Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute vidí jasný důvod v tom, proč Rusko tuto zbraň využilo. „Je jasné, že Rusko vypustilo balistickou raketu s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí (MIRV) proti Ukrajině za účelem zastrašit Kyjev a spojence NATO,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.
Nemyslí si však, že by využití této rakety změnilo současný stav války. „Je zcela nepravděpodobné, že by tento zbraňový systém změnil současný stav pozemní války,“ popsala.
Využití takto silné zbraně ani neodpovídá průběhu války. „Stejně jako hrozba použití taktických nebo bojových jaderných zbraní, tento přehnaný vojenský potenciál je nevhodný pro současný konflikt a Moskva to samozřejmě ví,“ zdůraznila Robinson.
Následně vyzvala ke klidu. „Ukrajina a spojenci NATO by měli zachovat klid a považovat tuto zinscenovanou eskalaci za to, čím opravdu je – jasné vydírání za účelem dosažení urovnání, které bude pro Kreml výhodnější,“ upozornila na závěr.
Jak už informovaly EuroZprávy.cz, využití balistické rakety s více hlavicemi (MIRV) představuje závažný zlom v mezinárodních bezpečnostních paradigmatech. Navíc ještě více eskaluje napjatou situaci mezi Moskvou a Západem.
Stejně jako Robinson i další dva bezpečnostní experti pro náš server zdůraznili, že se ze strany Moskvy jednalo především o snahu o zastrašení. „Pokud došlo k jejímu použití, tak se jedná o symbolickou demonstraci síly, která má za cíl vyslat signál, že Rusko má tyto technologie a je ochotné je i použít,“ vysvětlil ve čtvrtek bezpečnostní expert Josef Kraus.
Jeho kolega z brněnské Masarykovy univerzity Jakub Drmola to vidí podobně. „Interpretoval bych to spíše jako pokračující snahu o zastrašení Západu pomocí jaderných výhrůžek, zejména v kombinaci s nedávnou revizí doktríny,“ poznamenal.
Počátek tohoto týdne – ještě před odpálením MIRV z Astrachaňské oblasti – se nesl ve jménu rostoucího napětí. Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu, povolení od Británie následovalo o dva dny později.
Ukrajinci těchto povolení využili bezprostředně a nejprve bombardovali ruské území americkými raketami ATACMS, následně britsko-francouzskými Storm Shadow. Patrně v odpovědi na tyto útoky se Kreml rozhodl pro bezprecedentní využití MIRV.
Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtka připustil, že Rusko proti ukrajinskému městu Dnipru využilo hypersonickou střelu Orešnik. Ta údajně dosahuje rychlosti 10 Mach (neboli deseti rychlostí zvuku) a podle Putina představuje „novou konvenční zbraň středního doletu“.
U výhrůžek Ukrajině však neskončil. Varoval, že Rusko může cílit na vojenská zařízení zemí, které bránící se zemi poskytují zbraně. „Pokud má někdo pochybnosti, měl by je odložit stranou. Odpověď přijde vždy,“ prohlásil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil použití balistické rakety za důkaz, že Rusko nemá zájem o mírové řešení. Včerejší noční projev věnoval silné kritice Moskvy. „Použití balistické rakety proti Ukrajině je jasnou a závažnou eskalací války. Rusko dokazuje, že chce konflikt jen prodlužovat.“
Eskalace konfliktu přináší nové otázky ohledně budoucí stability. Putinovy výroky o možnosti útoků na vojenské cíle v zemích, které podporují Ukrajinu, vyvolávají obavy z rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny.
Související
Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku
Trump odpovídal na dotaz, zda Američané náhodou neunesou i Putina
válka na Ukrajině , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000
před 1 hodinou
Co by následovalo, kdyby demonstranti sesadili vládnoucí režim? To neví ani sami Íránci
před 1 hodinou
Ledovka hrozí dál. Nebezpečné počasí se přesouvá na jiná místa v Česku
před 1 hodinou
Babiš přemluvil SPD a sehnal hlasy. O odvolání Okamury se hlasovat nebude
před 2 hodinami
Nejsilnější pasy světa: V TOP 10 se umístilo i Česko, Slovensko si vede ještě lépe
před 3 hodinami
Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán
před 4 hodinami
Vláda si jde pro důvěru Sněmovny. SPD neví, jestli ji podpoří, opozice chce za skandální výroky pád Okamury
před 4 hodinami
Trump uvalil cla na země obchodující s Íránem a zvažuje raketové údery. Čína se bouří
před 5 hodinami
Počasí: Ledovka na západě Čech ustupuje, problémy hlásí Vysočina a Morava
před 5 hodinami
Česko pokryla ledovka, stojí vlaky i MHD. Pokud nemusíte, nevycházejte, žádají dopravci
před 7 hodinami
Počasí se v příštích dnech neuklidní. Hrozí mrznoucí mlhy i další ledovka
včera
Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě
včera
Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi
včera
Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli
včera
Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec
včera
Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete
včera
NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě
včera
Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi
včera
Turek na ministerstvu usedne. Stal se vládním zmocněncem pro Green Deal
včera
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.
Zdroj: Libor Novák