Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?
Ženy se poprvé začaly projevovat na poli vědy někdy v průběhu 18. a 19. století, tedy o mnoho později než muži. K prvním vědkyním se řadila Caroline Lucretia Herschel, rodačka z Hannoveru v polovině 18. století. Ta se k vědě, konkrétně k astronomii, dostala díky svému bratrovi Williamu Herschelovi, který se proslavil objevem planety Uranu a výrobou dalekohledů, za což byl povýšen do šlechtického stavu. Do astronomických pozorování zapojoval svou rodinu, kromě svého syna i svou sestru Caroline. Ta s ním koncem 19. století prováděla dokumentování a katalogizování hvězd spatřených na obloze. Byla rovněž u bratrova velkého objevu nové planety. Sama Caroline zaznamenala několik dosud neidentifikovaných komet, z nichž jedna nese její jméno. To se do té doby žádné jiné ženě nepodařilo, a tak si Caroline získala v oboru astronomie své prvenství. Za zásluhy v tomto vědním odvětví byla oceněna již za svého života, a to zlatou medailí britské Královské astronomické společnosti a čestným členstvím v této organizaci. Ani po smrti se na ní mezi astronomy nezapomnělo, nazvali na její počest kráter na Měsíci nebo asteroid.
Mezi první ženy zapojující se do vědeckého bádání patřila i Mary Somerville. Ta přišla na svět na konci roku 1780 na území dnešního Skotska do rodiny námořníka, který na svou dceru kvůli častým cestám na moři sice neměl moc času, ale právě proto ji zahrnoval velkou spoustou knih. Tak se již ve velmi mladém věku Mary velice dobře orientovala v geografii, matematice, geometrii nebo třeba astronomii. V těchto oborech se nadále vzdělávala a později i uplatnila. Stala se jednou z mála členek Královské astronomické společnosti, prováděla výzkumy a psala odborná pojednání zejména z oborů mechaniky nebo astronomie. Její knihy četli i ti největší učenci dané doby, kteří ji ovšem příliš neuznávali, a to z jednoho prostého důvodu – byla žena. Tehdy zkrátka ještě nikdo neměl pochopení pro to, že by také mezi ženami mohly být schopné vědkyně. K tomu společnost dospěla až později, a tak se i práce Mary Somerville dočkala uznání až dlouho po smrti.
Zatímco výše zmíněné dámy nejsou dnes známy, jméno Marie Curie-Sklodowská je ve všeobecném povědomí i mezi laickou veřejností. Polská vědkyně se uplatnila na poli fyziky a chemie na konci 19. a počátku 20. století. Byla vůbec první ženou, která studovala tyto obory na pařížské Sorbonně. Už koncem 19. století začala pracovat v laboratoři, přičemž se nadále vzdělávala. Tehdy navíc poznala osudového muže svého (nejen vědeckého) života, Pierra Curie, rovněž fyzika a chemika. Právě s ním učinila řadu významných objevů, například dvou nových prvků – radia a polonia. Vědkyně téměř o třicet let přežila svého manžela, který zahynul při dopravní nehodě, když mu bylo pouhých 46 let. Za ta dlouhá léta dokázala sama dosáhnout ve vědě mnohých úspěchů. Ještě za života manžela, v roce 1903, obdržela Nobelovu cenu za fyziku a doktorský titul v tomto oboru, a to jako vůbec první žena v historii. Po smrti Pierra vedla laboratoř, kterou spolu vybudovali, a působila jako první profesorka fyziky na Sorbonně. Roku 1911 získala další Nobelovu cenu, tentokrát v oboru chemie. Po první světové válce se soustředila především na výzkum léčby rakoviny pomocí radioaktivního záření. Právě zkoumání radioaktivity bylo její celoživotní prací, za což bohužel zaplatila životem. Netušila, že nadměrné vystavování radioaktivitě může rakovinu způsobit. Zemřela roku 1934 ve věku 66 let na leukémii.
Z prvních českých vědkyň lze zmínit astronomku, která se jmenovala Bohumila Bednářová. Narodila se v jedné malé středočeské vesničce v únoru roku 1904 do rodiny politicky aktivního a vlivného Bohumila Nováka. Díky výbornému rodinnému a finančnímu zázemí se mohla Bohumila věnovat studiu, a tak se v roce 1926 stala doktorkou přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze. Patřila tehdy mezi vůbec první ženy působící ve vědním oboru u nás. Její odbornou specializací byla solární astronomie. Díky ní vznikla Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně, kde následně profesně působila. Za prací často vyjížděla do zahraničí, například do Ruska či Itálie. Na začátku 50. let minulého století spolu s dalšími kolegy pomáhala zakládat Geofyzikální ústav Akademie věd. Dožila se 81 let, zemřela v srpnu roku 1985. V té době teprve začal počet vědkyň pomalu narůstat.
Související

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Historie lovců a sběračů může být delší, než se myslelo? Zjistili to vědci z Brna
věda , Vědci , ženy , historie
Aktuálně se děje
včera

Život sebevraha v Ostravě zachránili hasiči. Pomohla jim matrace
včera

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně
včera

Nesmíme nechat Ukrajinu padnout, říká Fiala po dalším jednání koalice ochotných
včera

Může se pálit listí na zahradě? Česko sladilo zákony, ministerstvo vysvětluje novinku
Aktualizováno včera

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou
včera

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
včera

U Žermanic havaroval autobus s dětmi. Skončil v příkopu, několik zraněných
včera

Klíčové faktory jednání s Ruskem. Experti naznačili, co musí Trump ukázat Putinovi
včera

Starmer: Koalice ochotných se rozrůstá. Tlak na Rusko musí být maximální
včera

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin
včera

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová
včera

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky
včera

Putin si hraje s Trumpovými návrhy a nemyslí to s mírem vážně, říká Starmer
včera

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér
včera

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili
včera

Lucembursko přišlo o vzácně nemocného prince. Frederikovi docházela energie
včera

"Ukončili jsme jeho mizerný život." Trump oznámil likvidaci jednoho z lídrů IS
včera

Vlaky v Česku nabírají zpoždění. Došlo k výpadku klíčového zabezpečovače
včera

Víkendové počasí bude jiné než minule. Sněžit může i poměrně nízko
14. března 2025 21:56
Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení
Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI.
Zdroj: Lucie Podzimková