Ruská agrese na Ukrajině vstoupila do rozhodující fáze. Situace je podle expertů a politiků napjatá jako nikdy dřív. Moskva pokračuje s výhrůžkami Západu. Evropským politikům je naopak jasné, že se „blíží neznámo“ a regionální válka se eskaluje do hrozby globálního konfliktu.
Rusko a Západ se od začátku války na Ukrajině snaží vyhnout přímému střetu, který by mohl znamenat katastrofální vojenský konflikt či dokonce jadernou válku. Jak ale upozornil americký list New York Times, „zábrany bránící takové konfrontaci jsou napjaté jako nikdy předtím“.
Situace je nebezpečná, varuji experti
Kreml v posledních dnech rozhodl o využití nové zbraně – balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí s kódovým označením Oreshnik (Líska, pozn. red.). Obavy z tohoto vývoje má například Taťána Stanovajová, vedoucí pracovnice Carnegie Russia Eurasia Center. „Je to eskalace. Opravdu si myslím, že situace je velmi nebezpečná,“ řekla.
EuroZprávy.cz oslovily hned několik expertů, kteří potvrdili, že jde o výraznou eskalaci. „Stejně jako hrozba použití taktických nebo bojových jaderných zbraní, tento přehnaný vojenský potenciál je nevhodný pro současný konflikt a Moskva to samozřejmě ví,“ zdůraznila Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute.
Kyjev se ale podle všeho zastrašit nenechá. „Čtvrteční útok nepřiměje Ukrajinu ke změně způsobu vedení války, včetně úderů na cíle v Rusku v sebeobraně. Ukrajina však po získání nezávislosti v roce 1991 zastavila výrobu jaderných raket a nyní nemáme na tuto třídu zbraní čím odpovídat,“ prohlásil předseda ukrajinského parlamentního výboru pro obranu a zpravodajství Roman Kostenko.
Moskva nadále hrozí
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vyslal nejen Ukrajině, ale všem západním spojencům, jasný vzkaz. „Vždy jsme dávali přednost – a stále jsme připraveni – řešit všechny sporné otázky mírovými prostředky. Jsme však také připraveni na jakýkoli vývoj. Pokud o tom ještě někdo pochybuje, je to marné. Vždy bude následovat odpověď,“ řekl.
K Putinovi se přidal mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jak informovala britská stanice BBC. „Hlavním poselstvím je, že bezohledná rozhodnutí a jednání západních zemí, které vyrábějí rakety, dodávají je Ukrajině a následně se podílejí na úderech na ruské území, nemohou zůstat bez reakce ruské strany,“ sdělil.
Peskov dále řekl, že Rusko sice nebylo povinno Washington o odpálení rakety informovat, přesto tak ale půl hodiny předem učinilo. „Prezident Putin zůstal otevřen dialogu,“ doplnil vlivný mluvčí.
Tisková tajemnice Bílého domu Karine Jean-Pierrová varovala před ruskou eskalací. „Eskalace na každém kroku, na každém kroku, přichází z Ruska. Je to jejich agrese: ne ukrajinská, ne naše,“ upozornila.
Kyjev se rozhodl jednat
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj má jasno. „Domnívám se, že v roce 2024 můžeme naprosto věřit tomu, že třetí světová válka začala. Protože v roce 2024 už Ukrajina nestojí proti Rusku. Před Ukrajinou stojí vojáci ze Severní Koreje. Buďme upřímní. Už teď na Ukrajině íránští ‚šahídi‘ zabíjejí civilisty naprosto otevřeně, bez jakéhokoli studu,“ prohlásil podle serveru Politico.
Válka se postupně přenáší do nové dimenze. Zatímco ruské jednotky už několik měsíců na východě Ukrajiny úspěšně postupují, přetížení ukrajinští vojáci nemají dostatek mužů ani dělostřelectva. Ukrajinská armáda sice nově může používat americké a britské střely dlouhého doletu proti hloubi ruského území, taktická situace na bojišti se ale prakticky nemění. Informoval o tom server Guardian.
Kvůli tomuto vývoji se ukrajinští zástupci plánují sejít se svými protějšky v NATO. Setkání by mělo proběhnout na úrovni velvyslanců v rámci Rady NATO-Ukrajina. Například německý kancléř Olaf Scholz využití rakety označil za „strašnou eskalaci války“ a zdůraznil, že nasazení rakety proti Dnipru představuje novou úroveň agresivity ze strany ruského prezidenta.
Napětí na Ukrajině se promítlo i do politického života země. Ukrajinský parlament zrušil páteční zasedání kvůli „možným bezpečnostním rizikům“ po útoku na Dnipro. Poslanci byli vyzváni, aby své rodiny drželi mimo vládní čtvrť v Kyjevě, a další zasedání parlamentu bylo odloženo na neurčito, pravděpodobně až do prosince.
Přední evropští lídři jsou znepokojeni
Britská ministryně vnitra Yvette Cooperová je z celého dění zneklidněná. „Rusko napadlo suverénní stát. Po celou dobu jsme byli svědky agresivního, chvástavého tónu a reakce ze strany Putina, je to naprosto nepřijatelné a budeme i nadále svědky takového agresivního vyjadřování,“ zdůraznila.
„Je nám jasné, že takové chování nelze tolerovat, a proto jsme poskytli podporu Ukrajině, která se brání Putinově agresi. S Ruskem je to tak. Nebudu se vyjadřovat k detailům jednotlivých obranných operací,“ dodala.
Na stejně straně barikády stojí polský premiér Donald Tusk. „Válka na východě vstupuje do rozhodující fáze, cítíme, že se blíží neznámo,“ varoval.
„V současné době je v Rusku v plném proudu Ukrajina: Konflikt nabývá dramatických rozměrů. Posledních několik desítek hodin ukázalo, že hrozba je vážná a reálná, pokud jde o globální konflikt,“ poznamenal.
Do věci už se vložila i Čína
Peking v pátek dopoledne vyzval ke zdrženlivosti, s odkazem na tamní resort diplomacie to uvedla americká stanice CNN. „Všechny strany by měly zachovat klid a zdrženlivost, podporovat dialog a konzultace s cílem ochladit situaci a shromáždit podmínky pro brzkou realizaci příměří a politické řešení krize,“ upozornilo čínské ministerstvo zahraničí.
Největší komunistická země světa dále zopakovala svůj postoj k válce na Ukrajině. „Postoj Číny k ukrajinské otázce je konzistentní a jasný, prosazuje řešení krize politickými prostředky a vyhnutí se eskalaci situace.“
Severoatlantická aliance stále označuje Peking za „rozhodujícího podporovatele“ ruské agrese proti Ukrajině. Podle NATO Peking vývozem zboží dvojího užití posiluje ruský obranný sektor.
Sama Čína se ale ve válce prezentuje jako neutrální strana. Dle svých slov „neposílá smrtící pomoc ani jedné straně.
Související
Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území
Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr
před 25 minutami
Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území
před 49 minutami
Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne
před 1 hodinou
Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst
před 1 hodinou
Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset
před 2 hodinami
Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu
před 2 hodinami
Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení
před 4 hodinami
Počasí jako stvořené k zimním radovánkám. O víkendu napadne sníh
včera
Elon Musk překonal historický rekord. Nikdy nebyl nikdo bohatší, než on
včera
Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety
včera
Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice
včera
Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití
včera
Lidé ji mohou jen závidět. Vědci odhalili tajemství bakterie, která přežije všechno na světě
včera
NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte
včera
Ukrajinská rozvědka zabila stěžejního konstruktéra ruských zbraní
včera
Tusk zamítnul Macronův nápad na nasazení tisíců evropských vojáků na Ukrajině
včera
Biden udělil největší milosti v historii USA
včera
Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím
včera
Cichanouská exkluzivně pro EZ: Pád Asada zasadil ránu Putinovi. V Bělorusku je situace specifická
včera
Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk
Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.
Zdroj: Libor Novák