Zelenskyj se v sobotu možná setká s Trumpem. Kvůli mírovým jednáním čelí masivnímu tlaku i na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dostává pod čím dál větší tlak – nejen z Moskvy a Washingtonu, ale i z domácí politické scény. Opoziční strany podle serveru Politico vyzývají hlavu státu, aby konečně jasně vysvětlila, jakým směrem se ubírají mírová jednání a jakou roli v tom hraje navrhovaná dohoda o těžbě nerostných surovin s USA.

Podle mnohých poslanců ukrajinského parlamentu jsou zákonodárci z procesu vyjednávání zcela vyloučeni, přestože to budou právě oni, kdo bude případnou dohodu ratifikovat. Strana Evropská solidarita, vedená bývalým prezidentem Petrem Porošenkem, požaduje mimořádnou schůzi parlamentu za účasti prezidenta, na níž by Zelenskyj objasnil, jak chce dosáhnout míru a jak konkrétně vypadá vyjednávací proces.

Ukrajina byla z počátku z mezinárodních rozhovorů o svém vlastním osudu zcela vynechána, ale nyní se do nich zapojuje víc – ovšem za cenu silného tlaku ze strany Ruska i Spojených států. Washington podle vyjádření viceprezidenta JD Vancea požaduje, aby Kyjev akceptoval ztrátu území, včetně uznání ruské anexe Krymu, a pokud se tak nestane, USA se stáhnou z role prostředníka.

Součástí navrhovaného plánu je také to, že by Rusko nadále provozovalo Záporožskou jadernou elektrárnu a dodávalo energii jak Ukrajině, tak sobě. Americký prezident Donald Trump mezitím vyjádřil frustraci nad tím, že Ukrajina tento plán odmítá.

Ukrajinští představitelé jsou těmito požadavky šokováni. Podle místopředsedkyně vlády Julie Svyrydenkové Ukrajina chce jednat, ne kapitulovat. Zdůraznila, že Kyjev nikdy neuzná ruskou okupaci Krymu a pokud nevstoupí do NATO, bude požadovat závazné bezpečnostní záruky.

Opozice zároveň kritizuje způsob, jakým Zelenskyj komunikuje. Poslankyně Iryna Heraščenko uvedla, že Ukrajinci se o vyjednávání dozvídají spíše z mezinárodních médií a prohlášení amerických činitelů než od vlastní vlády. Zelenského podle ní čeká nelehký úkol – obnovit důvěru nejen v očích veřejnosti, ale i zákonodárců.

Evropská solidarita žádá prezidenta, aby objasnil také podrobnosti takzvané Minerals Agreement – návrhu, podle nějž by USA získaly přístup k ukrajinským strategickým surovinám. Tento plán byl původně iniciován Zelenským a opozice chce vědět, jak by měl přispět k bezpečnosti a míru.

Heraščenko rovněž upozornila na nutnost obnovit diplomatické vztahy s Trumpovou administrativou, které byly v minulosti silně narušeny. Bez podpory Spojených států podle ní Ukrajina nebude schopna čelit ruské agresi. Odpovědnost za diplomatické selhání přisuzuje Zelenskému a jeho týmu.

Prezident prozatím na výzvy k veřejnému vystoupení nereagoval. Jeho kancelář je vytížena mezinárodními jednáními – v Londýně dnes proběhla schůzka s americkým zmocněncem Keithem Kellogem a Zelenskyj se chystá na cestu do Jižní Afriky.

Podle dostupných informací se Zelenskyj chystá i na schůzku s Donaldem Trumpem, která by se mohla uskutečnit na okraj sobotního pohřebního ceremoniálu papeže Františka v Itálii. Následně má ukrajinská delegace navštívit také Španělsko a Polsko.

Až se prezident vrátí, bude muset doma čelit nepříjemným otázkám. Parlamentní opozice je rozhodnutá neustoupit a trvá na tom, že pokud má být mír skutečný a trvalý, nemůže vzniknout za zavřenými dveřmi a bez souhlasu ukrajinského lidu. 

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.
 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 55 minutami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Počasí

Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat

Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Německá fotbalová liga - Bundesliga

Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane

Když bylo minulý týden oznámeno, že na post trenéra Unionu Berlín usedne jako historicky první žena-trenérka v mužské fotbalové bundeslize místo odvolaného Steffana Baumgarta Marie-Louise Etaová, strhla se mezi fanoušky značná vlna nevole. Přestože klub za svým rozhodnutím stojí a trenérku před kritickými hlasy chrání, jeho vedení už se nechalo slyšet, že stálou trenérkou se Etaová nestane. A to i v případě, kdyby se Etaové po zbytek této sezóny dařilo. Úvodní zápas v této roli už má Etaová za sebou. V zápase s Wolfsburgem však její Union Berlín prohrál 1:2.

včera

včera

včera

včera

včera

První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk

Detektivní příběhy, ať už ty napsané nebo na filmovém plátně, jsou velmi oblíbené už takřka 200 let. První detektivka vyšla přesně před 185 lety, dne 20. dubna roku 1841. Kdo byl jejím autorem? A kdo v ní byl vrah?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy