Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.
Surkov, muž považovaný za architekta Putinova politického systému a jednoho z nejvlivnějších poradců Kremlu, prolomil mlčení a poskytl exkluzivní rozhovor. Od začátku války na Ukrajině se zdržoval jakýchkoli veřejných komentářů a neposkytl žádné politické interview. Tento tajemný stratég, jenž bývá označován za "čaroděje Kremlu", byl dlouhá léta jedním z nejdůležitějších ideologů současného ruského režimu. Ačkoliv se v posledních letech stáhl do ústraní, jeho myšlenky a strategie stále ovlivňují ruskou politiku a geopolitiku.
Surkov, který stál u zrodu takzvaného Putinismu, býval jedním z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeho vliv sahal daleko za hranice běžného poradce – pomáhal formovat celý politický systém, jenž je dnes v Rusku dominantní. Přestože se v posledních letech distancoval od Kremlu, jeho slova stále nesou váhu a jeho názory odrážejí dlouhodobé myšlení ruské elity.
V rozhovoru pro L’Express Surkov prezentoval své vize budoucnosti Ruska, války na Ukrajině a globální geopolitické situace. Tvrdí, že Rusko se bude dále rozšiřovat, dokud mu to jeho síla a „Boží vůle“ umožní. Současně se zamýšlí nad úpadkem liberální demokracie, osudem Evropské unie a potenciálním spojenectvím mezi Ruskem, Evropou a Spojenými státy.
Na otázku, zda Evropa zažívá období přelomových změn, Surkov odpověděl citací Lenina: „Jsou dekády, kdy se nic neděje, a jsou týdny, kdy se odehrají celé dekády.“ Podle něj Spojené státy v současnosti procházejí obdobím zmatků a provokací, které však zatím nemají konkrétní dopad. Tvrdí, že Washington se teprve musí vyrovnat se svým vlastním obdobím „perestrojky a glasnosti“, obdobně jako Sovětský svaz v 80. letech.
Když se hovořilo o vyjednáváních v Rijádu, která proběhla 18. února a na nichž se ruská delegace cítila silná, Surkov otevřeně přiznal, že vítězstvím Moskvy by byla vojenská nebo vojensko-diplomatická likvidace Ukrajiny jako státního útvaru. Podle něj jde o „umělý kvazistát“, jenž se dříve či později rozpadne na přirozené regionální celky. Připustil, že dosažení tohoto cíle může být provázeno různými taktickými manévry, zpomaleními či přestávkami, ale konečný výsledek zůstává neměnný.
Surkov v minulosti formuloval myšlenku „ruského světa“, konceptu, jenž slouží jako základ ideologického směřování Kremlu. V rozhovoru pro L’Express tuto teorii dále rozvedl: tvrdí, že „ruský svět nemá hranice“ a že sahá všude tam, kde existuje ruský vliv – ať už kulturní, informační, vojenský, ekonomický, ideologický či humanitární. Podle něj se tento vliv šíří přirozeně a Rusko se bude rozšiřovat ve všech směrech. Současně však varuje před přílišnou expanzí, která by mohla oslabit samotné Rusko.
Jedním z hlavních bodů rozhovoru bylo vnímání Ukrajiny. Surkov odmítá představu, že Ukrajina je samostatný národ s vlastní historií. Tvrdí, že Ukrajina byla vždy rozdělena na tři odlišné regiony: proruský jihovýchod, střední část s nevyhraněnou identitou a nacionalistický západ. Podle něj válka pouze urychluje nevyhnutelný proces oddělení proruských a protiruských oblastí.
Surkov zároveň kritizuje Evropskou unii a její politické směřování. Podle něj EU vznikla jako projekt na troskách Sovětského svazu a od počátku se vyznačovala chaotickou expanzí bez jasné strategie. Výsledkem je podle něj přebujelá byrokracie, která není schopná přijímat rozhodná opatření. Podle Surkova se nyní Evropa musí rozhodnout, zda se stane skutečným federálním státem, nebo se vrátí k původní podobě ekonomického společenství.
Na otázku, zda věří v koncept „globálního Severu“, který by spojoval Rusko, Evropu a Spojené státy, odpověděl, že západní země budou muset přijmout autoritativnější formy vládnutí, zatímco Rusko se naopak v budoucnu stane méně represivním. Tento proces bude podle něj doprovázen konflikty a tragédiemi, ale nakonec povede k větší spolupráci mezi těmito třemi civilizacemi.
V rozhovoru se Surkov dotkl i otázky Donalda Trumpa a jeho vlivu na světovou politiku. Připustil, že mnoho principů, které definoval jako součást Putinismu, se objevilo i v Trumpově rétorice. Odkázal na Trumpova slova o národních základech demokracie a suverenitě jako klíčových hodnotách. Podle Surkova si Trump ideologicky stojí blíže k Putinovi než k evropským lídrům.
Na závěr rozhovoru se Surkov zamyslel nad ruským politickým systémem a jeho budoucností. Tvrdí, že Rusko vždy potřebovalo silného vůdce, protože bez něj se ocitalo v chaosu. Přiznal, že politický model, který pomohl vytvořit, odpovídá z 99,9 % jeho původním představám. Přesto připouští, že oněch zbývajících 0,1 % ho stále zaměstnává a přemýšlí, zda nejde o zásadní chybu.
Související
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
před 1 hodinou
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
před 2 hodinami
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
před 2 hodinami
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
před 3 hodinami
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
před 4 hodinami
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
před 5 hodinami
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
před 5 hodinami
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
před 6 hodinami
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 7 hodinami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 7 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 8 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 9 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 10 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 11 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 11 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 12 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 13 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 14 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.
Zdroj: Libor Novák