Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute vidí jasný důvod v tom, proč Rusko tuto zbraň využilo. „Je jasné, že Rusko vypustilo balistickou raketu s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí (MIRV) proti Ukrajině za účelem zastrašit Kyjev a spojence NATO,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.
Nemyslí si však, že by využití této rakety změnilo současný stav války. „Je zcela nepravděpodobné, že by tento zbraňový systém změnil současný stav pozemní války,“ popsala.
Využití takto silné zbraně ani neodpovídá průběhu války. „Stejně jako hrozba použití taktických nebo bojových jaderných zbraní, tento přehnaný vojenský potenciál je nevhodný pro současný konflikt a Moskva to samozřejmě ví,“ zdůraznila Robinson.
Následně vyzvala ke klidu. „Ukrajina a spojenci NATO by měli zachovat klid a považovat tuto zinscenovanou eskalaci za to, čím opravdu je – jasné vydírání za účelem dosažení urovnání, které bude pro Kreml výhodnější,“ upozornila na závěr.
Jak už informovaly EuroZprávy.cz, využití balistické rakety s více hlavicemi (MIRV) představuje závažný zlom v mezinárodních bezpečnostních paradigmatech. Navíc ještě více eskaluje napjatou situaci mezi Moskvou a Západem.
Stejně jako Robinson i další dva bezpečnostní experti pro náš server zdůraznili, že se ze strany Moskvy jednalo především o snahu o zastrašení. „Pokud došlo k jejímu použití, tak se jedná o symbolickou demonstraci síly, která má za cíl vyslat signál, že Rusko má tyto technologie a je ochotné je i použít,“ vysvětlil ve čtvrtek bezpečnostní expert Josef Kraus.
Jeho kolega z brněnské Masarykovy univerzity Jakub Drmola to vidí podobně. „Interpretoval bych to spíše jako pokračující snahu o zastrašení Západu pomocí jaderných výhrůžek, zejména v kombinaci s nedávnou revizí doktríny,“ poznamenal.
Počátek tohoto týdne – ještě před odpálením MIRV z Astrachaňské oblasti – se nesl ve jménu rostoucího napětí. Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu, povolení od Británie následovalo o dva dny později.
Ukrajinci těchto povolení využili bezprostředně a nejprve bombardovali ruské území americkými raketami ATACMS, následně britsko-francouzskými Storm Shadow. Patrně v odpovědi na tyto útoky se Kreml rozhodl pro bezprecedentní využití MIRV.
Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtka připustil, že Rusko proti ukrajinskému městu Dnipru využilo hypersonickou střelu Orešnik. Ta údajně dosahuje rychlosti 10 Mach (neboli deseti rychlostí zvuku) a podle Putina představuje „novou konvenční zbraň středního doletu“.
U výhrůžek Ukrajině však neskončil. Varoval, že Rusko může cílit na vojenská zařízení zemí, které bránící se zemi poskytují zbraně. „Pokud má někdo pochybnosti, měl by je odložit stranou. Odpověď přijde vždy,“ prohlásil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil použití balistické rakety za důkaz, že Rusko nemá zájem o mírové řešení. Včerejší noční projev věnoval silné kritice Moskvy. „Použití balistické rakety proti Ukrajině je jasnou a závažnou eskalací války. Rusko dokazuje, že chce konflikt jen prodlužovat.“
Eskalace konfliktu přináší nové otázky ohledně budoucí stability. Putinovy výroky o možnosti útoků na vojenské cíle v zemích, které podporují Ukrajinu, vyvolávají obavy z rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny.
Související
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
válka na Ukrajině , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa
před 1 hodinou
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
před 2 hodinami
K zimnímu počasí patří sníh. Meteorologové řekli, jaká je aktuální situace
včera
Tragickou nehodu na Šumpersku nepřežil důchodce. Žena utrpěla zranění
včera
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
včera
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
včera
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
včera
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
včera
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
včera
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
včera
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
včera
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
včera
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
včera
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
včera
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
včera
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
včera
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
včera
Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc
včera
Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory
včera
Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě
Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.
Zdroj: Libor Novák