PŮVODNÍ ZPRÁVA | Použití jaderných zbraní si Moskva nemůže dovolit, shodují se experti

Bezpečnostní experti se pro EuroZprávy.cz shodli na tom, že si Kreml z různých důvodů nemůže dovolit použít na Ukrajině jaderné zbraně. Změnou jaderné doktríny se ale ruské vedení jednoznačně snaží o zastrašení Spojených států a NATO.

Poté, co americký prezident Joe Biden v neděli povolil Kyjevu použít americké zbraně dlouhého doletu proti hlubokému vnitrozemí Ruské federace, ukrajinská armáda skutečně tento krok podnikla.

Moskva navíc ve stejný den oficiálně změnila svou jadernou doktrínu – nově Rusko k použití jaderných zbraní nemusí být v existenční krizi. Podle aktualizované doktríny bude Moskva považovat agresi ze strany jakéhokoli nejaderného státu spolupracujícího s jadernou velmocí za společný útok na Rusko.

V důsledku těchto událostí vznikly reálné obavy, že by jaderná válka mohla být na spadnutí. EuroZprávy.cz oslovily několik expertů, aby se k situaci vyjádřili a nastínili své pohledy na vývoj událostí.

Robinson: Změny byly navrženy k zastrašení USA a NATO

Jako první se k situaci vyjádřila Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute. „Ústřední otázkou je, zda Bidenova administrativa omezila použití raket ATACMS na Kurskou oblast, nebo je Ukrajina může použít kdekoliv na ruském území, kde to Ukrajinci považují za vojensky výhodné,“ uvedla.

Zdá se, že Bílý dům sleduje jasný cíl. „V případě, že existují omezení ze strany USA – jak bývá obvyklé – tak Bidenova administrativa v podstatě nevybočila ze svého chování, tj. nevybavuje Ukrajince tak, aby válku vyhráli, ale aby ji prostě neprohráli,“ pokračovala.

Podle Robinson bylo rozhodnutí amerického prezidenta motivováno různými faktory. „Je velmi pravděpodobné, že Bidenův tým věřil, že aby zůstal alespoň trochu věrohodný, musí zareagovat na přítomnost 12 000 severokorejských bojových jednotek, které jsou nyní umístěny v Kurské oblasti,“ dodala.

Washington nese ruské vojenské úspěchy velmi nelibě. „Navíc postupující ztráta ukrajinského území ve prospěch Ruska je pro Bidenovu administrativu také trapná vzhledem k tomu, že jen lhostejně přihlíželi těmto zhoršujícím se okolnostem,“ upozornila Robinson.

Změnu ruské jaderné doktríny považuje za cílenou snahu zastrašit USA a spojence NATO. „Pokud jde o ruskou jadernou doktrínu, provedené změny byly navrženy tak, aby zastrašily USA a spojence NATO tím, že pohrozí použitím taktické nebo bojové jaderné zbraně proti Ukrajině. Technicky vzato, změny provedené v ruské jaderné doktríně umožňují použití jaderné zbraně proti jakékoli přímé vojenské hrozbě ruskému území,“ vysvětlila.

Přesto Robinson nepředpokládá, že by Moskva sáhla k tak dramatickému kroku. Poukázala na to, že ruské jednotky se na východě Ukrajiny těší relativnímu úspěchu. Naproti tomu je ruská ekonomika v katastrofálním stavu, a použití jaderných zbraní by podle ní mohlo představovat politickou sebevraždu.

Použití jaderných zbraní proti Ukrajině by také mohlo vést k zavedení výrazně přísnějších sankcí. Podle Robinson by byly daleko silnější než ty dosavadní, které nezpůsobily Moskvě rozhodující ekonomickou ránu. Za tento stav viní nedostatek evropského a západního odhodlání v kombinaci s chamtivostí těch, kteří nadále těží z nezákonného obchodu s Ruskem.

Přesto existuje šance, že aktuální vývoj podpoří jednání o příměří. „Pokud jde o pozemní válku, rozšířené použití amerických raket ATACMS a HIMARS, a šance na to, že Britové a Francouzi schválí podobné využití svých systémů dlouhého doletu Ukrajinou, by vystavily ruský postup většímu riziku a mohly by podnítit Moskvu k rychlejšímu uzavření příměří,“ uvedla Robinson. „Tento proces by se dále urychlil tím, kdyby Němci konečně dali k dispozici své výkonné střely Taurus,“ uzavřela.

Kraus: Rusko si nemůže dovolit použít jaderné zbraně

O změně ruské jaderné doktríny se pro EuroZprávy.cz vyjádřil také bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity. „V tuto chvíli není úplně jasné, zda se opravdu jedná o doktrinální úpravu či nikoli. Informaci sdílely – co jsem se naposledy díval – spíše pochybnější zdroje, včetně Dmitrije Medveděva, který jadernými zbraněmi vyhrožuje od samého startu války na Ukrajině,“ uvedl.

Podle Krause je však změna doktríny o něčem jiném. „Buď jak buď, i kdyby došlo k úpravě doktríny, je to stejně pouhý signál vůči Západu, pouhá výhružka. Doktrína nezavazuje k nějakému jednání, dává k němu akorát prostor,“ pokračoval.

Rusko se však potýká i s dalšími problémy. „Použití jaderných zbraní je pořád něco, co si Rusko nemůže z politických, vojenských či ekonomických důvodů dovolit,“ upozornil expert, a zároveň dodal, že tyto problémy neznamenají, že by se Moskva nesnažila vyhrožovat a zastrašovat. „To je to, co v tuto chvíli dělá. Demonstrativní změna doktríny je toho důkazem,“ zdůraznil Kraus.

Drmola: Změnou doktríny se reálná hrozba nemění

Na dotazy serveru EuroZprávy.cz odpověděl také bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity. „Již dříve existující jadernou doktrínu Rusko mohlo interpretovat tak, že by použití jaderných zbraní umožňovala. Na tom se nic nemění, a tedy změna doktríny v tomto není rozhodující,“ uvedl.

Podle Drmoly je ruská doktrína záměrně velmi vágní. „Použití jaderných zbraní je politické rozhodnutí, které je v rukou Kremlu, a doktrína v tomto jednak není závazná, a navíc je dostatečně vágní, že si ji lze interpretovat různě. Aneb doktrína si nasazení jaderných zbraní ani nevynutí ani mu nezabrání, pokud by to bylo v rozporu se zájmy Kremlu,“ vysvětlil.

Klíčové je proto rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Tedy k jejich nasazení dojde jen a právě tehdy, pokud to Putinovi přijde pro něj výhodné, a to zcela bez ohledu na to, co říká nebo neříká doktrína,“ doplnil Drmola. „Změnou doktríny se reálná hrozba nemění a ta změna samotná je spíše způsobem komunikace a snahou o odstrašení Západu,“ upozornil.

EuroZprávy.cz se dále Drmoly zeptaly, jak by Bidenovo povolení k využití těchto zbraní mohlo ovlivnit situaci na frontě. „Jaký bude reálný dopad rozvolnění těch omezení, bude hlavně záležet na dostupnosti balistických raket ATACMS a také na tom, zda se tímto otevřou dveře obdobnému rozvolnění i jiných systémů jako je Storm Shadow/Scalp,“ odpověděl.

Podobně jako Robinson se Drmola vyjádřil i k postojům dalších spojenců. „Také se tím dále zvyšuje tlak na Německo, aby poskytlo Taurus,“ poznamenal. „V každém případě to bude komplikace pro Rusko, kdy kromě přímých ztrát způsobených údery si to vynutí i adaptace logistiky a tak podobně. Na druhou stranu stále platí, že dopad by býval byl zásadnější, kdyby k tomuto došlo už dávno,“ uzavřel.

Související

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jaderné zbraně Rusko

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

včera

včera

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

včera

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

včera

17. dubna 2026 21:44

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

17. dubna 2026 20:39

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

17. dubna 2026 19:22

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

17. dubna 2026 18:07

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy