Sklenka vína prospívá zdraví? Vědci jsou zděšeni, čemu všemu lidé věří

Někteří lidé si pochvalují příznivý vliv malé sklenky červeného vína denně na srdce. Co na to ale říká věda? Tento alkohol má díky svým antioxidantům pověst, že chrání srdce a cévy. Nicméně vědecké studie tuto vlastnost sotva potvrzují, píše francouzský deník Le Figaro.

"Dosud nemáme žádný důkaz o tom, že je sklenka červeného vína denně prospěšná pro zdraví," říká profesor Mickaël Naassila z univerzity Picardie-Jules Verne a prezident Francouzské společnosti pro studium alkoholu. "Malý ochranný efekt pokud jde o riziko infarktu a trombózy byl prokázán u lidí ve věku od 40 do 60 let, ale nad tím široce převažují škodlivé účinky na další orgány," připojuje se profesor Michel Reynaud, prezident Akčního fondu proti závislostem. "Tento užitek je nicotný ve srovnání s tím, jak alkohol podporuje vznik rakoviny a demence, jak je spojen s násilím a autonehodami," dodává.

Mýtus vína jako léku se zrodil v roce 1981, kdy tři francouzští vědci konstatovali, že Francouzi jsou méně náchylní k infarktu než jiné národy, ačkoli jejich strava je dosti bohatá na tuky. Velmi rychle někteří spojili tento "francouzský paradox" s popíjením vína. V roce 1992 dva francouzští vědci, Serge Renaud a Michel de Lorgeril, publikovali v časopise The Lancet studii, z níž vyplývalo, že umírněná konzumace alkoholu - kterou stanovili na dvě tři sklenky vína denně! - snižuje o 40 procent riziko kardiovaskulárních chorob.

Tato teorie dostala brzy trhliny. "Některé studie přinesly výsledky jdoucí týmž směrem, ale měly mnoho nedostatků," zdůrazňuje profesor Reynaud. Jejich autoři tvrdili, že ti, kdo umírněně popíjejí víno, jsou zdravější než abstinenti. Nebrali však v úvahu to, že mnoho lidí abstinuje proto, protože měli problémy s alkoholem nebo mají chronickou chorobu a berou léky, na něž se nesmí pít alkohol. Studie zveřejněná v roce 2016 ukázala, že ze 2200 vědeckých prací na toto téma mělo jen 13 správnou metodologii.

Kromě toho se objevilo mnoho publikací, které vyvracejí teorii prospěšnosti sklenky vína denně. Nedávno několik studií, včetně té, která sledovala půl milionu osob po dobu deseti let, dokonce prokázalo, že neexistuje neškodná konzumace alkoholu. "Opravdu už nelze tvrdit, že mírná konzumace alkoholu je prospěšná," potvrzuje doktor Thierry Favrod-Coune, který se zabývá léčbou závislostí při univerzitních klinikách v Ženevě.

Někteří se snaží zachránit pověst vína, zvláště červeného, tím, že zdůrazňují přítomnost resveratrolu, přírodního antioxidantu v hroznech. Resveratrol působí protizánětlivě a nalezneme jej i v jiném ovoci. Avšak důkazy o jeho užitečnosti pro lidské zdraví chybějí. "Museli bychom sníst několik kilogramů hroznů, aby se něco dělo," zdůrazňuje profesor Reynaud.

"Je třeba přestat podporovat mýtus magického nápoje," uvedl profesor Naassila. Připomněl, že alkohol je ve Francii hlavní příčinou hospitalizace, ale také po tabáku druhým faktorem způsobujícím rakovinu. Abychom tato rizika omezili, doporučují zdravotníci nepít více než dvě sklenky vína za den a nejméně dva dny v týdnu abstinovat.

Související

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

Více souvisejících

Vědci Alkohol

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

před 12 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

včera

včera

včera

včera

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

včera

včera

včera

včera

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy