Epidemie mohou být stále častější. Člověk na druhé straně světa se nakazí do 36 hodin

Zatímco svět nadále zápasí s pandemií koronaviru, oči některých expertů se obrací do budoucnosti. Právě rychlost a agresivita, s jakou se covid-19 šíří, totiž naznačují, že epidemie či pandemie různých nemocí se mohou objevovat stále častěji. Vyplývá to ze zprávy Světového ekonomického fóra.

Svět je globalizovaný a vzájemně úzce propojený. Během jednoho dne se lze dostat kamkoliv na planetě mnoha dopravními prostředky. Málokdy přitom člověk cestuje sám. 

Podle Světového ekonomického fóra (WEF) se v dnešní době mohou ohniska infekčních chorob přenést z odlehlé vesnice do velkého města na druhé straně světa za méně než 36 hodin.

Porozumění této nové realitě, které svět nikdy dříve čelit nemusel, bude klíčem ke snížení rizika budoucích epidemií. A ty pravděpodobně přijdou, jak naznačuje nejen současná pandemie, ale i poslední roky.

"Vypadá to, že počet ohnisek, stejně jako počet nově se objevujících infekčních nemocí v lidské populaci, postupem času roste, a to jak v celkovém počtu, tak v počtu příčinných onemocnění," tvrdí autoři nedávné studie, v níž mapovali šíření nemocí napříč lidskou populací.

Že nejde o plané varování dokládají i jiné statistiky. Světová zdravotnická organizace (WHO) každý měsíc eviduje 7 000 signálů potenciálních ohnisek, tedy míst, z nichž se šíří nakažlivé onemocnění. V červnu roku 2018 svět navíc poprvé čelil šesti z osmi chorob zvýrazněných v seznamu prioritních onemocnění. 

Tato onemocnění představují největší riziko pro veřejné zdraví z důvodu jejich epidemického potenciálu nebo nedostatečných protiopatření. Seznam se postupem času mění a nově první místo zaujal právě covid-19, zároveň ale poslední místo nadále zaujímá takzvaná "choroba X".

"Choroba X" přitom neznačí žádnou konkrétní nemoc, ale závažnou mezinárodní epidemii, která by mohla být způsobena patogenem, který je v současnosti neznámý a způsobuje onemocnění postihující lidskou populaci. Prakticky vzato donedávna například covid-19.

Zmíněný červen roku 2018 byl důležitý i z jiného úhlu pohledu. Nejen, že svět čelil šesti závažným chorobám, mezi které patří MERS, ebola, Zika a další onemocnění, ale média i vědci tehdy varovali před dalšími epidemiemi, které by lidstvu mohly hrozit. Jak se ukázalo, měli pravdu.

Riziku další epidemie či pandemie se prakticky nelze vyhnout. Globalizace cestování, urbanizace, ale i změny klimatu vedou ke zvýšenému výskytu ohnisek. Lidstvo je stále mobilnější a cestuje více než kdy dřív. V roce 2018 se 4,2 miliardy cestujících někam přepravily leteckou dopravou. V roce 1970 to bylo 310 milionů lidí.

Právě tato mobilita pomohla urychlit přesun koronaviru z Číny do více než 60 zemí, a to během pouhých dvou měsíců. Pak už stačilo jen málo. Žijeme stále blíže u sebe, protože globální populace roste a vyvíjí tlak na životní prostor. Ostatně podle OSN bude do roku 2050 žít 68 % světové populace v městských oblastech.

To samo o sobě vytváří ideální podmínky pro šíření nakažlivých onemocnění, které navíc zhoršuje změna klimatu. Do roku 2080 by mohlo extrémní globální oteplování vystavit až miliardu lidí chorobám přenášeným komáry v dříve nepostižených regionech, jako je Evropa a východní Afrika.

Že nejde o plané varování opět ukázala nedávná historie. V roce 2015 se díky vlivu jevu zvaném El Niño rozšířil virus Zika z Brazílie do zbytku Jižní Ameriky. Šíření infekčních chorob proto staví celosvětovou populaci před závažný problém vyžadující řadu změn.

WEF se obává, že minulé úspěchy lidstva v překonávání zdravotních problémů nejsou zárukou stejně uspokojivých budoucích výsledků. Nemoci totiž stále více přetvářejí ekonomiku a experti odhadují, že v příštích desetiletích způsobí pandemie chřipky průměrné roční ztráty ve výši 0,7 % světového HDP, tedy zhruba 570 miliard dolarů.

"Vzhledem ke stále více propojené společnosti již nebude boj proti budoucím epidemiím výlučně odpovědností odborníků v oblasti veřejného zdraví. Řešení budou vyžadovat spolupráci od vůdců, veřejného i soukromého sektoru, jakož i pomoci široké populace," uvádí zpráva WEF.

Související

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

Více souvisejících

viry a bakterie nemoci Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit

Prezident Donald Trump připustil, že si není jistý, zda dokáže ukončit válku na Ukrajině, čímž se výrazně odchýlil od svých sebevědomých předvolebních slibů. Na palubě letounu Air Force One odpověděl novinářům na otázku, zda je přesvědčen, že se mu podaří zastavit boje mezi Ruskem a Ukrajinou: „Nevím. Nemohu říct, jestli se to stane.“

včera

Pedro Sánchez

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle

Snaha španělského premiéra Pedra Sáncheze obnovit důvěru v jeho Socialistickou dělnickou stranu (PSOE) po sérii korupčních skandálů dostala v pátek večer tvrdou ránu. Vysoce postavený stranický představitel Francisco Salazar rezignoval poté, co byl obviněn z několika případů sexuálního obtěžování. Aféra přišla v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Sánchez snažil na víkendovém sjezdu strany zvrátit klesající důvěru veřejnosti a stabilizovat vládní koalici.

včera

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

včera

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

včera

4. července 2025 22:03

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

4. července 2025 21:27

4. července 2025 20:54

4. července 2025 20:12

4. července 2025 19:26

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

4. července 2025 19:01

4. července 2025 18:23

Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident

Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy