Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dostává pod čím dál větší tlak – nejen z Moskvy a Washingtonu, ale i z domácí politické scény. Opoziční strany podle serveru Politico vyzývají hlavu státu, aby konečně jasně vysvětlila, jakým směrem se ubírají mírová jednání a jakou roli v tom hraje navrhovaná dohoda o těžbě nerostných surovin s USA.
Podle mnohých poslanců ukrajinského parlamentu jsou zákonodárci z procesu vyjednávání zcela vyloučeni, přestože to budou právě oni, kdo bude případnou dohodu ratifikovat. Strana Evropská solidarita, vedená bývalým prezidentem Petrem Porošenkem, požaduje mimořádnou schůzi parlamentu za účasti prezidenta, na níž by Zelenskyj objasnil, jak chce dosáhnout míru a jak konkrétně vypadá vyjednávací proces.
Ukrajina byla z počátku z mezinárodních rozhovorů o svém vlastním osudu zcela vynechána, ale nyní se do nich zapojuje víc – ovšem za cenu silného tlaku ze strany Ruska i Spojených států. Washington podle vyjádření viceprezidenta JD Vancea požaduje, aby Kyjev akceptoval ztrátu území, včetně uznání ruské anexe Krymu, a pokud se tak nestane, USA se stáhnou z role prostředníka.
Součástí navrhovaného plánu je také to, že by Rusko nadále provozovalo Záporožskou jadernou elektrárnu a dodávalo energii jak Ukrajině, tak sobě. Americký prezident Donald Trump mezitím vyjádřil frustraci nad tím, že Ukrajina tento plán odmítá.
Ukrajinští představitelé jsou těmito požadavky šokováni. Podle místopředsedkyně vlády Julie Svyrydenkové Ukrajina chce jednat, ne kapitulovat. Zdůraznila, že Kyjev nikdy neuzná ruskou okupaci Krymu a pokud nevstoupí do NATO, bude požadovat závazné bezpečnostní záruky.
Opozice zároveň kritizuje způsob, jakým Zelenskyj komunikuje. Poslankyně Iryna Heraščenko uvedla, že Ukrajinci se o vyjednávání dozvídají spíše z mezinárodních médií a prohlášení amerických činitelů než od vlastní vlády. Zelenského podle ní čeká nelehký úkol – obnovit důvěru nejen v očích veřejnosti, ale i zákonodárců.
Evropská solidarita žádá prezidenta, aby objasnil také podrobnosti takzvané Minerals Agreement – návrhu, podle nějž by USA získaly přístup k ukrajinským strategickým surovinám. Tento plán byl původně iniciován Zelenským a opozice chce vědět, jak by měl přispět k bezpečnosti a míru.
Heraščenko rovněž upozornila na nutnost obnovit diplomatické vztahy s Trumpovou administrativou, které byly v minulosti silně narušeny. Bez podpory Spojených států podle ní Ukrajina nebude schopna čelit ruské agresi. Odpovědnost za diplomatické selhání přisuzuje Zelenskému a jeho týmu.
Prezident prozatím na výzvy k veřejnému vystoupení nereagoval. Jeho kancelář je vytížena mezinárodními jednáními – v Londýně dnes proběhla schůzka s americkým zmocněncem Keithem Kellogem a Zelenskyj se chystá na cestu do Jižní Afriky.
Podle dostupných informací se Zelenskyj chystá i na schůzku s Donaldem Trumpem, která by se mohla uskutečnit na okraj sobotního pohřebního ceremoniálu papeže Františka v Itálii. Následně má ukrajinská delegace navštívit také Španělsko a Polsko.
Až se prezident vrátí, bude muset doma čelit nepříjemným otázkám. Parlamentní opozice je rozhodnutá neustoupit a trvá na tom, že pokud má být mír skutečný a trvalý, nemůže vzniknout za zavřenými dveřmi a bez souhlasu ukrajinského lidu.
Související
Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti
před 1 hodinou
Tropické počasí prohloubí opakující se problém
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
včera
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
včera
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
včera
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
včera
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
včera
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
včera
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
včera
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
včera
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
včera
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
včera
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
včera
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
včera
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
včera
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Zdroj: Libor Novák