Tvrdá slova z OSN: Připravme se na to, že lidé budou kvůli Trumpovi umírat

Tato organizace, která se stará o výživu více než 100 milionů lidí po celém světě, nyní čelí bezprecedentnímu rozpočtovému deficitu ve výši 8,1 miliardy dolarů. To vede k drastickým škrtům v pomoci, což podle vysokých představitelů WFP znamená jediné – lidé budou umírat.

Podle zástupce výkonného ředitele Carla Skaua je situace horší než kdy dříve. "Dříve jsme museli omezovat potravinovou pomoc lidem, kteří byli hladoví, ale ještě ne na pokraji smrti. Teď jsme nuceni zastavit pomoc i těm, kteří už umírají hlady," řekl Skau pro Politico.

Mezi nejpostiženější oblasti patří Pásmo Gazy, kde podle údajů OSN více než milion lidí čelí akutnímu hladovění, což je nejvyšší koncentrace extrémního hladu na světě. Avšak i přes tyto alarmující statistiky nemá WFP dostatek prostředků na zásadní zvýšení dodávek potravin.

Dlouhodobým největším donorem programu byly právě Spojené státy, které v roce 2024 přispěly částkou 4,5 miliardy dolarů. Nicméně Trumpova administrativa v rámci rozsáhlých škrtů ve federálních výdajích drasticky omezila humanitární pomoc.

Zatímco WFP požadoval na rok 2024 celkem 21,1 miliardy dolarů na zajištění potravin pro 150 milionů lidí, obdržel méně než polovinu. V roce 2025 se situace dále zhoršila, přičemž očekávané financování dosáhlo pouze 8,8 miliardy dolarů, zatímco reálná potřeba činila téměř 17 miliard.

Skrze WFP a další humanitární agentury se nyní ukazuje, jak radikálně Trumpova politika mění celosvětové priority. Americká Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), klíčová instituce poskytující zahraniční pomoc, byla prakticky rozpuštěna iniciativou DOGE (Department of Government Efficiency), kterou vede Trumpův poradce Elon Musk.

Tato reorganizace vedla k masivnímu propouštění zaměstnanců a zavírání klíčových rozvojových programů. Ačkoliv federální soud v tomto týdnu rozhodl, že některé kroky DOGE jsou pravděpodobně neústavní, Trumpova administrativa v těchto opatřeních nadále pokračuje.

Škrty v americké pomoci měly dominový efekt i v Evropě, kde některé země následují příklad Washingtonu. Francie, Švédsko a Finsko oznámily výrazné snížení rozpočtů na zahraniční pomoc, zatímco Německo zvažuje přesměrování financí na kontrolu migrace a obchodní priority.

V několika evropských státech pravicové vlády tlačí na podobná opatření jako Trump, včetně přesunu rozvojových fondů na domácí bezpečnost a omezení migrace. Evropská unie sice vyčlenila nové finance na pomoc Sýrii, avšak velká část těchto prostředků je určena na dlouhodobou rekonstrukci, nikoliv na akutní potravinovou pomoc.

Zástupci humanitárních organizací nyní bijí na poplach. WFP musel snížit dávky potravin pro uprchlíky v Bangladéši, Keni a Džibuti. V Keni dokonce omezení přídělů vyvolalo násilné protesty v táboře Kakuma, kde policie použila ostrou munici k rozehnání demonstrantů. Agentura OSN pro výživu a zemědělství (FAO) rovněž čelí finanční krizi po ztrátě 300 milionů dolarů z amerických zdrojů.

Zatímco humanitární svět zoufale hledá nové zdroje financování, evropští lídři přiznávají, že EU nemůže plně nahradit podporu, kterou poskytovaly Spojené státy. Německo je zatím výjimkou – v roce 2024 překonalo v rozvojové pomoci USA poprvé od roku 1960, když poskytlo téměř 38 miliard dolarů. Nicméně s blížící se změnou vlády a vítězstvím konzervativní Křesťanskodemokratické unie ve volbách je pravděpodobné, že i Berlín začne přehodnocovat své závazky.

Globální potravinová krize se tak prohlubuje a s omezením americké podpory hrozí, že se svět bude muset připravit na rostoucí počet obětí hladomoru.