Zdravotní problémy sužují člověka od nepaměti. Díky dochovaným písemným pramenům i archeologickým výzkumům víme o nemocech, kterými trpěl středověký člověk. A díky starým lékařským příručkám také víme, jak se tehdy nemoci či zranění léčily. Třeba jídlem!
Ačkoliv nám některé dobové rady nebo léky mohou připadat poněkud netradiční nebo dokonce úsměvné, často byly účinné a můžeme je využít i dnes. Na nachlazení opravdu může pomoci česnek a při zažívacích potížích pivo. Stejně tak lze léčit jiné neduhy i dalšími potravinami.
I dnes se říká, že jídlo je lék. Již ve středověku lidé věřili, že skladba jídelníčku a pravidelný pohyb mají vliv na zdravotní stav. Dle názoru tehdejších lékařů bylo důležité dbát na optimální poměr tělesných šťáv, čehož šlo docílit mimo jiné právě správnou stravou. Také se měl člověk vyhýbat neklidu či smutku. K rovnováze šťáv přispívala konzumace vína, octa, pórku, medu, pepře nebo zázvoru. Potraviny s těmito přísadami zabraňovaly i vzniku horečnatých onemocnění nebo plynatosti.
Co užíval středověký člověk na nachlazení? Jako účinný lék tehdy sloužil muškátový oříšek, zázvor, puškvorec nebo ořechy. Především se však nedalo dopustit na česnek – ideálním prostředkem proti nachlazení byl hovězí vývar s velkým množstvím česneku. V některých příručkách bychom našli recept na nápoj připravený z vína, pepře a jitrocele, který se měl popíjet při nachlazení. Kromě správného jídla radili lékaři zůstávat nemocným v teple, jako prevence nachlazení bylo doporučováno otužování již od dětství.
Mezi běžné úrazy patřily popáleniny. Na ty pomáhaly obklady. Čistý šátek namočený do smetany nebo podmáslí se přikládal po několik dní na postižené místo, dokud se nezačalo hojit. Kromě těchto obkladů mohlo dobře posloužit také vepřové sádlo, ze kterého se připravovala jakási mast. To se sádlo smíchalo s vaječnými žloutky a smetanou. Obklady i mast mohly skutečně díky svému složení urychlovat hojení popálenin a ran.
Středověkému člověku se nevyhýbaly ani zažívací problémy. V dobových lékařských příručkách se objevují zejména rady, jak ulevit od zácpy. Nejčastěji doporučovaným lékem na tuto potíž bylo pivo. To mělo sloužit i jako prevence, stejně jako konzumace polévky před hlavním jídlem. Osvědčeným prostředkem na zácpu byly sušené švestky. Z potravin se připravovaly také speciální čípky, a to podle následujícího návodu: „Vezmi nový žloutek od vejce pečeného, pospí je solí a tak spolu s solí nožem na drobné kousky krájej a smíchej. Z toho kousek co za lístkový ořech obal do tenkého šátku a zatáhni dlouhou nití, kteréžto neodřezuj, aby jej tím snázeji zase vytáhnouti mohl. Potom uvrz jej do vřelého oleje a vyňma zase ven, vstrč jej do zadnýho střeva, dokudž jest teplý.“
Poměrně často naše předky trápila bolest zubů. Na tu pomáhaly nejrůznější roztoky sloužící pro vyplachování ústní dutiny. Základem takových roztoků byl ocet, ve kterém se povařila levandule, jalovec nebo kafr.
Nemoci očí spojené s bolestí a otokem měla mírnit mateřídoušková voda, kterou se prováděly výplachy nebo se přikládala s obklady. Tato voda se vyznačovala výbornými dezinfekčními účinky. Unavené oči se pak mazaly sněhem z vaječných bílků.
Středověký člověk byl také vystaven nebezpečí otravy – ať už potravinami nebo třeba hadím uštknutím. Celá řada dobových spisů se věnovala právě problému otravy a prostředkům, které měly před otravou chránit nebo zmírnit její následky. Na otravu se doporučoval jako lék česnek nebo pórek. Ořechy měly pomáhat při hadím uštknutí.
Dna bývá někdy označována jako „královská nemoc“. Projevy nemoci zhoršuje strava obsahující puriny, tedy například maso, vnitřnosti, luštěniny nebo alkoholické nápoje. Již středověcí lékaři zaznamenali, že je nemoc spojena s nadměrnou konzumací masa a alkoholu, a proto svým pacientům měnili jídelníček. Při záchvatech se na otoky přikládaly obklady ve formě zelných listů nebo cibule.
K nejobávanějším a nejzávažnějším středověkým chorobám patřil bezpochyby mor. Toto slovo mnohdy označovalo i jiné choroby, které zpravidla končily smrtí člověka. Proti nemoci neexistoval účinný lék, lékaři proto doporučovali především nejrůznější preventivní opatření, přičemž nejúčinnější představoval útěk ze zamořené oblasti. Kdo odejít nemohl, měl mimo jiné dbát na správnou životosprávu. Do jídelníčku radili lékaři zařadit ořechy a mandle nebo známý všelék – česnek. Doporučováno bylo také pojídání topinek z bílého chleba, které se namáčely do vína smíchaného s octem a povařeného s hřebíčky. V dobách moru se měl jíst pouze pšeničný chléb, maso z dobytka pasoucího se v horských oblastech se „zdravým ovzduším“, ryby žijící v tekoucích vodách. Vyhnout se měl naopak člověk kachnímu nebo husímu masu. Z ovoce se směly konzumovat švestky, blumy, jahody, meruňky nebo višně, naopak nevhodné byly sladké a vodnaté plody. Úplně vyřadit se z jídelníčku měly mléčné výrobky. Pokud se u člověka objevily příznaky nemoci, měla mu pomoci polévka uvařená z vína, vaječných žloutků, šafránu, skořice a muškátového květu.
Ve středověku se myslelo i na ženské potíže. V době menstruace si ženy vařily polévku z půlky slepice, černobýlu, růže, mateřídoušky a řimbaby. Tuto polévku měly konzumovat dvakrát denně, ráno a večer. Také v šestinedělí bylo ženám doporučováno jíst polévky na posilnění nebo kaše připravované z hovězího vývaru nebo hrachu, které byly dochucovány cukrem a rozinkami.
Související
10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška
Vstoupila do dějin jako největší česká vražedkyně. Kateřina z Komárova zemřela před 490 lety
historie , medicína , potraviny jídlo , Pivo
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Coenovská road movie Panenky na útěku, návrat Monty Python i jeptiškovský horor
včera
Kyjev se může radovat. EU se dohodla na navýšení fondu EPF o pět miliard eur
včera
Putin slavil triumf s občany na Rudém náměstí. Hymnu zpíval i s poraženými
včera
Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb
včera
Zuzana Čaputová v Praze uctila památku obětí tragické střelby na FF UK
včera
Policista, který v opilosti napadl v Praze dívku, má skončit ve službě
včera
Černý kašel má první letošní oběť v Česku, potvrzují statistiky SZÚ
včera
Sníh z českých hor nadále mizí. Tání bude pokračovat, uvedli meteorologové
včera
Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu
včera
Černého kašle nadále přibývá po stovkách případů. Experti mají jedno doporučení
včera
Exprezident Zeman zůstává v nemocnici. Není jasné, kdy bude z Motola propuštěn
včera
Danko odstoupil ze slovenské prezidentské volby. Podpořil jednoho z kandidátů
včera
Severokorejci opět provokují sousedy. Odpálili několik raket do moře
včera
Medvěd na Slovensku pronikl do ulic třicetitisícového města. Zranil několik lidí
včera
Princezna Kate půjde s pravdou ven, naznačují zdroje z Velké Británie
včera
Miloš Zeman zůstává v nemocnici. Lékaři dnes zhodnotí jeho aktuální stav
včera
Putina volilo přes 87 procent lidí. V Kremlu bude sedět dalších šest let
včera
Vražda v Klatovech. Policie už v neděli dopadla podezřelé
17. března 2024 21:58
Putin zvítězil, volilo ho přes 87 procent lidí, ukazuje první průzkum
17. března 2024 21:20
První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech
Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.
Zdroj: David Holub