PŮVODNÍ ZPRÁVA | Použití jaderných zbraní si Moskva nemůže dovolit, shodují se experti

Poté, co americký prezident Joe Biden v neděli povolil Kyjevu použít americké zbraně dlouhého doletu proti hlubokému vnitrozemí Ruské federace, ukrajinská armáda skutečně tento krok podnikla.

Moskva navíc ve stejný den oficiálně změnila svou jadernou doktrínu – nově Rusko k použití jaderných zbraní nemusí být v existenční krizi. Podle aktualizované doktríny bude Moskva považovat agresi ze strany jakéhokoli nejaderného státu spolupracujícího s jadernou velmocí za společný útok na Rusko.

V důsledku těchto událostí vznikly reálné obavy, že by jaderná válka mohla být na spadnutí. EuroZprávy.cz oslovily několik expertů, aby se k situaci vyjádřili a nastínili své pohledy na vývoj událostí.

Robinson: Změny byly navrženy k zastrašení USA a NATO

Jako první se k situaci vyjádřila Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute. „Ústřední otázkou je, zda Bidenova administrativa omezila použití raket ATACMS na Kurskou oblast, nebo je Ukrajina může použít kdekoliv na ruském území, kde to Ukrajinci považují za vojensky výhodné,“ uvedla.

Zdá se, že Bílý dům sleduje jasný cíl. „V případě, že existují omezení ze strany USA – jak bývá obvyklé – tak Bidenova administrativa v podstatě nevybočila ze svého chování, tj. nevybavuje Ukrajince tak, aby válku vyhráli, ale aby ji prostě neprohráli,“ pokračovala.

Podle Robinson bylo rozhodnutí amerického prezidenta motivováno různými faktory. „Je velmi pravděpodobné, že Bidenův tým věřil, že aby zůstal alespoň trochu věrohodný, musí zareagovat na přítomnost 12 000 severokorejských bojových jednotek, které jsou nyní umístěny v Kurské oblasti,“ dodala.

Washington nese ruské vojenské úspěchy velmi nelibě. „Navíc postupující ztráta ukrajinského území ve prospěch Ruska je pro Bidenovu administrativu také trapná vzhledem k tomu, že jen lhostejně přihlíželi těmto zhoršujícím se okolnostem,“ upozornila Robinson.

Změnu ruské jaderné doktríny považuje za cílenou snahu zastrašit USA a spojence NATO. „Pokud jde o ruskou jadernou doktrínu, provedené změny byly navrženy tak, aby zastrašily USA a spojence NATO tím, že pohrozí použitím taktické nebo bojové jaderné zbraně proti Ukrajině. Technicky vzato, změny provedené v ruské jaderné doktríně umožňují použití jaderné zbraně proti jakékoli přímé vojenské hrozbě ruskému území,“ vysvětlila.

Přesto Robinson nepředpokládá, že by Moskva sáhla k tak dramatickému kroku. Poukázala na to, že ruské jednotky se na východě Ukrajiny těší relativnímu úspěchu. Naproti tomu je ruská ekonomika v katastrofálním stavu, a použití jaderných zbraní by podle ní mohlo představovat politickou sebevraždu.

Použití jaderných zbraní proti Ukrajině by také mohlo vést k zavedení výrazně přísnějších sankcí. Podle Robinson by byly daleko silnější než ty dosavadní, které nezpůsobily Moskvě rozhodující ekonomickou ránu. Za tento stav viní nedostatek evropského a západního odhodlání v kombinaci s chamtivostí těch, kteří nadále těží z nezákonného obchodu s Ruskem.

Přesto existuje šance, že aktuální vývoj podpoří jednání o příměří. „Pokud jde o pozemní válku, rozšířené použití amerických raket ATACMS a HIMARS, a šance na to, že Britové a Francouzi schválí podobné využití svých systémů dlouhého doletu Ukrajinou, by vystavily ruský postup většímu riziku a mohly by podnítit Moskvu k rychlejšímu uzavření příměří,“ uvedla Robinson. „Tento proces by se dále urychlil tím, kdyby Němci konečně dali k dispozici své výkonné střely Taurus,“ uzavřela.

Kraus: Rusko si nemůže dovolit použít jaderné zbraně

O změně ruské jaderné doktríny se pro EuroZprávy.cz vyjádřil také bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity. „V tuto chvíli není úplně jasné, zda se opravdu jedná o doktrinální úpravu či nikoli. Informaci sdílely – co jsem se naposledy díval – spíše pochybnější zdroje, včetně Dmitrije Medveděva, který jadernými zbraněmi vyhrožuje od samého startu války na Ukrajině,“ uvedl.

Podle Krause je však změna doktríny o něčem jiném. „Buď jak buď, i kdyby došlo k úpravě doktríny, je to stejně pouhý signál vůči Západu, pouhá výhružka. Doktrína nezavazuje k nějakému jednání, dává k němu akorát prostor,“ pokračoval.

Rusko se však potýká i s dalšími problémy. „Použití jaderných zbraní je pořád něco, co si Rusko nemůže z politických, vojenských či ekonomických důvodů dovolit,“ upozornil expert, a zároveň dodal, že tyto problémy neznamenají, že by se Moskva nesnažila vyhrožovat a zastrašovat. „To je to, co v tuto chvíli dělá. Demonstrativní změna doktríny je toho důkazem,“ zdůraznil Kraus.

Drmola: Změnou doktríny se reálná hrozba nemění

Na dotazy serveru EuroZprávy.cz odpověděl také bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity. „Již dříve existující jadernou doktrínu Rusko mohlo interpretovat tak, že by použití jaderných zbraní umožňovala. Na tom se nic nemění, a tedy změna doktríny v tomto není rozhodující,“ uvedl.

Podle Drmoly je ruská doktrína záměrně velmi vágní. „Použití jaderných zbraní je politické rozhodnutí, které je v rukou Kremlu, a doktrína v tomto jednak není závazná, a navíc je dostatečně vágní, že si ji lze interpretovat různě. Aneb doktrína si nasazení jaderných zbraní ani nevynutí ani mu nezabrání, pokud by to bylo v rozporu se zájmy Kremlu,“ vysvětlil.

Klíčové je proto rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Tedy k jejich nasazení dojde jen a právě tehdy, pokud to Putinovi přijde pro něj výhodné, a to zcela bez ohledu na to, co říká nebo neříká doktrína,“ doplnil Drmola. „Změnou doktríny se reálná hrozba nemění a ta změna samotná je spíše způsobem komunikace a snahou o odstrašení Západu,“ upozornil.

EuroZprávy.cz se dále Drmoly zeptaly, jak by Bidenovo povolení k využití těchto zbraní mohlo ovlivnit situaci na frontě. „Jaký bude reálný dopad rozvolnění těch omezení, bude hlavně záležet na dostupnosti balistických raket ATACMS a také na tom, zda se tímto otevřou dveře obdobnému rozvolnění i jiných systémů jako je Storm Shadow/Scalp,“ odpověděl.

Podobně jako Robinson se Drmola vyjádřil i k postojům dalších spojenců. „Také se tím dále zvyšuje tlak na Německo, aby poskytlo Taurus,“ poznamenal. „V každém případě to bude komplikace pro Rusko, kdy kromě přímých ztrát způsobených údery si to vynutí i adaptace logistiky a tak podobně. Na druhou stranu stále platí, že dopad by býval byl zásadnější, kdyby k tomuto došlo už dávno,“ uzavřel.