Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?
Ženy se poprvé začaly projevovat na poli vědy někdy v průběhu 18. a 19. století, tedy o mnoho později než muži. K prvním vědkyním se řadila Caroline Lucretia Herschel, rodačka z Hannoveru v polovině 18. století. Ta se k vědě, konkrétně k astronomii, dostala díky svému bratrovi Williamu Herschelovi, který se proslavil objevem planety Uranu a výrobou dalekohledů, za což byl povýšen do šlechtického stavu. Do astronomických pozorování zapojoval svou rodinu, kromě svého syna i svou sestru Caroline. Ta s ním koncem 19. století prováděla dokumentování a katalogizování hvězd spatřených na obloze. Byla rovněž u bratrova velkého objevu nové planety. Sama Caroline zaznamenala několik dosud neidentifikovaných komet, z nichž jedna nese její jméno. To se do té doby žádné jiné ženě nepodařilo, a tak si Caroline získala v oboru astronomie své prvenství. Za zásluhy v tomto vědním odvětví byla oceněna již za svého života, a to zlatou medailí britské Královské astronomické společnosti a čestným členstvím v této organizaci. Ani po smrti se na ní mezi astronomy nezapomnělo, nazvali na její počest kráter na Měsíci nebo asteroid.
Mezi první ženy zapojující se do vědeckého bádání patřila i Mary Somerville. Ta přišla na svět na konci roku 1780 na území dnešního Skotska do rodiny námořníka, který na svou dceru kvůli častým cestám na moři sice neměl moc času, ale právě proto ji zahrnoval velkou spoustou knih. Tak se již ve velmi mladém věku Mary velice dobře orientovala v geografii, matematice, geometrii nebo třeba astronomii. V těchto oborech se nadále vzdělávala a později i uplatnila. Stala se jednou z mála členek Královské astronomické společnosti, prováděla výzkumy a psala odborná pojednání zejména z oborů mechaniky nebo astronomie. Její knihy četli i ti největší učenci dané doby, kteří ji ovšem příliš neuznávali, a to z jednoho prostého důvodu – byla žena. Tehdy zkrátka ještě nikdo neměl pochopení pro to, že by také mezi ženami mohly být schopné vědkyně. K tomu společnost dospěla až později, a tak se i práce Mary Somerville dočkala uznání až dlouho po smrti.
Zatímco výše zmíněné dámy nejsou dnes známy, jméno Marie Curie-Sklodowská je ve všeobecném povědomí i mezi laickou veřejností. Polská vědkyně se uplatnila na poli fyziky a chemie na konci 19. a počátku 20. století. Byla vůbec první ženou, která studovala tyto obory na pařížské Sorbonně. Už koncem 19. století začala pracovat v laboratoři, přičemž se nadále vzdělávala. Tehdy navíc poznala osudového muže svého (nejen vědeckého) života, Pierra Curie, rovněž fyzika a chemika. Právě s ním učinila řadu významných objevů, například dvou nových prvků – radia a polonia. Vědkyně téměř o třicet let přežila svého manžela, který zahynul při dopravní nehodě, když mu bylo pouhých 46 let. Za ta dlouhá léta dokázala sama dosáhnout ve vědě mnohých úspěchů. Ještě za života manžela, v roce 1903, obdržela Nobelovu cenu za fyziku a doktorský titul v tomto oboru, a to jako vůbec první žena v historii. Po smrti Pierra vedla laboratoř, kterou spolu vybudovali, a působila jako první profesorka fyziky na Sorbonně. Roku 1911 získala další Nobelovu cenu, tentokrát v oboru chemie. Po první světové válce se soustředila především na výzkum léčby rakoviny pomocí radioaktivního záření. Právě zkoumání radioaktivity bylo její celoživotní prací, za což bohužel zaplatila životem. Netušila, že nadměrné vystavování radioaktivitě může rakovinu způsobit. Zemřela roku 1934 ve věku 66 let na leukémii.
Z prvních českých vědkyň lze zmínit astronomku, která se jmenovala Bohumila Bednářová. Narodila se v jedné malé středočeské vesničce v únoru roku 1904 do rodiny politicky aktivního a vlivného Bohumila Nováka. Díky výbornému rodinnému a finančnímu zázemí se mohla Bohumila věnovat studiu, a tak se v roce 1926 stala doktorkou přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze. Patřila tehdy mezi vůbec první ženy působící ve vědním oboru u nás. Její odbornou specializací byla solární astronomie. Díky ní vznikla Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně, kde následně profesně působila. Za prací často vyjížděla do zahraničí, například do Ruska či Itálie. Na začátku 50. let minulého století spolu s dalšími kolegy pomáhala zakládat Geofyzikální ústav Akademie věd. Dožila se 81 let, zemřela v srpnu roku 1985. V té době teprve začal počet vědkyň pomalu narůstat.
15. března 2025 17:00
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Související

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Historie lovců a sběračů může být delší, než se myslelo? Zjistili to vědci z Brna
věda , Vědci , ženy , historie
Aktuálně se děje
před 7 minutami

Řízená střela dlouhého doletu Neptun je ukrajinským esem v rukávu
před 40 minutami

Jak urovnat spor se Slovenskem? EU zvažuje využití rozsáhlých podzemních zásobníků na Ukrajině
před 1 hodinou

Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá
před 1 hodinou

Česko se rozloučilo se zpěvákem Josefem Zímou
před 1 hodinou

Měla to být nejzábavnější AI na světě. Muskův chatbot Grok rozložil Indii, zasáhnout musela i vláda
před 2 hodinami

Izrael vydal rozkaz k obsazení Pásma Gazy, Hamásu hrozí anexí
Aktualizováno před 2 hodinami

Trump vydal nařízení, kterým rozpustí ministerstvo školství. Studenti se bojí o budoucnost
před 3 hodinami

Koalice, které stačí pět procent? SPD podepsalo memorandum s dalšími stranami, chtějí do vlády
před 3 hodinami

Musk pod tlakem: Tesla stahuje ze silnic Cybertrucky, zatímco čelí sérii útoků na svá vozidla i prodejny
před 5 hodinami

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem
před 6 hodinami

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov
před 7 hodinami

Tvrdá slova z OSN: Připravme se na to, že lidé budou kvůli Trumpovi umírat
před 7 hodinami

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu
před 8 hodinami

Letecká doprava kolabuje. Letiště Heathrow kvůli požáru nefunguje, dopady pocítí celý svět
před 9 hodinami

Předpověď počasí na víkend: Teploty vyrostou, čeká nás typické jaro
včera

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu
včera

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou
včera

V Evropě probíhají významné schůzky kvůli Ukrajině. Zatím se ni nemění, hlásí Zelenskyj
včera

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici
včera
RECENZE: Hraná Sněhurka je generickým produktem bez imaginace. Ihned vyšumí
Do kin se dostává očekávaná a kontroverzemi opředená Sněhurka od studia Disney, jež pokračuje ve vytyčeném trendu převyprávět kultovní animované tituly v hrané podobě. I přes aktualizační prvky a košatější osobní roviny postav jde o další snímek, jehož existence zkrátka postrádá smysl.
Zdroj: Martin Pleštil