Co je to GIS a jak ovlivňuje dnešní archeologii i náš každodenní rytmus?

Zkratka GIS pochází z originálního anglického pojmenování, které zní Geographic information system, v předkladu Geografický informační systém. Ve zkratce ho lze označit jako počítačový systém, který umožňuje ukládat, spravovat a analyzovat prostorová data.

Byť se v českých zemích jedná o poměrně nový fenomén, jeho historie začala již ve druhé polovině 20. století. Základy tohoto systému položili manželé Jack a Laura Dangermondovi, když v roce 1969 založili v Kalifornii soukromou konzultační skupinu Environmental Systems Research Institute, Inc. (ESRI). Během sedmdesátých let se v ESRI zaměřili na vývoj základních principů GIS a jejich využití na reálných komerčních projektech. Z projekční firmy se postupně stala firma vyvíjející software a pokládající základy toho, čemu dnes říkáme geoinformační technologie.

První geografický informační systém ARC/INFO byl na trh uveden v roce 1982. V 90. letech si ESRI upevnilo svoji pozici na trhu s produktem ArcView. Konce 90. let byl pro firmu zásadní, neboť byl vyvinut první software umožňující uživatelům využívat a integrovat lokální data s daty v prostředí internetu. Základ dnešní verze se zrodil v roce 2001.

Pro oblast archeologie a využití GIS, jak jej známe dnes, byl zásadní rok 2010. Tehdy ESRI představil světu novou verzi ArcGIS 10, která nahradila dosavadní verze a nabídla zásadní inovace ve všech oblastech využití GIS, ať se již jedná o vizualizaci dat, geoprocessing, práci s rastrovými daty nebo možnosti serverových technologií.

A v čem tzv. GIS spočívá? Většina objektů a jevů reálného světa se vyskytuje na některém místě zemského povrchu (např. strom, dům, řeka) nebo má vztah k některému místu na zemském povrchu. Zároveň se tyto objekty vyskytují v daném prostoru společně s mnoha dalšími objekty a navzájem se ovlivňují. Proto znalost umístění a vzájemných prostorových souvislostí mezi objekty je velmi významná a může sehrát důležitou roli v řadě oborů lidské činnosti. V archeologii může sloužit pro rekonstrukci starých sídelních sídlišť, komunikačních sítí apod. Důležité jsou především přesné mapové podklady

GIS využívá a následně prezentuje obsáhlý sortiment dat a informací. Většina pochází z fotointerpretace leteckých snímků. Pracovní stanice jsou používány k digitalizování dat ze stereoskopických digitálních fotografií. Tyto stanice umožňují vznik dat zachycených ve dvou a třech dimenzích, s výškami měřenými s využitím dvou obrázků s využitím principů fotogrammetrie.

Důležitou součástí je i satelitní dálkový průzkum. Satelity používají různé balíčky senzorů pasivně měřící odrazivosti z částí elektromagnetického spektra vln nebo rozhlasových vln, které byly odeslány z aktivního čidla jako je radar. Dálkový průzkum sbírá rastrová data, která mohou být dále zpracovány do různých skupin k identifikování objektů a bodů zájmu, půdního pokryvu.

Ve výsledku to znamená, že archeologové získají přesná data o jednotlivých bodech či skupině bodů (ať už jsou to objekty, lomy, komunikace) s digitálními daty. Skutečné objekty lze rozdělit do dvou abstrakcí: diskrétní objekty (např. dům) a kontinuální data (jako množství srážek).

Důležitá je především tzv. GIS tematické mapa, která v současnosti přestavuje stále více a více realistický 3D model země a jeho terénu. Díky němu je možné analyzovat výškopis, rekonstruovat původní pole viditelnosti, vyhodnotit dostupnost jednotlivých geografických bodů a jejich vztahy apod.

GIS se ovšem nevyužívá jen v archeologii či IT světě, ale také například ve veřejné správě, obraně, dopravě či vzdělávání. Navíc nadále dochází k jeho zdokonalování.