UNHCR záměrně nechává hladovět uprchlíky? List The Guardian vznesl vážné obvinění

Šéf Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi označil za urážlivá obvinění britského listu The Guardian, podle nějž nechává úřad schválně hladovět migranty v jednom ze svých zadržovacích středisek v libyjské metropoli Tripolisu, aby je donutil odejít. Jeho vyjádření dnes přinesla agentura AFP.

UNHCR otevřelo loni v prosinci v Tripolisu středisko, které mělo být původně určeno pro krátkodobý pobyt zvláště zranitelných migrantů, před jejich přesunem do jiných zemí. Postupem času do něj však přišly vyhledat pomoc z jiných středisek provozovaných vládou v Tripolisu stovky dalších utečenců. Zařízení je tak nyní přeplněné a neplní svůj původní účel.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ve středisku UNHCR žije například 400 migrantů ze zadržovacího centra ve čtvrti Abú Sálim, kteří nedostali jídlo už několik týdnů. Je mezi nimi přitom asi stovka nezletilých.

The Guardian údajně dostal možnost nahlédnout do interních dokumentů UNHCR, podle nichž se agentura chystá od konce letošního roku přestat dávat jídlo dalším 600 utečencům. Úřad tím chce pobídnout migranty k tomu, aby zařízení "opustili dobrovolně". Středisko podle spisu rovněž od nového roku přestane fungovat jako tranzitní centrum.

"Obyvatelstvo toho zařízení nechávají hladovět," řekl The Guardian nejmenovaný humanitární pracovník seznámený se situací. "Snaží se je vyhladovět, aby je podnítili k odchodu. Záměrně lidem neposkytují pomoc, aby na ně vyvinuli tlak," citoval jeho vyjádření ve čtvrtek britský deník.

"My že bychom nechávali hladovět uprchlíky a migranty v Libyi? Když mí kolegové den za dnem riskují život, aby se postarali o lidi, kteří jsou často zadržováni kriminálními gangy?" prohlásil při návštěvě Řecka šéf UNHCR Grandi. "Takové obvinění pokládám za urážlivé," dodal.

UNHCR později ve vyjádření potvrdila, že se chystá zařízení v Tripolisu postupně uzavírat a namísto toho posílí pomoc poskytovanou utečencům žijících volně ve městech.

Situace ve středisku je podle agentury nadále neudržitelná, protože je "těžce přelidněné" od července, kdy sem dorazilo několik stovek lidí ze zadržovacího střediska v Tadžuře na předměstí Tripolisu. To se tehdy stalo cílem leteckého útoku, při němž zemřelo 53 osob.

Zařízení se má stát podle UNHCR "otevřeným střediskem" pro migranty ve městech a žadatele o azyl. "Ti, kteří mají právoplatný důvod žádat o mezinárodní ochranu, obdrží balíček pomoci, který jim pomůže odejít. Především nouzovou finanční pomoc na dva měsíce či přístup k nezbytné lékařské péči a zdravotnickým pracovníkům," napsala UNHCR. Této možnosti podle agentury využilo už 40 lidí.

V Libyi jsou desetitisíce migrantů, jejichž cílem je většinou dostat se do Evropy. Někteří žijí v zadržovacích střediscích provozovaných tripoliskou vládou, kde však podle mnohých svědectví čelí fyzickému, psychickému a sexuálnímu zneužívání a nemají dostatek potravin a léků. Ti, kteří žijí mimo střediska ve městech, se zase obávají, že budou donuceni vstoupit do jedné z místních ozbrojených milic, zajati pašeráky lidí, nebo se ocitnou uprostřed konfliktu dvou znepřátelených libyjských vlád o hlavní město, který trvá od letošního dubna.

Související

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku. Komentář

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Více souvisejících

uprchlíci Libye UNHCR The Guardian

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy