25 tisíc mrtvých, přes 60 tisíc zraněných. Bilance obětí v Pásmu Gazy opět skokově vzrostla

Od začátku října, kdy vypukla válka mezi Izraelem a militantním hnutím Hamás v Pásmu Gazy, přišlo o život nejméně 25 105 lidí, jak uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem. Podle téhož prohlášení bylo během této doby zraněno 62 681 lidí.

Izraelská armáda tvrdí, že počet obětí stoupá kvůli strategii Hamásu umisťovat svou vojenskou infrastrukturu a bojovníky do obytných oblastí nebo jejich okolí, čímž zneužívá palestinské civilisty jako lidské štíty. Hamás, který je v EU i USA označen za teroristickou organizaci, toto obvinění odmítá.

Konflikt vyprovokoval teroristický vpád z Pásma Gazy na jih Izraele, při kterém zemřelo přibližně 1140 lidí, většinou civilistů. Na hudebním festivalu Nova bylo zavražděno přes 260 lidí. Do Pásma Gazy unesli přibližně 250 rukojmí, stále nepropustili asi 130 z nich.

Izrael podnikl nejprve nálety a později i pozemní operaci v pásmu Gazy, aby Hamás zničil. Podle izraelské armády Hamás svou vojenskou infrastrukturu umisťuje do civilních objektů a palestinské civilisty zneužívá jako lidské štíty, Hamás to popírá.

V důsledku izraelské ofenzívy vyprovokované rozsáhlým útokem militantů palestinského radikálního hnutí Hamás a jiných ozbrojených skupin na jihu Izraele ze 7. října je většina z 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy vysídlena a množství budov, jakož i infrastruktura je v troskách. Boje se v poslední době zintenzivnily i přes tento týdenní příslib k omezení intenzity útoků.

WHO počátkem roku uvedla, že alespoň částečně v enklávě funguje 15 nemocnic. Humanitární organizace bojují již několik dní s nemožností doručení životně důležité pomoci na sever Pásma Gazy. Tuto situaci oznámil Úřad Organizace spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v nedávné zprávě.

Za dobu trvání války bylo podle izraelské armády zabito přes 9000 členů Hamásu, který na Izrael vypálil více než 11 tisíc raket. Údaje poskytnuté armádou také ukazují, že armáda zabila dva velitele brigády Hamásu a 19 velitelů praporů a další vysoké úředníky s ekvivalentní hodností. Podle údajů bylo také zabito více než 50 velitelů rot Hamásu a agentů s podobnou hodností.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy zasaženo asi 30 000 cílů, včetně více než 3400 míst Hamásu. V Libanonu bylo podle údajů armády zasaženo asi 750 pozic Hizballáhu. Armáda také tvrdí, že jednotka 504. ředitelství vojenské rozvědky vyslechla asi 2300 podezřelých Palestinců, z nichž někteří byli zatčeni a převezeni do Izraele k dalšímu výslechu.

Izraelské úřady zkontrolovaly na přechodech Nitzana a Kerem Shalom celkem 7 653 kamionů převážejících humanitární pomoc vstupující do pásma Gazy. Armáda uvádí, že kamiony přepravily celkem 137 920 tun pomoci.

Armáda také uskutečnila 79 000 telefonátů, shodila 7,2 milionu letáků, odeslala 13,7 milionu textových zpráv a 15 milionů nahraných hovorů Palestincům v Gaze s varováním o evakuaci. Od 7. října zatkli vojáci více než 2 650 hledaných Palestinců, včetně více než 1 300 napojených na Hamás. 

Podle údajů armády bylo od začátku války povoláno celkem 295 000 záložníků. Z nich asi 45 000 slouží, přestože obdrželi výjimku z rezervní daně. Téměř 300 000 záložníků bylo ve službě v průměru 61 dní.

Muži tvoří 81 procent záložníků, zbylých 19 % žen. 115 000 rezervistů jsou otcové a asi 3 000 jsou matky. Polovina záložníků je ve věku 20-29 let, přičemž 31 % je ve věku 30-39 let. Dalších 13 % je ve věku 40-49 let, 5 % ve věku 50-59 let a 1 % ve věku 60-69 let. Od 7. října pak bylo zabito celkem 522 vojáků, záložníků a místních bezpečnostních důstojníků a dalších 2536 bylo zraněno. Z toho 188 padlo a 1113 bylo zraněno během pozemní ofenzívy v Gaze.

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 35 minutami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Aktualizováno včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

včera

včera

včera

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

včera

včera

včera

včera

21. srpna 2026 21:38

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

Zdroj: Matěj Bílý

Další zprávy