Víte, kde se nachází nejstarší český pivovar? Dnes opět funguje

Za kolébku piva se obecně považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Již v 7. tisíciletí před n. l. zde pěstovali obilí Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané. Kvašené nápoje, jakýsi druh piva, byl Sumařany nazýván jako kaš, Babyloňany šikarum.

Další zprávy o pivě jsou i ze starověkého Egypta. V oblasti Středomoří, tedy i v antickém Řecku, převažovalo víno, tudíž bylo pivo na okraji zájmu. Jinak tomu bylo na severu, kde se, vedle medoviny, pivo hojně rozšířilo mezi Kelty, Germány a Vikingy.

V oblasti střední Evropy, v návaznosti na počátky české historie, objevily archeologické výzkumy doklady výroby a konzumace piva u Keltů, Markomanů i Slovanů. S nimi tradice výroby piva pokračovala.

I když se někdy uvádí jako nestarší pivovar ten v Domažlicích, o němž existuje písemná zmínka z roku 1318, pravdou je, že nejstarší pivovar se nacházel a dodnes nachází v Praze, nedaleko Pražského hradu. Jedná se o břevnovský pivovar, který byl v rámci břevnovského kláštera založen už v roce 993. Klášter a s ním spojený pivovar, coby součást jeho hospodářského zázemí, vznikl na popud českého knížete Boleslava II. a pražského biskupa sv. Vojtěcha.

Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088, ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území českých zemí je pak nadační listina ze 30. let 11. století knížete Břetislava. Výroba piva však zůstávala jistým privilegiem.

Přítomnost piva v prostorách břevnovského kláštera může překvapit, avšak je pravdou, že tato pochutina byla s klérem spojena poměrně úzce. Byla totiž považována za postní jídlo. Z poloviny 13. století pak existuje listina, v níž papež Innocenc IV. nařizuje zrušit zákaz sv. Vojtěcha pražským měšťanům vařit v době neúrody pivo na prodej. To bylo možné do té doby pouze v klášterním pivovaru. K rozkvětu výroby piva na našem území došlo už během následujícího 12. století, kdy již měl právo vařit pivo de facto kdokoliv.

Výroba piva byla v historii břevnovského kláštera několikrát přerušena a obnovena opět až roku 2011. Za husitských válek byl celý klášter včetně pivovaru téměř zničen. Většina řeholníků se spolu s opatem uchýlila do kláštera v Broumově. K obnově kláštera došlo až na sklonku 17. století. Nejvýznamněji se na této obnově podíleli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Postupně byl vybudován nový kostel, konvent, prelatura a podle klášterní kroniky došlo k výstavbě nového pivovaru konkrétně v roce 1720. Klášter a jeho zázemí tak získalo novou, barokní podobu, jakou můžeme vidět i dnes.

Uvádí se, že roční výroba piva poté dosáhla až 5 000 hl. Za válek o rakouské dědictví byl pivovar roku 1742 francouzskými a bavorskými vojáky silně poškozen. Opravu pivovaru pak provedl opět Kilián Ignác Dientzenhofer. Od té doby byl pivovar několikrát opravován.

Prosperita pivovaru pokračovala de facto až do průběhu 19. století. Tehdy, konkrétně v roce 1889 byl pivovar zrušen hlavně z důvodu nedostatečné kapacity sklepa. Později byl dokonce objekt pivovaru zbourán při rozšiřování Patočkovy ulice v roce 1953.

Na tradici výroby piva navázala roku 2011 společnost Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha a pivovar umístila v barokním objektu bývalých stájí. Kapacita zařízení je dnes 3000 hl piva ročně.