Ukrajinu porcovat nebudeme. Evropa se postavila proti mírovému plánu USA, Litva se připravuje na válku

„Územní celistvost Ukrajiny a její evropské ambice jsou pro Evropany klíčovým požadavkem,“ uvedla podle The Guardian kancelář prezidenta Emmanuela Macrona v reakci na slova amerického viceprezidenta JD Vance, který připustil, že kompromis může zahrnovat územní ústupky.

Ostře se k tématu vyjádřil i polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který během tradičního projevu k parlamentu položil Moskvě výmluvnou otázku: „Nemáte už dost země?“ V projevu ostře kritizoval ruskou agresi a varoval před možným rozpadem západní jednoty.

Polsko, které se nachází na východní hranici NATO, je jedním z nejvýraznějších zastánců Ukrajiny. Sikorski varoval, že ruská expanze by se nemusela zastavit jen na Ukrajině. „Úzkost a otázka, co bude dál, se usadily v polských domácnostech. Hrozí nám ruská agrese? Směřují vztahy Evropy a USA ke krizi?“

Ve snaze posílit obranu Polsko i další evropské státy navyšují vojenské rozpočty. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa mezitím tlačí na to, aby Evropa převzala větší podíl zodpovědnosti za vlastní bezpečnost.

Ve Velké Británii mezitím pokračují jednání o možnostech ukončení bojů. I přesto, že americký ministr zahraničí Marco Rubio na poslední chvíli odřekl účast na londýnských rozhovorech, podle mluvčího britského premiéra Keira Starmera probíhají „věcná technická jednání s evropskými, americkými a ukrajinskými představiteli“. Spojené království podle Downing Street zůstává „absolutně oddané dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“.

V Nizozemsku došlo k významnému právnímu rozhodnutí, které může ovlivnit životy tisíců uprchlíků. Nejvyšší správní soud v Haagu schválil vládní plán na ukončení dočasné ochrany pro tzv. třetizemce – osoby z jiných než ukrajinských států, kteří v zemi žili v době ruské invaze. Tito lidé, pocházející často z Alžírska, Turecka či Pákistánu, tak mohou být deportováni, i když uprchli z Ukrajiny.

Rozhodnutí potvrdilo předchozí verdikt Evropského soudního dvora z prosince 2024, podle kterého členské státy EU nemají povinnost tuto skupinu chránit, i když tak mohou činit dobrovolně. Zatímco pro ukrajinské občany, osoby bez státní příslušnosti či osoby s trvalým pobytem v Ukrajině ochrana trvá, pro ostatní skončila 4. března 2024.

V Nizozemsku momentálně žije asi 118 tisíc ukrajinských uprchlíků, informovala vláda.

V Litvě, jedné z nejaktivnějších spojenců Ukrajiny, se nyní navíc připravují na možnost přímého konfliktu s Ruskem. Hlavní město Vilnius ve středu představilo evakuační plán pro případ války. Baltská země, člen NATO a EU, posiluje obranu od chvíle, kdy Moskva v roce 2022 napadla Ukrajinu.

Litva tak opětovně vysílá signál, že hrozba z Ruska není pro tamní vládu jen hypotetická. Sousední státy Ukrajiny proto bijí na poplach, zatímco evropské instituce trvají na základních principech mezinárodního práva – a tím hlavním zůstává neporušitelnost hranic.