Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.
Surkov, muž považovaný za architekta Putinova politického systému a jednoho z nejvlivnějších poradců Kremlu, prolomil mlčení a poskytl exkluzivní rozhovor. Od začátku války na Ukrajině se zdržoval jakýchkoli veřejných komentářů a neposkytl žádné politické interview. Tento tajemný stratég, jenž bývá označován za "čaroděje Kremlu", byl dlouhá léta jedním z nejdůležitějších ideologů současného ruského režimu. Ačkoliv se v posledních letech stáhl do ústraní, jeho myšlenky a strategie stále ovlivňují ruskou politiku a geopolitiku.
Surkov, který stál u zrodu takzvaného Putinismu, býval jedním z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeho vliv sahal daleko za hranice běžného poradce – pomáhal formovat celý politický systém, jenž je dnes v Rusku dominantní. Přestože se v posledních letech distancoval od Kremlu, jeho slova stále nesou váhu a jeho názory odrážejí dlouhodobé myšlení ruské elity.
V rozhovoru pro L’Express Surkov prezentoval své vize budoucnosti Ruska, války na Ukrajině a globální geopolitické situace. Tvrdí, že Rusko se bude dále rozšiřovat, dokud mu to jeho síla a „Boží vůle“ umožní. Současně se zamýšlí nad úpadkem liberální demokracie, osudem Evropské unie a potenciálním spojenectvím mezi Ruskem, Evropou a Spojenými státy.
Na otázku, zda Evropa zažívá období přelomových změn, Surkov odpověděl citací Lenina: „Jsou dekády, kdy se nic neděje, a jsou týdny, kdy se odehrají celé dekády.“ Podle něj Spojené státy v současnosti procházejí obdobím zmatků a provokací, které však zatím nemají konkrétní dopad. Tvrdí, že Washington se teprve musí vyrovnat se svým vlastním obdobím „perestrojky a glasnosti“, obdobně jako Sovětský svaz v 80. letech.
Když se hovořilo o vyjednáváních v Rijádu, která proběhla 18. února a na nichž se ruská delegace cítila silná, Surkov otevřeně přiznal, že vítězstvím Moskvy by byla vojenská nebo vojensko-diplomatická likvidace Ukrajiny jako státního útvaru. Podle něj jde o „umělý kvazistát“, jenž se dříve či později rozpadne na přirozené regionální celky. Připustil, že dosažení tohoto cíle může být provázeno různými taktickými manévry, zpomaleními či přestávkami, ale konečný výsledek zůstává neměnný.
Surkov v minulosti formuloval myšlenku „ruského světa“, konceptu, jenž slouží jako základ ideologického směřování Kremlu. V rozhovoru pro L’Express tuto teorii dále rozvedl: tvrdí, že „ruský svět nemá hranice“ a že sahá všude tam, kde existuje ruský vliv – ať už kulturní, informační, vojenský, ekonomický, ideologický či humanitární. Podle něj se tento vliv šíří přirozeně a Rusko se bude rozšiřovat ve všech směrech. Současně však varuje před přílišnou expanzí, která by mohla oslabit samotné Rusko.
Jedním z hlavních bodů rozhovoru bylo vnímání Ukrajiny. Surkov odmítá představu, že Ukrajina je samostatný národ s vlastní historií. Tvrdí, že Ukrajina byla vždy rozdělena na tři odlišné regiony: proruský jihovýchod, střední část s nevyhraněnou identitou a nacionalistický západ. Podle něj válka pouze urychluje nevyhnutelný proces oddělení proruských a protiruských oblastí.
Surkov zároveň kritizuje Evropskou unii a její politické směřování. Podle něj EU vznikla jako projekt na troskách Sovětského svazu a od počátku se vyznačovala chaotickou expanzí bez jasné strategie. Výsledkem je podle něj přebujelá byrokracie, která není schopná přijímat rozhodná opatření. Podle Surkova se nyní Evropa musí rozhodnout, zda se stane skutečným federálním státem, nebo se vrátí k původní podobě ekonomického společenství.
Na otázku, zda věří v koncept „globálního Severu“, který by spojoval Rusko, Evropu a Spojené státy, odpověděl, že západní země budou muset přijmout autoritativnější formy vládnutí, zatímco Rusko se naopak v budoucnu stane méně represivním. Tento proces bude podle něj doprovázen konflikty a tragédiemi, ale nakonec povede k větší spolupráci mezi těmito třemi civilizacemi.
V rozhovoru se Surkov dotkl i otázky Donalda Trumpa a jeho vlivu na světovou politiku. Připustil, že mnoho principů, které definoval jako součást Putinismu, se objevilo i v Trumpově rétorice. Odkázal na Trumpova slova o národních základech demokracie a suverenitě jako klíčových hodnotách. Podle Surkova si Trump ideologicky stojí blíže k Putinovi než k evropským lídrům.
Na závěr rozhovoru se Surkov zamyslel nad ruským politickým systémem a jeho budoucností. Tvrdí, že Rusko vždy potřebovalo silného vůdce, protože bez něj se ocitalo v chaosu. Přiznal, že politický model, který pomohl vytvořit, odpovídá z 99,9 % jeho původním představám. Přesto připouští, že oněch zbývajících 0,1 % ho stále zaměstnává a přemýšlí, zda nejde o zásadní chybu.
Související
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
před 2 hodinami
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
před 3 hodinami
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
před 4 hodinami
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
před 6 hodinami
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
před 7 hodinami
Poslední předpověď počasí na víkend. Změna přijde v pondělí večer
včera
Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce
včera
Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám
včera
Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů
včera
Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat
včera
FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem
včera
Počasí bude lákat do hor. Meteorologové upozorňují na možná úskalí
včera
Počet ničivého ruského útoku na bývalou školu dál roste. Záchranáři evidují přes 50 mrtvých
včera
Nevyhraje ani Kyjev, ani Moskva. Rutte řekl, jak skončí válka na Ukrajině
včera
Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI
včera
Bombové výhružky napříč evropskými lety se opakují i dnes. Terčem je i pražské letiště
včera
Izraelský prezident oznámil, kdy pověří jednoho z vítězů voleb sestavením vlády
včera
Falešná hlášení o bombách v letadle pokračují, ve čtvrtek se dotkla desítek letů. Kdo za nimi stojí?
včera
Skončí za prohrané volby Hegseth a Rubio ve funkcích? Bílý dům se vyjádřil ke spekulacím
včera
Trump si předělal Bílý dům k obrazu svému. Teď to budoucím prezidentům zakázal
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.
Zdroj: Libor Novák