Počasí je stále extrémnější, varuje Guterres. Vyzval státy, aby začaly jednat

Guterres vyzval země G20, aby podnikly kroky proti "neuváženému spalování naší planety" a "závislosti" na fosilních palivech.

Extrémní vedra vedou k teplotám přesahujícím 50 stupňů Celsia, přičemž 21., 22. a 23. červenec byly tři nejteplejší dny zaznamenané v historii. I když byl rok 2023 nejteplejším v historii, teploty nad 40 °C jsou čím dál běžnější.

Za poslední rok bylo 50°C překročeno na nejméně deseti místech, včetně Údolí smrti v USA, Agadiru v Maroku, a také v Číně a Indii. Intenzivní vedra způsobila v letech 2000 až 2019 přibližně 489.000 úmrtí ročně, zatímco cyklony způsobily 16.000 úmrtí ročně.

OSN odhaduje, že ekonomické ztráty způsobené nadměrným teplem na pracovištích dosáhnou v roce 2030 2,4 bilionu dolarů.

Podle zprávy Mezinárodní organizace práce (ILO) bylo v roce 2020 vystaveno nadměrnému teplu více než 70 procent zaměstnanců, což je nárůst o 8,8 procenta oproti roku 2000.

Guterres zdůraznil, že zachraňovat životy a snižovat dopad tepla lze také prostřednictvím ochrany zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou malé děti, starší lidé a chudší obyvatelé.

Doporučil, aby systémy včasného varování zahrnovaly také extrémní vedra a informovaly veřejnost o příchodu vlny veder a preventivních opatřeních, která je třeba přijmout.

Organizátoři letošního klimatického summitu COP29, který se uskuteční v Ázerbájdžánu, vyzvali vlády účastnických zemí k urychlenému dosažení kompromisů ohledně financování boje proti klimatickým změnám v chudších zemích. Jednání o tomto klíčovém tématu stagnují, a to jen několik měsíců před listopadovým summitem.

Předseda COP29 Muchtar Babajev na webu konference zdůraznil, že je nutné výrazně zrychlit tempo práce. Upozornil, že promarněný čas vede ke ztrátám na životech, živobytí a naší planetě.

Rozvojové země, které se na emisích skleníkových plynů podílejí nejméně, jsou nejvíce ohroženy dopady globálního oteplování. Aby se posílila jejich odolnost vůči klimatickým změnám, potřebují značné investice do čisté energie a adaptačních opatření. Odhady ukazují, že investice do klimatických opatření v těchto zemích by měly do roku 2030 vzrůst 25násobně.

Bohaté země čelí tlaku na zvýšení svých finančních závazků nad rámec 100 miliard dolarů ročně, které slíbily v roce 2009. Otázky však zůstávají ohledně výše, formy a rozdělení této pomoci. Hlavní spor spočívá v tom, kdo by měl na financování přispívat. Rozvojové země vnímají snahy zapojit bohatší rozvojové země, jako je Čína, jako pokus rozvinutých zemí vyhnout se vlastní odpovědnosti.

Aby se prolomila patová situace před summitem, plánuje Ázerbájdžán v červenci neformální setkání vyjednavačů s cílem alespoň částečně překlenout rozdíly mezi zeměmi před hlavním listopadovým setkáním.

Země nejvíce postižené klimatickou krizí přitom varují, že nemohou déle čekat na dlouho slibované finanční prostředky na zvládání následků katastrof způsobených změnou klimatu. Toto varování zaznělo na nedávném setkání rady Fondu OSN na krytí ztrát a škod. Uvedl to server France24.

Adao Soares Barbosa, člen rady fondu z Východního Timoru, uvedl: „Nemůžeme čekat na první finanční prostředky až do roku 2025.“ Reagoval tak na zprávy, že první finanční prostředky z fondu by měly být postiženým zemím vyplaceny až příští rok.

Fond OSN na krytí ztrát a škod byl vytvořen na základě jednání klimatické konference COP28 v Dubaji a jeho vznik podpořilo téměř 200 států. Tento globální fond má poskytovat finanční pomoc zemím postiženým klimatickou krizí, zejména na obnovu škod způsobených extrémním počasím, které je důsledkem změny klimatu. Rozvojové země o jeho vytvoření usilovaly 30 let.

Nejvíce postižené státy tvrdí, že tempo jednání o pravidlech fungování fondu je příliš pomalé a neodpovídá naléhavosti situace, protože extrémní počasí stále více ohrožuje jejich země.

Dalším problémem je nedostatek financí. Rozvinuté státy fondu přislíbily pouze 661 milionů dolarů, zatímco škody způsobené katastrofami se pohybují v miliardách. Experti tvrdí, že tato částka nestačí ani na pokrytí jedné větší katastrofy.

Členka rady fondu z Barbadosu Elizabeth Thompsonová uvedla, že hurikán Beryl, který nedávno zasáhl Karibik, způsobil „apokalyptické“ škody ve výši několika miliard dolarů. "Na pěti ostrovech na Grenadinách je 90 procent obydlí srovnáno se zemí," uvedla Thompsonová a zdůraznila, že fond musí být zřízen tak, aby co nejrychleji reagoval na potřeby postižených lidí.

Odhaduje se, že rozvojové země potřebují na pokrytí škod ročně alespoň 400 miliard dolarů a tato částka bude s postupem času stoupat. 

Zpráva o vytvoření fondu vyvolala u delegátů bouřlivé ovace, uvedl server The Guardian s tím, že vytvoření fondu bylo dlouho kamenem úrazu při jednáních o klimatu. Ztráty a škody způsobené klimatickými změnami přitom stály v roce 2022 podle nedávné studie asi 1,5 bilionu dolarů.

Fond bude po dobu čtyř let spravovat Světová banka a bude mít nezávislý sekretariát se zastoupením rozvinutých a rozvojových zemí. Platby do fondu budou dobrovolné a vyspělé země budou k příspěvkům vyzvány, nebude však povinné přispívat. Všechny rozvojové země budou mít nárok na přímý přístup ke zdrojům z fondu s minimálním procentuálním přidělením nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům.

"Každý, kdo je schopen platit, by měl přispět," řekl komisař EU pro klima Wopke Hoekstra a dodal, že chce "rozšířit základnu dárců nad rámec obvyklých podezřelých, jednoduše proto, že odráží realitu roku 2023."

Bezprostředně po oznámení o vytvoření fondu Spojené arabské emiráty, které rozhovory hostí, přislíbily zaslání 100 milionů dolarů. Německo také oznámilo, že vloží 100 milionů dolarů do fondu ztrát a škod, a Spojené království oznámilo vložení 60 milionů dolarů.

Japonsko přislíbilo 10 milionů dolarů a USA oznámily vklad 17,5 milionu dolarů na fond ztrát a škod, 4,5 milionu dolarů na Pacific Resilience Facility, který je zaměřen na ostrovní státy v Pacifiku, a 2,5 milionu dolarů na síť Santiago, která poskytuje technickou podporu zemím postiženým klimatickým zhroucením.

Částky tak za první den dosáhly přibližně 300 milionů dolarů a zvýší tlak na další bohaté země, aby do fondu přispívaly. Spojené státy, které jsou nejbohatší zemí světa a zároveň největším znečišťovatelem, ale čelí kritice za jejich relativně "mizerný" příspěvek do fondu.

Ostatní odborníci si ale vznik fondu pochvalují. "Fond ztrát a škod bude záchranným lanem pro lidi v jejich nejtemnější hodině, umožní rodinám znovu postavit své domovy po katastrofě, podpořit farmáře, když jim bude zničena úroda, a přemístit ty, které natrvalo vytlačí stoupající moře. Byl tvrdě vybojován, ale je jasným krokem vpřed," uvedl Ani Dasgupta, prezident World Resources Institute.

"Úspěch tohoto fondu bude záviset na rychlosti a rozsahu, ve kterém začnou finanční prostředky proudit lidem v nouzi. Vyzýváme světové lídry, aby na COP28 oznámili podstatné příspěvky – nejen na pokrytí počátečních nákladů, ale také na naplnění samotného fondu. Lidé ve zranitelných zemích budou v roce 2030 čelit škodám souvisejícím s klimatem ve výši až 580 miliard dolarů a toto číslo bude dále růst," dodal.

"Uprostřed historického rozhodnutí zprovoznit fond ztrát a škod do jednoho roku od jeho založení se řešení základních problémů stává kritickým. Na jedné straně bohaté země prosazovaly, aby Světová banka tento fond hostila pod rouškou zajištění rychlé reakce. Naopak se pokoušely rozmělnit své finanční závazky a bránily se definování jasného měřítka mobilizace financí," uvedl Harjeet Singh, vedoucí globální politické strategie v Climate Action Network International.

"Odpovědnost nyní leží na bohatých zemích, aby splnily své finanční závazky způsobem úměrným jejich roli v klimatické krizi, která byla primárně způsobena desetiletími neomezené spotřeby fosilních paliv a nedostatkem adekvátních finančních prostředků v oblasti klimatu dodávaných na globální jih," doplnil.