Rostoucí teploty by měly spustit globální "červený poplach", uvedla vedoucí Světové meteorologické organizace (WMO) pro Argentinu Andrea Celeste Saulová na klimatickém fóru v Singapuru. Reagovala tak na globální teplotní indexy, které v srpnu opět dosáhly rekordních hodnot.
Podle předběžných údajů z klimatického monitoringu Evropské unie byly v srpnu naměřeny druhý rok po sobě rekordní průměrné teploty. Austrálie, Japonsko, Norsko a některé oblasti Číny zažily podle více meteorologických agentur nejteplejší srpen v historii.
"Je zřejmé, že teploty stoupají nad průměr, který bychom si přáli," prohlásila Saulová. Dále zdůraznila, že "opatření nejsou dostatečná" k zastavení tohoto trendu.
Přesné globální teploty pro srpen 2024 zatím nebyly zveřejněny, ale služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus předpokládá, že překonají loňský rekord 16,82 stupně Celsia. Srpen se tak pravděpodobně stane dalším rekordním měsícem v téměř 15měsíční sérii, kdy dochází k překonávání původních rekordů.
"Hraniční hodnoty se neustále překonávají," upozornila Saulová na klimatickém fóru meteorologických služeb v Singapuru. Zároveň vyzvala k lepšímu sledování situace a zajištění vyššího financování pro meteorologické služby.
Fórum se konalo několik dní po zveřejnění nejnovějšího hodnocení dopadů klimatických změn v Asii a Tichomoří, které upozornilo na nadprůměrný růst hladiny moří v některých regionech.
Na fóru byl Singapur rovněž jmenován regionálním centrem pro sledování znečištění, které vzniká kouřem z lesních požárů. Jako jedno ze dvou světových center bude poskytovat podrobnější informace o požárech a předpovědích znečištění.
Rekordní teploty hlásí v poslední době stále více států. Španělsko zaznamenalo nejteplejší srpen v dosavadní historii meteorologických měření, oznámila v pondělí večer španělská meteorologická služba AEMET.
"Srpen 2024 byl nejteplejší v historii v pevninském Španělsku," uvedla AEMET na sociální síti X. Průměrná teplota byla o dvě desetiny stupně vyšší než v dosud nejteplejších srpnech v letech 2003 a 2023.
Podle AEMET by rok 2024 mohl být celkově nejteplejším rokem v historii meteorologických měření ve Španělsku. Dosavadní rekord drží rok 2022 s průměrnou teplotou 15,7 stupně Celsia.
I Japonsko zažilo nejteplejší letní měsíce v historii měření, čímž překonalo dosavadní rekord z roku 2023. V pondělí to oznámil japonský meteorologický úřad uvedl server Japan Times.
Podle zveřejněných údajů byla průměrná teplota vzduchu v Japonsku mezi červnem a srpnem o 1,76 stupně Celsia vyšší než průměr od roku 1898, kdy se začaly vést statistiky. Měsíc červenec byl zvláště horký, s průměrnou teplotou o 2,16 stupně Celsia vyšší než dosavadní průměr.
Mimořádně intenzivní vedra zažívá během letošní letní sezóny velká část světa. Generální tajemník OSN António Guterres varoval v červenci před "epidemií extrémních veder" zesílených klimatickými změnami a vyzval země k přijetí opatření, která by zmírnila jejich důsledky.
Například jihokorejští klimatičtí aktivisté apelují na vládu, aby přijala příslušná opatření. "Prioritou by mělo být snižování emisí skleníkových plynů," řekl AFP místní právník zabývající se ochranou životního prostředí.
Vedra sužují i sousední Severní Koreu, která začátkem tohoto týdne vydala varování. V některých oblastech se tam očekávají denní teploty v rozmezí od 33 do 37 stupňů Celsia, přičemž nejhůře je na tom střední část země včetně hlavního města Pchjongjang.
V Jižní Koreji bylo během letošního léta zaznamenáno již 11 úmrtí způsobených vedrem, jak uvádí nejnovější údaje korejského úřadu pro kontrolu a prevenci nemocí (KDCA) pod tamním ministerstvem zdravotnictví. Uved to server Nation Thailand.
Jak ukazuje vědecký výzkum, změna klimatu způsobuje, že vlny veder jsou delší, častější a intenzivnější. Poslední vlna veder způsobila, že teplota v Naí Dillí se vyrovnala dosavadnímu rekordu hlavního města – 49,2 stupněm Celsia z roku 2022.
I Thajsko zažilo v posledních týdnech neobvyklá horka, v důsledku kterých tamní úřady téměř denně vydávají příslušná varování. Od začátku roku přitom podlehlo úpalu už 61 lidí, což je více než za celý loňský rok, kdy takových úmrtí zaznamenali jen 37.
Vědci dlouhodobě upozorňují na to, že klimatická změna vyvolaná lidmi způsobuje na Zemi častější, delší a intenzivnější vlny veder. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) letošní vedra ovlivňuje a zhoršuje i klimatický jev El Niňo, celá Asie se však zároveň otepluje rychleji, než je celosvětový průměr.
Asie přitom byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Loni byly globálně zaznamenány rekordně vysoké teploty. WMO ve zveřejněné zprávě o stavu klimatu píše, že Asie se otepluje mimořádně rychlým tempem oproti světovému průměru - loni v regionu zaznamenaly teploty o dva stupně Celsia vyšší ve srovnání s průměrem z období let 1961-1990.
Mimořádně vysoké průměrné teploty evidovaly od západní Sibiře po střední Asii a od východní Číny po Japonsko, ve kterém zažili v roce 2023 nejteplejší léto v historii měření.
"Mnohé země v regionu zažily v roce 2023 nejteplejší rok v historii, spolu se spoustou extrémních podmínek, od sucha a veder až po záplavy a bouře," uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová. Klimatická změna podle ní ještě více zhoršila frekvenci a závažnost takových událostí.
Vliv vln veder se podle WMO stává stále závažnější a tající ledovce ohrožují bezpečnost vody v budoucnosti. Za posledních několik desetiletí zaznamenali na ledovcích v asijských vysokohorských oblastech úbytek hmoty, což pokračovalo i loni na dvaceti z 22 monitorovaných ledovcích v regionu.
Minulý rok hlásili z Asie podle WMO až 79 katastrof spojených s povětrnostními jevy souvisejícími s vodou. Více než 80 procent z nich tvořily záplavy a bouře, které si vyžádaly více než 2000 obětí na životech a přímo postihly devět milionů lidí.
Rok 2024 přitom bude podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.
17. prosince 2024 13:04
Boj s počasím není ztracený: Sedm klimatických úspěchů roku 2024, o kterých jste netušili
Související
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek