Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.
Surkov, muž považovaný za architekta Putinova politického systému a jednoho z nejvlivnějších poradců Kremlu, prolomil mlčení a poskytl exkluzivní rozhovor. Od začátku války na Ukrajině se zdržoval jakýchkoli veřejných komentářů a neposkytl žádné politické interview. Tento tajemný stratég, jenž bývá označován za "čaroděje Kremlu", byl dlouhá léta jedním z nejdůležitějších ideologů současného ruského režimu. Ačkoliv se v posledních letech stáhl do ústraní, jeho myšlenky a strategie stále ovlivňují ruskou politiku a geopolitiku.
Surkov, který stál u zrodu takzvaného Putinismu, býval jedním z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeho vliv sahal daleko za hranice běžného poradce – pomáhal formovat celý politický systém, jenž je dnes v Rusku dominantní. Přestože se v posledních letech distancoval od Kremlu, jeho slova stále nesou váhu a jeho názory odrážejí dlouhodobé myšlení ruské elity.
V rozhovoru pro L’Express Surkov prezentoval své vize budoucnosti Ruska, války na Ukrajině a globální geopolitické situace. Tvrdí, že Rusko se bude dále rozšiřovat, dokud mu to jeho síla a „Boží vůle“ umožní. Současně se zamýšlí nad úpadkem liberální demokracie, osudem Evropské unie a potenciálním spojenectvím mezi Ruskem, Evropou a Spojenými státy.
Na otázku, zda Evropa zažívá období přelomových změn, Surkov odpověděl citací Lenina: „Jsou dekády, kdy se nic neděje, a jsou týdny, kdy se odehrají celé dekády.“ Podle něj Spojené státy v současnosti procházejí obdobím zmatků a provokací, které však zatím nemají konkrétní dopad. Tvrdí, že Washington se teprve musí vyrovnat se svým vlastním obdobím „perestrojky a glasnosti“, obdobně jako Sovětský svaz v 80. letech.
Když se hovořilo o vyjednáváních v Rijádu, která proběhla 18. února a na nichž se ruská delegace cítila silná, Surkov otevřeně přiznal, že vítězstvím Moskvy by byla vojenská nebo vojensko-diplomatická likvidace Ukrajiny jako státního útvaru. Podle něj jde o „umělý kvazistát“, jenž se dříve či později rozpadne na přirozené regionální celky. Připustil, že dosažení tohoto cíle může být provázeno různými taktickými manévry, zpomaleními či přestávkami, ale konečný výsledek zůstává neměnný.
Surkov v minulosti formuloval myšlenku „ruského světa“, konceptu, jenž slouží jako základ ideologického směřování Kremlu. V rozhovoru pro L’Express tuto teorii dále rozvedl: tvrdí, že „ruský svět nemá hranice“ a že sahá všude tam, kde existuje ruský vliv – ať už kulturní, informační, vojenský, ekonomický, ideologický či humanitární. Podle něj se tento vliv šíří přirozeně a Rusko se bude rozšiřovat ve všech směrech. Současně však varuje před přílišnou expanzí, která by mohla oslabit samotné Rusko.
Jedním z hlavních bodů rozhovoru bylo vnímání Ukrajiny. Surkov odmítá představu, že Ukrajina je samostatný národ s vlastní historií. Tvrdí, že Ukrajina byla vždy rozdělena na tři odlišné regiony: proruský jihovýchod, střední část s nevyhraněnou identitou a nacionalistický západ. Podle něj válka pouze urychluje nevyhnutelný proces oddělení proruských a protiruských oblastí.
Surkov zároveň kritizuje Evropskou unii a její politické směřování. Podle něj EU vznikla jako projekt na troskách Sovětského svazu a od počátku se vyznačovala chaotickou expanzí bez jasné strategie. Výsledkem je podle něj přebujelá byrokracie, která není schopná přijímat rozhodná opatření. Podle Surkova se nyní Evropa musí rozhodnout, zda se stane skutečným federálním státem, nebo se vrátí k původní podobě ekonomického společenství.
Na otázku, zda věří v koncept „globálního Severu“, který by spojoval Rusko, Evropu a Spojené státy, odpověděl, že západní země budou muset přijmout autoritativnější formy vládnutí, zatímco Rusko se naopak v budoucnu stane méně represivním. Tento proces bude podle něj doprovázen konflikty a tragédiemi, ale nakonec povede k větší spolupráci mezi těmito třemi civilizacemi.
V rozhovoru se Surkov dotkl i otázky Donalda Trumpa a jeho vlivu na světovou politiku. Připustil, že mnoho principů, které definoval jako součást Putinismu, se objevilo i v Trumpově rétorice. Odkázal na Trumpova slova o národních základech demokracie a suverenitě jako klíčových hodnotách. Podle Surkova si Trump ideologicky stojí blíže k Putinovi než k evropským lídrům.
Na závěr rozhovoru se Surkov zamyslel nad ruským politickým systémem a jeho budoucností. Tvrdí, že Rusko vždy potřebovalo silného vůdce, protože bez něj se ocitalo v chaosu. Přiznal, že politický model, který pomohl vytvořit, odpovídá z 99,9 % jeho původním představám. Přesto připouští, že oněch zbývajících 0,1 % ho stále zaměstnává a přemýšlí, zda nejde o zásadní chybu.
Související
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
Rusko , Vladislav Surkov (Putinův poradce)
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
před 1 hodinou
Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4
před 2 hodinami
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
před 3 hodinami
Zemětřesení, které nebylo. Experti objasnili údajné silné otřesy v Česku
před 5 hodinami
Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu
před 5 hodinami
Princ Harry je v Británii a dočká se i nejbližších. Meghan má s dětmi přiletět
před 6 hodinami
Miliony jsou neznámo kde. Manželé z Rychnovska opakovaně naletěli podvodníkům
před 7 hodinami
Trumpovi může jít o život. Íránci ho chtějí zlikvidovat, domnívá se Izrael
před 8 hodinami
Extrémně teplé počasí setrvá na západě. Meteorologové vysvětlili příčinu
před 9 hodinami
Labouristům stačil den a už je téměř jasno. Burnham má namířeno do Downing Street
před 9 hodinami
Írán nekontroluje Hormuz, zní z USA. Nezávislá zjištění ale potvrzují komplikace
před 10 hodinami
Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci
před 11 hodinami
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
před 12 hodinami
Tragédie ve Španělsku. Požár nepřežilo 12 lidí, někteří nestihli utéct z aut
před 12 hodinami
Hasiči lokalizovali požár částečně zřícené budovy ve Zlíně
před 14 hodinami
Počasí o víkendu příliš tropické nebude. Teploty třicetistupňovou hranici nakonec nepřekonají
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.
Zdroj: Libor Novák