Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?
Ženy se poprvé začaly projevovat na poli vědy někdy v průběhu 18. a 19. století, tedy o mnoho později než muži. K prvním vědkyním se řadila Caroline Lucretia Herschel, rodačka z Hannoveru v polovině 18. století. Ta se k vědě, konkrétně k astronomii, dostala díky svému bratrovi Williamu Herschelovi, který se proslavil objevem planety Uranu a výrobou dalekohledů, za což byl povýšen do šlechtického stavu. Do astronomických pozorování zapojoval svou rodinu, kromě svého syna i svou sestru Caroline. Ta s ním koncem 19. století prováděla dokumentování a katalogizování hvězd spatřených na obloze. Byla rovněž u bratrova velkého objevu nové planety. Sama Caroline zaznamenala několik dosud neidentifikovaných komet, z nichž jedna nese její jméno. To se do té doby žádné jiné ženě nepodařilo, a tak si Caroline získala v oboru astronomie své prvenství. Za zásluhy v tomto vědním odvětví byla oceněna již za svého života, a to zlatou medailí britské Královské astronomické společnosti a čestným členstvím v této organizaci. Ani po smrti se na ní mezi astronomy nezapomnělo, nazvali na její počest kráter na Měsíci nebo asteroid.
Mezi první ženy zapojující se do vědeckého bádání patřila i Mary Somerville. Ta přišla na svět na konci roku 1780 na území dnešního Skotska do rodiny námořníka, který na svou dceru kvůli častým cestám na moři sice neměl moc času, ale právě proto ji zahrnoval velkou spoustou knih. Tak se již ve velmi mladém věku Mary velice dobře orientovala v geografii, matematice, geometrii nebo třeba astronomii. V těchto oborech se nadále vzdělávala a později i uplatnila. Stala se jednou z mála členek Královské astronomické společnosti, prováděla výzkumy a psala odborná pojednání zejména z oborů mechaniky nebo astronomie. Její knihy četli i ti největší učenci dané doby, kteří ji ovšem příliš neuznávali, a to z jednoho prostého důvodu – byla žena. Tehdy zkrátka ještě nikdo neměl pochopení pro to, že by také mezi ženami mohly být schopné vědkyně. K tomu společnost dospěla až později, a tak se i práce Mary Somerville dočkala uznání až dlouho po smrti.
Zatímco výše zmíněné dámy nejsou dnes známy, jméno Marie Curie-Sklodowská je ve všeobecném povědomí i mezi laickou veřejností. Polská vědkyně se uplatnila na poli fyziky a chemie na konci 19. a počátku 20. století. Byla vůbec první ženou, která studovala tyto obory na pařížské Sorbonně. Už koncem 19. století začala pracovat v laboratoři, přičemž se nadále vzdělávala. Tehdy navíc poznala osudového muže svého (nejen vědeckého) života, Pierra Curie, rovněž fyzika a chemika. Právě s ním učinila řadu významných objevů, například dvou nových prvků – radia a polonia. Vědkyně téměř o třicet let přežila svého manžela, který zahynul při dopravní nehodě, když mu bylo pouhých 46 let. Za ta dlouhá léta dokázala sama dosáhnout ve vědě mnohých úspěchů. Ještě za života manžela, v roce 1903, obdržela Nobelovu cenu za fyziku a doktorský titul v tomto oboru, a to jako vůbec první žena v historii. Po smrti Pierra vedla laboratoř, kterou spolu vybudovali, a působila jako první profesorka fyziky na Sorbonně. Roku 1911 získala další Nobelovu cenu, tentokrát v oboru chemie. Po první světové válce se soustředila především na výzkum léčby rakoviny pomocí radioaktivního záření. Právě zkoumání radioaktivity bylo její celoživotní prací, za což bohužel zaplatila životem. Netušila, že nadměrné vystavování radioaktivitě může rakovinu způsobit. Zemřela roku 1934 ve věku 66 let na leukémii.
Z prvních českých vědkyň lze zmínit astronomku, která se jmenovala Bohumila Bednářová. Narodila se v jedné malé středočeské vesničce v únoru roku 1904 do rodiny politicky aktivního a vlivného Bohumila Nováka. Díky výbornému rodinnému a finančnímu zázemí se mohla Bohumila věnovat studiu, a tak se v roce 1926 stala doktorkou přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze. Patřila tehdy mezi vůbec první ženy působící ve vědním oboru u nás. Její odbornou specializací byla solární astronomie. Díky ní vznikla Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně, kde následně profesně působila. Za prací často vyjížděla do zahraničí, například do Ruska či Itálie. Na začátku 50. let minulého století spolu s dalšími kolegy pomáhala zakládat Geofyzikální ústav Akademie věd. Dožila se 81 let, zemřela v srpnu roku 1985. V té době teprve začal počet vědkyň pomalu narůstat.
Související
Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství
Historie lovců a sběračů může být delší, než se myslelo? Zjistili to vědci z Brna
věda , Vědci , ženy , historie
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
před 1 hodinou
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
před 2 hodinami
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
před 2 hodinami
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
před 3 hodinami
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
před 4 hodinami
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
před 5 hodinami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 6 hodinami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 6 hodinami
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 7 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 8 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 9 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 10 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 10 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 11 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 13 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.
Zdroj: Libor Novák