Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dostává pod čím dál větší tlak – nejen z Moskvy a Washingtonu, ale i z domácí politické scény. Opoziční strany podle serveru Politico vyzývají hlavu státu, aby konečně jasně vysvětlila, jakým směrem se ubírají mírová jednání a jakou roli v tom hraje navrhovaná dohoda o těžbě nerostných surovin s USA.
Podle mnohých poslanců ukrajinského parlamentu jsou zákonodárci z procesu vyjednávání zcela vyloučeni, přestože to budou právě oni, kdo bude případnou dohodu ratifikovat. Strana Evropská solidarita, vedená bývalým prezidentem Petrem Porošenkem, požaduje mimořádnou schůzi parlamentu za účasti prezidenta, na níž by Zelenskyj objasnil, jak chce dosáhnout míru a jak konkrétně vypadá vyjednávací proces.
Ukrajina byla z počátku z mezinárodních rozhovorů o svém vlastním osudu zcela vynechána, ale nyní se do nich zapojuje víc – ovšem za cenu silného tlaku ze strany Ruska i Spojených států. Washington podle vyjádření viceprezidenta JD Vancea požaduje, aby Kyjev akceptoval ztrátu území, včetně uznání ruské anexe Krymu, a pokud se tak nestane, USA se stáhnou z role prostředníka.
Součástí navrhovaného plánu je také to, že by Rusko nadále provozovalo Záporožskou jadernou elektrárnu a dodávalo energii jak Ukrajině, tak sobě. Americký prezident Donald Trump mezitím vyjádřil frustraci nad tím, že Ukrajina tento plán odmítá.
Ukrajinští představitelé jsou těmito požadavky šokováni. Podle místopředsedkyně vlády Julie Svyrydenkové Ukrajina chce jednat, ne kapitulovat. Zdůraznila, že Kyjev nikdy neuzná ruskou okupaci Krymu a pokud nevstoupí do NATO, bude požadovat závazné bezpečnostní záruky.
Opozice zároveň kritizuje způsob, jakým Zelenskyj komunikuje. Poslankyně Iryna Heraščenko uvedla, že Ukrajinci se o vyjednávání dozvídají spíše z mezinárodních médií a prohlášení amerických činitelů než od vlastní vlády. Zelenského podle ní čeká nelehký úkol – obnovit důvěru nejen v očích veřejnosti, ale i zákonodárců.
Evropská solidarita žádá prezidenta, aby objasnil také podrobnosti takzvané Minerals Agreement – návrhu, podle nějž by USA získaly přístup k ukrajinským strategickým surovinám. Tento plán byl původně iniciován Zelenským a opozice chce vědět, jak by měl přispět k bezpečnosti a míru.
Heraščenko rovněž upozornila na nutnost obnovit diplomatické vztahy s Trumpovou administrativou, které byly v minulosti silně narušeny. Bez podpory Spojených států podle ní Ukrajina nebude schopna čelit ruské agresi. Odpovědnost za diplomatické selhání přisuzuje Zelenskému a jeho týmu.
Prezident prozatím na výzvy k veřejnému vystoupení nereagoval. Jeho kancelář je vytížena mezinárodními jednáními – v Londýně dnes proběhla schůzka s americkým zmocněncem Keithem Kellogem a Zelenskyj se chystá na cestu do Jižní Afriky.
Podle dostupných informací se Zelenskyj chystá i na schůzku s Donaldem Trumpem, která by se mohla uskutečnit na okraj sobotního pohřebního ceremoniálu papeže Františka v Itálii. Následně má ukrajinská delegace navštívit také Španělsko a Polsko.
Až se prezident vrátí, bude muset doma čelit nepříjemným otázkám. Parlamentní opozice je rozhodnutá neustoupit a trvá na tom, že pokud má být mír skutečný a trvalý, nemůže vzniknout za zavřenými dveřmi a bez souhlasu ukrajinského lidu.
Související
Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí
Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Donald Trump
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 55 minutami
OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel
před 1 hodinou
Lufthansa kvůli cenám paliva ruší 20 000 letů. Počítejte se zdražením, varují další aerolinky
před 1 hodinou
Rusku hrozí nová revoluce. A přijde už na podzim, varoval ve Státní dumě šéf komunistů
před 3 hodinami
Je potřeba sledovat kroky vlády, aby se veřejnoprávní média nestala závislá na politicích, vyzval Pavel
před 3 hodinami
Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
před 4 hodinami
Slovensko a Maďarsko daly zelenou dalším protiruským sankcím, státy souhlasí s půjčkou 90 miliard eur Ukrajině
před 6 hodinami
Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak
před 6 hodinami
V Hormuzském průlivu dochází od rána k útokům na lodě. Situace je nejhorší od roku 1990
před 7 hodinami
Česko obnovuje dotace pro Agrofert
před 8 hodinami
Ukrajina obnovila čerpání ropy ropovodem Družba na Slovensko
před 9 hodinami
Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí
před 10 hodinami
Trump opět otočil, prodloužil příměří s Íránem. Je to lest, myslí si Teherán
před 11 hodinami
Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat
včera
StarDance může vypuknout. Složení párů už není tajemstvím
včera
Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane
včera
Na pravou míru. Policie uklidňuje, přepadení ve Varech si někdo vymyslel
včera
První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace
včera
Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem
včera
Alžbětu II. by dnešní svět znepokojoval, naznačil král Karel III.
včera
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
Detektivní příběhy, ať už ty napsané nebo na filmovém plátně, jsou velmi oblíbené už takřka 200 let. První detektivka vyšla přesně před 185 lety, dne 20. dubna roku 1841. Kdo byl jejím autorem? A kdo v ní byl vrah?
Zdroj: Lucie Žáková