Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.
Surkov, muž považovaný za architekta Putinova politického systému a jednoho z nejvlivnějších poradců Kremlu, prolomil mlčení a poskytl exkluzivní rozhovor. Od začátku války na Ukrajině se zdržoval jakýchkoli veřejných komentářů a neposkytl žádné politické interview. Tento tajemný stratég, jenž bývá označován za "čaroděje Kremlu", byl dlouhá léta jedním z nejdůležitějších ideologů současného ruského režimu. Ačkoliv se v posledních letech stáhl do ústraní, jeho myšlenky a strategie stále ovlivňují ruskou politiku a geopolitiku.
Surkov, který stál u zrodu takzvaného Putinismu, býval jedním z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeho vliv sahal daleko za hranice běžného poradce – pomáhal formovat celý politický systém, jenž je dnes v Rusku dominantní. Přestože se v posledních letech distancoval od Kremlu, jeho slova stále nesou váhu a jeho názory odrážejí dlouhodobé myšlení ruské elity.
V rozhovoru pro L’Express Surkov prezentoval své vize budoucnosti Ruska, války na Ukrajině a globální geopolitické situace. Tvrdí, že Rusko se bude dále rozšiřovat, dokud mu to jeho síla a „Boží vůle“ umožní. Současně se zamýšlí nad úpadkem liberální demokracie, osudem Evropské unie a potenciálním spojenectvím mezi Ruskem, Evropou a Spojenými státy.
Na otázku, zda Evropa zažívá období přelomových změn, Surkov odpověděl citací Lenina: „Jsou dekády, kdy se nic neděje, a jsou týdny, kdy se odehrají celé dekády.“ Podle něj Spojené státy v současnosti procházejí obdobím zmatků a provokací, které však zatím nemají konkrétní dopad. Tvrdí, že Washington se teprve musí vyrovnat se svým vlastním obdobím „perestrojky a glasnosti“, obdobně jako Sovětský svaz v 80. letech.
Když se hovořilo o vyjednáváních v Rijádu, která proběhla 18. února a na nichž se ruská delegace cítila silná, Surkov otevřeně přiznal, že vítězstvím Moskvy by byla vojenská nebo vojensko-diplomatická likvidace Ukrajiny jako státního útvaru. Podle něj jde o „umělý kvazistát“, jenž se dříve či později rozpadne na přirozené regionální celky. Připustil, že dosažení tohoto cíle může být provázeno různými taktickými manévry, zpomaleními či přestávkami, ale konečný výsledek zůstává neměnný.
Surkov v minulosti formuloval myšlenku „ruského světa“, konceptu, jenž slouží jako základ ideologického směřování Kremlu. V rozhovoru pro L’Express tuto teorii dále rozvedl: tvrdí, že „ruský svět nemá hranice“ a že sahá všude tam, kde existuje ruský vliv – ať už kulturní, informační, vojenský, ekonomický, ideologický či humanitární. Podle něj se tento vliv šíří přirozeně a Rusko se bude rozšiřovat ve všech směrech. Současně však varuje před přílišnou expanzí, která by mohla oslabit samotné Rusko.
Jedním z hlavních bodů rozhovoru bylo vnímání Ukrajiny. Surkov odmítá představu, že Ukrajina je samostatný národ s vlastní historií. Tvrdí, že Ukrajina byla vždy rozdělena na tři odlišné regiony: proruský jihovýchod, střední část s nevyhraněnou identitou a nacionalistický západ. Podle něj válka pouze urychluje nevyhnutelný proces oddělení proruských a protiruských oblastí.
Surkov zároveň kritizuje Evropskou unii a její politické směřování. Podle něj EU vznikla jako projekt na troskách Sovětského svazu a od počátku se vyznačovala chaotickou expanzí bez jasné strategie. Výsledkem je podle něj přebujelá byrokracie, která není schopná přijímat rozhodná opatření. Podle Surkova se nyní Evropa musí rozhodnout, zda se stane skutečným federálním státem, nebo se vrátí k původní podobě ekonomického společenství.
Na otázku, zda věří v koncept „globálního Severu“, který by spojoval Rusko, Evropu a Spojené státy, odpověděl, že západní země budou muset přijmout autoritativnější formy vládnutí, zatímco Rusko se naopak v budoucnu stane méně represivním. Tento proces bude podle něj doprovázen konflikty a tragédiemi, ale nakonec povede k větší spolupráci mezi těmito třemi civilizacemi.
V rozhovoru se Surkov dotkl i otázky Donalda Trumpa a jeho vlivu na světovou politiku. Připustil, že mnoho principů, které definoval jako součást Putinismu, se objevilo i v Trumpově rétorice. Odkázal na Trumpova slova o národních základech demokracie a suverenitě jako klíčových hodnotách. Podle Surkova si Trump ideologicky stojí blíže k Putinovi než k evropským lídrům.
Na závěr rozhovoru se Surkov zamyslel nad ruským politickým systémem a jeho budoucností. Tvrdí, že Rusko vždy potřebovalo silného vůdce, protože bez něj se ocitalo v chaosu. Přiznal, že politický model, který pomohl vytvořit, odpovídá z 99,9 % jeho původním představám. Přesto připouští, že oněch zbývajících 0,1 % ho stále zaměstnává a přemýšlí, zda nejde o zásadní chybu.
Související
Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak
Rusko možná poskytuje informace Íránu. Víme, kdo s kým mluví, reagoval Hegseth
Rusko , Vladislav Surkov (Putinův poradce)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se na pohled změní. Bude jako v dubnu, uvedli meteorologové
včera
Metro by ještě v březnu mohlo opět stavět na všech stanicích linky B
včera
Britská monarchie ukončí pronájem domu pro Andrewa. Rozhodl on sám
včera
Trump říká, že Írán chtěl ovládnout Blízký východ. Jsme napřed, komentoval operaci
včera
Česká televize vrací úder. Tvrzení končícího Moravce odmítá
včera
Sáblíková se loučila s kariérou stylově v Heerenveenu. Aplaudovala jí zaplněná hala
včera
Íránci mají zůstat doma. Ohrožuje vás vlastní režim, vzkazují jim Američané
včera
Politici reagují na Moravcův konec. Opozice bude bojovat za nezávislou ČT
včera
Fico opět útočí na Zelenského kvůli zastaveným dodávkám ropy
Aktualizováno včera
Je rozhodnuto. Íránští duchovní už zvolili nového nejvyššího vůdce
včera
Nafta za týden zdražila až o pět korun. Jedna věc naznačuje další výrazné zdražení
včera
Václav Moravec oznámil konec působení v České televizi
včera
Trump nevyloučil nasazení vojáků v Íránu. Kurdy požádal, aby nebojovali
včera
ANO první, Starostové by přeskočili ODS. Kubovo hnutí by do Sněmovny neproniklo
včera
Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak
včera
Pavel chce, aby Česko i nadále bylo bezpečnou a prosperující zemí
včera
Česko má první medaili ze zimní paralympiády po 16 letech. Stříbro získala biatlonistka Edlingerová
včera
Izraelské varování. Nového íránského vůdce budeme pronásledovat, vzkazuje armáda
včera
Trump odmítl deeskalaci na Blízkém východě, zní z Íránu
včera
Vaše letadlové lodě už nepotřebujeme, vzkázal Trump do Británie
Americký prezident Donald Trump vzkázal Britům, že jejich letadlové lodě už na Blízkém východě nejsou potřeba. Britského premiéra Keira Starmera nařkl z toho, že se chce přiživit na úspěchu aktuálně vojenské kampaně proti Íránu.
Zdroj: Lucie Podzimková