poté mezi lety 1799 až 1801. Zaznamenaná úmrtnost dosahovala až 40 procent.

Již v roce 1721 se v Anglii započalo s procesem variolizace, kterou velmi propagovala žena jménem Mary Wortleyová-Montaguová. Ta se se znalostmi z oblasti prevence šíření pravých neštovic vrátila z Cařihradu, kde působil její manžel jako vyslanec.

Protože však způsob variolizace představoval značné zdravotní riziko, v květnu roku 1796 vyzkoušel britský lékař Edward Jenner poprvé vakcinaci, když devítiletému chlapci Jamesi Phippsovi aplikoval kravskou formu neštovic a po následném vyléčení choroby vakcínu pravých neštovic. Ty už chlapec neprodělal, a vakcína tak byla úspěšná. Jenner o svém úspěšném pokusu napsal článek do odborného periodika, což přispělo k rozšíření očkování proti této chorobě. Od britského lékaře si vakcínu roku 1799 vyžádal i švýcarský lékař Jean de Carro působící v Karlových Varech, který následně očkování propagoval v našich zemích.

Vzorem v oblasti očkování byla i Marie Terezie, která všem rodičům doporučovala, aby své děti nechaly proti neštovicím očkovat a sama tak učinila v případě svých potomků. Na počátku 19. století prosazovali očkování také duchovní, a to pomocí šíření speciálních edukačních brožurek. Od poloviny 19. století již byly vedeny jakési očkovací průkazy a očkování bylo k dispozici pro děti zdarma. Ovšem ne všichni rodiče nechávali své děti očkovat. Roku 1853 zavedla povinné očkování proti neštovicím Anglie, u nás k tomu došlo až roku 1919. V 60. letech minulého století se český epidemiolog Karel Raška zasloužil o zlikvidování tohoto onemocnění. Roku 1978 byly pravé neštovice oficiálně označeny za vymýcené onemocnění.

Související

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.
Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

Více souvisejících

historie nemoci pravé neštovice očkování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 8 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 11 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 12 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 12 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 13 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 14 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 15 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 16 hodinami

včera

Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady

Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy