ANALÝZA | Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu

Ruská agrese na Ukrajině vstoupila do rozhodující fáze. Situace je podle expertů a politiků napjatá jako nikdy dřív. Moskva pokračuje s výhrůžkami Západu. Evropským politikům je naopak jasné, že se „blíží neznámo“ a regionální válka se eskaluje do hrozby globálního konfliktu.

Rusko a Západ se od začátku války na Ukrajině snaží vyhnout přímému střetu, který by mohl znamenat katastrofální vojenský konflikt či dokonce jadernou válku. Jak ale upozornil americký list New York Times, „zábrany bránící takové konfrontaci jsou napjaté jako nikdy předtím“.

Situace je nebezpečná, varuji experti

Kreml v posledních dnech rozhodl o využití nové zbraně – balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí s kódovým označením Oreshnik (Líska, pozn. red.). Obavy z tohoto vývoje má například Taťána Stanovajová, vedoucí pracovnice Carnegie Russia Eurasia Center. „Je to eskalace. Opravdu si myslím, že situace je velmi nebezpečná,“ řekla.

EuroZprávy.cz oslovily hned několik expertů, kteří potvrdili, že jde o výraznou eskalaci. „Stejně jako hrozba použití taktických nebo bojových jaderných zbraní, tento přehnaný vojenský potenciál je nevhodný pro současný konflikt a Moskva to samozřejmě ví,“ zdůraznila Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute.

Kyjev se ale podle všeho zastrašit nenechá. „Čtvrteční útok nepřiměje Ukrajinu ke změně způsobu vedení války, včetně úderů na cíle v Rusku v sebeobraně. Ukrajina však po získání nezávislosti v roce 1991 zastavila výrobu jaderných raket a nyní nemáme na tuto třídu zbraní čím odpovídat,“ prohlásil předseda ukrajinského parlamentního výboru pro obranu a zpravodajství Roman Kostenko.

Moskva nadále hrozí

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vyslal nejen Ukrajině, ale všem západním spojencům, jasný vzkaz. „Vždy jsme dávali přednost – a stále jsme připraveni – řešit všechny sporné otázky mírovými prostředky. Jsme však také připraveni na jakýkoli vývoj. Pokud o tom ještě někdo pochybuje, je to marné. Vždy bude následovat odpověď,“ řekl.

K Putinovi se přidal mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jak informovala britská stanice BBC. „Hlavním poselstvím je, že bezohledná rozhodnutí a jednání západních zemí, které vyrábějí rakety, dodávají je Ukrajině a následně se podílejí na úderech na ruské území, nemohou zůstat bez reakce ruské strany,“ sdělil.

Peskov dále řekl, že Rusko sice nebylo povinno Washington o odpálení rakety informovat, přesto tak ale půl hodiny předem učinilo. „Prezident Putin zůstal otevřen dialogu,“ doplnil vlivný mluvčí.

Tisková tajemnice Bílého domu Karine Jean-Pierrová varovala před ruskou eskalací. „Eskalace na každém kroku, na každém kroku, přichází z Ruska. Je to jejich agrese: ne ukrajinská, ne naše,“ upozornila.

Kyjev se rozhodl jednat

Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj má jasno. „Domnívám se, že v roce 2024 můžeme naprosto věřit tomu, že třetí světová válka začala. Protože v roce 2024 už Ukrajina nestojí proti Rusku. Před Ukrajinou stojí vojáci ze Severní Koreje. Buďme upřímní. Už teď na Ukrajině íránští ‚šahídi‘ zabíjejí civilisty naprosto otevřeně, bez jakéhokoli studu,“ prohlásil podle serveru Politico.

Válka se postupně přenáší do nové dimenze. Zatímco ruské jednotky už několik měsíců na východě Ukrajiny úspěšně postupují, přetížení ukrajinští vojáci nemají dostatek mužů ani dělostřelectva. Ukrajinská armáda sice nově může používat americké a britské střely dlouhého doletu proti hloubi ruského území, taktická situace na bojišti se ale prakticky nemění. Informoval o tom server Guardian.

Kvůli tomuto vývoji se ukrajinští zástupci plánují sejít se svými protějšky v NATO. Setkání by mělo proběhnout na úrovni velvyslanců v rámci Rady NATO-Ukrajina. Například německý kancléř Olaf Scholz využití rakety označil za „strašnou eskalaci války“ a zdůraznil, že nasazení rakety proti Dnipru představuje novou úroveň agresivity ze strany ruského prezidenta.

Napětí na Ukrajině se promítlo i do politického života země. Ukrajinský parlament zrušil páteční zasedání kvůli „možným bezpečnostním rizikům“ po útoku na Dnipro. Poslanci byli vyzváni, aby své rodiny drželi mimo vládní čtvrť v Kyjevě, a další zasedání parlamentu bylo odloženo na neurčito, pravděpodobně až do prosince.

Přední evropští lídři jsou znepokojeni

Britská ministryně vnitra Yvette Cooperová je z celého dění zneklidněná. „Rusko napadlo suverénní stát. Po celou dobu jsme byli svědky agresivního, chvástavého tónu a reakce ze strany Putina, je to naprosto nepřijatelné a budeme i nadále svědky takového agresivního vyjadřování,“ zdůraznila.

„Je nám jasné, že takové chování nelze tolerovat, a proto jsme poskytli podporu Ukrajině, která se brání Putinově agresi. S Ruskem je to tak. Nebudu se vyjadřovat k detailům jednotlivých obranných operací,“ dodala.

Na stejně straně barikády stojí polský premiér Donald Tusk. „Válka na východě vstupuje do rozhodující fáze, cítíme, že se blíží neznámo,“ varoval.

„V současné době je v Rusku v plném proudu Ukrajina: Konflikt nabývá dramatických rozměrů. Posledních několik desítek hodin ukázalo, že hrozba je vážná a reálná, pokud jde o globální konflikt,“ poznamenal.

Do věci už se vložila i Čína

Peking v pátek dopoledne vyzval ke zdrženlivosti, s odkazem na tamní resort diplomacie to uvedla americká stanice CNN. „Všechny strany by měly zachovat klid a zdrženlivost, podporovat dialog a konzultace s cílem ochladit situaci a shromáždit podmínky pro brzkou realizaci příměří a politické řešení krize,“ upozornilo čínské ministerstvo zahraničí.

Největší komunistická země světa dále zopakovala svůj postoj k válce na Ukrajině. „Postoj Číny k ukrajinské otázce je konzistentní a jasný, prosazuje řešení krize politickými prostředky a vyhnutí se eskalaci situace.“

Severoatlantická aliance stále označuje Peking za „rozhodujícího podporovatele“ ruské agrese proti Ukrajině. Podle NATO Peking vývozem zboží dvojího užití posiluje ruský obranný sektor.

Sama Čína se ale ve válce prezentuje jako neutrální strana. Dle svých slov „neposílá smrtící pomoc ani jedné straně.

Související

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.
Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

Více souvisejících

válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 25 minutami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 49 minutami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 2 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 4 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy