Americká demokracie na pokraji zhroucení? Zemi ohrožuje nejen demografická změna

Enormní polarizace

Den díkůvzdání, který Spojené státy letos oslavily 28. listopadu, má Zakaria rád, jelikož jde o sekulární oslavu a navíc cítí, že jako přistěhovalec má být Americe za co vděčný. Přesto varuje, že největší americký výdobytek - ústavní republika a její demokratický charakter - je na pokraji zhroucení.

"Naši radikální demokratičtí odpůrci jsou hnáni nenávistí, předsudky a hněvem. Chtějí vás zničit a chtějí zničit naší zemi, jakou ji známe," cituje politolog rétoriku amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterou zahájil svou kampaň za znovuzvolení. Upozorňuje, že v politickém diskursu nyní běžně znějí slova jako "velezrada" a "převrat".       

Mnozí věří, že impeachment může poskytnout důkazy a fakta, která proříznou mlžení a fantasie, ale v reálu se děje přesný opak, varuje Zakaria. Deklaruje, že míra polarizace je tak velká, že vše je nahlíženo stranickou optikou. Pokládá proto otázku, zda může Amerika přežít tak "toxickou dobu".

V minulosti ji už přežila, konstatuje odborník. Tvrdí, že americká republika je mimořádné zřízení nastavené tak, aby smiřovalo velmi odlišné lidi s velmi odlišnými názory a hodnotami, které přežilo boj o otroctví, tažení proti levici po první světové válce, hon na komunisty po druhé světové válce, vietnamskou válku i aféru Watergate.

Ve všech případech bylo v sázce hodně, každý z nich vzedmul vášně, ale všechny nakonec skončily, ač zanechaly hořkost a zklamání, uvádí politolog. Domnívá se, že historie, včetně historie silné a úspěšné země, nebývá souborem veselých příběhů se šťastným koncem, ale je plná bojů, vítězství, proher a remíz.   

"Může to být tentokrát jinak?" táže se Zakaria. Odkazuje na historika Yoniho Appelbauma, který tvrdí, že ano a vydal provokativní článek "Jak skončí Amerika", ve kterém tvrdí, že USA procházejí transformací, kterou zřejmě žádný bohatý a stabilní stát ještě nezažil a historicky dominantní skupina se stává politickou menšinou a dosud menšinové skupiny si nárokují rovná práva a prosazují své zájmy.

Zakaria v té souvislosti zmiňuje politického analytika Ezru Kleina, který zdůrazňuje, zatímco 70 % amerických seniorů tvoří bílí křesťané, mezi mladými dospělými je pouze 29 % bílých křesťanů.

Volený diktátor     

Appelbaum přiznává, že taková transformace dříve proběhla několikrát, ale v menší míře a i tak šlo o napjaté momenty, které tlačily Spojené státy k bodu zlomu, upozorňuje politolog. Připomíná, že otroctví ukončila až občanská válka a trvalo další století, než byly zrušeny zákony o rasové segregaci. Spojené státy také na konci 19. století zakázaly příliv čínských přistěhovalců a internovaly na 120 tisíc amerických občanů a dalších osob japonského původu, než se otevřely migrantům z celého světa. Ženy zase vedly dlouhou kampaň za své volební právo, homosexuálové museli překonat diskriminaci a perzekuci, než se jim dostalo uznání.

Dnes v USA probíhá nová bitva kvůli rozsáhlé demografické změně, tvrdí Zakaria. Upozorňuje, že existují i další znepokojivé trendy, které ohrožují ústavní charakter země, především stále expandující pravomoci prezidenta.

"Ať si myslíte o obvinění proti prezidentu Trumpovi ohledně Ruska či Ukrajiny cokoliv, jeho postoj rezolutní nespolupráce s Kongresem by vás měl hluboce znepokojovat," pokračuje politolog. Vysvětluje, že pokud Kongres nemůže vykonávat svůj klíčový dohled, získávat dokumenty a vyslýchat vládní představitele, hroutí se esenciální systém brzd a protivah a prezident se stává voleným diktátorem.  

Tento trend probíhá v USA delší dobu a historik Arthur Schlesinger již v roce 1973 hovořil o "imperiálním prezidentství", připomíná expert. Podotýká, že opatření po aféře Watergate mnohé vedla k přesvědčení, že věci jsou pod kontrolou a objevovaly se dokonce obavy z přílišného oslabení a vykleštění Bílého domu, ale jak Schlesinger upozornil v reedici své práce v roce 2004, prezidentský úřad je nyní silnější než kdy předtím. 

Strach po 11. září 2001 se ukázal jako brána pro uvolnění kontroly nad americkou exekutivou, prezident získal možnost sledovat běžné Američany, nasazovat armády dle libosti, mučit vězně a zadržovat osoby na dobu neurčitou, upozorňuje politolog. Dodává,že šéf Bílého domu může také nařídit mimosoudní popravu amerického občana, kterého považuje za teroristu.

V ministrovi spravedlnosti Williamu Barrovi našel Trump mimořádně nápomocného spolupracovníka, který zřejmě věří - navzdory historickým zkušenostem -, že největším problémem země je slabé postavení prezidenta, a tak posvěcuje Trumpovu politiku mlčení, v rámci které se vládní představitelé chovají, jakoby Kongres neexistoval, kritizuje Zakaria.

Lidé se často ptají, co by si otcové zakladatelé mysleli o dnešní Americe, uvádí politolog. Domnívá se, že největším šokem by pro ně byl právě neuvěřitelný nárůst prezidentských pravomocí, který kontrastuje s relativně stabilním charakterem Kongresu a soudů.

"Napětí ohledně hluboké demografické změny, tvrdý politický protitlak a prezidentství, které odmítá být kontrolováno. Můj optimismus se tenčí," deklaruje Zakaria.