Koronavirus SARS-CoV-2 související s akutním respiračním syndromem se projevuje horečkou, suchým dráždivým kašlem, případně bolestmi kloubů nebo svalů. Závažný průběh nemoci může vést až k zápalu plic, selhání orgánů nebo zánětu srdce. Zdá se, že onemocnění Covid-19, které virus způsobuje, není jen respirační chorobou. Podle vědců má dopad i na lidský mozek.
Mezi časté příznaky covid-19 se v posledních měsících zahrnuje i ztráta chuti nebo čichu až po časté mozkové příhody. Podle vědců existují důkazy, že virus má dlouhodobější dopad na mozek v podobě syndromu chronické únavy či Guillainova–Barrého syndromu (GBS), který se vyznačuje paralýzou začínající v nohou, která se šíří do horních končetin a obličeje.
Natalie C. Tronsonová je neurovědkyně, která se zaměřuje na to, jak se v mozku tvoří paměť v souvislosti s nemocí a stresem, a tím přispívá k posttraumatickému stresu a demenci. Vědkyně vysvětluje, že dlouhodobější účinky na mozek jsou vyvolané přímou virovou infekcí mozkové tkáně, to však neplatí u covid-19. Mluví o nepřímé akci vyvolané imunitním nebo kardiovaskulárním systémem.
Imunitní systém reaguje na virové infekce obecně horečkou, neklidem a únavou, aby lidský organismus ochránil. Je to způsobeno aktivací imunitních buněk v mozku a také signály, tzv. synapsemi. Tronsonová uvádí, že tato reakce je velmi prospěšná pro lidský organismus, protože odpočinkem může začít pracovat imunitní reakce, která je vysoce energeticky náročná.
Neurovědkyně poukazuje na fakt, že neuroimunitní buňky společně se synapsemi, které poskytují potřebnou energii, jsou nezbytné pro tvorbu paměti. „Bohužel to také poskytuje covidu-19 způsob, jak vyvolat příznaky, ale také dlouhodobé mozkové problémy,“ uvedla Tronsonová dle serveru Science Alert a vysvětlila, že během nemoci se aktivují imunitní buňky v mozku, chrlí obrovské množství zánětlivých synapsí a mění způsob komunikace neuronů.
„Protože covid-19 zahrnuje masivní uvolňování zánětlivých signálů, dopad tohoto onemocnění na paměť je zajímavý. Je to proto, že existují, jak krátkodobé účinky, jako je delirium, ale i dlouhodobé změny v paměti a kognitivních funkcích,“ míní neurovědkyně. Pravděpodobnost dlouhodobého účinku covid-19 na mozek je založena na výzkumech z minulosti u jiných nemocí. Například pacienti po infarktu uvádí trvalou kognitivní nedostatečnost, která se zhoršuje stárnutím.
Tronsonová se svými kolegy z laboratoře zjistila, že virové infekce vedou k dlouhodobým změnám v mozku, které souvisejí s pamětí, a to i v krátkodobém horizontu nákazy. „I mírný zánět, včetně chronického stresu, se nyní považuje za rizikový faktor pro demenci během stárnutí,“ poznamenala vědkyně, která dodala, že bude trvat mnoho let, než vědci budou vědět, jestli onemocnění covid-19 zvyšuje např. riziko rozvinutí Alzheimerovy choroby.
Podle Tronsonové může být riziko sníženo správnou léčbou covid-19, a to léky, které potlačují nadměrnou imunitní odpověď a zánětlivé stavy. „Je velmi zajímavé, že nové výzkumy naznačují, že běžné vakcíny mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby,“ uvedla neurovědkyně.
Související
První české vědkyně se prosadily mezi lékaři či historiky
Otto Wichterle se narodil před 110 lety. Světu dal kontaktní čočky
věda , nemoci , mozek , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Coenovská road movie Panenky na útěku, návrat Monty Python i jeptiškovský horor
včera
Kyjev se může radovat. EU se dohodla na navýšení fondu EPF o pět miliard eur
včera
Putin slavil triumf s občany na Rudém náměstí. Hymnu zpíval i s poraženými
včera
Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb
včera
Zuzana Čaputová v Praze uctila památku obětí tragické střelby na FF UK
včera
Policista, který v opilosti napadl v Praze dívku, má skončit ve službě
včera
Černý kašel má první letošní oběť v Česku, potvrzují statistiky SZÚ
včera
Sníh z českých hor nadále mizí. Tání bude pokračovat, uvedli meteorologové
včera
Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu
včera
Černého kašle nadále přibývá po stovkách případů. Experti mají jedno doporučení
včera
Exprezident Zeman zůstává v nemocnici. Není jasné, kdy bude z Motola propuštěn
včera
Danko odstoupil ze slovenské prezidentské volby. Podpořil jednoho z kandidátů
včera
Severokorejci opět provokují sousedy. Odpálili několik raket do moře
včera
Medvěd na Slovensku pronikl do ulic třicetitisícového města. Zranil několik lidí
včera
Princezna Kate půjde s pravdou ven, naznačují zdroje z Velké Británie
včera
Miloš Zeman zůstává v nemocnici. Lékaři dnes zhodnotí jeho aktuální stav
včera
Putina volilo přes 87 procent lidí. V Kremlu bude sedět dalších šest let
včera
Vražda v Klatovech. Policie už v neděli dopadla podezřelé
17. března 2024 21:58
Putin zvítězil, volilo ho přes 87 procent lidí, ukazuje první průzkum
17. března 2024 21:20
První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech
Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.
Zdroj: David Holub