Věci objevili způsob, jak zachránit desetitisíce dětí před téměř jistou smrtí

Podle výzkumu zveřejněného v The Lancet Global Health většina těchto případů souvisí s mozkovou formou malárie, tzv. cerebrální malárií. Druhou nejčastější příčinou je bakteriální meningitida. Výzkumníci nyní varují, že při diagnostice a léčbě často dochází k přehlédnutí souběžných bakteriálních infekcí, což zásadně zhoršuje prognózu.

„Když najdete malarické parazity v krvi, automaticky předpokládáte, že příčinou kómatu je malárie,“ vysvětluje Dr. Stephen Ray z Oxford Vaccine Group. „Jenže právě to může být důvod, proč se neléčí bakteriální infekce – a to pak ohrožuje život.“

Ray a jeho tým proto doporučují, aby všechny děti přicházející s horečnatým bezvědomím dostaly nejen antimalarika, ale i antibiotika. Takový postup by mohl změnit péči o 2,3 milionu dětí ročně a potenciálně zachránit přes 20 000 životů.

Zpoždění při dopravě do nemocnice přitom může být pro děti fatální. „Přicházejí k nám i po celém dni hlubokého bezvědomí – s vysokou horečkou, dezorientované, někdy už se známkami otoku a poškození mozku,“ říká Ray.

V Malawi, kde studie probíhala, bývá často problémem doprava. „Máme případy, kdy matka celou noc nese na zádech dítě v křečích, aby se dostala do zdravotního střediska,“ popisuje lékařka Alice Muiruri-Liomba z nemocnice Queen Elizabeth v Blantyru. „A pak ještě musí sama hledat transport do větší nemocnice, protože sanitky prostě nejsou.“

Tato nemocnice je relativně dobře vybavená, má například jediné přenosné MRI v zemi. Ovšem v regionálních nemocnicích často chybí léky i základní laboratorní vybavení.

Děti podle Muiruri-Liomba projdou domácí léčbou, poté klinikou a okresní nemocnicí – do specializovaného zařízení se dostanou až v okamžiku, kdy je jejich stav kritický. „To ukazuje, že mnozí vůbec netuší, jak vážná může být malárie nebo horečnaté onemocnění vedoucí ke křečím a bezvědomí.“

Dr. Tarun Dua z WHO upozorňuje, že v mnoha zemích Afriky připadá jeden dětský neurolog na 4 miliony obyvatel. Diagnostická zařízení jako neuroimaging existují jen v hlavních městech. „Je tu obrovský rozdíl mezi městy a venkovem,“ varuje.

Světová zdravotnická organizace proto v dubnu aktualizovala své doporučení pro léčbu meningitidy – každé dítě s podezřením na akutní infekci mozku má dostat antibiotika ještě před jakýmkoli testem. Podle Dua to platí i pro všechny děti v kómatu.

WHO nyní tlačí na jednotlivé země, aby nové pokyny skutečně převedly do praxe. Organizace zároveň sází na vývoj levných přístrojů pro skenování mozku a přesnějších bedside testů.

„Něco se už hýbe,“ říká Dua. „Ale je potřeba jednat rychle.“