Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute vidí jasný důvod v tom, proč Rusko tuto zbraň využilo. „Je jasné, že Rusko vypustilo balistickou raketu s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí (MIRV) proti Ukrajině za účelem zastrašit Kyjev a spojence NATO,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.
Nemyslí si však, že by využití této rakety změnilo současný stav války. „Je zcela nepravděpodobné, že by tento zbraňový systém změnil současný stav pozemní války,“ popsala.
Využití takto silné zbraně ani neodpovídá průběhu války. „Stejně jako hrozba použití taktických nebo bojových jaderných zbraní, tento přehnaný vojenský potenciál je nevhodný pro současný konflikt a Moskva to samozřejmě ví,“ zdůraznila Robinson.
Následně vyzvala ke klidu. „Ukrajina a spojenci NATO by měli zachovat klid a považovat tuto zinscenovanou eskalaci za to, čím opravdu je – jasné vydírání za účelem dosažení urovnání, které bude pro Kreml výhodnější,“ upozornila na závěr.
Jak už informovaly EuroZprávy.cz, využití balistické rakety s více hlavicemi (MIRV) představuje závažný zlom v mezinárodních bezpečnostních paradigmatech. Navíc ještě více eskaluje napjatou situaci mezi Moskvou a Západem.
Stejně jako Robinson i další dva bezpečnostní experti pro náš server zdůraznili, že se ze strany Moskvy jednalo především o snahu o zastrašení. „Pokud došlo k jejímu použití, tak se jedná o symbolickou demonstraci síly, která má za cíl vyslat signál, že Rusko má tyto technologie a je ochotné je i použít,“ vysvětlil ve čtvrtek bezpečnostní expert Josef Kraus.
Jeho kolega z brněnské Masarykovy univerzity Jakub Drmola to vidí podobně. „Interpretoval bych to spíše jako pokračující snahu o zastrašení Západu pomocí jaderných výhrůžek, zejména v kombinaci s nedávnou revizí doktríny,“ poznamenal.
Počátek tohoto týdne – ještě před odpálením MIRV z Astrachaňské oblasti – se nesl ve jménu rostoucího napětí. Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu, povolení od Británie následovalo o dva dny později.
Ukrajinci těchto povolení využili bezprostředně a nejprve bombardovali ruské území americkými raketami ATACMS, následně britsko-francouzskými Storm Shadow. Patrně v odpovědi na tyto útoky se Kreml rozhodl pro bezprecedentní využití MIRV.
Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtka připustil, že Rusko proti ukrajinskému městu Dnipru využilo hypersonickou střelu Orešnik. Ta údajně dosahuje rychlosti 10 Mach (neboli deseti rychlostí zvuku) a podle Putina představuje „novou konvenční zbraň středního doletu“.
U výhrůžek Ukrajině však neskončil. Varoval, že Rusko může cílit na vojenská zařízení zemí, které bránící se zemi poskytují zbraně. „Pokud má někdo pochybnosti, měl by je odložit stranou. Odpověď přijde vždy,“ prohlásil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil použití balistické rakety za důkaz, že Rusko nemá zájem o mírové řešení. Včerejší noční projev věnoval silné kritice Moskvy. „Použití balistické rakety proti Ukrajině je jasnou a závažnou eskalací války. Rusko dokazuje, že chce konflikt jen prodlužovat.“
Eskalace konfliktu přináší nové otázky ohledně budoucí stability. Putinovy výroky o možnosti útoků na vojenské cíle v zemích, které podporují Ukrajinu, vyvolávají obavy z rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny.
Související
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
Aktuálně se děje
před 45 minutami
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno před 1 hodinou
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
před 2 hodinami
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
před 3 hodinami
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
před 4 hodinami
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
před 5 hodinami
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
před 6 hodinami
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
před 7 hodinami
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
před 7 hodinami
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
před 8 hodinami
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
před 9 hodinami
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
před 9 hodinami
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
před 10 hodinami
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
před 11 hodinami
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
před 12 hodinami
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 13 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 14 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 15 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě