První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?

Ženy se poprvé začaly projevovat na poli vědy někdy v průběhu 18. a 19. století, tedy o mnoho později než muži. K prvním vědkyním se řadila Caroline Lucretia Herschel, rodačka z Hannoveru v polovině 18. století. Ta se k vědě, konkrétně k astronomii, dostala díky svému bratrovi Williamu Herschelovi, který se proslavil objevem planety Uranu a výrobou dalekohledů, za což byl povýšen do šlechtického stavu. Do astronomických pozorování zapojoval svou rodinu, kromě svého syna i svou sestru Caroline. Ta s ním koncem 19. století prováděla dokumentování a katalogizování hvězd spatřených na obloze. Byla rovněž u bratrova velkého objevu nové planety. Sama Caroline zaznamenala několik dosud neidentifikovaných komet, z nichž jedna nese její jméno. To se do té doby žádné jiné ženě nepodařilo, a tak si Caroline získala v oboru astronomie své prvenství. Za zásluhy v tomto vědním odvětví byla oceněna již za svého života, a to zlatou medailí britské Královské astronomické společnosti a čestným členstvím v této organizaci. Ani po smrti se na ní mezi astronomy nezapomnělo, nazvali na její počest kráter na Měsíci nebo asteroid.

Mezi první ženy zapojující se do vědeckého bádání patřila i Mary Somerville. Ta přišla na svět na konci roku 1780 na území dnešního Skotska do rodiny námořníka, který na svou dceru kvůli častým cestám na moři sice neměl moc času, ale právě proto ji zahrnoval velkou spoustou knih. Tak se již ve velmi mladém věku Mary velice dobře orientovala v geografii, matematice, geometrii nebo třeba astronomii. V těchto oborech se nadále vzdělávala a později i uplatnila. Stala se jednou z mála členek Královské astronomické společnosti, prováděla výzkumy a psala odborná pojednání zejména z oborů mechaniky nebo astronomie. Její knihy četli i ti největší učenci dané doby, kteří ji ovšem příliš neuznávali, a to z jednoho prostého důvodu – byla žena. Tehdy zkrátka ještě nikdo neměl pochopení pro to, že by také mezi ženami mohly být schopné vědkyně. K tomu společnost dospěla až později, a tak se i práce Mary Somerville dočkala uznání až dlouho po smrti.

Zatímco výše zmíněné dámy nejsou dnes známy, jméno Marie Curie-Sklodowská je ve všeobecném povědomí i mezi laickou veřejností. Polská vědkyně se uplatnila na poli fyziky a chemie na konci 19. a počátku 20. století. Byla vůbec první ženou, která studovala tyto obory na pařížské Sorbonně. Už koncem 19. století začala pracovat v laboratoři, přičemž se nadále vzdělávala. Tehdy navíc poznala osudového muže svého (nejen vědeckého) života, Pierra Curie, rovněž fyzika a chemika. Právě s ním učinila řadu významných objevů, například dvou nových prvků – radia a polonia. Vědkyně téměř o třicet let přežila svého manžela, který zahynul při dopravní nehodě, když mu bylo pouhých 46 let. Za ta dlouhá léta dokázala sama dosáhnout ve vědě mnohých úspěchů. Ještě za života manžela, v roce 1903, obdržela Nobelovu cenu za fyziku a doktorský titul v tomto oboru, a to jako vůbec první žena v historii. Po smrti Pierra vedla laboratoř, kterou spolu vybudovali, a působila jako první profesorka fyziky na Sorbonně. Roku 1911 získala další Nobelovu cenu, tentokrát v oboru chemie. Po první světové válce se soustředila především na výzkum léčby rakoviny pomocí radioaktivního záření. Právě zkoumání radioaktivity bylo její celoživotní prací, za což bohužel zaplatila životem. Netušila, že nadměrné vystavování radioaktivitě může rakovinu způsobit. Zemřela roku 1934 ve věku 66 let na leukémii.

Z prvních českých vědkyň lze zmínit astronomku, která se jmenovala Bohumila Bednářová. Narodila se v jedné malé středočeské vesničce v únoru roku 1904 do rodiny politicky aktivního a vlivného Bohumila Nováka. Díky výbornému rodinnému a finančnímu zázemí se mohla Bohumila věnovat studiu, a tak se v roce 1926 stala doktorkou přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze. Patřila tehdy mezi vůbec první ženy působící ve vědním oboru u nás. Její odbornou specializací byla solární astronomie. Díky ní vznikla Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně, kde následně profesně působila. Za prací často vyjížděla do zahraničí, například do Ruska či Itálie. Na začátku 50. let minulého století spolu s dalšími kolegy pomáhala zakládat Geofyzikální ústav Akademie věd. Dožila se 81 let, zemřela v srpnu roku 1985. V té době teprve začal počet vědkyň pomalu narůstat. 

Související

Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

věda Vědci ženy historie

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 6 minutami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 54 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 3 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec Prohlédněte si galerii

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání play-off Tipsport Extraligy přivítala pražská Sparta na domácím ledě třinecké Oceláře. Ti po druhé třetině vedli 1:0, Spartě se ale podařilo zápas ve třetí třetině otočit a zajistila si dvěma góly vítězství 2:1.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí obvinění, že ignorovala soudní příkaz a deportovala přibližně 250 údajných venezuelských členů gangů do Salvadoru. Bílý dům tato tvrzení popírá, zatímco Trumpův „hraniční car“ Tom Homan na pondělní tiskové konferenci prohlásil: „Je mi jedno, co si myslí soudci.“

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům

Ukrajina vysílá Evropské unii jasný signál: pokud se nepodaří vyřešit obchodní vztahy, budou následovat odvetná opatření. Místopředseda ukrajinského ministerstva hospodářství Taras Kačka vyjádřil frustraci nad pomalým tempem jednání o prodloužení bezcelního přístupu Ukrajiny na evropský trh, který vyprší v červnu.

včera

Jaro je v rozpuku. Meteorologové upozorňují alergiky na vývoj pylové zátěže

Počasí v Česku je jako na houpačce, konstatují meteorologové i s ohledem na přírodu, která se po uplynulé zimě pomalu probouzí. Alergici se tak připravují na nejhorší týdny v roce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy