Velký rozruch vyvolalo nařízení ministerstva zdravotnictví, když oznámilo, že od 1. září budou roušky povinné v zařízeních zdravotních a sociálních služeb, ve veřejné dopravě, na úřadech či ve volebních místnostech a na vnitřní akcích nad 100 osob. Pravděpodobně všichni znají někoho ať už v rodině nebo v práci, kdo odmítá nošení roušky na veřejnosti. Ale jak lze tyto lidi přesvědčit, že nošení roušky je správné? Odborníci tvrdí, že to jde správným přístupem.
Česká republika byla první, která nařídila povinné nošení roušek od 19. března letošního roku. Po dvou měsících přišlo částečné uvolnění a lidé mohli volně dýchat v případě, že dodržovali minimální dvoumetrové odstupy. S příchodem letních prázdnin bylo nošení roušek téměř zrušeno, až na několik výjimek jako je pražské metro nebo hromadné akce. Uvolnění se netýkalo Moravskoslezského kraje, kde se v polovině května objevila ohniska a také na Frýdecko-Místecku nebo na Karvinsku.
„Roušky zavádíme od 1. září plošně jen v epidemiologicky nejrizikovějších místech. Nicméně všude tam, kde se pohybuje mnoho různých lidí a nejde dodržovat bezpečný odstup, roušky doporučujeme. Nyní je zásadní, aby lidé nezapomněli, že virus mezi námi je a jen tak nezmizí. Abychom nemuseli zavádět celostátní opatření, musíme být nyní všichni zodpovědní a obezřetní. Prosíme občany, aby dodržovali základní hygienická pravidla – mytí rukou, rozestupy od ostatních a roušky,“ uvedl v tiskovém prohlášení ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Tato slova vyvolala rozruch a mnoho lidí zaujalo odmítavý přístup. Tento problém se netýká pouze obyvatel České republiky, ale celého světa. Pravděpodobně všichni známe někoho, kdo nenosí roušku na veřejnosti, a to i v případě, že jde o doporučení vlády. Lidé se liší v tom, jak jsou psychicky i fyzicky zranitelní a také v tom, jak vnímají možné riziko. Jak tedy přimět naše nejbližší nebo kolegy z práce, aby roušky nosili? Science Alert představil návod, jak změnit odmítavý postoj.
Podle Claire Hookerové, která se zabývá rizikovou komunikací je prvním bodem zaměřit se na své emoce. Když se zlobíme, bojíme nebo jsme úzkostlivý, mohou tyto emoce změnit význam sdělení a vyzní úplně jinak, než jsme ve skutečnosti zamýšleli. Věta „Chci, aby sis vzal roušku, když jezdíš vlakem za naším otcem,“ může v druhém vyvolat jiný pocit, než jsme původně zamýšleli. Druhý slyší „Chováš se špatně a zlobím se na tebe“.
Celosvětová pandemie zvyšuje pravděpodobnost chybné komunikace, protože jsou lidé více stresovaní a přirozenost člověka je reagovat na nepříjemnou situaci bojem, útěkem nebo ztuhnutím. To má velký vliv na komunikaci. Podle odborníků je odmítání nošení roušky také znakem, že se jedinec snaží mít kontrolu nad situací. V případě, že někomu dáte nošení roušky příkazem, může se stát, že se automaticky stane defenzivní, a to má za následek, že není schopen přijímat informace a přesně je hodnotit. V důsledku toho se lidé stanou více kritičtí a pevněji se drží svých přesvědčení.
Důkazy ukazují, že největší skupina odmítačů roušek je mezi mladými muži, převážně politicky konzervativnějšími a s nižší zdravotní gramotností. Také sem spadají muži, kteří mají tradičnější představy o mužnosti.
„Vidím, jak je pro tebe důležitý vlastní postoj a naprosto souhlasím, zejména proto, že důkazy se neustále mění. Ale důkazy také jednoznačně ukazují, že mohou onemocnět zdraví mladí lidé, mohla bych tě požádat, jestli by sis nemohl vzít roušku, až příště pojedeme za naším otcem?“ Tato věta ukazuje respekt hodnot jiné osoby a empatii, která je při komunikaci důležitá, protože nabízí prostor pro vyjednávání. Můžeme se také zajímat o to, proč jedinec nechce masku nosit, místo příkazu, že by ji nosit měl. Sníží to možnost obranného mechanismu a jedinec bude přístupnější.
Empatie může pomoci také při zachování vztahů a zároveň ukázat určitou hranici. „Náš vztah je pro mě velmi důležitý, vážně tě chci vidět, ale i když to nerada říkám, nemůžu tě pozvat na návštěvu bez roušky, alespoň do doby, než se sníží počet případů,“ uvedla Hookerová příklad.
Odbornice na rizikovou komunikaci radí, že je důležité přizpůsobit komunikaci a ovládat své emoce, abychom mohli lépe komunikovat s někým, kdo má velmi odlišný názor. „V případě, že chcete někoho přimět, aby svůj názor změnil, musí se cítit bezpečně, respektovaně a tehdy bude komunikace skutečně fungovat,“ míní Hookerová.
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák