PŮVODNÍ ZPRÁVA | Fyzická zdatnost netřeba, ale alergie vadí? Armáda mění pravidla přijetí, většina zájemců ale stále nemá šanci

Serveru EuroZprávy.cz se ozvala osoba, která se zúčastnila přijímacího procesu do Armády České republiky. Přestože úspěšně zvládla fyzické testy a projevila zájem o službu, nebyla přijata – důvodem byla lehká pylová alergie.

Naše redakce se proto obrátila na Generální štáb AČR s dotazy ohledně podmínek vstupu, změn v náborovém procesu a hlavních důvodů, proč uchazeči neprojdou. Odpovědi armády odhalují hlubší proměnu přístupu – od důrazu na aktuální výkonnost k posuzování potenciálu, od náročných testů k jejich zjednodušení. Přesto se ukazuje, že zdravotní důvody zůstávají nejčastější příčinou nepřijetí – a projde jen třetina zájemců.

Náročná modernizace a přenastavení systému

Armáda skutečně prochází rozsáhlými změnami v náborovém procesu. Ten je podle Generálního štábu aktuálně obtížné srovnávat s minulými lety, protože dochází k jeho zásadní modernizaci a přenastavení. „Za poslední rok jsme udělali mnoho procesních a systémových změn, které ovlivnily a postupně ovlivňují náborový proces. Tedy nelze zatím srovnávat relevantně změny,“ uvedla pro EuroZprávy.cz Magda Dvořáková, mluvčí Generálního štábu AČR.

K hlavním změnám podle ní patří snížení administrativní zátěže, uvolnění zdravotních nároků a nová podoba vstupního fyzického testování. „Navýšili jsme počty nástupních termínů pro povolání do služebního poměru,“ doplnila Dvořáková.

V rámci zkvalitnění celého procesu armáda zavádí i digitalizaci. „Snažíme se proces digitalizovat, aby byl snazší pro uchazeče, nicméně záleží i na uchazeči samotném – v souvislosti s výběrem termínu zdravotní prohlídky anebo pohovoru,“ popsala. V ideálních podmínkách lze podle ní projít náborem za dva měsíce, průměrně však trvá 3-4 měsíce.

Rekrutační cíl pro rok 2025 počítá s přijetím 2100 osob – z toho 1600 do vojenských jednotek a 500 ke studiu na Univerzitě obrany. To je o stovku méně než v roce předchozím.

Zdravotní stav populace se zhoršuje

Jedním z klíčových problémů zůstává soutěž o uchazeče s ostatními bezpečnostními sbory a obecně zhoršující se zdravotní stav populace. „Hlavním faktem je, že armáda musí soutěžit o uchazeče s dalšími silovými rezorty na trhu práce. Demografické podmínky nejsou příliš pozitivní a zdravotní stav populace se obecně zhoršuje. Výše uvedené změny doufáme, že situaci zlepší,“ uvedla Dvořáková.

Až 65 % zájemců podle ní náborovým procesem neprojde. Důvodem bývají nejčastěji nevyhovující výsledky zdravotních nebo fyzických testů, případně ztráta motivace či zájmu během dlouhého procesu. „Statisticky ze zájemců projde náborovým procesem cca 35 % uchazečů,“ dodala.

Na dotaz, zda nejsou nové fyzické testy příliš jednoduché, odpověděla mluvčí upřímně: „Ano, jsou.“ Podle ní ale nejde o náhodné snižování laťky – testy jsou nově zaměřené na potenciál uchazeče, nikoli jeho aktuální výkonnost. „Testy již neověřují tedy fyzickou zdatnost uchazeče, ale jeho fyzický potenciál. Tedy, že je schopný se dostat do požadované formy,“ upřesnila.

Změny podle Generálního štábu umožní zrychlení výběrového řízení a téměř 100% úspěšnost fyzických testů. „Zatím je příliš brzy na hodnocení dopadů úpravy zdravotní vyhlášky a nechceme/nemůžeme tedy ani předjímat závěr,“ zdůraznila Dvořáková.

A co válka na Ukrajině? Podle Dvořákové měla invaze Ruska jen omezený dopad na nábor. „V roce 2022 jsme měli chvilkově vyšší zájem o vstup do armády, především do Aktivní zálohy a o možnost absolvování dobrovolného vojenského cvičení, ale tento výkyv neměl signifikantní dopad na samotný nábor,“ uvedla.

Zájem o službu v armádě zůstává podle ní motivován především finanční jistotou, smysluplnou prací a touhou po osobním přínosu k obraně země. „Snažíme se nabízet nejen možnost profesionální služby a aktivní zálohy, ale také institut dobrovolného předurčení a dobrovolného vojenského cvičení,“ uzavřela.