Výročí horkovzdušného balonu. Poprvé se vznesl před 240 lety

Snahy člověka o vzlétnutí k nebi jsou staré jako lidstvo samo. Již staré řecké mýty se zmiňují o pokusech létat, známý je například příběh o Daidalovi a Ikarovi. Ten vypráví o tom, že Daidalos zkoušel létat pomocí křídel vyrobených z peří a vosku. Létat způsobem napodobení ptáků, tedy díky sestrojeným křídlům z nejrůznějších materiálů, se pokoušeli lidé až někdy do 17. století. 
 
O století později docházelo k pokusům o výrobu prvních létajících strojů, a to horkovzdušných balonů. První úspěšný let balonem se uskutečnil přesně před 240 lety, v červnu roku 1783. Tehdy sestrojili bratři Montgolfierové tzv. montgolfiéru, tedy první létající balon, který byl podle nich pojmenován. Tito francouzští podnikatelé vlastnili továrnu na výrobu papíru a již od dětství se zajímali o přírodní vědy a fyziku, a prováděli různé fyzikální pokusy. Tato záliba jim vydržela až do dospělosti a díky ní se zapsali do historie jako vynálezci horkovzdušného balonu. 
 
O létání se bratři Montgolfierové pokoušeli od sedmdesátých let 18. století, kdy začali studovat odborné spisy o složení plynů. Tehdy je zaujala skutečnost, že jsou některé plyny lehčí než vzduch a rozhodli se této vlastnosti využít při pokusech vznést se k nebi. Ve své papírně nejprve experimentovali s vodíkem, kterým naplňovali papírové sáčky a vypouštěli je do vzduchu. Plyn jim však neustále ze sáčků unikal, a proto nevydržely dlouho létat. Stejný problém zaznamenali i při naplňování pytlíků horkou párou. Ta se v nich rychle srážela. Trvalo přes deset let, než své experimenty dovedli sourozenci k dokonalosti. K úspěšným pokusům je prý přivedla náhoda. Jednoho listopadového dne roku 1782 podnikl Joseph Montgolfier se svou manželkou výlet do Avignonu, kde je však zastihl silný déšť. Promoklí manželé se před nepřízní počasí schovali v hotelu, kde rozložili mokré prádlo k usušení ke krbu. Tehdy si Joseph všiml, že se nad horkým vzduchem vznáší spodnička jeho ženy jako balon. Toto pozorování ho údajně přivedlo k nápadu zkonstruovat létající horkovzdušný balon. A ten skutečně brzy vznikl na dvoře rodinné továrny. 
 
První let takovým balonem proběhl před 240 lety, a to na tržišti v Annonay. Balon nebyl vyroben z papíru, jak původně bratři Montgolfierové zamýšleli, ale z taftu; v průměru měřil přes deset metrů. Tento první horkovzdušný balon se tehdy vznesl do výšky zhruba dvou kilometrů nad zemským povrchem a asi deset minut se vznášel na obloze, za tu dobu urazil přibližně jeden kilometr. Balon však zatím neřídil člověk. 
 
Ještě v témže roce, v září 1783, se uskutečnil let horkovzdušným balonem bratří Montgolfierů ve Versailles za dohledu samotného francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho manželky Marie Antoinetty, dcery Marie Terezie. Významnou událost si nenechalo ujít i více než sto tisíc dalších lidí. Balon již tehdy nesl posádku, a to zvířata – kohouta, kachnu a berana. Uletěl vzdálenost delší než tři kilometry, všichni zvířecí pasažéři let přečkali bez úhony. Lidé se tak přesvědčili o tom, že se nad zemí nevyskytují jedovaté plyny, jak se domnívali. Nic už nebránilo dalším pokusům o létání. 
 
První let horkovzdušným balonem s lidskou posádkou proběhl rovněž za přítomnosti francouzského panovníka dne 21. listopadu 1783. Balon stoupal k nebi z parku zámku La Muette na okraji Paříže. Do koše tehdy nastoupil a řízení se ujal fyzik Jean Francouis Pilatre de Rozier. Ve vzduchu balon setrval takřka půl hodiny, za kterou urazil devět kilometrů. 
 
Úspěch bratrů Montgolfierových ocenil král Ludvík XVI. jejich povýšením do šlechtického stavu. Zároveň byla sourozencům uznána doživotní penze a jejich podnik byl označen za královskou manufakturu. Bratři se také stali členy francouzské Akademie věd. 
 
V roce 1784 následovaly lety horkovzdušnými balony i za hranicemi Francie. V italské Lombardii, v Brugheriu, podnikl tehdy let v balonu jistý Paolo Andreoni. V Čechách horkovzdušný balon poprvé otestoval v témže roce Tadeáš Haenke, ovšem bez posádky. O dva roky později iniciovala let balonem bez posádky na území Moravy, na zámku v Židlochovicích, dvorní dáma rakouské císařovny Marie Kristina z Ditrichštejna. Lidskou posádku vynesl horkovzdušný balon do nebe na našem území v roce 1790.