Vikingy z Grónska vyhnal nedostatek mrožů, uvádějí vědci

Za odchodem Vikingů z Grónska v 15. století možná nestálo pouze ochlazování klimatu, jak se dosud soudilo, ale i nadměrné lovení mrožů. Vikingové jich zabili tolik, že se tamní populace ploutvonožců ocitla až na pokraji vyhynutí. Při výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Quarternary Science Reviews, k tomu dospěl tým vědců z Británie a Skandinávie.

Vikingové, ilustrační foto

Vikinské komunity v arktických podmínkách Grónska vzkvétaly přes 400 let, od 11. století, kdy k jeho pobřeží připlul mořeplavec Erik Rudý. Vikingové se pak na ostrově živili lovem mrožů pro jejich kly, které na trhu prodávali jako velmi ceněnou komoditu - slonovinu, respektive takzvanou mrožovinu. Podle studie však evropské trhy ve 13. století zaplavila opravdová slonovina a mrožů zároveň kvůli masivnímu lovení drasticky ubylo.

Vědci z univerzit v Cambridgi, Oslu a Trondheimu zkoumali předměty vyrobené před rokem 1400 z mrožoviny z celé Evropy a zjistili, že téměř všechny z nich pocházely z mrožů lovených Vikingy v Grónsku. Novější předměty byly vyrobené z klů menších zvířat - pravděpodobně samiček a mláďat - což naznačuje, že se stáda mrožů tenčila.

"Severští Gróňané potřebovali od Evropy železo a dřevo a na oplátku vyváželi převážně produkty z mrožů," uvedl archeolog James Barrett z Cambridgeské univerzity. "Severští lovci se museli vydat hlouběji za severní polární kruh, aby získali čím dál tím skrovnější množství mrožoviny. Jak se populace mrožů zmenšovala, ubývaly i komunity Seveřanů," vysvětlil Barrett.

K úplnému odchodu Vikingů přispěly i další okolnosti, popisuje ve studii vědecký tým. Patřila mezi ně například změna klimatu během takzvané malé doby ledové a neudržitelné postupy při pěstování plodin. "Pokud se začaly hroutit ceny za výrobky z mrožů i jejich populace, muselo to zásadně narušit odolnost obyvatel," dodává však Bastiaan Star z univerzity v Oslu.

The Independent: Nová studie naznačuje, jak brutální byly boje v době…

14.06.2021 06:56 Čerstvý archeologický výzkum poskytuje nový pohled na extrémně násilnou povahu válčení v době…

Dlouhodobé následky mají nízké desítky procent nakažených, uvedli vědci

13.06.2021 19:30 Dlouhodobé následky po prodělání covidu-19 mají podle vědců z iniciativy Sníh nízké desítky procent…

Vědci vycvičili fretky, aby ucítily virus ptačí chřipky v trusu

12.06.2021 18:25 Očichávat trus by se zřejmě nedostalo na ničí seznam způsobů, jak zachraňovat životy. Ale pokud…

Virus závodí s vakcínami, míní statistici. Výhled považují za velmi nejistý

05.06.2021 08:54 NÁZOR - Koronavirus nyní závodí s vakcínami a o vítězi je čím dál méně jasno. S tímto varováním…

Po prodělání covidu-19 je riziko opětovné nákazy deset měsíců nižší

04.06.2021 08:06 Riziko, že se člověk znovu nakazí koronavirem, je v prvních deseti měsících od prodělání covidu-19…

Dožijeme se 120 let? Vědci chtějí lidem prodloužit život, u myší se to…

01.06.2021 11:03 Izraelským vědcům se podařilo prodloužit život myší o 23 procent a doufají, že použitá metoda by…

Vědkyně: Že Česko neuspělo u Arktické rady, je zklamání, výzkum to neohrozí

01.06.2021 08:43 Fakt, že se Česku nepodařilo získat pozorovatelský status v Arktické radě, je zklamání, šance se…

Vědci: Menší růst populace zřejmě způsobil nástup pomalé životní strategie

27.05.2021 13:58 Čeští vědci nabídli nový pohled na řešení otázky, co stojí za zpomalením růstu populace v zemích,…

Vědci potvrdili výskyt nové mutace koronaviru v Brazílii

26.05.2021 14:58 Vědci dnes potvrdili výskyt nové místní varianty koronaviru v Brazílii. Ta se šíří v několika…

Moderna hlásí, že její vakcína je vysoce účinná také u lidí od 12 do 17 let

25.05.2021 16:28 Americká společnost Moderna dnes oznámila, že její vakcína proti covidu-19 je vysoce účinná i u…

Související:

Právě se děje