Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov

Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.

Surkov, muž považovaný za architekta Putinova politického systému a jednoho z nejvlivnějších poradců Kremlu, prolomil mlčení a poskytl exkluzivní rozhovor. Od začátku války na Ukrajině se zdržoval jakýchkoli veřejných komentářů a neposkytl žádné politické interview. Tento tajemný stratég, jenž bývá označován za "čaroděje Kremlu", byl dlouhá léta jedním z nejdůležitějších ideologů současného ruského režimu. Ačkoliv se v posledních letech stáhl do ústraní, jeho myšlenky a strategie stále ovlivňují ruskou politiku a geopolitiku.

Surkov, který stál u zrodu takzvaného Putinismu, býval jedním z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeho vliv sahal daleko za hranice běžného poradce – pomáhal formovat celý politický systém, jenž je dnes v Rusku dominantní. Přestože se v posledních letech distancoval od Kremlu, jeho slova stále nesou váhu a jeho názory odrážejí dlouhodobé myšlení ruské elity.

V rozhovoru pro L’Express Surkov prezentoval své vize budoucnosti Ruska, války na Ukrajině a globální geopolitické situace. Tvrdí, že Rusko se bude dále rozšiřovat, dokud mu to jeho síla a „Boží vůle“ umožní. Současně se zamýšlí nad úpadkem liberální demokracie, osudem Evropské unie a potenciálním spojenectvím mezi Ruskem, Evropou a Spojenými státy.

Na otázku, zda Evropa zažívá období přelomových změn, Surkov odpověděl citací Lenina: „Jsou dekády, kdy se nic neděje, a jsou týdny, kdy se odehrají celé dekády.“ Podle něj Spojené státy v současnosti procházejí obdobím zmatků a provokací, které však zatím nemají konkrétní dopad. Tvrdí, že Washington se teprve musí vyrovnat se svým vlastním obdobím „perestrojky a glasnosti“, obdobně jako Sovětský svaz v 80. letech.

Když se hovořilo o vyjednáváních v Rijádu, která proběhla 18. února a na nichž se ruská delegace cítila silná, Surkov otevřeně přiznal, že vítězstvím Moskvy by byla vojenská nebo vojensko-diplomatická likvidace Ukrajiny jako státního útvaru. Podle něj jde o „umělý kvazistát“, jenž se dříve či později rozpadne na přirozené regionální celky. Připustil, že dosažení tohoto cíle může být provázeno různými taktickými manévry, zpomaleními či přestávkami, ale konečný výsledek zůstává neměnný.

Surkov v minulosti formuloval myšlenku „ruského světa“, konceptu, jenž slouží jako základ ideologického směřování Kremlu. V rozhovoru pro L’Express tuto teorii dále rozvedl: tvrdí, že „ruský svět nemá hranice“ a že sahá všude tam, kde existuje ruský vliv – ať už kulturní, informační, vojenský, ekonomický, ideologický či humanitární. Podle něj se tento vliv šíří přirozeně a Rusko se bude rozšiřovat ve všech směrech. Současně však varuje před přílišnou expanzí, která by mohla oslabit samotné Rusko.

Jedním z hlavních bodů rozhovoru bylo vnímání Ukrajiny. Surkov odmítá představu, že Ukrajina je samostatný národ s vlastní historií. Tvrdí, že Ukrajina byla vždy rozdělena na tři odlišné regiony: proruský jihovýchod, střední část s nevyhraněnou identitou a nacionalistický západ. Podle něj válka pouze urychluje nevyhnutelný proces oddělení proruských a protiruských oblastí.

Surkov zároveň kritizuje Evropskou unii a její politické směřování. Podle něj EU vznikla jako projekt na troskách Sovětského svazu a od počátku se vyznačovala chaotickou expanzí bez jasné strategie. Výsledkem je podle něj přebujelá byrokracie, která není schopná přijímat rozhodná opatření. Podle Surkova se nyní Evropa musí rozhodnout, zda se stane skutečným federálním státem, nebo se vrátí k původní podobě ekonomického společenství.

Na otázku, zda věří v koncept „globálního Severu“, který by spojoval Rusko, Evropu a Spojené státy, odpověděl, že západní země budou muset přijmout autoritativnější formy vládnutí, zatímco Rusko se naopak v budoucnu stane méně represivním. Tento proces bude podle něj doprovázen konflikty a tragédiemi, ale nakonec povede k větší spolupráci mezi těmito třemi civilizacemi.

V rozhovoru se Surkov dotkl i otázky Donalda Trumpa a jeho vlivu na světovou politiku. Připustil, že mnoho principů, které definoval jako součást Putinismu, se objevilo i v Trumpově rétorice. Odkázal na Trumpova slova o národních základech demokracie a suverenitě jako klíčových hodnotách. Podle Surkova si Trump ideologicky stojí blíže k Putinovi než k evropským lídrům.

Na závěr rozhovoru se Surkov zamyslel nad ruským politickým systémem a jeho budoucností. Tvrdí, že Rusko vždy potřebovalo silného vůdce, protože bez něj se ocitalo v chaosu. Přiznal, že politický model, který pomohl vytvořit, odpovídá z 99,9 % jeho původním představám. Přesto připouští, že oněch zbývajících 0,1 % ho stále zaměstnává a přemýšlí, zda nejde o zásadní chybu.

Související

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

Rusko Vladislav Surkov (Putinův poradce)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

před 1 hodinou

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy