Konspirace Facebooku? Padají závažná obvinění ohledně Ruska

"Facebooku nelze věřit, že se bude sám regulovat," cituje editorial serveru New York Times slova demokratického kongresmana Davida Cicillinea. Vlivný deník připomíná, že Cicilline, které zřejmě bude předsedat justičnímu podvýboru dolní komory amerického Kongresu zaměřeného na protikartelové zákony, reagoval na kritickou reportáž o tom, jak Facebook reagoval na zjištění, že na jeho stránkách probíhala ruská dezinformační kampaň.

Zuckerberg odmítl jednat

Reportáž deníku New York Times založená na rozhovorech s více než pěti desítkami osob, poukázala, že nejvyšší představitelé Facebooku, včetně Sheryl Sandbergové a Marka Zuckerberga, ignorují a zlehčují rozsah ruských triků, a to do té míry, že údajně zamezili zveřejnění závěrů vnitřního šetření.

Minulý čtvrtek se Facebook vůči obviněním, že neadekvátně reaguje na zahraniční zásahy do voleb v USA, ohradil, připomíná editorial. Dodává, že přesto zůstává nezodpovězená zásadní otázka: "Kolik toho Facebook věděl a kdy?"

Odpověď na tuto otázku nabírá na důležitosti, jak se vyjasňuje rozsah snahy poškodit americké demokratické procesy, deklaruje renomovaný deník. Poukazuje, že v únoru letošního roku zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller vznesl obvinění vůči nechvalně známé ruské trollí farmě, známé jako Internet Research Agency, a o pět měsíců později obvinil 12 příslušníků ruských tajných služeb z podílu na nabourání se do počítačů Demokratické strany a volebního štábu Hillary Clintonové.

Uvedení příslušníci k šíření ukradených dokumentů a emailů využívali práce Facebook a Twitter, připomíná prestižní server. Dodává, že pracovníci Facebooku zaznamenali podezřelé ruské aktivity již v roce 2016 a nahlásili je FBI, avšak pár dní po prezidentských volbách Zuckerberg veřejně odmítl tvrzení, že dezinformace na Facebooku ovlivnily jejich výsledek, přičemž to označil za "velmi bláznivou představu".

"Již předtím, než Muellerova obvinění odhalila rozsah koordinované ruské dezinformační kampaně, existovalo velké podezření," pokračuje New York Times. Konstatuje, že otázky kladlo mnoho lidí, avšak jen pár osob je mohlo odpovědět - jednou z nich byl právě Zuckerberg, který tak z nějakého důvodu neučinil.   

Facebook mohl splnit svou občanskou povinnost, ale místo toho se snažil mírnit vlastní škody, kritizuje americký deník. Připomíná, že viceprezident společnosti Joel Kaplan odmítl volání veřejnosti, aby Facebook zveřejnil výsledky svého šetření, s tím, že by mohli pobouřit konzervativce.

Namísto toho Facebook posílil svou vazbu na konzultační společnost Definers Public Affairs, kterou založili republikánští politici s cílem zdiskreditovat anti-facebookové aktivisty prostřednictvím poukazování na jejich údajné spojení s bohatým liberálním filantropem Georgem Sorosem, častým terčem konspiračních teorií, kritizuje editorial.

Facebook sice minulou středu oznámil, že kontakty s Definers Public Affairs přerušil, přiznává newyorský server, avšak soudí, že ruské operace s cílem ovlivnit veřejné mínění skrze lživé zprávy mohl Facebook s ohledem na svůj obchodní model očekávat, jelikož je založen na prodeji reklamy na základě zájmu uživatelů.

Systém příhodný pro manipulace

"Ve zkratce, Facebook shromažďuje osobní údaje, aby mohl ovlivnit chování svých uživatelů a následně se ziskem prodává tento vliv inzerentům. Je to ekosystém příhodný pro manipulace," nebere si servítky renomovaný deník. Kritizuje, že skutečná zodpovědnost není v dohledu a ani po skandálu ohledně Cambridge Analytica nedošlo k otřesu v nejvyšším vedení Facebooku. Nejvyšším manažerem, který společnost opustil, byl Alex Stamos, ředitel bezpečnosti, který se podle zjištění New York Times rozhodl nezávisle prošetřit ruské operace na Facebooku, v důsledku čehož se střetl s nadřízenými.

Není tak pravděpodobné, že by Zuckerberg přišel o post ředitele, jelikož drží většinu akcií firmy a předsedá její správní radě, konstatuje editorial. Doplňuje, že v důsledku toho ve společnosti neexistuje smysluplná kontrola, podobně jako americká exekutiva nedokáže efektivně dohlížet na celé technologické odvětví.

Z tohoto důvodu by měla americká Sněmovna reprezentantů, která je nyní v rukou demokratů, učinit z takového dozoru svou prioritu, přičemž Facebook by měl v následujícím dvouletém volebním období měl představovat přední bod agendy, nabádá vlivný server. Domnívá se, že cílem by se měly stát nejasnosti ohledně toho, co Facebook věděl a kdy to zjistil.

Jak naznačuje kongresman Cicilline, myšlenka regulace Facebooku nabývá na aktuálnosti, avšak není shoda na tom, jak to provést, konstatuje editorial. Zdůrazňuje, že odpověď může přijít pouze tehdy, pokud bude položena taková otázka a příslušné slyšení v Kongresu by bylo logickým začátkem. "Můžeme pouze doufat, že sněmovna se nebude držet při zemi," dodává New York Times.          

Související

Ilustrační foto

Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích

Kalifornská porota vynesla historický rozsudek, který může navždy změnit tvář digitálního světa. Společnosti Meta a YouTube byly shledány vinnými ve všech bodech obžaloby v přelomovém sporu, který je vinil z úmyslného budování závislosti u mladých uživatelů. Podle verdiktu technologičtí giganti postupovali nedbale při návrhu svých platforem, věděli o jejich nebezpečnosti, a přesto uživatele nevarovali, čímž způsobili vážné poškození duševního zdraví žalující strany.
Ilustrační foto

Žádný TikTok, YouTube nebo Twitch. Jak bude fungovat celosvětově první zákaz sociálních sítí pro mladé?

Od 10. prosince budou společnosti provozující sociální média v Austrálii povinny přijmout "přiměřené kroky" k zajištění toho, aby si děti mladší 16 let nemohly na jejich platformách zakládat účty. Zároveň budou muset existující účty takových uživatelů deaktivovat nebo odstranit. Vláda tvrdí, že tento zákaz, který je celosvětově první svého druhu a mezi rodiči populární, má za cíl snížit "tlaky a rizika," kterým jsou děti na sociálních sítích vystaveny. Tato rizika plynou z designových funkcí, jež je nabádají trávit více času u obrazovek, a zároveň jim servírují obsah, který může poškodit jejich zdraví a pohodu.

Více souvisejících

Facebook USA (Spojené státy americké) Rusko Boj proti dezinformacím a fake news

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

před 1 hodinou

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

před 2 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

před 3 hodinami

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 10 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 11 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 11 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 12 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 13 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 13 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 14 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy