Exkurze historií zimních olympijských her. Provázely je nejrůznější skandály

Konání zimních olympijských her má takřka stoletou tradici. Za tuto dlouhou dobu byly zaznamenány mnohé úspěchy a rekordy, ale také tragické události či skandály.

První zimní olympijské hry se uskutečnily ve francouzském městě Chamonix v roce 1924. V době konání se o nich však nehovořilo jako o olympiádě, oficiálně se jednalo o „Týden zimních sportů“. Teprve o rok později byla pro svůj úspěch tato sportovní událost formálně uznána jako vůbec první zimní olympijské hry. Roku 1925 se také rozhodlo, že zimní olympiáda bude realizována každé čtyři roky.

První zimní olympiádu provázelo velmi nepříznivé počasí, které donutilo některé sportovce odstoupit ze závodů. Během disciplíny běhu na lyžích na 50 kilometrů se rozpoutala sněhová bouře, teplota klesala k bezmála minus dvaceti stupňům. Tento závod nakonec vyhrál sportovec-samouk Thorleif Haug, který se odmítal předčasně vzdát.

O čtyři roky později byla do programu druhé zimní olympiády zařazena nová disciplína, a to skeleton, tedy sport, který se vyvinul z bobování. Hvězdou těchto olympijských her se stala norská krasobruslařka Sonja Henie, která si odvážela ve svých pouhých patnácti letech zlatou medaili. Tato ocenění pak pravidelně získávala až do roku 1936, kdy ukončila sportovní kariéru. Tehdy na olympijských hrách svou krásou a talentem okouzlila samotného Adolfa Hitlera, od kterého dokonce přijala pozvání na oběd i fotografii s podpisem. Během sportovní události Sonja neváhala používat nacistický pozdrav, což jí bylo později vyčítáno. Elegantní pohyby a půvab Sonja uplatnila nejenom ve sportovní kariéře, ale také jako modelka a herečka. Stala se slavnou v Hollywoodu, kde má dokonce svou hvězdu na chodníku slávy.

Zimní olympijské hry se dvakrát v plánovaném termínu vůbec nekonaly. V letech 1939 a 1944 si zuřící druhá světová válka vynutila jejich zrušení. Olympiáda mohla proběhnout až v roce 1948 ve švýcarském Svatém Mořici. Vzhledem k událostem druhé světové války se na tyto hry nesměly přihlásit sportovci z Německa a Japonska.

Oproti prvním zimním olympijským hrám, kdy sportovcům komplikovalo závody velké množství sněhu, se o 40 let později objevil přesně opačný problém – nedostatek sněhu. Toho bylo tak málo, že se do rakouského Innsbrucku dovážel, odkud to jen šlo. Olympiádu roku 1964 zasáhla také tragická událost. Během trénování utrpěli dva závodníci, australský lyžař Ross Milne a britský sáňkař Kazimier Kay-Skrzypeski, zranění neslučitelná se životem.

V pořadí další olympiádu, tu v roce 1968, poznamenal spor při závodech ve slalomu. Rakouský lyžař Karl Schranz využil nepřízně počasí a husté mlhy, aby svou prohru v závodě odůvodnil tvrzením, že mu dráhu zkřížil nějaký muž, který do ní vkročil. Závod se z tohoto důvodu opakoval a Schranz byl tentokrát rychlejší než jeho soupeř. Komise si ovšem na kontrolním záznamu všimla, že udělal chybu, a tak se vítězem oprávněně stal jeho protivník Jean-Claude Killy. Rakušan Karl Schranz na svůj přístup doplatil během zimních olympijských her roku 1972, kdy bylo rozhodnuto, že se jich nesmí účastnit.

Podvádět chtěly na zimní olympiádě v roce 1968 také sáňkařky z Německé demokratické republiky. Ty zahřívaly skluznice saní, za což je čekalo vyloučení ze soutěže.

Olympiáda roku 1968 se nesla ve znamení československých úspěchů. Vůbec poprvé do Československa putovala olympijská zlatá medaile, a to zásluhou skokana na lyžích Jiřího Rašky. Větší, především morální úspěch, znamenala porážka hokejistů Sovětského svazu československým týmem, což ještě posílilo protisovětskou náladu po událostech pražského jara.

Skandál se odehrál ještě před konáním her v roce 1994, kdy došlo k napadení americké krasobruslařky Nancy Kerriganové. Útočník sportovkyni záměrně udeřil teleskopickým obuškem do kolene, aby jí znemožnil zúčastnit se soutěže. Útok si objednala soupeřka Tonya Hardigová. Chtěla si tímto způsobem dopomoci k výhře, což se jí však nepodařilo. Později se k iniciování napadení sokyně přiznala, přičemž také vyšlo najevo, že dokonce nejprve plánovala vraždu Kerriganové! Hardigová byla potrestána podmíněným odnětím svobody, finanční pokutou a povinným ukončením sportovní kariéry.

 Zatím poslední zimní olympijské hry poznamenané skandály a kritikou se odehrály roku 2014 v Soči. Tehdy bylo především poukazováno na ruské odepírání základních lidských práv a homofobní legislativu.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie olympiáda

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300

Řecko nemůže poslat Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot nebo S-300. Uvedl to podle DPA řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy