Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute vidí jasný důvod v tom, proč Rusko tuto zbraň využilo. „Je jasné, že Rusko vypustilo balistickou raketu s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí (MIRV) proti Ukrajině za účelem zastrašit Kyjev a spojence NATO,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.
Nemyslí si však, že by využití této rakety změnilo současný stav války. „Je zcela nepravděpodobné, že by tento zbraňový systém změnil současný stav pozemní války,“ popsala.
Využití takto silné zbraně ani neodpovídá průběhu války. „Stejně jako hrozba použití taktických nebo bojových jaderných zbraní, tento přehnaný vojenský potenciál je nevhodný pro současný konflikt a Moskva to samozřejmě ví,“ zdůraznila Robinson.
Následně vyzvala ke klidu. „Ukrajina a spojenci NATO by měli zachovat klid a považovat tuto zinscenovanou eskalaci za to, čím opravdu je – jasné vydírání za účelem dosažení urovnání, které bude pro Kreml výhodnější,“ upozornila na závěr.
Jak už informovaly EuroZprávy.cz, využití balistické rakety s více hlavicemi (MIRV) představuje závažný zlom v mezinárodních bezpečnostních paradigmatech. Navíc ještě více eskaluje napjatou situaci mezi Moskvou a Západem.
Stejně jako Robinson i další dva bezpečnostní experti pro náš server zdůraznili, že se ze strany Moskvy jednalo především o snahu o zastrašení. „Pokud došlo k jejímu použití, tak se jedná o symbolickou demonstraci síly, která má za cíl vyslat signál, že Rusko má tyto technologie a je ochotné je i použít,“ vysvětlil ve čtvrtek bezpečnostní expert Josef Kraus.
Jeho kolega z brněnské Masarykovy univerzity Jakub Drmola to vidí podobně. „Interpretoval bych to spíše jako pokračující snahu o zastrašení Západu pomocí jaderných výhrůžek, zejména v kombinaci s nedávnou revizí doktríny,“ poznamenal.
Počátek tohoto týdne – ještě před odpálením MIRV z Astrachaňské oblasti – se nesl ve jménu rostoucího napětí. Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu, povolení od Británie následovalo o dva dny později.
Ukrajinci těchto povolení využili bezprostředně a nejprve bombardovali ruské území americkými raketami ATACMS, následně britsko-francouzskými Storm Shadow. Patrně v odpovědi na tyto útoky se Kreml rozhodl pro bezprecedentní využití MIRV.
Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtka připustil, že Rusko proti ukrajinskému městu Dnipru využilo hypersonickou střelu Orešnik. Ta údajně dosahuje rychlosti 10 Mach (neboli deseti rychlostí zvuku) a podle Putina představuje „novou konvenční zbraň středního doletu“.
U výhrůžek Ukrajině však neskončil. Varoval, že Rusko může cílit na vojenská zařízení zemí, které bránící se zemi poskytují zbraně. „Pokud má někdo pochybnosti, měl by je odložit stranou. Odpověď přijde vždy,“ prohlásil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil použití balistické rakety za důkaz, že Rusko nemá zájem o mírové řešení. Včerejší noční projev věnoval silné kritice Moskvy. „Použití balistické rakety proti Ukrajině je jasnou a závažnou eskalací války. Rusko dokazuje, že chce konflikt jen prodlužovat.“
Eskalace konfliktu přináší nové otázky ohledně budoucí stability. Putinovy výroky o možnosti útoků na vojenské cíle v zemích, které podporují Ukrajinu, vyvolávají obavy z rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny.
Související
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
válka na Ukrajině , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák