Solar Orbiter vyrazil na misi ke Slunci. Veze přístroje, které vyvíjeli i Češi

"Byl to dokonalý obraz. A najednou opravdu cítíte, že jste propojeni se zbytkem sluneční soustavy," pochvaloval si start podle agentury Reuters vědec ESA Daniel Müller, který se na misi rovněž podílel.

Úspěšný start potěšil i české vědce zapojené do projektu. "Máme radost, že první krok vyšel, pro náš tým je to ale pořád jen první krok. Zásadní moment bude v úterý, až poprvé zapnou náš přístroj. Pokud bude fungovat, tak až v tom momentě si můžeme říct, že je to v pořádku. Zatím tu stále panuje nervozita," řekl ČTK například Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Zhruba po dvou letech se Solar Orbiter vážící 1,8 tuny dostane na dráhu, která se bude podobat dráze planety Merkur a ze které bude moci provádět měření. Než se na tuto dráhu dostane, bude se aparát pohybovat v rozličných vzdálenostech od Slunce, při kterých bude čelit extrémním teplotám od minus 170 do 520 stupňů Celsia.

Sonda je proti vybavena tepelným štítem, který ochrání přístroje a který je vyroben z uhlíkových vláken a titanu. V nejbližším přiblížení se Solar Orbiter dostane na vzdálenost 42 milionů kilometrů od Slunce, což je zhruba čtvrtina průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.

#ICYMI ? @ESASolarOrbiter liftoff at 04:03 GMT (05:03 CET) this morning... watch the replay. #WeAreAllSolarOrbiters https://t.co/GLglWE5Y34

— ESA (@esa) February 10, 2020

Ze stanovené oběžné dráhy bude sonda zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Sonda má také pořídit první snímky obou slunečních pólů.

Nové poznatky získané z měření Solar Orbiteru v budoucnosti umožní lépe předvídat sluneční aktivitu a chránit tak družicové systémy i důležité pozemní infrastruktury před negativními vlivy proudů a výronů vysoce energetických částic přicházejících ze Slunce.

Společný projekt ESA a NASA, který má prozkoumat zhruba 150 milionů kilometrů vzdálenou mateřskou hvězdu, stojí podle odhadů téměř 1,5 miliardy eur (přes 37,5 miliardy korun). Řízena je mise z Evropského střediska kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu.

"Zabývám se solární fyzikou mnoho let; nikdy jsem ani nepomyslel, že budu skutečně svědkem uskutečňování něčeho takového a skutečného startu. Je to úžasné," komentovala událost podle agentury Reuters Holly Gilbertová z NASA.

Na přípravě sondy se podílelo pět českých týmů, které pracovaly na čtyřech z celkem deseti přístrojů, jimiž je sonda vybavena. V Česku vznikla zrcadla pro teleskop METIS, který je určen k pozorování a spektroskopii sluneční koróny. České kořeny má také řídící software a napájecí zdroj pro spektrometr pro rentgenové záření STIX a elektronika pro senzor analyzátoru slunečního větru SWA. Český původ má rovněž elektronika digitálního vlnového analyzátoru TDS, který je součástí aparátu k měření magnetického a elektrického pole.

Na vývoji a výrobě komponent se z českých firem podílela například turnovská laboratoř TOPTEC, která dodala zobrazovací zrcadla ke koronografu. Mezi dalšími českými firmami s účastí na misi jsou společnost esc Aerospace, VAKUUM PRAHA, Maxmechanik, STARTECH nebo Atos Convergence Creators.

České ministerstvo školství, které misi řadí k největším úspěchům české kosmonautiky, uvedlo, že Češi se účastnili celkem v pěti projektech přípravy čtyř z deseti přístrojů umístěných na sondě. Díky přímé účasti, kterou ministerstvo školství podpořilo 180 miliony korun, budou mít čeští badatelé snadnější přístup k získaným datům.

Podle českého ministerstva dopravy jde o doposud největší zapojení českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu ČR do ESA v roce 2008.