Svět zřejmě už překročil hranici 8 miliard obyvatel, míní odborník

Světová populace zřejmě dosáhla počtu osmi miliard lidí už loni, byť podle prognóz OSN by se tak mělo stát až letos 15. listopadu. ČTK to v rozhovoru řekl Tomáš Kučera z katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Podle něho se odhady počtu, kterého by mohla světová populace celkově dosáhnout, pohybují mezi 9,5 až 11,5 miliardy lidí. 

Kučera je přesvědčen o tom, že výsledná hodnota bude koncem 21. století někde mezi, tedy na úrovni zhruba 10,5 miliardy.

"Myslím, že tak rok a půl tady těch osm miliard už máme," řekl Kučera. Podotkl, že sčítání se často vyznačují poměrně velkými nedopočty obyvatel, které v některých méně rozvinutých zemích mohou dosahovat hodnot až kolem deseti procent. "O kvalitě našich sčítání, u nichž se nedopočty pohybují na úrovni desetin procenta, se většině zemí ani nezdá. Přitom 'extraliga sčítání' se hraje do jednoho procenta," poznamenal.

Přesnost sčítání ve světě se však díky elektronizaci a využití administrativních údajů stále zvyšuje. "A to nemluvím o Skandinávii, kde mají nejrůznější registry propojené a prakticky nepotřebují klasické sčítání obyvatel. Tam si téměř vše spolehlivě posčítají z administrativních údajů, v terénu maximálně udělají pár výběrových šetření pro zjištění informací, které v registrech nejsou. Ve finále mají o obyvatelstvu informací více než kdokoliv jiný," uvedl Kučera. Přesto je přesvědčen o tom, že ani dnes nelze světovou populaci odhadnout s větší přesností než je 100 milionů osob.

Miliardové milníky jsou však podle vědce příležitost, jak upoutat pozornost k zásadním otázkám populačního vývoje. "Většina reálných systémů, ekonomické, sociální, politické, kulturní či některé ekologické systémy, bez lidí nemohou existovat. Jsou to spotřebitelé a producenti, příslušníci různých sociálních skupin, voliči, věřící hlásící se k různým církvím. Populaci a jejímu vývoji je potřeba věnovat odpovídající pozornost, neboť často představuje hlavní faktor dalšího rozvoje společnosti," zdůraznil Kučera. "V sociálních státech, mezi které se řadíme, je třeba demografické stárnutí zásadní otázkou příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. My máme to štěstí, že chybějící pracovní sílu můžeme relativně snadno dovézt ze zahraničí a vše zorganizovat tak, aby byla přínosem pro společnost. Řada zemí však takové štěstí bohužel nemá," dodal vědec.

Ve věci takzvaného perspektivního růstu Kučera souhlasí s odhady OSN. Řekl, že zhruba za poslední půlstoletí se intenzita růstu světové populace, měřeno ročními přírůstky v procentech, snížila skoro o dvě třetiny. "Ještě nedávno jsem studentům vykládal, že roční globální přírůstek obyvatel je 1,1 procenta, Podle nejnovější zprávy OSN k osmi miliardám lidí však hodnota ukazatele činí jen 0,8 procenta. Přitom ještě začátkem 70. let se světová populace zvětšovala o dvě procenta ročně. Křivka jde dolů," konstatoval Kučera. Zdůraznil, že ve světě nehrozí globální přelidnění, přetrvává však nebezpečí přelidnění na regionální úrovni. A zároveň se prohlubuje nesoulad v rozmístění obyvatel a zdrojů.

Související

Den beze spěchu ovlivní i chod orloje na Staroměstském náměstí.

Dnes je den beze spěchu. Lidem připomíná, že si tak mohou i zachránit život

Odložit některé aktivity může zachránit život, upozorňuje iniciativa, se kterou přišla Česká asociace pojišťoven. Třetí duben je dnem, kdy se symbolicky zpozdí některé události našeho života, abychom si uvědomili, že spěcháme zbytečně a často v těch nejhorších okamžicích, tedy i za volantem. Jen v loňském roce zemřelo podle Police ČR na českých silnicích kvůli nepřiměřené rychlosti 138 lidí.

Více souvisejících

Lidé OSN

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy