Koronavirus SARS-CoV-2 související s akutním respiračním syndromem se projevuje horečkou, suchým dráždivým kašlem, případně bolestmi kloubů nebo svalů. Závažný průběh nemoci může vést až k zápalu plic, selhání orgánů nebo zánětu srdce. Zdá se, že onemocnění Covid-19, které virus způsobuje, není jen respirační chorobou. Podle vědců má dopad i na lidský mozek.
Mezi časté příznaky covid-19 se v posledních měsících zahrnuje i ztráta chuti nebo čichu až po časté mozkové příhody. Podle vědců existují důkazy, že virus má dlouhodobější dopad na mozek v podobě syndromu chronické únavy či Guillainova–Barrého syndromu (GBS), který se vyznačuje paralýzou začínající v nohou, která se šíří do horních končetin a obličeje.
Natalie C. Tronsonová je neurovědkyně, která se zaměřuje na to, jak se v mozku tvoří paměť v souvislosti s nemocí a stresem, a tím přispívá k posttraumatickému stresu a demenci. Vědkyně vysvětluje, že dlouhodobější účinky na mozek jsou vyvolané přímou virovou infekcí mozkové tkáně, to však neplatí u covid-19. Mluví o nepřímé akci vyvolané imunitním nebo kardiovaskulárním systémem.
Imunitní systém reaguje na virové infekce obecně horečkou, neklidem a únavou, aby lidský organismus ochránil. Je to způsobeno aktivací imunitních buněk v mozku a také signály, tzv. synapsemi. Tronsonová uvádí, že tato reakce je velmi prospěšná pro lidský organismus, protože odpočinkem může začít pracovat imunitní reakce, která je vysoce energeticky náročná.
Neurovědkyně poukazuje na fakt, že neuroimunitní buňky společně se synapsemi, které poskytují potřebnou energii, jsou nezbytné pro tvorbu paměti. „Bohužel to také poskytuje covidu-19 způsob, jak vyvolat příznaky, ale také dlouhodobé mozkové problémy,“ uvedla Tronsonová dle serveru Science Alert a vysvětlila, že během nemoci se aktivují imunitní buňky v mozku, chrlí obrovské množství zánětlivých synapsí a mění způsob komunikace neuronů.
„Protože covid-19 zahrnuje masivní uvolňování zánětlivých signálů, dopad tohoto onemocnění na paměť je zajímavý. Je to proto, že existují, jak krátkodobé účinky, jako je delirium, ale i dlouhodobé změny v paměti a kognitivních funkcích,“ míní neurovědkyně. Pravděpodobnost dlouhodobého účinku covid-19 na mozek je založena na výzkumech z minulosti u jiných nemocí. Například pacienti po infarktu uvádí trvalou kognitivní nedostatečnost, která se zhoršuje stárnutím.
Tronsonová se svými kolegy z laboratoře zjistila, že virové infekce vedou k dlouhodobým změnám v mozku, které souvisejí s pamětí, a to i v krátkodobém horizontu nákazy. „I mírný zánět, včetně chronického stresu, se nyní považuje za rizikový faktor pro demenci během stárnutí,“ poznamenala vědkyně, která dodala, že bude trvat mnoho let, než vědci budou vědět, jestli onemocnění covid-19 zvyšuje např. riziko rozvinutí Alzheimerovy choroby.
Podle Tronsonové může být riziko sníženo správnou léčbou covid-19, a to léky, které potlačují nadměrnou imunitní odpověď a zánětlivé stavy. „Je velmi zajímavé, že nové výzkumy naznačují, že běžné vakcíny mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby,“ uvedla neurovědkyně.
21. března 2024 21:49
Klesající porodnost dělá vědcům starosti. Zjistili, co se do konce století stane
Související
První české vědkyně se prosadily mezi lékaři či historiky
Otto Wichterle se narodil před 110 lety. Světu dal kontaktní čočky
věda , nemoci , mozek , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 21 minutami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 41 minutami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 1 hodinou
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 1 hodinou
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 1 hodinou
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 1 hodinou
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 2 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 2 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 2 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 3 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 3 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 3 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 5 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
včera
Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně
včera
Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále
V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.
Zdroj: David Holub